|
|
Přepracování katastrálního operátu v katastrálním území Blansko
Martinková, Ludmila ; Sedláček, Svatopluk (oponent) ; Berková, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá obnovou katastrálního operátu přepracováním v části katastrálního území Blansko. Předmětem přepracování je katastrální mapa vyhotovená podle Instrukce A, výsledkem je koncept digitální katastrální mapy. Při přepracování jsou využita data platného stavu souboru geodetických a popisných informací z informačního systému katastru nemovitostí a záznamy podrobného měření změn založené v dokumentaci Katastrálního pracoviště Blansko. Určené souřadnice polohopisu katastrální mapy ve vektorové podobě byly v terénu kontrolně zaměřeny. Součástí práce je porovnání výměr parcel uvedených v listech vlastnictví s výměrami určenými z grafického souboru.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Structure and biocatalytic properties of nitrilases from filamentous fungi
Křenková, Alena ; Martínková, Ludmila (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Klempier, Norbert (oponent)
Vláknité houby jsou vedle bakterií bohatým zdrojem nitrilas využitelných pro biotechnologické účely. V databázích lze najít velké množství sekvencí domnělých nitrilas, ale jen málo těchto enzymů bylo exprimováno, purifikováno a charakterizováno. Syntetické geny nitrilas z Aspergillus niger CBS 513.88 a Neurospora crassa OR74A byly navrženy podle sekvencí uložených v databázi GenBank. Tyto geny byly exprimovány v Escherichia coli a získané nitrilasy byly purifikovány a charakterizovány. Také byla studována ko-exprese molekulárních chaperonů s nitrilasami pomocí sady komerčních chaperonových plasmidů. Pro studium strukturních vlastností nitrilas byly použity různé metody, jako je homologní modelování, analytická ultracentrifugace nebo elektronová mikroskopie. Produkce rekombinantních nitrilas byla srovnána s produkcí nativními producenty - vláknitými houbami. Vzhledem k nízké produkci enzymu těmito houbami a jejich obtížné kultivaci se ukázalo být výhodným využití prokaryotického expresního systému. Vliv aminokyselin v blízkosti katalytického cysteinu na aktivitu, chemoselektivitu a enantioselektivitu byl studován pomocí bodových mutací. Vliv určitých aminokyselin v blízkosti katalytického centra enzymu na jeho vlastnosti je podobný i u vzdáleně příbuzných nitrilas, proto je možné katalytické...
|
|
|
Enzymatic detoxification of cyanide using cyanide hydratases
Sedova, Anastasia ; Rucká, Lenka ; Glozlová, Michaela ; Novotný, Petr ; Martínková, Ludmila ; Bojarová, Pavla
Cyanide, a strong chelator of metals in vital enzymes and proteins, is very toxic for most living organisms. Wastewaters from the mining, metallurgical and chemical industries contain significant concentrations of free cyanide. Though it can be largely eliminated by physicochemical methods, these processes may in turn lead to the formation of other waste. In addition, no effective methods have been found to neutralize cyanide spills coming from industrial accidents. The use of enzymes to remove cyanide is an attractive alternative, which is environmentally friendly and applicable to high cyanide concentrations. Cyanide hydratases (CynHs) are of considerable interest for the decomposition of hazardous cyanide wastes. Here we investigate the biochemical properties of new CynHs from Stereum hirsutum and Exidia glandulosa, it is of fundamental importance to preserve the enzyme activity at alkaline pH as cyanide waste is stored under these conditions.
|
|
|
Reakce kmenů rodu Rhodococcus na působení těžkých kovů
Volf, Jan ; Štěpánek, Václav (vedoucí práce) ; Martínková, Ludmila (oponent)
Narůstajícímu znečištění těžkými kovy lze čelit nejen různými fyzikálně-chemickými dekontaminačními procesy, ale i mikrobiální bioremediací, která je k životnímu prostředí podstatně šetrnější. Zástupci rodu Rhodococcus díky své značné adaptabilitě a extrémní odolnosti vůči rozličným stresovým podmínkám, za něž lze považovat i přítomnost samotných těžkých kovů či jejich toxických sloučenin, jsou vhodnými adepty pro efektivní mikrobiální eliminaci právě těchto látek. Jednotlivé kmeny rodu Rhodococcus jsou podstatně rezistentnější k těžkým kovům než většina ostatních složek mikrobiomu, navíc vykazují i schopnost biotransformovat "těžké kovy" na jejich méně toxické formy či je alespoň efektivně akumulovat, popř. adsorbovat pomocí produkovaných polysacharidů či specifických povrchově aktivních látek. Jejich bioremediační potenciál je velmi vysoký, a to i přesto, že molekulární mechanismy těchto rezistencí u rhodokoků byly zatím podrobněji studovány jen pro toxické sloučeniny arsenu.
|
|
| |
host ::
RSS.