Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 60 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Relation between Evaluativity and Indefiniteness on the Example of Compound Indefinite Pronouns in Czech
Rybová, Martina ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Berger, Tilman (oponent) ; Šimík, Radek (oponent)
1 Abstrakt (česky) Disertační práce se zabývá vztahem mezi dvěma komplexními sémantickými koncepty, eva- luativitou a neurčitostí. Jádro práce představuje korpusová případová analýza neurčitých zájmen v češtině. Tomu, do jaké míry a jestli vůbec mohou neurčitá zájmena kromě neurčité reference nést také evaluativní význam, byla doposud sotva věnována pozornost. Některé práce se z tohoto hlediska omezují pouze na několik málo konstatování, která ale nejsou podložena podrobnějším průzku- mem. Při předkládaném výzkumu se vychází z toho, že se výrazy s hodnoticí funkcí často ve výpo- vědi či v kontextu sdružují, tedy že tíhnou ke spojování se s podobně polarizovanými výrazy. V souvislosti s tímto poznatkem je v práci představen nový metodologický přístup, tzv. lexikogra- ficky řízená kolokační analýza. Tato metoda spočívá ve srovnání významu, který u daného kolo- kátu uvádí výkladový slovník, s významem, jehož daný kolokát nabývá ve spojení s neurčitým zájmenem. Jak vzhledem ke slovníkové definici, tak vzhledem k samotnému spojení je kolokátu přiřazena hodnota na předem definované evaluativní škále. Tyto dvě hodnoty následně umožnují vzájemné srovnání, jak co se týče evaluativity či neutrality samotné, tak co se týče směru případ- ného evaluativního významu (pozitivní vs. negativní). Přiřazování těchto hodnot...
Slovesa vzít a brát v českých frazémech
Vojtíšková, Nicole ; Kováříková, Dominika (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Diplomová práce se věnuje českým frazémům se slovesy vzít a brát. Cílem práce je sestavit seznam kolokačních lemmat obsahujících sloveso vzít nebo brát a prozkoumat, jak se liší distribuce vybraných 40 frazémů ve třech textových skupinách (beletrie, publicistika a oborová literatura) a jak se u těchto frazémů liší používání sloves vzít a brát. Potřebný materiál je získán z korpusu psané češtiny SYN_v11, případně reprezentativního subkorpusu SYN_v11: SYN2020 + SYN2015. Vyhledávání odhalilo celkem 395 kolokačních lemmat s verbem vzít a 321 kolokačních lemmat s verbem brát. Z analýzy vyplývá, že nejčastějším typem frazémů s příslušnými slovesnými komponenty jsou kolokační verbální frazémy. Nejvíce frazémů se objevuje v beletrii (absolutní frekvencí i počtem kolokačních lemmat), naopak nejméně jich je v oborové literatuře. Sloveso brát obvykle doplňuje chybějící prézentní tvary slovesa vzít. Pouze jedna slovesná varianta je možná především u frazémů, které mají velice omezenou ohebnost slovesného komponentu nebo jsou neohebné.
Neosémantismy na portálu Čeština 2.0 a jejich užívání v současné komunikaci
Trojanová, Markéta ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Bakalářská práce se věnuje excerpci, popisu a rozboru neosémantismů na portálu Čeština 2.0. Nejdříve je v teoretické části kladen důraz na výklad stěžejních pojmů, shrnutí dosavadních poznatků a určení teoretických východisek. Následně je za pomoci několika kritérií vybrán vzorek výrazů, jehož analýze se věnujeme v praktické části. Ta se soustavně zabývá hlavně jednoslovnými výrazy, ale jedna z kapitol pojednává také o souslovích. Cílem práce je klasifikovat vyexcerpované neosémantismy podle jednotlivých slovních druhů, dále podle počtu nových významů, způsobů neosémantizace a typů obrazného (přeneseného) významu, stylistických posunů, expresivity/neutrálnosti pojmenování a komunikační oblasti užití. Funkčnost výrazů je posuzována v textech webových korpusů ONLINE2_ARCHIVE, ONLINE2_NOW Českého národního korpusu a také za pomoci dotazníkového šetření. Součástí práce je bližší seznámení s podobou slovníkového hesla na portálu, vytvořený slovníček a tabulka z programu Microsoft Excel, která blíže charakterizuje jednotlivé neosémantismy. V závěru jsou uvedeny obtíže spojené s analýzou a srovnání s neosémantismy ve slovnících neologismů.
Toponymie města Jičína
Nováková, Dominika ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Diplomová práce se zabývá toponymií města Jičína a klade si za cíl zaznamenat aktuálně užívaná toponyma a rozšířit množství anoikonym oproti stavu zjištěnému v 70. letech. Materiál aktuálně užívaných toponym se získával terénním sběrem a sestává jak z pomístních, tak místních jmen, především se zaměřuje na tzv. živá jména sídelních i nesídelních objektů. Shromážděné doklady se porovnávají se soupisy ze 70. let a soupisem ze 40. let pořízeným městském archivu. Ze současně užívaných toponym se následně vytvořil nový soupis doplněný o základní charakteristické údaje jednotlivých objektů. Zároveň se v praktické části analyzují seskupené názvy prostřednictvím sémantické klasifikace V. Šmilauera a uplatňuje se tu i strukturní klasifikace M. Majtána. V závěru se uvádí, k jakým zjištěním se při terénním výzkumu a na základě použití zmíněných klasifikací dospělo. Klíčová slova: onomastika, toponymum, terénní výzkum, sémantická klasifikace, strukturní klasifikace toponym
Ediční změny ve vybraných pohádkách Beneše Methoda Kuldy
Mitrengová, Barbara ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
(česky) Bakalářská práce Ediční změny ve vybraných pohádkách Beneše Methoda Kuldy se zabývá edičním zpracováním vydání pohádek Radhošti Čertův mlýn Vybraná vydání od 92 do roku 2003 jsou komparována s původní Kuldovou sbírkou Moravské národní pohádky, pověsti, obyčeje a pověry let 1874 až 1875. Bakalářská práce si klade za cíl na základě odborné literatury podrobně okomentovat jazykové změny jednotlivá ediční zpracování v kontextu textologické praxe. Teoretická část představuje problematiku úprav dětské mimočítankové četby, jež je specifická především ve svojí výchovné funkci a má z jazykového hlediska ovlivňovat jazykový vývoj a kultivaci dětského čtenáře. Dále teoretická práce prezentuje aktuální přístupy a pohledy zabývající se problematikou úprav dětské mimočítankové literatury klasických českých autorů analýze dílčích jazykových změn byl použit počítačový program , který se využívá pro souměrné zobrazení edic. Změny jsou komentovány z pravopisného, hláskoslovného, morfologického, slovosledného, lexikálního i grafického základě dobových příruček, zásad a směrnic pro upravování starších textů, popřípadě s dobově aktuálními Pravidly českého pravopisu. Aby analýza nebyla zkreslující, je ke každé edici připojena souhrnná charakterizace, v níž jsou jednotlivé změny spočítány. výsledků je patrné, že...
Kováříkovy prozaické adaptace Tylových dramat
Sedláčková, Barbora ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Kováříkovými prozaickými adaptacemi Tylových dra- mat Jiříkovo vidění a jiné příběhy (Albatros, 1973 a 1978), které jsou určené pro děti. Konkrétně se soustředí na povídkovou adaptaci divadelní hry Strakonický dudák, a tu porovnává s vydáním editora A. Jedličky ze Spisů Josefa Kajetána Tyla (In: Dramatické báchorky, SNKLHU, 1953). Práce analyzuje vybrané typy změn mezi dramatickým a prozaickým textem, které adap- tátor prováděl v rámci přizpůsobení příběhu formě povídky: podrobnější popisy a vysvět- lování, omezení dialogizace, redukce počtu promluv a drobné změny v příběhu. Práce se zaměřuje také na jazykové změny, které byly vedeny zejména snahou text aktualizovat a udělat ho pro nového modelového čtenáře (tedy děti) přístupnějším, tedy např. změny ve slovní zásobě (zjednodušování formulací), morfologické, změny ve slovosledu. 1
Současné české neologismy z gastronomie
Jauernigová, Karolína ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Nzimba, Sylva (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje nová substantivní pojmenování z oblasti gastronomie. Materiálovými východisky práce jsou Databáze excerpčního materiálu Neomat a vybrané korpusy Českého národního korpusu. První část shrnuje a vyhodnocuje poznatky z relevantní odborné literatury, zabývá se vymezením pojmu neologismus, způsoby vzniku neologismů a adaptacemi přejatých pojmenování. Ve druhé části práce jsou neologismy klasifikovány z hlediska obohacování slovní zásoby a jejich sémantika je popsána v abecedním slovníku neologismů. Výsledky práce jsou shrnuty v závěru. Přílohou práce jsou tabulky s nalezenými neologickými lexikálními jednotkami, odkazy na zdroje a údaji o četnosti jejich výskytu. Klíčová slova: obohacování slovní zásoby, neologismus, slovotvorba, přejaté slovo, slovotvorný typ, substantivum, gastronomie
Vliv edičních úprav na porozumění textu vybraných pohádek K. J. Erbena žáky 2. stupně ZŠ
Vrábelová, Veronika ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Bakalářská práce Vliv edičních úprav na porozumění textu vybraných pohádek K. J. Erbena žáky 2. stupně ZŠ má za cíl na základě testu porozumění vytvořeného pro žáky 2. stupně ZŠ posoudit vhodnost současných edičních úprav ve vybraných pohádkách K. J. Erbena. V teoretické části bakalářské práce jsou představeny dříve noremní zásady pro ediční úpravy textu, pozornost je zvlášť věnována edičním úpravám mimočítankové četby, dále je stručně představena pohádková tvorba K. J. Erbena. Následně jsou popsány dvě edice (kritická a novější), ze kterých se vycházelo při tvorbě testu porozumění, součástí této kapitoly je také představení nejvýraznějších edičních změn, které proběhly v novějším vydání Erbenových pohádek. V praktické části bakalářské práce je představena metodika výzkumu a průběh testování, součástí této části je i komentovaný přehled ukázek, které byly zahrnuty do testu porozumění. V dotazníkovém výzkumu je pomocí uzavřených i otevřených otázek ověřováno porozumění vybraným pohádkám vydaným kriticky roku 1958 a stejným pohádkám v novějším, upraveném vydání z roku 2019. Z výzkumu vyplývá, že ediční úpravy pohádek K. J. Erbena mohou mít v některých případech vliv na porozumění textu. Některé zásahy do textu porozumění usnadňují, většina z nich ale nemá na porozumění textu vliv žádný.
Sémantika a interpretace odpověďových částic ano, ne
Hrdinková, Kateřina ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku českých odpověďových částic ano a ne, a to zejména z pragmatického a sémantického hlediska. V teoretické části představuje dosavadní stav bádání o těchto odpověďových částicích v mezinárodní i české lingvistické tradici a detailněji rozebírá dva zahraniční přístupy: Manfreda Krifky (pragmatická teorie založená na salienci) a Florise Roelofsena & Donky Farkas (sémantická teorie založená na lexikálněsémantických rysech), kteří vidí odpověďové výrazy jako svébytné anafory svých antecedentů. Následná praktická část testuje hypotézy pragmatické a sémantické teorie vytvořené pro angličtinu v českém jazykovém kontextu. Vychází ze studie Claus et al. (2017) a z jejich výzkumu odpověďových částic v němčině. Hlavním cílem experimentu je zjistit sémantiku a pragmatiku odpověďových výrazů ano, ne v reakci na negativní otázky s iniciálním slovesem, nicméně tento hlavní experiment je doplněn i dvěma výplňkovými experimenty, přičemž první z nich zkoumá odpovědi ano, ne v reakci na negativní otázky se slovesem ve finální pozici a druhý zjišťuje odpovědi na pozitivní otázky. Výsledky nejprve shrnují zvlášť pozorování pro jednotlivé experimenty, a nakonec v obecné diskusi dochází k jejich prolnutí - To ustanovuje určité vlastnosti obou odpověďových výrazů. Na základě...
Analytická verbonominální spojení v Hájkově Kronice české (1541)
Martínek, František ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
V 1. a 2. kapitole práce vymezujeme na základě literatury analytická verbonominální spojení (AVNS), tedy spojení slovesa obecného významu, které vyjadřuje kategoriální významové rysy (např. stav, změnu stavu a způsobení změny stavu), a abstraktního substantiva: dát radu, položit otázku, být v nesnázích. K AVNS řadíme také spojení se substantivem v nominativu (jednání probíhá) a některá spojení s adverbii (vyjít najevo). Ve 3. kapitole klasifikujeme AVNS vypsaná z Hájkovy Kroniky podle formálních znaků a popisujeme spojení utvářená podobně jako AVNS. Ve 4. kapitole kriticky hodnotíme a doplňujeme dosavadní významová třídění AVNS a třídíme získaná spojení podle relevantních rysů (protiklad stavu a děje, vyjádření fází děje, kauzativita a další). V 5. kapitole pozorujeme funkce AVNS ve starém textu, např. potvrzení příslušnosti textu k vyšší stylové rovině. Celá práce prokazuje nepřesnost obvyklého hodnocení AVNS jen jako progresivního rysu moderního jazyka. Přílohami práce jsou soupisy vyexcerpovaných AVNS a podobně utvářených spojení.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 60 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 MARTINEK, Filip Gorazd
1 Martinek, Filip
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.