|
|
Vojenské výcvikové prostory jako antropogenní refugia biodiverzity
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Marhoul, Pavel (oponent)
Vojenské výcvikové prostory jsou plochy využívané k výcviku ozbrojených sil. Jsou to tedy území vystavované intenzivním antropogenním disturbancím. Může se proto zdát paradoxní, že řada výzkumů zjistila na těchto plochách pozoruhodně vysokou biodiverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů. V těchto parametrech výrazně převyšují různé části okolní krajiny a můžeme je tak pokládat za refugia biodiverzity. Obzvláště významná jsou pro druhy vázané na ranně sukcesní stádia vegetace. Za biologickou výjimečností vojenských výcvikových prostorů stojí dva hlavní faktory. Prvním je jejich celková uzavřenost. Díky ní nebyla tato území vystavena působení negativních vlivů, jako je intenzifikace zemědělství nebo urbanizace. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik. Jeho působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů. To umožňuje koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. V současné době je ale biota vojenských výcvikových prostorů ohrožena opouštěním těchto ploch armádou. Ukončení disturbančního režimu, který pramenil z vojenských manévrů, totiž vede k postupné homogenizaci krajinné mozaiky, a tudíž k ústupu mnoha biotopových specialistů. Ohrožující je také následný ekonomický rozvoj těchto dříve uzavřených oblastí.
|
|
|
Vojenské výcvikové prostory jako antropogenní refugia biodiverzity
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Marhoul, Pavel (oponent)
Vojenské výcvikové prostory jsou plochy využívané k výcviku ozbrojených sil. Jsou to tedy území vystavované intenzivním antropogenním disturbancím. Může se proto zdát paradoxní, že řada výzkumů zjistila na těchto plochách pozoruhodně vysokou biodiverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů. V těchto parametrech výrazně převyšují různé části okolní krajiny a můžeme je tak pokládat za refugia biodiverzity. Obzvláště významná jsou pro druhy vázané na ranně sukcesní stádia vegetace. Za biologickou výjimečností vojenských výcvikových prostorů stojí dva hlavní faktory. Prvním je jejich celková uzavřenost. Díky ní nebyla tato území vystavena působení negativních vlivů, jako je intenzifikace zemědělství nebo urbanizace. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik. Jeho působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů. To umožňuje koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. V současné době je ale biota vojenských výcvikových prostorů ohrožena opouštěním těchto ploch armádou. Ukončení disturbančního režimu, který pramenil z vojenských manévrů, totiž vede k postupné homogenizaci krajinné mozaiky, a tudíž k ústupu mnoha biotopových specialistů. Ohrožující je také následný ekonomický rozvoj těchto dříve uzavřených oblastí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Projekty aktivní podpory ohrožených živočichů v České republice
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Nová, Petra ; Marhoul, Pavel ; Kumstátová, Tereza
Snahou sborníku je pokusit se shrnout dosavadní zkušenosti s aktivní podporou některých ohrožených živočichů a využít je pro další rozvoj a zefektivnění projektů tohoto typu. Realizovaných projektů bylo velké množství, mnohé z nich po sobě nezanechaly žádnou publikační ani jinou stopu, jiné jsou zdokumentovány pouze nedostatečně a nelze je nijak hodnotit. Do hodnocení se tak dostaly zejména projekty hrazené z veřejných rozpočtů, u kterých je stanovena povinnost podání zprávy o realizaci projektu. Hodnoceny byly aktivity realizované od roku 1980, v případě, že byl určitý projekt významný z metodologického hlediska nebo má přímé vazby na současnost, bylo možno zahrnout i projekty starší. Hodnocení celostátně koordinovaných projektů a dále všech, u kterých došlo k jakýmkoliv reintrodukcím. Projekty byly věnovány těmto živočichům: vodní měkkýši, rak říční, motýli, blanokřídlí, ryby, obojživelníci, želva bahenní, ještěrka zelená, ostatní plazi, užovka stromová, hohol severní, drop velký, tetřev hlušec, čáp bílý, moták lužní, puštík bělavý, sova pálená, sýček obecný, sýc rousný, ledňáček říční, netopýři, sysel obecný, bobr evropský, vydra říční a rys ostrovid.
|
|
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Záchranný program - program péče pro vydru říční (Lutra lutra) v České republice v letech 2006 – 2015
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Havlíčkův Brod ; Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc ; Zoologická zahrada, Jihlava ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Český nadační fond pro vydru, Třeboň ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Marhoul, Pavel ; Nová, Petra ; Beran, Václav ; Hlaváč, Václav ; Culková, Markéta ; Toman, Aleš ; Hájková, Petra ; Roche, Marcela ; Poledníková, Kateřina ; Poledník, Lukáš
Program péče pro vydru říční v ČR je rámcovým materiálem, jehož smyslem je zajištění koncepčního dlouhodobého přístupu k ochraně druhu. Je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o tento druh. Časový horizont účinnosti Programu péče je 10 let, ovšem v jeho průběhu budou jednotlivá opatření kontrolována a hodnocena na základě stanovených kritérií a pokud nebudou dostatečně účinná, dojde k jejich revizi. Vydra říční je ohrožený druh, jehož početnost však v posledních letech vzrůstá. V minulosti byla rozšířena po celém území České republiky. Program péče pro vydru by měl pomoci zachovat životaschopnou populaci vydry na našem území, ale na druhé straně by měl napomoci vyřešení konfliktu mezi vydrou a rybáři. Vytvoření pozitivního vztahu rybářů k vydře, případně její tolerance bude pokládáno za naplnění hlavního cíle Programu péče. V takovém případě by bylo zajištěno také dlouhodobé zachování vydry říční na našem území i přes některé její negativní aspekty.
|
|
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Program péče pro velké šelmy: rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka obecného (Canis lupus) v České republice
Hnutí DUHA, Brno ; Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm ; Správa NP Šumava, Kašperské Hory ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Marhoul, Pavel ; Nová, Petra ; Volf, Ondřej ; Kotecký, Vojtěch ; Bláha, Jaromír ; Bartošová, Dana ; Bufka, Luděk ; Koubek, Petr ; Červený, Jaroslav
Rys, medvěd a vlk patří k původním druhům naší savčí fauny a v historických dobách se vyskytovali na území celé ČR. Všechny tři druhy velkých šelem mohou způsobovat škody na hospodářském zvířectvu a na zvěři, čímž se dostávají do konfliktu s hospodářskými zájmy člověka. Tento problém částečně řeší od roku 2000 zákon č. 115/2000 Sb, o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, není to však řešení dostatečné. Negativní postoj veřejnosti k velkým šelmám a s tím související vysoká míra ilegálního lovu jsou i nadále hlavními příčinami ohrožení existence těchto druhů na našem území. Stěžejním opatřením navrženého programu péče pro velké šelmy v ČR je proto rozsáhlá výchovná a osvětová kampaň, která by měla probíhat současně na třech rozdílných úrovních a jejímž cílem je právě změna veřejného mínění a snížení tlaku ilegálního lovu. Související opatření by měla řešit zefektivnění systému řešení škod způsobených velkými šelmami, zlepšení spolupráce ochrany přírody s Policií ČR při řešení případů ilegálního lovu a rozvoj přeshraniční spolupráce na monitoringu a ochraně velkých šelem se sousedními státy. Nezbytnou součástí programu je rovněž pravidelný monitoring stavu populací a výzkum některých aspektů jejich biologie a role v ekosystému. Program je navrhován na období deseti let.
|
host ::
RSS.