|
| |
|
|
Pojem autonomie : (k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva)
Janoščík, Václav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
diplomové práce Janoščík Václav Pojem autonomie k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho plné komplexnosti. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Nejdříve se snažíme prozkoumat možnosti analytické filosofie práva tematizovat pojem autonomie jako jádro samotné ideje práva. Tato snaha je vedena neortodoxním promýšlením přirozenoprávní teorie z raného díla Herberta Harta. V druhé kapitole probíráme východiska filosofie dějin, které opět své koncepce opírají o autonomní subjekt. Zdánlivě paradoxním spojením Heideggerovy fundamentální ontologie a Kosíkovy dialektiky konkrétního formulujeme dějinotvorný kontext autonomie. Následující kapitola spojuje Kosíkovo dílo s Corneliem Castoriadisem v perspektivě sociálních teorií. Také v jejich normativním jádru nalézáme náš koncept autonomie. Čtvrtá kapitola práce tematizuje Gauchetovu teorii odkouzlování světa jako procesu realizace autonomie a tento pojem tedy situuje historicky. Posledním tématem první části je pak rovina dějin idejí, na které autonomii identifikujeme zejména v koncepci novověké emancipace autorů Dietra Henricha a Jürgena Habermase. Druhá část práce sleduje vlastní historii pojmu autonomie, kterou...
|
|
|
Právněteoretické a právněfilozofické aspekty formální a materiální pravdy v soudním řízení
Ondřejek, Pavel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Ve své práci se pokusím nastínit některé aspekty problematiky zjišťování skutkového stavu, konkrétně problematiku různého pojetí formální a materiální pravdy. Téma je to podle mého názoru aktuální, neboť v současném rychle se měnícím právním řádu České republiky se snaha po urychleném návratu mezi vyspělé právní kultury mnohdy nesetkala se stejným úsilím po teoretickém zdůvodnění té či oné právní úpravy. V zásadě stejný závěr lze učinit podle mého názoru o procesu sbližování českého práva s právem Evropské Unie. Otázkami pojetí formální a materiální pravdy se ve své judikatuře zabýval několikrát i český Ústavní soud, přičemž ne všechny jeho závěry lze bez kritických připomínek přijmout. Jako příklad uvedu nález Ústavního soudu v kauze navrácení zámku Opočno, kde základem odůvodnění ÚS bylo tvrzení, že česká právní úprava občanského soudního řízení neopouští ani ve sporném řízení tzv. zásadu materiální pravdy, jejíž dodržování je předpokladem pro dosažení účelu soudního řízení, totiž zajistit spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků řízení.4 Pojetí formální a materiální pravdy s sebou nese přirozeně řadu filosofických aspektů. Samotný pojem pravdy je předmětem zkoumání filosofie, konkrétně filosofické disciplíny ontologie. Problematikou poznatelnosti se zabývá teorií poznání, nazývaná též...
|
|
|
Postavení šarí'y v právních systémech arabských států Blízkého východu
Lvová, Michala ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
Postavení šarí'y v právních systémech arabských států Blízkého východu Cílem této práce je poskytnout stručný ale zároveň ucelený přehled o postavení islámského náboženského práva - šarí'y - v současných právních systémech arabských států Blízkého východu. Právě tento výsek z celého arabského a islámského světa byl zvolen především ze dvou důvodů: 1) K přímému studiu dostupných pramenů je nutná alespoň základního znalost jazyka, jímž jsou psány, a tím je v tomto případě arabština. I proto jsou vynechány státy, jež by jinak do oblasti geograficky a historicky patřily, zejména Turecko a Írán. 2) Oblast Blízkého východu byla zvolena jako určitý komplexnější celek arabského světa. Státy severní Afriky zahrnuty nebyly, neboť jejich kulturní pozice se od států Blízkého východu poněkud liší. K naplnění cílů práce byl zvolen postup, kdy po stručném shrnutí stavu současné české odborné právní literatury týkající se islámského práva je další kapitola věnována stručnému úvodu do islámského práva, jeho původu, pramenům, právním školám a základním právním odvětvím a institutům. Následují tři kapitoly, z nichž každá se podrobněji věnuje jednomu z vybraných arabských států: Egyptu, Saúdské Arábii a Sýrii. Vždy je nejprve poskytnuta stručná historie daného státu, dále jeho ústavní historie, a to primárně z...
|
|
|
Morální argumentace v rozvažování soudů při aplikaci práva
Šimek, Jiří ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem práva a morálky z pohledu soudce aplikujícího právo. Odráží se od definice morálky jako normativního systému, který určuje co je dobré a co špatné, přičemž špatné trestá vnitřní sociální sankcí. Takto pojatá morálka je k právu, co se obsahu týče, ve vztahu průniku množin. Existuje oblast, ve které by měly platit pouze normy morální, oblast pouze pro normy právní a taková oblast, kde se obsah norem morálních i právních překrývá. Morálka může do rozhodování soudce při aplikaci práva pronikat nejméně třemi směry. Zákonodárce může v zákoně přikázat soudci, aby vtáhl morální normu do svého rozvažování. V českém právu je takovým příkazem institut dobrých mravů, použitý například v ustanovení § 3 nebo § 39 občanského zákoníku. Podle fenomenologické hermeneutiky je jakákoliv interpretace, tedy i interpretace právní, podmíněna existencí před-struktur. Těchto před-struktur se nemůžeme zbavit, tvoří nutný interpretační rámec interpretující osoby. Součástí před-struktur je i morální cítění, či morální stanovisko interpretující osoby. Skrze před-struktury se morálka může vědomě i nevědomě promítat do rozhodování soudce. Posledním případem průniku morálky do práva v rozhodovací praxi soudu je použití morálního argumentu v právní interpretaci. Ten je možné použít teprve, pokud...
|
|
|
Co je po právu?
Krzyžanková, Katarzyna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Základním cílem této práce je při využití analyticko-deskriptivní metody ve spojení s víceoborovým přístupem identifikace a analýza hlavních faktorů, jež se promítají do odpovědi quid iuris v určitém případě. Jinak řečeno, střípky různorodých informací pramenících z různých humanitních oborů, a to psychologie, sociologie, právní vědy, etnologie a antropologie, jsou využity k poodhalení mnohdy ukrytých činitelů ovlivňujících odpověď, co je po právu. Práce sestává z šesti částí: Úvodní kapitola nabízející prvotní náhled na danou problematiku je rozvinuta ve čtyřech hlavních celcích, které postupně vytvářejí stále přesnější obraz různých proměnných, jež se zrcadlící v odpovědi quid iuris. Konkrétně, v části II. je zkoumán vzájemný vztah mezi právem na straně jedné a kulturou a lidskými instinkty na straně druhé. Na základě analýzy antropologicky zaměřené literatury je přitom vysloven závěr, že podoba práva je především ovlivněna lidskou kulturou a že univerzální lidské instinkty mají vliv spíše toliko na tzv. minimální obsah přirozeného práva (H. L. A. Hart). Tato domněnka je následně rozvinuta v části III., ve které je pozornost soustředěna zejména na určení těch ve společnosti paralelně působících norem, jež lze (je třeba) považovat za právo. Úvaha je vedena ve dvou rovinách, tj. je samostatně...
|
|
|
Rousseauova právní a společenská filosofie
Chválek, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Ve své práci jsem samostatně shrnul obsah díla O společenské smlouvě a záměrně jsem (ze systematických důvodů) k němu nepřidával žádné komentáře. Jelikož jsem v rámci své práce považoval tuto teorii za vzorně ucelenou, vycházel jsem z toho, jako by mohla být ideálním vzorem pro dokonalou legitimitu. Ve druhé kapitole jsem se pak zabýval její neproveditelností, kterou považuji za prakticky zjevnou, a dále důsledky, které z toho vyplývají. To však neznamená, že nemůže být výchozím vzorem, z kterého si i další teorie berou poučení a rozvíjí ji. Základním nedostatkem by bylo asi nerozvedení dělby moci, což se ale domnívám vyplývá právě ze způsobu vystavení celé teorie a proto se touto otázkou ani příliš nezaobírám. Dále jsem vedl samostatnou úvahu o domněnce, že nejen takový společenský řád, jaký známe, ale už i společenský řád Rousseauovy doby a vůbec vznik myšlenek díla Společenské smlouvy je umožněn jen určitými technickými podmínkami. Tato úvaha byla jen mírně načrtnuta a jistě skýtá široké pole působnosti. V rámci práce je jejím účelem napadnutí myšlenky přirozenosti takového řádu nebo práva. Autor si je vědom významu slova přirozený nebo přirozenoprávní, resp. jeho možností, ale vzhledem k možnostem obecnosti tohoto obecného pojmu se ho snaží stavět do nového kontextu nebo úhlu pohledu. Jako technicky co...
|
|
|
Presumpce nelegitimity státní moci
Gregárek, Matěj ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Práce zpochybňuje "mýtus snadné legitimace" a argumentuje ve prospěch opatrnější přístupu vůči nedobrovolným společenským uspořádáním tím, že přesouvá důkazní břemeno ve prospěch individuálních práv. každé jednání státu by mělo být považováno za nepřípustné, pokud není prokázáno bez důvodných pochybností, že je naprosto nezbytné. s předpokladem existence individuálních práv jakožto počátečním bodem, práce se zabývá pokusy odvodit státní legitimitu z individuálních práv. Nakolik shledává tyto pokusy jako neúspěšné, dochází k závěru, že jediným způsobem, jak zajistit státu legitimitu je skrze kompromis mezi individuálními právy a praktickými problémy. avšak mají-li si individuální práva zachovat určitou váhu, tento kompromis musí být něčím limitován, proto práce dále rozebíra problematiku "nezbytných a vhodných zásahů" a koncept ideologie jako faktor, který determinuje a v konečném důsledku omezuje státní moc.
|
|
|
Princip sociálního státu v politické teorii a judikatuře Ústavního soudu
Kaloč, Otakar ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Princip sociálního státu v politické teorii a judikatuře Ústavního soudu Abstrakt Tématem této práce je fenomén sociálního státu, sociálních práv a jejich soudního přezkumu Ústavním soudem v České republice. Cílem práce je představit sociální stát z hlediska teoretického, historického i praktického naplňování jeho cílů ať už jde o politickou realitu nebo o rozhodovací praxi Ústavního soudu, která pak zpětně ovlivňuje politické prostředí. Vychází, jak z teoretických děl politické filozofie, tak z poznatků ústavního práva a judikatury Ústavního soudu. Práce si všímá, jak chápou sociální otázku základní politické teorie jako je liberalismus, socialismus nebo feminismus. Historickou část této práce je zastoupena popisem vývoje sociální problematiky ve státech, jako je Velká Británie a USA. Zde můžeme vidět, že se jedná o dlouhodobý vývoj od počátku sedmnáctého století až po období největšího rozmachu po druhé světové válce. Jsou zde zmíněny i některé politické aspekty chudoby. Neméně důležitou částí práce je pak přehled teorií typologií různých "režimů" a druhů sociálních států druhé poloviny dvacátého století. S tím je spojen i podrobněji vysvětlený pojem dekomodifikace, jako osvobození lidské pracovní síly od čistě tržních zákonů. Blíže jsou představeny negativní dopady fenoménu globalizace na národní státy a...
|
|
|
Povolání právníka - teorie a praxe profesní etiky se zaměřením na vybraná právnická povolání v České republice
Friedel, Tomáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Cílem disertační práce s názvem Povolání právníka - teorie a praxe profesní etiky se zaměřením na vybraná právnická povolání v České republice je přispět do prozatím ne příliš rozvinuté diskuse o profesní etice právníků, která se v České republice odehrává. V první části práce představuje čtenáři základní terminologickou výbavu oboru, čímž mu usnadňuje orientaci v navazující problematice. Ústřední náplň druhé části práce tvoří analýza rozhodovací praxe orgánů nadaných kárnou (disciplinární) pravomocí v kárných řízeních vedených se soudci, státními zástupci a advokáty. Třetí část nabízí čtenáři ukázku konkrétnějšího uvažování o profesní etice právníků. Na příkladu povolání soudce a jeho užívání sociálních médií demonstruje "klasické" zvažování určité situace, při kterém jsou sneseny argumenty ve prospěch i proti řešení a při kterém o vhodnosti vybíraného řešení rozhoduje vzájemné zvážení a porovnání argumentů.
|
host ::
RSS.