|
Vývoj postojů české veřejnosti k válečným uprchlíkům z Ukrajiny
Münich, Daniel ; Protivínský, Tomáš
Po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu koncem února 2022 v Česku převládla atmosféra solidarity a většina Čechů přijímání válečných uprchlíků podporovala. Tato podpora do konce listopadu klesla zhruba o čtvrtinu. Podobně se zhoršovala vnímaná míra integrace Ukrajinců do české společnosti. Změna postojů české společnosti v čase však nevycházela primárně z osobní zkušenosti a z prožitého příchodu uprchlíků, ale souvisela spíše s postupně opadávajícím zájmem po vypuknutí konfliktu a prvotním šoku. Ačkoli se integrace Ukrajinců v některých dimenzích ve druhé polovině roku 2022 reálně zlepšila, například ve školách nebo na trhu práce, do vnímání české společnosti se tyto dílčí pokroky nepromítly.
|
| |
| |
| |
|
Nezaměstnanost v období COVID-19: červen 2022
Grossmann, Jakub ; Münich, Daniel
Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost již téměř nepozorujeme. Se započítáním sezónních efektů registrovaná míra nezaměstnanosti v červnu ’22 opět poklesla. Česko zůstává zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé EU. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou stále přítomné, ale malé. Potenciální hrozbou pro přehřátý český pracovní trh je předpokládané podzimní zpomalení evropských ekonomik.
|
|
Nezaměstnanost v období COVID-19: březen 2022
Grossmann, Jakub ; Münich, Daniel
Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost již téměř odezněly. Odhlédnuto od sezónních efektů, obecná míra nezaměstnanosti v březnu ’22 poklesla. Česko zůstává zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé EU. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou stále přítomné, ale malé.
|
|
A Comparative Analysis of the Economic Transitions of the Republic of Uzbekistan and Central and Eastern European Countries
Solieva, Viktoriya ; Münich, Daniel (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Ekonomická transformace je stěžejní součástí hospodářského rozvoje postkomunistických zemí. Některé země byly úspěšnější než jiné ve vývoji adekvátních reforem, které umožnily ekonomice růst. V této studii poskytuji srovnávací analýzu zkušeností z ekonomické trans- formace v Republice Uzbekistán a zemích střední a východní Evropy. K tomu využívám klíčové rysy ekonomické transformace a poskytuji statistické důkazy spolu s analýzou dat, která mi umožňuje vyvodit závěry o podobnostech a rozdílech mezi zkušenostmi zájmových zemí. Kromě toho jsem schopen poskytnout některá politická doporučení, včetně změny metod boje proti inflaci a návrh týkající se stávajících monopolů. Tento výzkum přispívá ke studiím ekonomické transformace a navíc ke studiím o nových ekonomických reformách v Republice Uzbekistán. Klíčová slova: Ekonomická transformace, Uzbekistán, střední a východní Evropa (CEE), Visegrádská skupina, srovnání
|
|
Platy učitelů v roce 2021: vrchol dosažen a co dál?
Münich, Daniel ; Smolka, Vladimír
Úroveň učitelských platů v dlouhodobém horizontu spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o profesi. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během kariéry stimuluje kvalitu práce učitelů. Jde však o dlouhodobé procesy realizované průběžnými příchody a odchody do a z profese a dalším vzděláváním. Proto lze dopady učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a vzdělávací výsledky vysledovat až s odstupem let, spíše dekád. Relativní platy učitelů vůči ostatním platům v ekonomice je důležitým ukazatelem. Takto poměřované platy učitelů v České republice (ČR) patřily až do roku 2017/2018 k nejnižším v rámci celé EU, respektive několika desítek ekonomicky nejvyspělejších zemí světa (OECD). V roce 2021, díky nebývale dynamickému tempu zvyšování po několik let v řadě, se relativní platy českých učitelů výrazně přiblížily průměru zemí OECD i EU. V roce 2021 dosáhly úrovně 122 % průměrných mezd v ekonomice. Vládě A. Babiše se tak během několika let podařilo to, co se nepodařilo žádné vládě předchozí. Podařilo se jí výrazně přiblížit naplnění ambiciózního programového závazku, kterému po špatných zkušenostech z minula věřil málokdo. Udržení dosažené relativní úrovně učitelských platů v dalších letech bude vyžadovat jejich zvyšování tempem růstu nominálních mezd v ekonomice. Ve výhledu roku 2022 relativní platy učitelů však zřejmě mírně poklesnou na 119 %. Za slibů daných v létě při vyjednávání vlády s odbory se tam zřejmě udrží i v roce 2023. Minulou i současnou vládou přislibované úrovně 130 % učitelské platy rozhodně nedosáhnou, platy širší skupiny pedagogických pracovníků už vůbec ne.
|
|
Rozdíly v přísnosti známkování žáků a dopady na vzdělanostní aspirace
Münich, Daniel ; Protivínský, Tomáš
Pro žáky a jejich rodiče představují známky ve škole klíčovou informaci formující i vzdělávací a kariérní ambice. 87 % žáků devátých ročníků s jedničkou z matematiky chce vystudovat vysokou školu. Mezi žáky s trojkou chce na VŠ jen 39 %. Mezi základními školami panují v přísnosti známkování velké rozdíly. Klasifikace žáků se stejnými akademickými výsledky se mezi školami liší v průměru o celý klasifikační stupeň. Při stejných dovednostech mají žáci z přísně známkujících škol nižší studijní ambice oproti žákům z mírně známkujících škol. Známky na vysvědčení také často představují jedno z přijímacích kritérií na středních školách a víceletých gymnáziích. Rozdíly v přísnosti známkování a zásadní role známek při plánování budoucí vzdělávací dráhy mohou tedy vést k chybným rozhodnutím žáků a rodičů, neefektivitám ve vzdělávacím systému a k suboptimální alokaci talentů.
|
| |