Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Všeobecný pohled na problematiku afirmativní akce z hlediska jejího vývoje a impementace do společnosti
Ščerbová, Erika ; Lustigová, Martina (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Společnost je seskupení jednotlivců podobných či odlišných ras, etnik nebo pohlaví, charakterizována společnými zájmy, tradicemi a zvyky, žijící většinou na jednotném území pod ochranou (a kontrolou) svých vlastních veřejných institucí a právních norem. Společnost může být jednobarevná nebo naopak ve své podstatě různorodá. V současné době je problematika vztahu různých menšin s většinou čím dál více aktuální, neboť není na světě mnoho států, ve kterých by žili příslušníci pouze jedné rasy či etnika. Téměř každá evropská země kromě Islandu má na svém území významnou národnostní a etnickou menšinu. Formálně pro všechny občany platí stejné zákony a nařízení (to znamená disponují stejnými právy a povinnostmi), fakticky tomu tak vždy nemusí být, neboť někdy může dojít k záměrnému zvýhodňování příslušníků různých menšin (například ze strany zaměstnavatele či jiného subjektu), kteří mohou být nějakým způsobem společností diskriminováni (v zaměstnání, ve vzdělávacích zařízeních, státních institucích, apod.). Je tedy podstatné zaměřit svou pozornost (mimo jiného), také na menšiny ve společnosti, které by se mohly cítit příslušníky dominantní většiny podhodnoceny či utlačovány, a tudíž si zaslouží speciální péči a zvláštní zacházení. Téměř většina států se snaží předcházet a zakazovat výskyt diskriminace a segregace...
Populismus a nacionalismus v zemích Visegrádské skupiny po roce 1990
Dražanová, Lenka ; Lustigová, Martina (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výskytem populistických a nacionalistických tendencí v zemích Visegrádské skupiny, jmenovitě v Polsku, České republice, Slovensku a Maďarsku po roce 1990. Teoretická část se věnuje vymezení pojmů národ, nacionalismus a populismus. Popisuje dva modely národa, různé typy nacionalismu a obsahově charakterizuje pojem populismus. Nejedná se o jediná existující vymezení, zde jsou však představeny pouze koncepce relevantní pro účely práce.
Karel Kramář - vůdce národa?
Lustigová, Martina ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Polišenská, Milada (oponent) ; Svátek, František (oponent)
22. Abstrakt v českém a anglickém jazyce Předkládaná disertační práce se věnuje postavě českého (československého) politika Karla Kramáře a jeho politickému myšlení. Autorka se snažila postihnout v úplnosti Kramářovu politickou kariéru i proměny jeho politických názorů. Jde o první český pokus o zpracování objektivní politické biografie prvního československého premiéra. Kramářovo jméno dosud v českém (československém) prostředí často vzbuzovalo emoce, ať už kladné nebo záporné. Proto máme k dispozici tituly, které Karla Kramáře nekriticky oslavují, nebo tituly, které ho naopak odsuzují. Tyto knihy navíc většinou vznikaly v období první republiky. Za druhé světové války byla postava Karla Kramáře "na indexu" pro jeho protiněmecké názory, po roce 1948 zase pro jeho nenávist k Sovětskému svazu. I proto se později objevovaly pouze dílčí studie, které vykreslovaly jen určitou část Kramářovy kariéry nebo jeho myšlení. Ani rok 1989 nepřinesl výraznější proměnu, snad kromě většího zájmu o kramářovská témata. Přesto dosud z pera českého autora nevzešla rozsáhlejší práce, která by v úplnosti postihovala jeho život, politickou kariéru i politické myšlení. Dosud jsme se museli spokojit s knihami německé historicky Martiny Winkler a ruské historicky Eleny Pavlovny Serapionové - jejich práce se ale zaměřují pouze na...
Média jako nebezpečí pro demokracii? Vliv masových médií na tradiční pojetí veřejné sféry a politiky
Půlpánová, Barbora ; Lustigová, Martina (vedoucí práce) ; Balcerová, Zdeňka (oponent)
Média a politika se spolu stetávají ve veejném prostoru. Zatímco se ho ale politika snaží utváet a dobýt, média by mla plnit kontrolní funkci a jeho nezávislost hájit. Ve veejném prostoru by se tak ml odehrávat racionální diskurz, na základ kterého si obané vytváejí svj názor, který je posléze podntem pro politiku. Mezi demokracií jako formou vlády a existencí nezávislého veejného prostoru tedy existuje úzká souvislost. Pro politologii je dležité zkoumat nejen proces utváení politického rozhodování a vlivu, ale také to, jak je sdlení smrem k veejnosti determinováno médii, která získávají stále svébytnjší roli než jen prostedníka mezi státem a obany. V moderních spolenostech jsou média hlavním zdrojem informování o politice a mají moc utváet obraz jednotlivých politik i politických stran v oích veejnosti, která nakonec prostednictvím voleb rozhoduje o jejich osudu. Proto se politika snaží stále více zasahovat do médií. A média, vdoma si své moci, využívají svých prostedk k tomu, aby si pizpsobila politiku k obrazu svému. Stále astji se pi tom ídí svou vlastní politikou. Kvli rostoucí dominanci médií ve veejném prostoru hovoí odborníci o tak zvané mediokracii.
Role médií v mezinárodní politice a konfliktech
Bartošová, Simona ; Lustigová, Martina (vedoucí práce) ; Balcerová, Zdeňka (oponent)
Bakalářská práce "Role médií v mezinárodní politice a konfliktech" se věnuje pozici a vlivu médií v mezinárodní, ale i obecné politice, působení politického dění na samotná média a vzájemné interakci médií a politiky. Dále se zabývá válečnými konflikty a jejich zpracování a podání skrze různá média. Zároveň práce pojednává o vlivu médií na vývoj ve válečných oblastech, a v průběhu studie se specializuje na konkrétní teritoria, ve kterých je k pochopení situace využito dosavadních teoretických poznatků, jejich aplikace na určitý konflikt včetně získání nových teoretických schopností pomocí kritického zhodnocení praxe v problematické oblasti. Práce seznamuje s fenoménem médií jako takovým, stručnou historií jednotlivých médií, nastiňuje obecnou problematiku vztahu politika - společnost, politické komunikace a marketingové role médií (ovlivňování voličů pomocí mediální kampaně či propagandy). Výchozí otázkou práce je, jak silné je mediální působení v politickém dění včetně ozbrojených konfliktů, a jestli moderní (i postmodemí) vize médií jako světové velmoci skutečně odpovídá empirické skutečnosti současné doby.

Viz též: podobná jména autorů
1 Lustigová, Marcela
4 Lustigová, Michala
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.