|
|
Vliv transformace genem cdc25 ze Schizosaccharomyces pombe na morfogenezi rostlin Nicotiana tabacum L., cv. Samsun
Uchytilová, Lucie ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Macháčková, Ivana (oponent)
Morphogenetic processes including process of de novo organ formation is governed by the rate, frequency and orientation of cell division. Cell cycle is a complex process with complicated regulation. CDKs (cyclin-dependent kinases) are taken for the key proteins regulating cell cycle progression. These proteins are well conserved among eucaryotic organisms. CDK activity strictly depends on specific subunit - cyclin. The activity of the CDK-cyclin complex can be further modified besides others by phosphorylation/dephosphorylation. In yeast (and in most eukaryotic organisms) activating defosforalation of CDKs is performed by Cdc25 phosphatase. Situation in plants is still not fully elucidated. A small CDC25-like tyrosine-phosphatase was recently identified in Arabidopsis thaliana (Arath;CDC25), which could not, however, complement the temperature sensitive Spcdc25-22 mutant (Landrieu et al., 2004). This study is focused on the effect of expression of the foreign gene (S. pombe) coding for Cdc25 phosphatase on the morphogenesis, especially on the ability of de novo organ formation, in tobacco. Plant material used for experiments: Nicotiana tabacum L., cv. Samsun, wild type, two independent lines transformed with Spcdc25 under a constitutive promotor (designated as lines A and C) (Bell et al., 1993) and...
|
|
|
Rostlina jako experimentální model v proměnách staletí - do r. 1918
Bršťáková, Hana ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Lipavská, Helena (oponent)
V období do roku 1918 byla uskutečněna řada studií v oboru rostlinné vědy, které položily základní stavební pilíře pokročilým výzkumům dnešní doby. Byly prováděny pokusy s mnoha rostlinnými druhy. V této práci popisuji, jaké rostliny byly ve výzkumech používány a jakého zjištění se díky nim dosáhlo. Zaměřuji se na procesy v rostlinách a oblasti oboru, na které se zaměřovali i tehdejší badatelé, a podle nich člením i svoji práci. V rámci jednotlivých kapitol se pak snažím postupovat chronologicky. Konkrétně je analyzován objev rostlinné buňky, vybrané rostlinné pohyby, jako jsou nutace, fototropismus, gravitropismus, hydrotropismus, výživa rostlin a také první vědecké pozorování Arabidopsis thaliana. Cílem práce je seznámení čtenáře s historií vybraných objevů a objasnění, díky kterým rostlinným druhům se k příslušným zjištěním podařilo dojít. Zároveň se snažím nastínit, proč si tehdejší vědci dané druhy rostlin vybírali.
|
|
|
Role malých RNA v transgenerační stresové paměti rostlin
Jaklová, Veronika ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Lipavská, Helena (oponent)
Rostliny jsou neustále ovlivňovány různými abiotickými i biotickými stresy, které vyvolávají celou řadu reakcí. Výsledkem může být zvýšená tolerance rostlin vůči různým stresovým faktorům jako je napadení herbivory nebo nedostatek vody. Tato odolnost může být mimo jiné i epigenetickými mechanismy přenesenaina další generace.Natvorbě mezigeneračníivícegeneračnístresové pamětise mohouhojně podílet malé RNA sloužící jako signální molekuly rychlé odpovědi rostliny na stres. MiRNA jsou převážně regulátorygenové exprese,prostřednictvímsvých inhibičních a degradačních aktivit řídí transkripci genů a translaci velkého množství proteinů. SiRNA by se mohly účastnit přenosu transkripční paměti prostřednictvímmechanismuRNA řízenéDNA methylace (RdDM).Methylace DNA ahistonovémodifikace společně slouží jako chromatinové značky, jež je možné epigeneticky přenést do dalších generací. Na základě toho pak rostliny odvozené od stresu vystavených rodičovských rostlin vykazují velké změny v genové expresioprotirostlinám s nestresovanýmirodiči.Tyto změnypak přetrvávajípo různě dlouhou dobu v závislosti na tom, zda je opět genová exprese indukována stresovým faktorem či nikoli. Zájem o pochopení mechanismů transgenerační stresové paměti v poslední době značně vzrostl a tyto znalosti mohou již brzy umožnit jejich...
|
|
|
Studying the regulation of expression of genes involved in barley malting quality
Hoffmannová, Viktorie ; Svobodová, Leona (vedoucí práce) ; Lipavská, Helena (oponent)
Ječmen setý (Hordeum vulgare L.) je obilnina a hojně pěstovaná zemědělská plodina s rozšířením v různých klimatických oblastech světa. Využívá se zejména jako krmivo nebo ve sladovnictví. Tato práce se konkrétně zaměří na studium procesu sladování na molekulární úrovni, což zahrnuje zejména geny pro enzymy účastnící se degradace zásobních proteinů, škrobu a mimo jiné i složek tvořících stěny buněk endospermu. Práce bude sledovat, jak všechny tyto složky interagují během procesu sladování a následujících fází výroby piva. Je známo, že parametry sladovnické kvality jsou podmíněny více geny, jejichž exprese je regulována. Tyto regulační dráhy budou také zahrnuty v této práci.
|
|
|
Mechanizmy přirozené odolnosti quinoi vůči abiotickým stresům
Cíza, Marek ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Quinoa je tradičně pěstovanou plodinou pocházející z oblastí přiléhajících k Andskému pohoří v Jižní Americe, kde je pěstována místním indiánským obyvatelstvem už přes 5000 let. Její mimořádná odolnost vůči abiotickým stresům, jako je zasolení půdy, sucho či mráz spolu se zcela výjimečnými výživovými vlastnostmi jejích semen jí vynesla název "superplodina" a rok 2013 byl dokonce vyhlášen organizací FAO jako Mezinárodní rok quinoi. Tato rešerše poskytuje přehled současných znalostí o hlavních mechanizmech zodpovědných za odolnosti quinoi vůči mrazu, zasolení a suchu. Okrajově se tato práce zabývá reakcí quinoi na napadení nejčastějším houbovým patogenem a taktéž i odlišnou citlivostí odrůd quinoi vůči délce fotoperiody, což jsou dva důležité faktory při rozšiřování kultivace quinoi mimo původní oblasti.
|
|
| |
|
|
Vliv těžkých kovů na sacharidový metabolizmus rostlin
Kofroňová, Monika ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Arsen je prvek patřící mezi polokovy, s jehož kontaminací jsou problémy na mnoha místech po celém světě. I když je přirozenou součástí zemské kůry, tak se může antropogenními činnostmi dostávat ve větší míře do půdy, vody či ovzduší zabudovávat se do potravního řetězce, a tak představovat zdravotní riziko. Fytoremediace představuje jednu z možností dekontaminace životního prostředí, a je to způsob relativně účinný a přitom levný. Publikace o arsenu a jeho vlivu na rostlinný metabolismus se zabývají většinou rostlinami, jež jsou významnými plodinami. Nejvíce experimentálně využívanou rostlinou je rýže, u které jsou řešeny převážně otázky anatomických a morfologických změn a nadto pro účely fytoremediace má jen zanedbatelný význam. Vlivu arsenu na sacharidový metabolismus se věnuje jen velmi málo publikací, tudíž je i velmi málo znalostí o tomto problému. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla tuto problematiku studovat a získat tak větší vhled do metabolických změn na úrovni sacharidové bilance pod vlivem arsenu a částečně také pod vlivem rtuti, o jejímž vlivu na sacharidový metabolizmus informace zcela chybějí. Jako experimentální materiál jsem použila rostliny tabáku, tkáňové kultury tabáků a hairy roots kultury křenu. Pomocí HPLC byl sledován obsah a spektrum rozpustných sacharidů a akumulace škrobu....
|
|
|
Potenciál genového inženýrství pro šlechtění rostlin odolných k abiotickým stresům: tolerance k chladu u rýže
Lotová, Gabriela ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Janská, Anna (oponent)
S rostoucí populací a klimatickými změnami stoupá i snaha o vyšlechtění výkonnějších plodin. Genové inženýrství otevřelo nebývalé šlechtitelské možnosti ve vyvíjení rostlin s požadovanými vlastnostmi. Transgenní plodiny s lepšími vlastnostmi včetně odolnosti k nepříznivým podmínkám prostředí mohou přispět k řešení problému hladomoru a malnutrice v rozvojových zemích. Ačkoliv společnost vnímá geneticky modifikované plodiny spíše negativně, hojně se jich využívá jako krmiva pro hospodářská zvířata a mimo Evropu i pro výživu lidí. Vzhledem ke komplexní povaze odolnosti vůči abiotickým stresům se dříve nepředpokládala využitelnost genových manipulací pro šlechtění odolných rostlin. Ukázalo se však, že modifikace stresové signalizační kaskády či transkripčních faktorů může vést k úspěchu. Tato práce shrnuje možnosti genetické modifikace plodin, jež mohou vyústit v lepší toleranci vůči chladu, a je orientována zejména na rýži. Část práce se zabývá transdukcí chladového signálu, jejíž modifikací lze také docílit zvýšené tolerance vůči chladu. Další část se zabývá transkripčními faktory, jež aktivují expresi genů zvyšujících odolnost vůči nízké teplotě. Největší pozornost věnuji transkripčním faktorům CBF/DREB, jež hrají v odolnosti vůči chladu klíčovou roli. Klíčová slova: CBF/DREB, genové inženýrství,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.