Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv léčby diferencovaného karcinomu štítné žlázy radioaktivním izotopem jodu 131 na funkci slinných žláz
Krčálová, Eva ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent) ; Kraft, Otakar (oponent)
Úvod: I přes 70letou úspěšnou historii léčby diferencovaných karcinomů štítné žlázy (DTC) radioaktivním izotopem jodu 131 I (RAI) jsou publikovaná data o vlivu RAI na slinné žlázy nejednoznačná. Tyto nežádoucí účinky jsou nyní diskutovány vzhledem k trendům omezování indikací pooperační ablace zbytků štítné žlázy radiojodem (RRA) a snižování podávaných aktivit. Cíl: Kvantifikovat změny akumulační a exkreční funkce slinných žláz pomocí dynamické scintigrafie slinných žláz (dSGS), a to jak u nemocných podstupujících RRA aktivitou 3,7 GBq, tak u pacientů po předchozím podání aktivity RAI ≥ 5,5,GBq, ve srovnání s jejich věkem a pohlavím shodnými protějšky a dále orientačně zhodnotit závažnost subjektivních symptomů pacientů podstupujících RRA. Pacienti a metody: Pomocí dSGS jsme prospektivně hodnotili funkci slinných žláz u 31 RAI-naivních pacientů (6 mužů, 25 žen, medián věku 52 let) před a 4,6 měsíců po RRA. Závažnost subjektivních symptomů jsme hodnotili dotazníkem University of Washington Head and Neck Symptom Scale modifikovaným Radiation Therapy Oncology Group. Za významnou změnu v intenzitě symptomů byla považována změna v průměrném rozdílovém skóre ≥ 5 bodů. Funkci slinných žláz jsme kvantifikovali i u 23 pacientů s anamnézou podání RAI (7 mužů, 16 žen medián věku 60 let, medián aplikované...
Determinace spontánních abortů- úloha genu pro APO E, význam vybraných trombofilních stavů a funkce štítné žlázy v graviditě
Kašparová, Dita ; Fait, Tomáš (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
Úvod: Spontánní potrat (SA) je nejčastější komplikací v těhotenství. Cílem práce bylo prověřit kauzalitu vybraných faktorů genetických - apolipoproteinu E (APO E), mutace faktoru V Leiden (FVL), mutace protrombinu (PT G20210A) a faktorů negenetických - tyreoidálního stimulačního hormonu (TSH), volného tyroxinu (fT4), protilátek proti tyreoidální peroxidáze (a-TPO) v etiopatogenezi časného SA. Materiály a metody: Ke genotypizaci polymorfismů APO E byla využita metoda PCR-RFLP. K detekci mutací v genech FV a FII byla použita metoda HRM. Laboratorní tyreoidální markery TSH, a- TPO a fT4 byly stanoveny na automatickém analyzátoru využívajícím chemiluminiscenční imunoanalýzu. U infertilních žen po SA proběhlo do 8 týdnů od krevního odběru sonografické vyšetření štítné žlázy. Výsledky: APOE genotypy ve sledovaném souboru 410 vzorků embryonální /fetální tkáně se významně neliší od kontrolní skupiny 2 606 adultních jedinců (P = 0.653). Ve sledovaném souboru 75 žen s izolovaným SA byla FVL mutace zjištěna v heterozygotní konstituci s prevalencí 12 %. Prevalence FVL v souboru žen s izolovaným časným SA byla signifikantně vyšší oproti kontrolní skupině 76 zdravých žen (12 % vs. 2.6 %, P = 0,031). Při vzájemném statistickém porovnání zjištěných prevalencí PT G20210A mezi soubory žen s izolovaným SA a kontrolní...
Léčba Gravesovy-Basedowovy tyreotoxikózy radiojódem (optimalizace dávkování)
Čepková, Jitka ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
1 Souhrn Úvod: I přes více než šedesátiletou historii s terapií Gravesovy nemoci (GD) pomocí radioaktivního jódu 131 I (RAI) je určení optimálního dávkového režimu stále kontroverzní. Dlouhodobě nejasnou otázkou zůstává, zda snaha o individuální dávkování má význam při své vyšší pracnosti a ceně. Cíl: Hlavním cílem našeho projektu bylo analyzovat výsledky terapie RAI v závislosti na vstupních poměrech pacientů a porovnat úspěšnost terapie RAI podle velikosti podané fixní aktivity a podle velikosti cílové dávky. Na základě zjištěných dat navrhnout úpravu dávkovacího režimu pro praktické použití. Pacienti a metody: Retrospektivně jsme analyzovali 603 pacientů s GD (500 žen a 103 mužů; průměrný věk 51,5 ± 12,7 let), kterým byl v letech 1998-2012 aplikován RAI na Tyreoidální jednotce naší kliniky. Dle doporučených postupů v České republice šlo o pacienty s delší než roční anamnézou nemoci, v prvním nebo dalším relapsu. Tyreostatika byla vysazena 4 dny před aplikací RAI. Zpočátku jsme podávali cílovou dávku asi 3,2-6,2 MBq/g podle měření objemu žlázy ultrazvukem a podle měření akumulace RAI ve žláze za 24 hod. Od roku 2001 jsme podávali nejméně 6,5 MBq/g, medián 8,5 MBq/g. Za úspěšnou léčbu jsme považovali, pokud nemocní dosáhli eutyreózy nebo hypotyreózy. Výsledky: Celková úspěšnost léčby RAI byla 74 % za 6...
Stav zásobení jodem u těhotných diabetiček
Radiměřská, Veronika ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
Cíl: Cílem praktické části práce bylo analyzovat koncentraci jodu v moči (jodurii) a její vztah k ostatním tyreoidálním laboratorním parametrům v krvi u gravidních diabetiček ve druhém nebo třetím trimestru těhotenství. Metodika: Vyšetřeno bylo 163 těhotných žen, které měly gestační nebo pregestační DM, v druhém nebo třetím trimestru těhotenství. Já jsem dále pracovala se 154 ženami. Současně byly stanoveny sérové protilátky proti tyreoidální peroxidáze (TPOAb) a thyreoglobulinu (TgAb), štítnou žlázu stimulující hormon (TSH), volný tyroxin (FT4) a volný trijodtyronin (FT3). Výsledky: Medián jodurie byl 91,15 ug/l (rozmezí 67,7-112). U 136/154 (88 %) žen byla jodurie nižší než 150 ug/l (doporučená dolní mez pro těhotné ženy), median 86,95 (rozmezí 64,95-106,4) a v 90/154 (58 %) byla nižší než 100 ug/l. V rozmezí mírného jodového deficitu (50-149 ug/l) bylo 117/154 (76 %) žen a 19 (12,3 %) žen bylo ve středně těžkém nedostatku (jodurie 20-49 ug/l). Žádná z žen neměla jodurii nižší než 20 ug/l - tedy těžký nedostatek. Pouze u 7 (4,5 %) žen byla koncentrace jodurie odpovídající doporučenému rozsahu pro těhotné ženy (150-249 ug/l). U 11 žen (7,2 %) byla jodurie vyšší než doporučovaných 250 ug/l. Závěr: Celkem u 88 % těhotných diabetiček v druhém nebo třetím trimestru gravidity byla jodurie v pásmu...
Celkové vyhodnocení dvouletého (2009 - 2010) pilotního projektu vyšetřování funkce štítné žlázy u těhotných žen
Řehoř, Jiří ; Springer, Drahomíra (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
V letech 2009 a 2010 proběhl v 13 městech České republiky pilotní projekt vyšetřování funkce štítné žlázy. V rámci screeningu vrozených vývojových vad byly ženám v prvním trimestru těhotenství po podpisu informovaného souhlasu vyšetřeny hladiny TSH, FT4 a anti- TPO v séru. Ke stanovení analytů byly použity různé analyzátory, kterými laboratoře disponují a jsou schopné provádět potřebná vyšetření. Většina analyzátorů používá referenční intervaly pro TSH, FT4 a anti-TPO od výrobce. Tyto referenční intervaly jsou vhodné pro běžnou populaci, pro těhotné ženy však již méně. Data z tohoto projektu byla znovu vyhodnocena pomocí nově vypočtených referenčních intervalů, vypočtených nemocnicemi v Praze a Ostravě, pro těhotné ženy, které jsou pro danou skupinu vyšetřovaných žen mnohem vhodnější. Z celkového souboru 3484 těhotných žen bylo díky těmto novým referenčním intervalům zachyceno o 100 těhotných žen se zvýšenou hladinou TSH více, než při použití referenčních intervalů výrobců. Při porovnání referenčních intervalů od výrobce s nově vypočtenými referenčními intervaly pro těhotné se podařilo u hladiny FT4 zjistit o 126 více žen pod hladinou nového referenčního intervalu, než u referenčních intervalů výrobců. U anti-TPO bylo odhaleno o 208 žen více s pozitivním nálezem při použití nových referenčních...
Autoimunitní onemocnění štítné žlázy v těhotenství a v puerperiu (Screening tyreopatií v těhotenství)
Špitálníková, Sylvie ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent) ; Zamrazil, Václav (oponent)
Náš plošný screening prokázal poměrně vysokou prevalenci autoimunitních tyreopatií (autoimmune thyroid disorders, AITD), zejména chronické autoimunitní tyreoiditidy (Hashimoto's thyroiditis, HT), poporodní tyreoiditidy (postpartum thyroiditis, PPT), a počínající hypotyreózy neselektované populaci těhotných zvoleného okresu, zhruba obdobnou jako v zahraničních studiích. Většina takto zachycených poruch byla asymptomatická a při vyšetřování pouze rizikových žen dle doporučených kritérií by velká část těhotných s tyreopatií nebyla endokrinologicky sledována ani léčena. Plošný screening zaměřený na tyreoidální autoimunitu a dysfunkci se zdá být přínosnější pro zlepšení péče o těhotné i ženy po porodu a jejich potomky než omezení testování pouze na ženy s rizikovými faktory. Pro hodnocení vyšetření TSH u těhotných žen v prvním trimestru gravidity se jevil při použité metodě jako nejvhodnější interval 0,15-3,5 mIU/l. Na základě získaných výsledků se domníváme, že užití screeningového cíle 3,5 mIU/l a léčebného cíle 2,5 mIU/l u žen, u nichž byla identifikována HT, přináší uspokojivé výsledky. Gravidní pacientky, které byly léčeny levotyroxinem, vykazovaly nižší výskyt komplikací v těhotenství. I přes adekvátní léčbu měly tyto ženy častěji poporodní tyreoiditidu. Protože však byly pravidelně sledovány v...
Vyhledávání poruch funkce štítné žlázy u těhotných žen
Urválek, Jiří ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
Onemocnění štítné žlázy je poměrně častou poruchou, která postihuje asi 5% obyvatel ve vyspělých zemích, a to převážně žen. Těhotenství ovlivňuje funkci štítné žlázy v mnoha směrech. U zdravých těhotných žen zvládá jejich štítná žláza zvýšené nároky jen s malými výkyvy v sérových hladinách FT4 a TSH. U žen, které mají omezený výkon štítné žlázy se může vyvinout hypotyreóza. Naše studovaná skupina zahrnovala 1720 těhotných žen, které přicházely do laboratoře v rámci screeningu Downova syndromu v 1.trimestru těhotenství. S jejich souhlasem byly v séru stanoveny hladiny TSH, anti TPO, resp.FT4. Gestační hypertyreóza není příliš obvyklá, nízká hladina TSH může být způsobena vysokou koncentrací hCG, jehož thyreotropní aktivita je dobře známa. Ve sledované skupině bylo 62 těhotných žen (3,6%) s TSH < 0,1 mU/l a 10 (0,58%) s FT4 > 22 pmol/l. Ve skupině s nízkou hladinou TSH (<0,1 mU/l) byla průměrná koncentrace free hCG 120,4 ug/l, což je signifikantně vyšší než ve skupině s normální nebo zvýšenou hladinou TSH ( 0,1 - 4,0 resp. >4,0 mU/l) 63,2 resp. 64,9 ug/l. Hypotyreóza může mít vliv na zhoršený novorozenecký nebo dětský neuropsychologický vývoj a na problémy v těhotenství u matky. Zvýšené sérové koncentrace TSH (TSH > 4,0 mU/l) jsme nalezli u 5,0 % ze 1720 těhotných. Deset z oněch 85 (10,6%) žen mělo...
Vyhodnocení pilotního projektu vyšetřování funkce štítné žlázy u těhotných žen
Drncová, Jana ; Límanová, Zdeňka (oponent) ; Springer, Drahomíra (vedoucí práce)
V roce 2009 proběhl ve vybraných regionech České republiky pilotní projekt vyšetřování funkce štítné žlázy, díky kterému bylo testováno navržené schéma screeningu těhotných žen. V rámci screeningu vrozených vývojových vad byly ženám v 1. trimestru těhotenství vyšetřeny, s jejich informovaným souhlasem, hladiny TSH, FT4 a anti-TPO v séru. V případě pozitivity byly tyto ženy neprodleně informovány a předány do péče endokrinologa. Do projektu se zapojilo 13 předem vybraných laboratoří. Ke stanoveni analytů byly použity metody imunoanalýzy, které se v jednotlivých laboratořích lišily a u kterých tedy byly použity i rozdílné referenční intervaly. V rámci projektu byla vyšetřena skupina 2843 žen s věkovým průměrem 29,4 let. Celkem bylo zachyceno 19,6% žen s pozitivním nálezem. Z cele vyšetřené skupiny mělo zvýšené hodnoty TSH 235 žen (8,5%), z nichž snížené FT4 mělo 34. Sníženou hladinu TSH mělo 96 žen (3,5%), z nichž mělo zvýšenou hladinu FT4 14 žen. Pozitivní anti-TPO protilátky mělo 9% žen. Z výsledku projektu vyplynulo, jaká je ochota ke spolupráci mezi gynekology a laboratořemi a kde se nachází slabá místa projektu. Ověřila se ekonomická stránka screeningu a zároveň se potvrdil poměrně velký počet žen, které v těhotenství trpí poruchou funkce štítné žlázy a potřebují léčbu.
Vývoj tyreopatií u žen s poruchou funkce štížné žlázy diagnostikovanou v graviditě
Krejčová, Simona ; Límanová, Zdeňka (oponent) ; Springer, Drahomíra (vedoucí práce)
Diplomová práce vychází ze čtyřleté studie, jejímž cílem je na skupině těhotných žen a žen po porodu dokázat frekvenci a závažnost onemocnění štítné žlázy v těhotenství i po porodu a tím podpořit zavedení screeningu funkčních tyreopatií do běžné praxe v rámci screeningu vrozených vývojových vad v I. trimestru těhotenství. V sérech 3937 žen v 10. - 12. týdnu gravidity byly stanoveny s informovaným souhlasem těhotné hladiny TSH, anti TPO, v případě odchylky FT4. Z celkového počtu vyšetřených bylo 6,4 % s hladinou TSH vyšší než 4,00 mIU/l, 4,2 % s hladinou TSH nižší než 0,1 mIU/l a 12,4 % žen s pozitivními anti TPO protilátkami. Celkem 552 ženám byla doporučena návštěva endokrinologie. K endokrinologickému vyšetření na III. interní kliniku VFN a 1.LF UK v Praze se dostavilo 106 gravidních žen, což odpovídá 19,2 % ze všech pozitivních nálezů a 2,7 % ze všech vyšetřovaných za dané období. K následným kontrolám se dostavilo pouze 56 žen (52, 8 %), u kterých byl nadále sledován průběh onemocnění. Po endokrinologickém vyšetření v graviditě byla diagnostikována subklinická hypotyreóza u 60, 4 % žen. U 39 % žen se tato subklinická forma 24 - 30 měsíců po porodu rozvinula v manifestní hypotyreózu. Celkově došlo k progresi onemocnění u 41,1 % žen. U 7 žen (13,7 %) byla zjištěna poporodní hypotyreóza. Celkem bylo léčeno...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.