|
|
Tvorba programu pro určování průběhů a hodnot VVÚ.
Kupka, Jiří ; Horníková, Jana (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na řešení problémemu určování hodnot a průběhů výsledných vnitřních účinků. Cílem je algoritmizace výpočtu a jeho grafická interpretace. Hlavní důraz byl kladen na korektnost numerických výsledků a jejich správné vykreslení. Jako vhodný výpočtový model pro danou úlohu byl zvolen integrální přístup řešení a jeho algoritmizace. Samotný algoritmus programu byl napsán v programovacím jazyce C++. Dále jsou uvedeny základy z oblasti pružnosti a pevnosti prutů, jejichž znalost je nezbytná pro dané řešení problému nebo se předpokládá.
|
|
| |
|
|
Rekonstrukce dymokurské rybniční soustavy
Kupka, Jiří
Článek představuje výsledky výzkumu historické kulturní krajiny na území správního obvodu ORP Poděbrady prováděného v rámci projektu NAKI II Praktické přístupy k územní ochraně historické kulturní krajiny. Součástí výzkumu bylo vymezení jednotek a celků historické kulturní krajiny a následně podrobná analýza částečně reliktní krajiny bývalé Dymokurské rybniční soustavy. Dílčím výstupem projektu byla mapová rekonstrukce rybníků a hrází ke stavu z roku 1713, ze kterého se dochoval popis rybníků na panství, prezentovaná ve formě interaktivní mapy. Text představuje užité prameny, mezi kterými vynikají archivní mapy, zejména první vojenské mapování, konfrontované s katastrálními mapami, leteckými snímky a digitálním modelem reliéfu. Na základě analýzy bylo v řešeném území identifikováno 91 lokalit rybníků, které byly zaneseny do mapy a podrobně popsány a zdokumentovány (výřezy map, fotografie). Do současnosti jich zůstalo zachováno 30, zbytek vodních ploch zanikl. Několik větších rybníků se dochovalo na Štítarským potoce (Pustý u Dymokur, Jakubský), na Smíchovském potoce (Komárovský v lese severně od Dymokur a rybníky u Malého Nouzova) a na Záhornickém potoce (Vražda, Nouzovský). Z některých rybníků zůstaly vlhké louky (Deblický, Štítarský), jiné zanikly zcela (mj. největší rybníky Štítarský a Nepokoj, dále Deblický, Záhorský, Netušil, Malý břeh a další), jsou však patrné v terénu, a to vč. dodnes výrazných hrází (nejmohutnější v případě Štítarského rybníka). Výsledky analýz dokazují, že i na první pohled běžná a nezajímavá zemědělská polní krajina vykazuje množství historických krajinných struktur, navíc s historicky ověřeným potenciálem pro zadržení vody v krajině.
|
|
|
Metodika identifikace a klasifikace území s krajinnými hodnotami: Metodika s osvědčením Ministerstva kultury ČR
Kuča, Karel ; Kupka, Jiří ; Vorel, Ivan ; Vondráčková, Simona
Metodika, která úzce navazuje na předchozí výsledky mezioborové spolupráce kolektivu autorů v oblasti historické kulturní krajiny, zejména na metodiku Typologie historické kulturní krajiny České republiky, má sloužit mj. pro vymezování v roce 2018 nově zavedeného jevu územně analytických podkladů obcí č. 11: Urbanistické a krajinářské hodnoty. Důležitou částí metodiky je popis způsobu, který zajistí jednoznačné a správné zatřídění jakéhokoli území do jedné z hodnotových kategorií (včetně území, která krajinné hodnoty nevykazují). Postup je popsán ve třech základních krocích (etapách) včetně samotného postupu pro vymezení území. Novost a jedinečnost metodiky spočívá ve vytvoření odborného podkladu pro vymezování území s krajinnými hodnotami, který dosud v rámci územně plánovací praxe chyběl. Metodika je zpracována na základě více než třicetiletých zkušeností autorů z terénních průzkumů a hodnocení historické kulturní krajiny (a urbanismu) v České republice a sledování relevantní odborné literatury a expertní diskuse na národní i mezinárodní úrovni.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Společná energetická politika EU: perspektivy a limity spolupráce
Kupka, Jiří ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Společná energetická politika EU: Perspektivy a limity spolupráce ABSTRAKT (Jiří Kupka) Cílem práce je zhodnotit perspektivy a limity spolupráce v oblasti energetické politiky EU a to primárně z pohledu členských států. Za tím účelem je zkoumán dosavadní vývoj integrace v oblasti energetiky (se zdůrazněním soudobého vývoje - tzn. zhruba posledních dvanácti let), přístup Evropské komise a zejména přístupy a energetické politiky dvou vybraných členských států EU - Francie a Německa. Dokument je členěn do dvou hlavních částí - teoretické a empiricko-analytické. V první části se autor snaží teoreticky vymezit pojmy "energetická bezpečnost" a "energetická politika" z pohledu několika autorů. Následně je přikročeno k empirickému zkoumání vývoje energetické politiky EU - zejména přijatých iniciativ Evropské komise. Zkoumán je mj. současný stav faktické implementace zmíněných unijních opatření do jednotlivých systémů energetických trhů výše uvedených států a popis energetických sektorů výše zmíněných zemí. Bádány a hodnoceny (z hlediska cílů EU v energetické oblasti) jsou energetické politiky Francie a Německa a "míra" jejich kompatibility s přijatými unijními opatření v oblasti energetiky (zejména se jedná o tři oblasti: environmentální, oblast vytváření jednotného energetického trhu EU a oblast vnější energetické...
|
|
|
Typologie historické kulturní krajiny české republiky: metodika s osvědčením Ministerstva kultury
Ehrlich, Marek ; Kuča, Karel ; Kučová, Věra ; Pacáková, Božena ; Pavlátová, Marie ; Salašová, Alena ; Šantrůčková, Markéta ; Vorel, Ivan ; Weber, Martin ; Ehrlichová, Olga ; Fiřtová, Barbora ; Halamíčková, Alena ; Jonešová, Eva ; Králová, Vladimíra ; Kupka, Jiří ; Luhan, Čestmír ; Malina, Ondřej ; Matějka, Daniel ; Medková, Lucie ; Sedláček, Jozef ; Trpáková, Lenka ; Veith, Tomáš ; Veselovská, Věra ; Vondráčková, Simona ; Žallmannová, Eva
Nově vytvořená národní typologie historické kulturní krajiny definuje soustavu 34 typů historické kulturní krajiny, které reálně existují v podmínkách České republiky. Vychází ze tří kategorií kulturní krajiny, vymezených Výborem pro světové dědictví, tj. krajin komponovaných, organicky vyvinutých a asociativních. Typologie historické kulturní krajiny představuje otevřený systém sloužící pro účely vymezování, třídění a hodnocení historických kulturních krajin na národní úrovni. Praktická aplikace typologie zahrnuje návod k prostorovému vymezení krajinného celku s významnými kulturními hodnotami, tím slouží k vymezení potenciálu ochrany území ve veřejném zájmu. Umožňuje rovněž zviditelnění celků historické kulturní krajiny v rámci sledovaných jevů územně analytických podkladů.
Plný text: PDF
|
|
|
Porovnání předpokládaných a skutečných vlivů větrných elektráren na krajinný ráz
Kočárková, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kupka, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na porovnání předpokládaných a skutečných vlivů větrných elektráren na krajinný ráz. Větrné elektrárny jsou stavby velkých rozměrů, které mohou způsobit pohledové znečištění krajiny. Jedná se o nový a unikátní prvek v krajině. Jejich počet se za posledních patnáct let významně zvětšil. Cílem diplomové práce je porovnat, zda zhotovená krajinářská hodnocení vybraných větrných elektráren odhadla jejich vliv na krajinný ráz, či zda byly předpokládané vlivy na krajinný ráz podhodnoceny nebo nadhodnoceny. Pro porovnání pozorovaných a očekávaných dopadů větrných elektráren na krajinný ráz byla vybrána tři zájmová území, ve kterých se nacházejí větrné elektrárny: Dětřichov u Frýdlantu, Petrovice a Zlatá Olešnice. Dílčími cíli bylo porovnání fotodokumentace realizovaných větrných elektráren s jejich počítačovými vizualizacemi. Práce je doplněna rozhovory se zástupci místní samosprávy, které sledují jejich postoj k větrným elektrárnám v obci a okolí. Výsledky porovnání předpokládaných a pozorovaných vlivů vybraných větrných elektráren na krajinný ráz ukázaly, že v lokalitách Dětřichova u Frýdlantu a v Petrovicích byly předpokládané vlivy větrných elektráren podhodnoceny. Zatímco ve Zlaté Olešnici se ukázaly předpokládané vlivy VTE na krajinný ráz shodné s těmi pozorovanými....
|
|
|
Československo-argentinské hospodářské vztahy v letech 1945-1989 v materiálech českých archivů
Kupka, Jiří ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato práce se snaží představit a hlavně analyzovat ekonomické vztahy mezi Československem a Argentinou v letech 1945 - 1989, tedy v období, jež se téměř přesně překrývá s časem studené války. Zvolený problém je řešen pomocí historické analýzy primárních pramenů - archivních dokumentů Federálních ministerstev zahraničních věcí a obchodu ČSSR. Tento druh materiálů byl zvolen na základě existence zcela zanedbatelného množství literatury vztahující se k tématu. Do určité míry se tak jedná o práci průkopnickou, navíc podpořenou faktem, že dokumenty Federálního ministerstva zahraničního obchodu dosud nebyly roztříděny a dočkaly se pouze omezeného využití (zpracování) v jediné publikaci. Obchodní výměně byla v čase studené války věnována hlavní část rozvoje vztahů mezi Československem a latinskoamerickými zeměmi (snad s jistou výjimkou Kuby). Jejich studium tak může přinést poznatky o míře pragmatičnosti vzájemných vztahů a jejich fungování jako celku. Diplomová práce přináší nové poznatky o zkoumaném tématu a pokouší se tak o co možná nejkomplexnější zpracování ekonomických vztahů mezi výše zmíněnými zeměmi ve vymezeném období.
|
|
| |
host ::
RSS.