|
|
Návrh nosné konstrukce pro fotovoltaické sluneční články
Kulhánek, Martin ; Urbanec, Libor (oponent) ; Venclík, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konstrukčním návrhem nosné konstrukce pro fotovoltaické sluneční panely o celkové ploše 200m2. Nosná konstrukce je navrhována jako součást sluneční elektrárny. V úvodní části práce pojednává o fotovoltaických elektrárnách, jejich typech, výhodách a nevýhodách. Druhá část se zabývá samotným konstrukčním návrhem nosné konstrukce. Součástí je i upevnění fotovoltaických panelů a uložení nosné konstrukce včetně návrhu jejího ovládání. Ve třetí části jsou řešeny pevnostní výpočty pomocí metody konečných prvků v programu ANSYS 11.0. Závěrečná část je věnována zhodnocení a ekonomickému rozboru konstrukce.
|
|
| |
|
|
Hodnocení pařezové výmladnosti dubu zimního na ŠLP ML Křtiny
Kulhánek, Martin
Cílem diplomové práce bylo charakterizovat stav pařezin na výzkumných plochách Ušákov a Hradisko. Popsat znovuobrážení dubu zimního (Quercus petraea) a habru obecného (Carpinus betulus) na dílčích plochách s provedeným těžebním zásahem. Zjistit, zda by bylo v rámci podmínek ČR teoreticky možné obhospodařovat dubové a habrové pařeziny výběrným hospodářským způsobem. Zhodnotit vliv provedeného těžebního zásahu na tloušťkový a výškový přírůst a stanovit základní zásady výchovy pařezin. V rámci zpracování práce byl charakterizován stav na obou výzkumných plochách. Byla zjištěna vysoká pravděpodobnost vzniku znovuobrážení a vyjádřena její závislost na těžbě a parametrech polykormonu. Z výsledků vyplývá, že použití výběrného hospodářského způsobu v dubové a habrové pařezině v podmínkách ČR je možné. Provedené těžební zásahy měly statisticky prokazatelný vliv na tloušťkové přírůsty dubu i habru. Ze zjištěných přírůstů biomasy byl vytvořen model, podle kterého je možné postupovat při výběrném hospodaření v pařezině (stanovení doby návratné).
|
|
|
Regionální identita obyvatel Ostrovska
Kulhánek, Martin ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Osoba, Petr (oponent)
Název práce: Regionální identita obyvatel Ostrovska Autor: Martin Kulhánek Katedra: katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Rok obhajoby: 2010 Vedoucí práce: RNDr. Pavel Chromý, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na téma regionální identity obyvatel. V první části práce je diskutována literatura zabývající se především regionální identitou obyvatel, v kontextu s polarizací prostoru, resp. periferními oblastmi. Za zájmovou oblast pro výzkum subjektivního vnímání obývaného prostoru bylo vybráno Ostrovsko, území obvodu ORP Ostrov, v Karlovarském kraji. Určujícím pro výběr tohoto území byla jeho poloha v pohraničí a specifický vývoj ve 20. století. Druhá část práce přináší analýzu potenciálu utvářejícího regionální identitu obyvatel na základě objektivních dat. Jsou přitom sledovány rozdíly jednotlivých složek tohoto potenciálu mezi dvěma modelovými územími, jež byla v rámci zájmové oblasti vymezena - Ostrovskem a Jáchymovskem. Ve třetí části práce byla provedena analýza regionální identity obyvatel zájmové oblasti na základě provedeného dotazníkového šetření. V rámci tohoto šetření byla, opět z hlediska obou modelových území, zkoumána míra identifikace obyvatel s jednotlivými hierarchickými úrovněmi regionů, povaha symbolů oblasti v myslích obyvatel a jejich percepce identity regionu. Z...
|
|
|
Vliv aplikace bioefektorů na přístupnost fosforu v substrátu a na výnosy rajčat
Beranová, Martina ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Hanč, Aleš (oponent)
V České republice se v několika posledních letech více snažíme zaobírat zvýšením efektivity příjmu fosforu pro rostliny ve směru zvýšení jeho přístupnosti. V našich podmínkách zemědělství můžeme tvrdit, že fosfor se pro rostliny stává nedostatkovou živinou. Většina půdního P je zabudována v obtížně rozpustných sloučeninách, omezujících možnosti jeho příjmu. Proto vznikají technologie schopné fosfor pro rostliny zpřístupnit. Jednou z těchto technologii jsou tzv. Bioefektory.
Cílem práce bylo prokázat účinnost bioefektorů na zvýšení mobility fosforu a ostatních vybraných živin v půdě chudé na P a tím i zvýšení výnosů a odběrů živin rajčaty.
V rámci práce byly použity bioefektory obsahující následující mikroorganismy: Trichoderma harzianum, kmen T22, Bacillus amyloliquefaciens, kmen FZB42 (RhizoVital), Pseudomonas sp. (Proradix) a kombinace Trichodermy harzianum s Bacillus subtilis s přidanými mikroprvky Zn a Mn (Combifector). Byl sledován vliv přidaných bioefektorů na výšku, hmotnost nadzemní hmoty a výnos plodů rajčat; obsah přístupných makroprvků a vybraných mikroprvků v substrátu a dále pak celkový obsah makroprvků a vybraných mikroprvků v plodech rajčat.
Z výsledků nádobových pokusů s rajčaty realizovaných ve skleníku ČZU v Praze, můžeme vyvodit následující tvrzení: a) ve většině sledovaných parametrů nebyly zaznamenány statisticky průkazné rozdíly mezi variantami, b) obsah hořčíku v substrátu byl průkazně vyšší u varianty Trichoderma ve srovnání s variantou Proradix, avšak pouze při nízké hladině významnosti 0,05, c) celkový obsah síry v plodech u varianty Trichoderma, byl průkazně nižší ve srovnání s variantami Proradix a Combifector, a to při hladině významnosti 0,01.
Závěrem lze konstatovat, že aplikace bioefektorů ve většině případů nevedla ke statisticky průkazné změně sledovaných parametrů. Stále je však nutné hledat strategie pro efektivnější využívání půdního fosforu i fosforu z dodaných hnojiv. Proto lze pro další výzkum doporučit zejména testování bioefektorů v půdách s různými vlastnostmi a hlubší mikrobiologické rozbory, sloužící k pochopení mechanismů účinnosti a k určení životaschopnosti produktů.
|
|
|
Zpracování kapalné frakce fermentačního zbytku umožňující efektivnější využití živin
Kotrč, Vlastislav ; Švehla, Pavel (vedoucí práce) ; Kulhánek, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na teoretické zhodnocení možných způsobů zpracování kapalné frakce fermentačního zbytku, umožňujících efektivnější využití živin.
Úvodní část práce se věnuje bioplynu, je popsán jeho vznik, vlastnosti a možnosti využití. Dále je charakterizován proces anaerobní fermentace spolu s faktory ovlivňujícími její průběh. Výslednými produkty jsou energeticky bohatý bioplyn a rovněž zmiňovaný fermentační zbytek. Ve čtvrté kapitole je popsán princip provozu bioplynové stanice a je zde přiblížena stávající situace v České republice a v Evropě. Hlavní část práce se zabývá fermentačním zbytkem tzv. digestátem a zejména jeho oddělenou kapalnou složkou fugátem, obsahujícím velké množství živin, jež je možné vhodnými postupy efektivně využít.
Závěrečná kapitola se věnuje popisu a kritickému zhodnocení příslušných metod pro předúpravu fugátu.
|
|
|
Vliv bioefektoru RhizoVital na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Beneš, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Jindřich (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje P pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících P, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát nebo popel. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % P v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možno zajistit dostatek P pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bio-efektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Je však zřejmé, že by aplikace samotných bio-efektorů mohla vést k postupnému odčerpávání většiny P z půdních zásob. Nejvýhodnější se tedy jeví aplikace bio-efektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpady. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem P. Společnou aplikací těchto hnojiv s bio-efektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití P, tedy i ke snížení vstupů P hnojiv do půdy.
Cílem práce bylo ověřit vliv kombinace 3 bioefektorů (účinné mikroorganismy: Bacillus amyloliquefaciens, kmeny FZB42 a FZB45 a kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus, kmen JX-1) v kombinaci s mletým fosfátem, čistírenskými kaly, torefikovanými čistírenskými kaly, separovaným digestátem, slámovým a dřevěným popelem na růst nadzemní hmoty kukuřice a obsah a odběr fosforu a dalších vybraných živin.
Z hodnocení variant hnojení bez ohledu na aplikované bioefektory lze usuzovat, že největší efekt na výnos nadzemní biomasy měly čistírenské kaly, dřevěný popel a zejména slámový popel. Tato hnojiva průkazně zvýšila i obsah a odběr S. U dalších sledovaných parametrů nebylo možné určit jednoznačné tendence.
Aplikací bioefektorů samotných i v kombinaci s uvedenými materiály nebylo dosaženo jejich pozitivního vlivu u sledovaných parametrů. Naopak kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus vykazovala v řadě případů průkazně negativní vliv.
|
|
|
Vliv bioefektoru Trianum na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Vukliševič, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlář, Ondřej (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje fosforu pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících fosfor, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát a popel. V současné době jsou rovněž šlechtěny odrůdy rostlin se schopností vyššího odběru fosforu. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % fosforu v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možné zajistit dostatek fosforu pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bioefektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Jako nejvýhodnější se pak jeví aplikace bioefektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpadními materiály. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem fosforu. Společnou aplikací těchto hnojiv s bioefektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití fosforu, tedy i ke snížení vstupů fosforečných hnojiv do půdy.
Cílem této práce bylo vyhodnocení vlivu bioefektoru Trianum (Trichoderma harzianum, kmen OMG 08) na výnos nadzemní hmoty, výšku rostlin a odběr fosforu rostlinami kukuřice z půdy chudé na fosfor, ověření mobilizace fosforu z hůře dostupných forem v různých hnojivech prostřednictvím působení bioefektoru a hodnocení vlivu na odběr dalších limitujících živin (síry a zinku) kukuřicí. Spolu s kontrolní nehnojenou variantou byly bioefektory aplikovány rovněž v kombinaci s hnojivy s obtížně přístupným fosforem (slámový popel, dřevěný popel, čistírenský kal, torefikovaný čistírenský kal, tuhá frakce digestátu, mletý fosfát). Jako další kontrolní bioefektor byl zvolen Biological fertilizer OD s účinnou látkou Penicillium bilalii.
Po vyhodnocení výsledků nebyl potvrzen statisticky významný vliv bioefektorů na výnos nadzemní hmoty, výšku rostlin a mobilizaci fosforu. Statisticky významný vliv měla pouze v některých výjimkách kombinace hnojiv s bioefektorem na odběr i obsah síry. Ve všech sledovaných znacích byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi srovnávanými variantami hnojení bez ohledu na použitý bioefektor.
|
|
|
Hnojení pšenice ozimé fosforem v dlouhodobých polních pokusech s aplikací čistírenských kalů
Burgetová, Markéta ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem teoretické části práce je popsat důležitost fosforu v půdě a v rostlinách, a jednotlivé systémy hnojení, jimiž je fosfor do půdy dodáván. V současné době je fosfor považován za limitující prvek ve výživě rostlin, a proto je nutné jeho obsah monitorovat a doplňovat ho do půdy podle potřeby. Fosfor je do půdy aplikován různými druhy hnojiv. K jeho doplnění je možné použít organická i minerální hnojiva, či hnojiva v pohodě odpadních látek, jimiž jsou kaly z čistíren odpadních vod. Čistírenské kaly se jeví jako bohatý zdroj organických látek a dalších živin včetně fosforu, a jejich aplikací na zemědělskou půdu se při správném použití projevuje zlepšení půdních vlastností.
Cílem experimentální části je porovnání jednotlivých variant hnojení (čistírenské kaly, hnůj a minerální hnojiva) z hlediska vodorozpustného, přístupného a reziduálního fosforu v půdě a rovněž z hlediska vlivu uvedených variant na výnosy ozimé pšenice. Experiment byl realizován na stanovištích Humpolec, Hněvčeves a Suchdol a hodnocení probíhalo v období 1996 - 2015.
Obsahy vodorozpustného fosforu byly na všech stanovištích poměrně vyrovnané a nelze z nich jednoznačně vyvodit nejlepší variantu hnojení. Nejvyšší obsahy však byly ve většině případů naměřeny při hnojení čistírenskými kaly.
Na všech 3 stanovištích kaly vykazovaly nejvyšší hodnoty přístupného fosforu v půdě. Z výsledků vyplývá, že se kaly projevily jako velmi stabilní dlouhodobý zdroj mobilního fosforu.
Zjišťování obsahu reziduálního fosforu bylo prováděno oproti ostatním frakcím jen v letech 1996, 2005 a 2014. Na stanovištích Humpolec a Suchdol bylo dosaženo nejvyšších obsahů reziduálního P po aplikaci čistírenských kalů. Na stanovišti Hněvčeves byl nejvyšší obsah zaznamenán na variantě hnojené minerálními hnojivy.
I přesto, že se kaly projevily jako nejlepší zdroje z hlediska sledovaných frakcí fosforu, u varianty hnojené NPK byly zjištěny nejvyšší výnosy pšenice ozimé. Varianta hnojená kaly se projevila pro výnos jako druhý nejlepší způsob hnojení a jako třetí způsob poté hnojení hnojem.
|
|
|
Vliv aplikace bioefektorů na přístupnost fosforu v substrátu a na výnosy rajčat
Beranová, Martina ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Hanč, Aleš (oponent)
V České republice se v několika posledních letech více snažíme zaobírat zvýšením efektivity příjmu fosforu pro rostliny ve směru zvýšení jeho přístupnosti. V našich podmínkách zemědělství můžeme tvrdit, že fosfor se pro rostliny stává nedostatkovou živinou. Většina půdního P je zabudována v obtížně rozpustných sloučeninách, omezujících možnosti jeho příjmu. Proto vznikají technologie schopné fosfor pro rostliny zpřístupnit. Jednou z těchto technologii jsou tzv. Bioefektory.
Cílem práce bylo prokázat účinnost bioefektorů na zvýšení mobility fosforu a ostatních vybraných živin v půdě chudé na P a tím i zvýšení výnosů a odběrů živin rajčaty.
V rámci práce byly použity bioefektory obsahující následující mikroorganismy: Trichoderma harzianum, kmen T22, Bacillus amyloliquefaciens, kmen FZB42 (RhizoVital), Pseudomonas sp. (Proradix) a kombinace Trichodermy harzianum s Bacillus subtilis s přidanými mikroprvky Zn a Mn (Combifector). Byl sledován vliv přidaných bioefektorů na výšku, hmotnost nadzemní hmoty a výnos plodů rajčat; obsah přístupných makroprvků a vybraných mikroprvků v substrátu a dále pak celkový obsah makroprvků a vybraných mikroprvků v plodech rajčat.
Z výsledků nádobových pokusů s rajčaty realizovaných ve skleníku ČZU v Praze, můžeme vyvodit následující tvrzení: a) ve většině sledovaných parametrů nebyly zaznamenány statisticky průkazné rozdíly mezi variantami, b) obsah hořčíku v substrátu byl průkazně vyšší u varianty Trichoderma ve srovnání s variantou Proradix, avšak pouze při nízké hladině významnosti 0,05, c) celkový obsah síry v plodech u varianty Trichoderma, byl průkazně nižší ve srovnání s variantami Proradix a Combifector, a to při hladině významnosti 0,01.
Závěrem lze konstatovat, že aplikace bioefektorů ve většině případů nevedla ke statisticky průkazné změně sledovaných parametrů. Stále je však nutné hledat strategie pro efektivnější využívání půdního fosforu i fosforu z dodaných hnojiv. Proto lze pro další výzkum doporučit zejména testování bioefektorů v půdách s různými vlastnostmi a hlubší mikrobiologické rozbory, sloužící k pochopení mechanismů účinnosti a k určení životaschopnosti produktů.
|
host ::
RSS.