Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 79 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Drogová politika Třetí Říše: ideologie vs. praxe
Staňková, Marie ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Tato závěrečná bakalářská práce se věnuje tématu drogové politiky ve Třetí Říši a klade si za cíl zmapovat rozpor, který vznikal v náročných podmínkách druhé světové války mezi oficiální nacistickou ideologií, z níž vycházela i tehdejší legislativa, a praxí v německé armádě a mezi nacistickými pohlaváry. V první části se předkládaná práce věnuje legislativní úpravě týkající se omamných a návykových látek v období Výmarské republiky a následně v období Třetí Říše, včetně několika mezinárodních úmluv závazných pro členské státy Společnosti národů, mezi které patřilo do roku 1933 i Německo. Ve druhé části se práce zaměřuje na vědecké výzkumy v odvětí chemie a farmacie, které probíhaly ve třicátých letech dvacátého století a jejichž výsledkem byly návykové povzbuzující látky. Jejich využitím v ozbrojených složkách německého Wehrmachtu i mezi nejvyššími nacistickými pohlaváry se potom zabývá třetí část této práce. V závěru poté práce shrnuje rozpor, který v tomto ohledu vznikl v období druhé světové války mezi státotvornou nacistickou ideologií a válečnou praxí.
Role Karla Schwarzenberga v česko-německých vztazích
Duháčková, Klára ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se snaží poukázat na činnost české ga, který rál klíčovou ání česko enské, později české evropské Práce představí šlechtického i vliv české aristokracie, která průběhu 20. století poukázala české zemi jako suverénnímu stá ě ávajících hranic, jež chybňovaly hlasy sílící stické strany Text práce následně sleduje Vídně první ké kroky é směřovaly ke spolupráci Ačkoliv ivním nciálu využil kancléř á Mezinárodní helsinské federace Kvůli této činnosti se také následně áclavem který krátce po Sam tové revoluci nabídnul místo kancléře na Pražské radě středník zi českou a německou stranou při vzn Česko německé smlouvy o dobrém sousedství a řátelské spoluprác opouští ražský primárně soustředí ční, í a publikační činnost Poslední část práci českém hraničích věcí 2007 až 2013 Cílem této bakalářské prá přiblížit čtenáři mezi oběma partner budoucím směřování č německých vztahů, které dostalo přednost před otá
Boj o svobodu tisku: Bádensko a německý liberalismus ve 30. letech 19. století
Návojová, Kateřina ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá politickou a specifickou mediální situací v roce 1832 v Bádenském velkovévodství s důrazem na šíření liberálních idejí a jejich snahou ovlivnit veřejnost prostřednictvím jednoho typického německého listu této doby. Během šesti měsíců se v Bádenském velkovévodství nacházela mimořádná situace, kdy byla omezena cenzura, a pro novináře se tak náhle objevily nečekané možnosti. Jako reakce na potlačení cenzury vznikl i opoziční deník Der Freisinnige. Ačkoliv jeho existence byla krátkodobá, jsou v něm patrné a dobře pozorovatelné projevy liberálních hodnot a reflexe tehdejších názorů. Tento deník byl ve své době důležitější a mocnější než jakýkoli jiný, protože spolupracoval s jedním z hlavních iniciátorů liberalismu, Karlem von Rotteckem. Tento přední liberální iniciátor byl také aktivní v politice. Právě spojení těchto dvou rolí bylo velice mocné. Svoboda slova chápána jako jeden z hlavních liberálních požadavků umožňovala praktické prosazování liberálních myšlenek skrze média, a tedy jejich propagaci mezi občany. Tato případová studie věnuje pozornost tomuto speciálnímu dění v rámci liberálního smýšlení a svobody tisku. Politický a společenský kontext je vztažen na dění v období mezi lety 1815 až 1832 v Bádenském velkovévodství i bývalém Německém spolku. Současně se práce...
Univerzita v městském prostoru: Univerzita Karlova a Universität Wien
Kavan, Ondřej ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Práce je komparativní případovou studií na pomezí urbanismu, historie univerzit a městského plánování. Mapuje a komparuje stavební historii pražské Karlovy univerzity a vídeňské Universität Wien od jejich počátků až do dnešních dnů. Hlavním bodem zájmu přitom je vztah těchto univerzit k jejich městskému okolí a jejich pozice v něm. Kolik lokalit využívají a jakých? Jak jsou navzájem vzdáleny? Jaká je jejich pozice vůči atraktivní poloze v městském centru? Jaký je dobový kontext vzniku jednotlivých projektů rozvoje, které z nich se podařilo realizovat a které nikoliv? Na tyto otázky odpovídá část srovnávající obě univerzity mezi sebou. Druhým tematickým okruhem pak je zkoumání otevřenosti obou univerzit, vůči současným tendencím v univerzitním strategickém plánování. Podporuje univerzita svým stavebním programem mezioborovou spolupráci, špičkovou vědu nebo své ukotvení do městské struktury v zájmu zvýšení vlastní atraktivity i efektivity? To vše jsou otázky, kterými se předkládaná práce zabývá.
SDS a jeho role v událostech 60. let v SRN
Skotnicová, Anita ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Šedesátá léta byla v západním světě poznamenána velkým množstvím demonstrací, které se v převážné většině případů účastnili především studenti. Zvýšená občanská aktivita mladé generace se nejdříve projevila v USA, kdy studenti protestovali proti válce ve Vietnamu. Ve Spolkové republice Německo patřilo dění ve Vietnamu též k důležitým tématům, ale zároveň se v té době projevily dlouhodobé společenské problémy. Přitom došlo ke změnám na politické i kulturní úrovni. Za této konstelace se ve druhé polovině 60. let v SRN konala série bouřlivých demonstrací. Tato práce se zaměřuje na "Socialistický německý studentský svaz" (krátce SDS), který se stal pomyslným motorem studentského protestního hnutí 60. let. V práci je nejprve představen celosvětový kontext, poté hlavní témata a mezníky povalečného vývoje v SRN v politické, společenské a kulturní oblasti. Následovně je popsán vývoj v rámci SDS s důrazem na hlavní témata, kterými se svaz zabýval. Poté je analyzován samotný průběh demonstrací v 60. letech, činnost SDS a následný vývoj po roce 1969. V závěru je nabídnuto zhodnocení, na kolik se SDS v 60. letech podařilo prosadit jeho dlouhodobé cíle.
Intersexualita ve Spolkové republice Německo. Odborná a společenská debata kolem novely občanského zákoníku v letech 2012-2013
Misařová, Adéla ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Dne 1. listopadu 2013 Spolková republika Německo jako první země v Evropě učinila vstřícný krok směrem k intersexuálům, když díky novele občanského zákoníku nepřímo uznala jejich existenci. Pro intersexuální novorozence uzákonila možnost neuvést údaj o pohlaví do příslušných osobních dokumentů. SRN se tak zařadila mezi několik málo států světa, jež intersexuálním lidem přiznávají možnost zůstat po celý život, pokud si to tak přejí, pohlavím neurčitým. Z hlediska medicínského jsou jako intersexuální klasifikování takoví jedinci, kteří se narodili s nejednoznačnými pohlavními znaky (pohlavní orgány, chromosomy, hormony) a nemohou tudíž spadat ani do jedné ze základních pohlavních kategorií (muž/žena). Podle odhadů se ve Spolkové republice ročně narodí 150-340 intersexuálních dětí. Novele občanského zákoníku, která umožnila označovat pohlaví takto narozených dětí v osobních dokladech písmenem "X", předcházely intenzivní debaty na poli odborném (lékaři, právníci), politickém i společenském. I přestože dílčí diskuse o postavení intersexuálů probíhaly díky jednotlivým zájmovým skupinám v Německu již od 90. let, stalo se nejdůležitějším podnětem pro zahájení jednání ve Spolkovém sněmu o této problematice až stanovisko Německé rady pro etiku z února 2012. Argumenty, které se v diskusích objevovaly,...
Konec česko-německého soužití na Liberecku
Misařová, Adéla ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Liberec sehrával významnou roli v česko-německých vztazích již od roku 1918, kdy byla vytvořena provincie Deutsch Böhmen. Za druhé světové války pak jeho význam ještě vzrostl, neboť se stal hlavním městem Sudetské župy a je také znám jako rodiště Konrada Henleina. Ve městě žilo na konci války podle odhadů 80 % německých obyvatel a tento fakt ovlivnil jak průběh osvobození, tak i následné odsunové akce. Osvobození nebylo na Liberecku očekáváno s nadšením, jako tomu bylo v jiných městech mimo pohraničí. Bylo spíše charakterizováno zmatkem, nejistotou a strachem před sovětskou armádou, která se mstila německým zajatcům za válečná příkoří. Osvobození znamenalo pro Liberec konec bezmála sedmi let německého útlaku, nicméně nebylo oslavováno. Mnoho Němců odcházelo z města ještě za války, včetně velké části nacistického vedení. Naopak sem přicházeli navrátilci z války - lidé, jež se po obsazení Sudet přestěhovali do vnitrozemí a dále ti, kteří s Libercem neměli nic společného a jen zde chtěli začít nový život. Situace byla velmi nepřehledná a počty obyvatel a jejich národnostní složení uvádí literatura často odlišně. Zajímavé je dále také sledovat, jaké aspekty vedly k tomu, že se různá města v Československu postavila ke stejnému problému naprosto odlišným způsobem.
Vyrovnávání se s komunistickým režimem ve SRN prostřednictvím tzv. Gauckova úřadu v letech 2000 - 2011 pod vedením Marianne Birthler
Veselá, Terezie ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá představením Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty bývalé Státní bezpečnosti NDR jako jedné z možností, jak se vyrovnat s komunistickou minulostí. Práce je zaměřena na období úřadu pod vedením Marianne Birthler, jež ho vedla v letech 2000 až 2011. Toto období není v české literatuře dosud zpracováno a nabízí pomyslné navázání na již vzniklé publikace týkající se především prvního období úřadu, tj. prvních deset let pod vedením Joachima Gaucka. Cílem práce je prostřednictvím přiblížení úřadu pod vedením Marianne Birthler zodpovědět otázky, zda došlo k posunům oproti předchozímu období úřadu pod vedením Joachimem Gauckem, a jak byla koncepce úřadu transformována v tomto následujícím období. Instituci se podařilo etablovat jako účinný nástroj pro vyrovnávání se s minulostí, což dokazují vysoké počty stále podávaných žádostí o nahlížení do spisu s informacemi, které byly nasbírány východoněmeckou tajnou službou Stasi. Úřad je zároveň symbolem a vzorem pro podobné instituce etablující se zpožděním v ostatních postkomunistických zemích.
Max Brod jako zprostředkovatel českého dramatu německojazyčnému publiku. Recepce české divadelní scény v článcích Maxe Broda v denících Prager Abendblatt a Prager Tagblatt v letech 1921 - 1939
Fojtíková, Anežka ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Bakalářská práce Max Brod jako zprostředkovatel českého dramatu německojazyčnému publiku. Recepce české divadelní scény v článcích Maxe Broda v denících Prager Abendblatt a Prager Tagblatt v letech 1921 - 1939 se zabývá divadelními recenzemi Maxe Broda, jimiž se snažil zprostředkovat české drama německému publiku. Práce zkoumá Brodovu motivaci v této činnosti, styl a obsah jeho recenzí a chce také přispět do diskuze o prolínání jazykových a národnostních sfér v Praze za první Československé republiky. Brodova zprostředkovatelská činnost je nejprve zasazena do historického kontextu soužití Čechů a Němců v historické perspektivě i v ČSR a jejich kulturní interakce. Je zde představena také pražská německá literatura, německojazyčný tisk a pražská divadelní scéna. Druhá kapitola se věnuje osobnosti Maxe Broda a jeho zájmu o českou kulturu. Ve třetí kapitole jsou podle sekundární literatury charakterizovány Brodovy divadelní recenze. Důraz je kladen na jejich politický rozměr a jejich vývoj ve 30. letech po nástupu NSDAP v Německu. V poslední kapitole jsou analyzovány tři konkrétní Brodovy články o divadle, které mají jeho tvorbu charakterizovat.
Politika německé menšiny v meziválečném Československu na příkladu Německé sociálně demokratické strany dělnické v Brně
Navrátilová, Šárka ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Politika německé menšiny v meziválečném Československu na příkladu Německé sociálně demokratické strany dělnické v Brně Abstrakt diplomové práce Diplomová práce se zabývá politikou německé menšiny po vzniku Československa na komunální úrovni. Cílem diplomové práce je na příkladu Německé sociálně demokratické strany dělnické znázornit proměnu vztahů mezi českou a německou politickou reprezentací v Brně v letech 1918-1924. Zpracování se zakládá na analýze dobového tisku, zejména stranického deníku Volksfreund, a archivních záznamů k jednání městského zastupitelstva. V úvodu je popsána změna poměrů ve městě po rozpadu Rakouska-Uherska a první reakce německých politiků na ztrátu privilegovaného postavení. Poté se případová studie soustředí na průběh obecních voleb, které představovaly důležitý přelom v politice německých stran od požadavku, aby byla moravská metropole na základě práva sebeurčení připojena k Rakousku, až k zájmu o zastoupení v obecní samosprávě, a tím participaci na československém politickém systému. Hlavní část diplomové práce popisuje vývoj vztahu německé sociální demokracie k českým a německým stranám v kontextu diskuzí o klíčových tématech v brněnské komunální politice. V prvních letech po vzniku republiky vedl pocit ohrožení německých zájmů v Brně ke sblížení DSAP s ostatními německými...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 79 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 KUČERA, Richard
6 Kučera, Radek
4 Kučera, Radim
3 Kučera, Roman
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.