Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 74 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Naše cizí místa
Jelínková, Anna ; Štojdl, Václav (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt navazuje na předdiplomní práci, která se zaměřovala na proluky a „prázdné“ prostory v centru města Chrudim. K pochopení proluk využívá koncepci Terrain vague Ignasi de Sol-Moralese, jež zpochybňuje prázdnotu takovýchto prostor. Perspektivou ekonomické výtěžnosti prázdné prostory sice leží mimo systémové okruhy města, ale zároveň rozhodně nejsou bez obsahu. Příkladem může být městská divočina v podobě náletů a R-ekosystémů, které se zde uchycují, nebo různé nesystémové aktivity, pro které jinde nezbylo místo. Svojí ambivalencí mezi prázdnem a obsahem pak taková místa ztělesňují možnost systémové alternativy, která ještě prozatím nebyla definována. Diplomní projekt se pak zabývá myšlenkou, zda lze principy vágnosti uplatnit při hledání alternativních forem bydlení a společného soužití.
Fiat voluntas Tua
Válek, Ondřej ; Neumayerová, Eva (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt pracuje s tezí, že slavení eucharistie není závislé na místě, respektive že za určitých podmínek se libovolný prostor může stát prostorem liturgickým. Obráceně pak lze uvažovat, zda je možné přísně liturgický prostor kostela přizpůsobit i alternativnímu programu, který se nutně netýká tradičních církevních obřadů a přitom zachovat jeho sakrální charakter. Na případové studii adaptace kostela svatého Jiljí v Brně-Líšni se projekt vztahuje k širším otázkám české Římskokatolické církve, která se momentálně nachází v důležitém přechodovém období ve smyslu demografie (pokles počtu věřících i duchovních), ekonomie (finanční odluka církve od státu) a kultury (dokončení restituce majetku včetně řady památek).
Do vody, do naha!
Belopotocký, Maroš ; Zaiček, Martin (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práca vychádza z fenoménu opustených slovenských kúpeľných objektov, ktorých prevažujúcou charakteristikou je v súčasnosti chátranie a rozpad. Projekt sa zaoberá komplexom Turzovských kúpeľov pri meste Gelnica — konkrétne objektom kúpeľného domu Pionier (1889), najzachovalejšou stavbou celého areálu, a objektom kúpeľného domu Praha (1889), ktorý je naopak ruinou. Návrh pracuje s rozpadom v rôznych fázach ako s legitímnou výpoveďou o spoločenskej situácii, histórií a rekontextualizuje chápanie toho, čo kúpele znamenali a znamenajú. Cieľom projektu je vytvoriť koncepciu kúpeľov reflektujúcu atmosféru, históriu a komunitný potenciál miesta.
Herzlich Willkommen
Dimitrov, Georgi ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomový projekt je polemikou nad současným stavem českého pohraničí a spekulací nad jeho budoucím vývojem. Jako testovací příklad slouží osada Hatě, jež je součástí Chvalovic, obce ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Hatě jsou specifickým územím – urbánní strukturou, jež vznikla v 90. letech přímo na hraničním přechodu, v tehdejším bezcelním pásmu, a i po jeho zániku se rozvíjí v rozsáhlou komerční a zábavní zónu. Ta cílí především na návštěvníky z Rakouska, přijíždějící do Česka za levnějším zbožím a službami. Hatě nejsou jediným takovýmto příkladem – komerční a zábavní zóny se pravidlně opakují na všech zásadních hraničních přechodech mezi Českou republikou a Rakouskem, resp. Německem. Místa jsou definována bizarní estetikou, “dekadentními” provozy a deregulací – jako by zde bylo možné téměř vše. Projekt vychází z osobních zkušeností s územím, snahou vyrovnat se s místem definovaným totální ne-architekturou a táže se, jaká je pozice architekta v takovémto prostoru. Hatě jsou antitezí města, “zónou” pro únik z každodennosti, místem, jež je v rozporu se základními zásadami urbanismu. Jsou místem nabízející reflexi jak společnosti, tak i samotné profesi architekta. Práce se zabývá nejen “zónou” v Hatích, ale i obcí Chvalovice, v jejímž katastrálním území se Hatě nacházejí. Skrze vzájemnou synergii těchto dvou míst projekt spekuluje nad možným budoucím vývojem oblasti. Polemika vychází z akcelerace rozvoje území, jež je prostřednictvím návrhu vyhnána do extrému. Jako předmět návrhu je uvažován koncepční územní plán, respektive územní studie, která spekuluje nad možným uspořádáním prostoru obce Chvalovice spolu s osadou Hatě.
Příběh vězení
Štefková, Dominika ; Petermann, Tomáš (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. a Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století. Do objektu přemisťuje Slovácké divadlo působící v Uherském Hradišti. Slovácké divadlo sídlí v pronajatém prostoru bývalé Sokolovny. Velkou nevýhodou stávajícího divadla jsou malé prostory pro jeho zázemí. Dílny a sklady se zde nenachází vůbec. Navíc stávající budova divadla se nachází těsně u rušné silnice a nemá tak prostory, kde by se lidé mohli po divadle zdržet. Na symbolické úrovni je divadlo programem, který umožňuje městu vyrovnat se s problematickou minulostí vězeňské budovy živou formou. Návrh vězeňskou budovu nekonzervuje, „nemuzealizuje“. Nebojí se radikálních zásahů a bourání, což umožňuje nejen sladit provoz divadla s historickou budovou, ale zároveň principiálně uzavřený objekt kompletně zpřístupnit a ztransparentnit. Ze společnosti vědomě a skrze architektonický design vyčlenění objekt, který se stává svým vlastním opakem — společenským centrem přístupným všem. Společenským svědomím a zrcadlem není vězení, ale divadlo. Přestavba se ale zároveň nesnaží vězeňskou minulost vymazat. Zbylé fragmenty budov jsou ponechány v jejich surovosti s jasně čitelnou stopou samotek a fasádou ve stylu „Architecture terrible“.
Dva tisíce osmdesát čtyři
Truncová, Eva ; Sotelo, MArch Verónica Gallego (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt navazuje na předdiplomní práci tematizující otázku kontroly a dohledu ve veřejném prostoru. Tendence absolutní transparence, přehlednosti a kontroly nad prostorem, domněle implikující bezpečí jsou přítomny ve většině nově vznikajících souborů staveb a budov a strategiích územního plánování. Ať už se to děje vědomě, nebo to vyplývá ze současných trendů a požadavků na veřejný prostor a město, které málokdo zpochybňuje, prostor je vystavěn tak, aby tyto nároky na přehlednost a jednoduchou kontrolovatelnost splňoval. Druhým způsobem kontroly, který taktéž přinesla moderna, je kontrola vnitřního klimatu prostřednictvím “mechanického managementu prostředí” respektive prostřednictvím využitím energie fosilních paliv k vytápění, chlazení a větrání. Současné požadavky na komfort vnitřního prostředí předpokládají konstantně, plně a homogenně temperované prostředí bez ohledu na vnější klima nebo roční dobu. Oba režimy kontroly prostupují všemi měřítky městského prostředí a mají přímý vliv na jeho organizaci, formu a především na režimy jeho užívání. Developerské firmy a jimi pověření architekti opakují prověřené obchodní modely a formy bez většího ohledu na kontext místa a začleňují tuto “logiku kontroly” do svých staveb a jejich okolí. Bytové soubory jsou plánovány a vystavovány jako jeden celek s rigidní strukturou a jen minimální možností jejich pozdější alterace. Doména kontroly prostřednictvím transparence prostupuje z veřejného prostoru až ke dveřím jednotky bytu. V interiéru se sociální kontrola mění na totální kontrolu vnitřního klimatu bytu, kde se stírají hranice mezi jednotlivými ročními obdobími a dnem a nocí. Návrh hledá alternativní způsoby plánování území a samotného navrhování budov. Projekt se zabývá otázkou vztahu mezi budovou, jejím okolím a platnými regulacemi, normami a energetické efektivnosti společně s myšlenkou adaptivního bydlení.
Krajina 3.0
Přikrylová, Monika ; Kekel, Roman (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh navazuje na předdiplomní semestrální práci, ve které jsem se zabývala tématem data center - životním stylem postaveným na oběhu dat. Rostoucí potřeby obyvatel měst, spojené s neustálou konektivitou, se odrážejí v transformaci krajiny obsazované gigantickými datovými centry. Ty ve zpětné smyčce rekonfigurují prostředí měst, které využívají jejich instantní a “neomezený” výpočetní výkon. Krajina se stává strojovnou digitálního městského života. Diplomová práce rozvíjí sociální a environmentální otázky “kontinuity mezi městem a vesnicí”, jako problém soběstačnosti a vědomí energetické náročnosti současného městského životního stylu. V práci se zaměřuji na jeden z vedlejších produktů data center. Tím je odpadní teplo, které má negativní vliv na kvalitu a životnost elektronických komponentů - je nežádoucí. Provozovatelé data center našli cestu, jak odvrátit pozornost od debaty o energetické náročnosti velkých dat. Přetvořili odpad, na žádanou komoditu. Nahrazují konvenční formy vytápění a vytvářejí systém, nově založený na dodávkách odpadního tepla. Stávají se důležitými dodavateli tepelné energie. Fenomén recyklace tepla neutralizuje vnější kritiku velkých dat tím, že na nich dělá městský život doslova závislým. Udržitelná budoucnost provozování datových center, se odehrává převážně bez kritické debaty. Naopak potvrzuje produkci dat jako proces, který doslova pohání každodenní život. Tato nová vlna zeleného technooptimismu a s ním spojených realizací, je zahalena v diskurzu inovací, šetrnosti k životnímu prostředí a chytrého zpracování dat. Diplomová práce se zabývá fenoménem komodifikace odpadního tepla konkrétního data centra, a jeho potenciálem pro symbolickou i materiální transformaci městského prostředí. Kritický rozměr této transformace, umožňuje návštěvníkům Zábrdovic zažít doslova na vlastní kůži manipulaci klimatu konkrétní lokace - nové městské tržnice v Brně. V souvislosti s recyklací odpadního tepla vyvstávají další otázky. Co se bude dít, když se velké datové toky stanou surovinou, která nahradí starší formy dodávek energie v urbanizovaném světě? Jaký to bude mít dopad na městské vytápění, ekonomický a symbolický význam provozovatelů data center?
Subrurální katalog
Malínková, Markéta ; Fabián, Ondřej (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá výstavbou katalogových samostatně stojících rodinných domů na okrajích vesnic. Vedle pojmu suburbánní je zaveden pojem subrurální, který popisuje a pojmenovává tento typ výstavby. Zároveň práce zkoumá vliv reklamních katalogů na estetiku subrurálních zahrad a na nich vykonávaných činnostech. Práce přichází s návrhem alternativní subrurální lokality v obci Příkazy u Olomouce. Díky minimalizaci pozemků dochází i k minimalizaci práce a zároveň dochází k uvolnění prostoru pro veřejný sad procházející celým územím. Ten vytváří difuzi zástavby do zemědělské krajiny a v menším měřítku vytváří spektakulární prostor okolo soukromých zahrad. Prefabrikované svahovky a tvarovky z hobbymarketů tvoří architektonický výraz projektu. Z těchto prvků jsou sestavené objekty a fragmenty plotů umístěné v krajině. Fragmenty zároveň tvoří nově sestavený katalog, dle kterého si obyvatelé staví své ploty.
Za hranicí těla a prostoru
Kubová, Marianna ; Tichá,, Jana (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Po zažití skúsenosti bez zraku sa v pamäti zafixujú silné momenty zdolávania priestoru a vyhodnocovanie správania na základe informácií prijatými inými možnosťami ako vizuálnými. Práve známi priestor, ktorým som prechádzala bez toho aby som ho videla, ukázal nové hodnoty a odrazu som ho vnímala úplne inak. Sústredila som sa na materialitu pohybu, ktorý opisoval nie len jeho fyzické hranice, ale aj rôzne citelné podnety vyžarujúce smerom k môjmu telu a zmyslom. Zažívať priestor inak, by som porovnala k situácií znovu-objavenia zapamätaného miesta z detstva. Na dávno zafixované obrazy detských očí a mysle sa už teraz pozeráme odlišne, dokonca sme schopní toto vnímanie porovnávať. Nie je to tým, že by sme v detstve nemali dobrý zrak, ale nepoznali sme mnoho súvislotí a nezažili určité skúsenosti, ktoré nám teraz pomáhajú viesť život určitým smerom. Pri zažívaní nevidiacej skúsenosti som sa dostala do presne takej situácie. Bola som ako dieťa, ktoré poznalo určitý priesor len obmedzene, inak povedane priestor obmedzený zrakom. Prvotná intuitívna domienka o tom, že pozerať sa na poškodenie zraku nie ako na postihnutie ale ako na inú možnosť zažívania, sa stala inšpiratívnym základom môjho projektu. To, že vnímanie priesotur nezávisí len na fungovaní zraku ale aj na fungovaní mozgu som začala vnímeť u detí. V závislosti od miesta, v ktorom deti vyrastajú, zažívajú meniace sa stavy prostredia, čo suvisí s ich emočným, mentálnym a fyzickým vívinom. Nie vždy ale vyrastajú v takom prostredí, ktoré dokáže stimulovať kognitívny rozvoj a napomáhať k osobnéemu, sociálnému, či školskému rastu. Takýto priestor teda nedokáže podať dostatok rôznych podnetov pre určitý význam, ktoré by mali napomôcť mysleniu v suvislostiach. Detský mozog sa medzi 3-7 rokom vývíja veľmi rýchlo a to pomocou hry, či priestorovvých zážitkov. Mozog nám svojou plasticitou ponúka veľký objem pamäte, kde sa prvotne zapíše, skoro všetko, čo dieťa do 7 rokov okolo seba vidí. Dôležitejšie je ale to, čo neskor v pamäti zostane a nevytratí sa. Ide práve o takú informáciu, ktorá bola silno podporená roznými podnetmi, čo vždy funguje lepšie ako ničím nepodložené neustále opakovanie významu. Tu som sa snažila vložiť mulstisenzorickú skúsenosť, ktorú používajú nevidiaci ako životnú potrebu pri pohybe priestorom a kompenzáciu zraku. Táto skúsenosť je silne spätá s emóciami, ktoré su hlavným prvkom všetkých dlhotrvajúcich spomienok a zážitkov, ktoré si pamätáme. Práve preto je vhodné využivať multisenzorialismus aj pri učení, či je vedené učiteľom alebo cez voľnú hru. U detí vidiacich dokážu multisenzorické podnety podprorovať zdravý emočný vívin ale aj vytváranie synapsií v mozgu. Zároveň vidím ako prínos prepojenie týchto dvoch skupín detí, ktoré si môžu byť navzájom inšpiráciou pri odlišnom spracovaní informácií z prostredia. Cieľom práce je vytvorenie inklúzivného priestoru pre vidiace a nevidiace deti, ktorý podporuje získavanie mnohonásobných podnetov k významom informácií v rámci fungovania predškolského zariadenia.
Život na samotě
Jankovichová, Ludmila ; Fabián, Ondřej (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Odpoveď na to čo je to Zaježová môže byť jednoduchá. Zaježová sú lazy. Vonkajším svetom-spoločnosťou-je Zaježová vnímaná predovšetkým ako alternatívna komunita ľudí , ktorí žijú v spolužití s prírodou a “Zaježová” sa takto “sama” prezentuje. Osobne si myslím, že Zaježovú definujú hlavne silné individuality ľudí, ktorí sú schopní o sebe povedať a prezentovať, že žijú v komunite. V neposlednom rade, Zaježová je miestom, kde som prežila veľkú časť svojho detstva, pretože moji rodičia patrili k týmto silným individualitám a rozhodli sa žiť život “na samote”. Moja práca sa snaží zachytiť to čím je Zaježová skrz rôzne médiá, vrátane architektúry. Výstupom je sada netypických turistických máp a návrh premeny bývalej hasičskej stanice na galériu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 74 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Křístek, J.
3 Křístek, Jakub
1 Křístek, Jaroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.