|
| |
|
|
Riziko vzniku specifických vývojových poruch učení u dětí předškolního věku s narušenou komunikační schopností
Petrusová, Adéla ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou rizik vzniku specifických poruch učení na základě deficitů dílčích funkcí u dětí předškolního věku s narušenou komunikační schopností. Práce se zaměřuje na identifikaci a porovnání zjištěných deficitů dílčích funkcí. Tyto deficity analyzuje a v závěru posuzuje možná rizika, která lze očekávat v souvislosti s osvojováním školních dovedností. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části je popsána terminologie, jež se úzce váže k narušené komunikační schopnosti. Dále je v práci definována a objasněna terminologie specifických poruch učení, jejich členění a souběžně jsou popsány deficity dílčích funkcí, které se k nim vztahují. V praktické části je popsán průběh vlastního šetření, je provedena analýza zjištěných výsledků. Kvalitativní výzkum byl realizován v prostředí předškolního zařízení, se souhlasem zákonných zástupců zúčastněných dětí byly zpracovány jednotlivé anamnézy. Následně byla aplikována diagnostická metoda od B. Sindelárové, bylo provedeno její vyhodnocení a porovnání s ostatními jednotlivci. Souběžně se práce pokouší o srovnání s výsledky, jež jsou na podobné téma publikovány v dostupné literatuře. V závěru nabízí možnosti včasné reedukace dětí, které jsou v riziku školního neúspěchu v důsledku...
|
|
| |
|
|
Možnosti využití arteterapie na rozvoj sebevědomí při komunikaci u dětí s narušenou komunikační schopností
Pekáriková, Zuzana ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozvojem sebevědomí při komunikaci u dětí prvního stupně s narušenou komunikační schopností pomocí arteterapie. V úvodní kapitole je podrobně popsána narušená komunikační schopnost a jaký má vliv na osobnost dítěte. Je zde kladen důraz na sebevědomí v komunikaci u osob s NKS. Druhá kapitola se zaměřuje na arteterapii. Popisuje jednotlivé formy, fáze setkání, metody, vymezuje cíle arteterapie a konkrétně arteterapii u osob s NKS. V poslední části je navržen arteterapeutický program cílený na rozvoj sebevědomí při komunikaci. Je rozvržen detailně do deseti setkání a zohledňuje specifické potřeby dítěte. Postupuje dle náročnosti. Hlavním cílem navrženého programu je nejen rozvoj sebevědomí při komunikaci, ale také odreagování a rozvoj fantazie. Klíčová slova Arteterapie, arteterapeutický program, narušená komunikační schopnost, sebevědomí, logopedie Abstract This bachelor thesis deals with the development of self-esteem in communication in first grade children with communication disability through art therapy. In the introduction chapter, the impaired communication disability is described in detail and how it affects the child's personality. There is an emphasis on self-awareness in communication in individuals with communicative disability. The second chapter focuses on art...
|
|
|
Podpora ve vzdělávání žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole
Šuterová, Anna ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vývojové jazykové poruchy a podporou žáků s touto poruchou ve vzdělávacím prostředí běžné základní školy. Práce se zaměřuje na charakteristiku vývojové jazykové poruchy, její etiologii, symptomatologii, diagnostiku a terapii. Dále se zabývá specifickými potřebami žáků školního věku v oblasti řeči, jazyka a komunikace a jejich vývojem ve školním prostředí. V kontextu inkluzivního vzdělávání jsou popsány principy inkluzivní pedagogiky a možnosti základního vzdělávání pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou včetně podpory ze strany školských poradenských zařízení a individuálního vzdělávacího plánu. Hlavním cílem výzkumné práce bylo analyzovat možnosti podpory žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativního dotazníkového šetření. Dotazník byl rozeslán na 224 základních škol ve Zlínském kraji. Vyplnilo jej celkem 104 respondentů. Byly ověřeny tři předem stanovené hypotézy týkající se úrovně znalostí učitelů o vývojové jazykové poruše, podpůrných opatření pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou a také asistentů pedagoga, resp. jejich důležitosti ve vzdělávacím procesu žáků s touto poruchou. Hypotézy byly potvrzeny a lze tedy říci, že učitelé se speciálně pedagogickým/logopedickým vzděláním...
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozvoj jednotlivých jazykových rovin u dětí v předškolním věku
Křepelová, Šárka ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem jazykových rovin u dětí ve věku 5 až 6 let. Jedná se tedy o děti před nástupem do základní školy. V tomto věku se uzavírá etapa předškolního vzdělávání a s ní spojený vývoj. Konec tohoto období je specifický tím, že se děti připravují na začátek povinné školní docházky. S koncem předškolního období by mělo dítě dosahovat jistých výsledků v rozvoji jazykových rovin. Cílem prakticky orientované části diplomové práce je analyzovat rozvoj jazykových rovin u dětí v předškolním věku. Práce je logicky rozdělena do dvou částí. První z nich seznamuje s řečovým vývojem, definuje předškolní období a vymezuje jazykové roviny na základě podkladů z odborné literatury. Jedná se o teoretické poznatky nezbytné pro utvoření komplexního obrazu zkoumané problematiky. Dále jsou v práci popisovány nejčastěji se vyskytující druhy narušené komunikační schopnosti typické pro toto období. V neposlední řadě je představeno předškolní vzdělávání a související oblasti logopedické prevence. Druhá část práce se věnuje samotnému výzkumu. Zkoumán je skutečný stav jazykových znalostí a dovedností dětí ve výše vymezeném období. Na základě studia odborné literatury byl pro potřeby výzkumu vytvořen materiál, pomocí kterého byly hodnoceny znalosti a dovednosti dětí v oblasti jazykových rovin. Výzkumné...
|
|
|
Logopedická intervence v dětských domovech v Královehradeckém kraji
Peterová, Sandra ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na poskytování logopedické intervence v dětských domovech v Královéhradeckém kraji. Bakalářská práce je rozdělena do třech kapitol, kde jsou dvě kapitoly teoretické a jedna kapitola empirická. V první kapitole teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, jako jsou logopedie, komunikace, řeč, jazyk a narušená komunikační schopnost. Dále je první kapitola věnována vývoji řeči, jazyka a komunikace v rámci rovin a v poslední řadě popisuje dětské domovy a jejich fungování, roli vychovatele a dítěte a komunikační schopnosti dětí z dětských domovů. Druhá kapitola teoretické části je věnována logopedické intervenci, vymezení pojmu a jeho činnostem, postavení v rámci rezortů zdravotnictví a školství. Empirická část se zabývá dvěma dětskými domovy z Královéhradeckého kraje a jejich poskytováním logopedické intervence. V úvodu empirické části jsou stanoveny hlavní a dílčí cíle a výzkumné otázky, popsány metody a průběh výzkumného šetření. Za hlavní cíl byla určena analýza logopedické intervence v dětských domovech v Královéhradeckém kraji. První část výzkumného šetření je věnována dětskému domovu č. 1 a část druhá dětskému domovu č. 2, jejich charakteristice, fungování a poskytování logopedické intervence. Závěr výzkumného šetření je věnován zhodnocení splnění cílů, odpovědím...
|
|
|
Informovanost veřejnosti o elektivním mutismu
Stryhalová, Nela ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá elektivním mutismem. Pozornost byla věnována vymezení, symptomatologii i logopedické intervenci této narušené komunikační schopnosti, a především analýze míry informovanosti veřejnosti o elektivním mutismu. Analyzovat míru informovanosti veřejnosti o elektivním mutismu bylo hlavním výzkumným cílem práce. Motivací pro zkoumání této problematiky byla skutečnost, že v České republice v současné době neexistuje výzkumné šetření, které by mapovalo informovanost veřejnosti o elektivním mutismu. Přitom vyšší míra informovanosti veřejnosti o této poruše má pozitivní vliv na včasnou diagnózu a včasná diagnóza pozitivně ovlivňuje úspěšnost následné terapie. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativního šetření, jako výzkumný nástroj bylo použito dotazníkové šetření. Administrace dotazníku proběhla online, sběr dat byl ukončen po získání 200 odpovědí. Získaná data byla zpracována v programu MS Excel. Následně byly ověřeny dvě předem stanovené hypotézy, z nichž se potvrdila hypotéza, že výše informovanosti o elektivním mutismu je závislá na oboru vzdělání respondentů. Z odpovědí dále vyplynulo, že většina respondentů není o elektivním mutismu informována a zastává názor, že je třeba veřejnost o tomto tématu více informovat. Na závěr byl na základě analýzy dat o...
|
host ::
RSS.