|
|
Příprava vápenato-hlinitých fází
Ohaňka, Zdeněk ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou vápenato-hlinitých fází vysokoteplotní metodou a sol-gel metodou. Připravovány byly fáze monokalcium aluminát (CA), dodekakalcium heptaaluminát (C12A7), trikalcium aluminát (C3A) a kalcium dialuminát (CA2). Při použití sol-gel metody byly použity a zhodnoceny dva postupy – bez přídavku EDTA a s přídavkem EDTA. Provedení jednotlivých metod bylo podrobně popsáno. Použité metody byly porovnávány zejména z hlediska dosažené čistoty připravených fází. Ke stanovení čistoty připravených vápenato-hlinitých fází byla použita rentgenová difrakční analýza.
|
|
|
Studium karbonatace alkalicky aktivovaných systémů
Suchý, Rostislav ; Koplík, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Karbonatace stavebních materiálů založených na portlandském cementu je relativně známý a prozkoumaný fenomén. Naopak mechanismus, reakční produkty a faktory ovlivňující karbonataci alkalicky aktivovaných materiálů nejsou stále dostatečně objasněny. V této práci byl sledován progres karbonatace alkalicky aktivovaných materiálů za různých podmínek. Pomocí XRD a SEM-EDX analýz byly vyhodnoceny reakční produkty karbonatace resp. změny mikrostruktury pojiva. Korozní podmínky v důsledku snížení pH pojiv karbonatací byly sledovány pomocí XPS analýz ocelových vláken. Karbonatace alkalicky aktivovaných vzorků byla srovnávána s referenční směsí na bázi portlandského směsného cementu. Vedle těchto analýz byly sekundárně sledovány mechanické vlastnosti pojiv.
|
|
|
Inhibice nebezpečných látek v alumináto-silikátových systémech
Koplík, Jan ; Škvára, František (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Schopnost alumináto-silikátových systémů imobilizovat nebezpečné látky je zkoumána od 90. let 20. století. Cílem této práce je vyvinout alumináto-silikátový systém (matrici) se schopností inhibovat nebezpečné látky (těžké kovy) za použití sekundárních surovin. Schopnost matrice inhibovat těžké kovy byla stanovena na základě vyluhovacích testů založených na vyhlášce 294/2005 Sb. Koncentrace prvků ve výluzích byly stanoveny pomocí ICP-MS. Výsledný alumináto-silikátový systém se skládal z vysokoteplotního popílku a vysokopecní strusky aktivovaných pomocí směsi alkalických aktivátorů (hydroxid a vodní sklo). Vytvořené matrice byly charakterizovány pomocí vhodných analytických metod (XRD, SEM, FT-IR, DTA-TGA-EGA). Následně byl pomocí stejných metod popsán způsob, jakým se vybrané prvky (Ba, Cu, Pb) imobilizují v připravených systémech.
|
|
|
Příprava modifikovaných trikalciumaluminátových fází a studium jejich hydratačních procesů
Vávrová, Alžběta ; Koplík, Jan (oponent) ; Másilko, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou modifikovaných trikalcium aluminátových fází za využití sodných iontů a studiem jejich hydratačních procesů a produktů. Pro řešení tohoto úkolu bylo využito rentgenové difrakční analýzy, izotermické kalorimetrie, laserové difrakce a skenovací elektronové mikroskopie s energodisperzní analýzou. V experimentální části se nachází popis přípravy modifikovaných trikalcium aluminátových fází za využití vysokoteplotní metody. Dále proběhlo stanovení čistoty připravených fází pomocí rentgenové difrakční analýzy a určení obsahu sodíku skenovací elektronovou mikroskopií s energodisperzní analýzou. Zjištěna byla také distribuce velikosti částic u jednotlivých fází pomocí laserové difrakce. Následně byla v izotermickém kalorimetru vykonána hydratace čistých fází, následovaná hydratací v přítomnosti různého obsahu sádrovce, a nakonec v přítomnosti nasyceného roztoku portlanditu. Hydratace byla u některých vzorků v určitých časech zastavována, za účelem lepšího pochopení jejího průběhu. Vzniklé produkty hydratací byly studovány rentgenovou difrakční analýzou. Získané výsledky byly mezi sebou porovnány a byl prodiskutován vliv sodných iontů jak na strukturu připravených fází, tak na průběh hydratace a jeho produkty. Porovnán byl také vliv různého přídavku sádrovce a portlanditu na průběh hydratace jednotlivých fází.
|
|
| |
|
|
Možnosti eliminace smrštění hliněných omítek
Melichar, Jindřich ; Koplík, Jan (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Hliněné omítky jež jsou aplikovány v interiérech mají funkci nejem estetickou, ale především tepelně akumulační. Aby bylo dosaženo lepších akumulačních vlastností je potřeba nanést omítku v dostatečně silné vrstvě. To však bývá často doprovázeno tvorbou prasklin při vysychání omítky. Tato bakalářská práce se bude zabývat možností eliminace tohoto negativního jevu přídavkem vhodných komponent s cílem potlačit smrštění a praskliny tvorbou ettringitu.
|
|
|
Studium karbonatace portlanditu pomocí in-situ rentgenové difrakční analýzy
Růžička, Lukáš ; Koplík, Jan (oponent) ; Másilko, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem karbonatace portlanditu pomocí in-situ rentgenové difrakční analýzy. Karbonatace portlanditu probíhá v betonových konstrukcích a je již poměrně široce popsána. Je zodpovědná za korozi a degradaci železobetonových stavebních prvků, a tím pádem je její vliv vnímán velmi negativně. Cílem této práce je určení ideálních podmínek pro průběh karbonatace portlanditu. V práci je sledován průběh karbonatace v závislosti na relativní vlhkosti a teplotě, který je následně vyhodnocován pomocí termických analýz (TG/DTA) a rentgenové práškové difrakce.
|
|
|
Vyluhovatelnost Ba a Cr z alkalicky aktivovaných matric
Cába, Vladislav ; Hajzler, Jan (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je zjištění použitelnosti alkalicky aktivovaných matric z popílků k inhibici barya a chromu. Popílky, jak fluidní, tak vysokoteplotní, byly porovnány s klasickým cementem používaným k inhibici. Pomocí atomového emisního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem byly zjištěny koncentrace barya a chromu ve výluzích na základě normy ČSN EN – 12457-4. Dále pro zjištění struktury byly pořízeny snímky na rastrovacím elektronovém mikroskopu. Také byla pořízena krystalografická spektra z rentgenové krystalografie. Z výsledků vyplývá, že fluidní popílky jsou vhodné pro inhibici barya a chromu, zatímco vysokoteplotní nedokáží s takovou úspěšností udržet dané prvky.
|
|
|
Fixace olova v alkalicky aktivovaných materiálech na bázi různých typů popílků
Cába, Vladislav ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vyvinout alkalicky aktivovanou matrici založenou hlavně na popílcích, dále zjistit schopnost fixovat olovo u těchto matric, zjistit dopad přidávaného olova na mechanické vlastnosti a odhalit způsob fixace olova v těchto matricích. Matrice byly tvořeny hlavně popílky (čtyři fluidní popílky, jeden vysokoteplotní) s příměsí vysokopecní strusky a sodným vodním sklem jako aktivátorem. Byly připraveny výluhy na základě normy ČSN EN – 12457-4, koncentrace olova v nich byla měřeny pomocí atomového emisního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem. Po 28 dnech byly měřeny pevnosti vzorků. Pro zjištění struktury byly pořízeny snímky, prvkové mapy a prvková spektra pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu s elektronově disperzním spektrometrem, dále byla naměřena spektra na infračerveném spektrometru s Furierovou transformací, byla použita rentgenová difrakční analýza a elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu. Z jednotlivých měření vyplývá, že olovo je kumulováno ve formě hydroxidu. Dopad dopování olova k matrici na pevnost byl u jednotlivých vzorků různý. Matrice jak z fluidních popílků, tak z vysokoteplotního popílků, uvolňovaly do výluhů minimální množství olova, tudíž by bylo možné je využívat k fixaci olova.
|
|
|
Účinek plastifikátorů na chování a vlastnosti alkalicky aktivovaných materiálů
Langová, Markéta ; Koplík, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály mohou být vhodnou alternativou konstrukčních materiálů na bázi klasického portlandského cementu (OPC). Proto je vhodné se těmto pojivům dále věnovat. Cílem této diplomové práce je objasnit účinek plastifikátoru na bázi lignosulfonanu a superplastifikátoru na bázi polykarboxylátu na chování a vlastnosti alkalicky aktivovaných materiálů. Pro studium účinku plastifikačních přísad byla sledována změna zpracovatelnosti alkalicky aktivované vysokopecní strusky v závislosti na čase, vliv přísad na mechanické vlastnosti a v neposlední řadě jejich vliv na kinetiku tuhnutí a tvrdnutí, který byla sledována pomocí izotermální kalorimetrie. Pomocí infračervené spektrometrie byla studována stabilita plastifikační přísady v silně alkalickém prostředí, jako je vodní sklo a hydroxid sodný. Nakonec pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS) byly objasněny chemické změny ve struktuře plastifikačních přísad po adsorpci na vysokopecní strusku.
|
host ::
RSS.