|
| |
|
|
Komparativní analýza nacionalistického terorismu na případu IRA a italského fašistického hnutí v letech 1919-1922
Šimák, Vojtěch ; Pešta, Mikuláš (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Práce zkoumá násilné kampaně Irské republikánské armády a fašistického hnutí v Itálii mezi roky 1919-1922 s cílem prokázat využití teroristických metod v případě fašistů. Následně oba příklady podrobuje komparativní analýze, kde IRA slouží jako kontrolní vzorek, za cílem konfrontovat je s generační teorií vln mezinárodního terorismu Davida C. Rapoporta a zařadit je do konkrétní vlny nebo nabídnout pro fašistické násilí alternativní teoretický rámec. K výzkumu posloužila především bohatá sekundární literatura doplněná o primární zdroje archivního, novinového a propagačního charakteru. Ambicí celé práce je přispět nejen ke studiu fašismu, ale především terrorist studies a chápání role politického násilí v meziválečném období.
|
|
|
Dějiny německy mluvících obyvatel českých zemí v muzeu: Komparace expozice Prožitek vlast a Naši Němci
Nagy, Kristýna ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
V diplomové práci jsou porovnány dvě nové muzejní expozice věnované dějinám německy mluvícího obyvatelstva českých zemí. Jedná se o expozici Prožitek vlast v Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově a Naši Němci v Městském museu Ústí nad Labem. Předmětem analýzy je vznik a současná podoba těchto expozic a příběh dějin, které návštěvníkovi prezentují. Obě expozice byly zdokumentovány a porovnány na základě katalogu otázek založeného na kritické analýze historického pramene. Z výsledků analýzy vyplývá, že ačkoliv byla obě muzea plánovaná ve stejném časovém období a v atmosféře podporující společný kritický pohled na dřívější odlišnou interpretaci česko-německých dějin, finální podoby obou muzeí nadále prezentují významnou část dějin odlišným způsobem a ani jedno z nich zcela nenaplnilo svůj původní záměr. Období 18. a 19. století prezentují expozice velmi podobně a kriticky reflektují také vývoj nacionalismu u česky i německy hovořících obyvatel. Politický vývoj 20. století však expozice zachycují každá ze svého pohledu. Výsledky výzkumu naznačují, že i přes současnou fungující česko-německou spolupráci a podrobný výzkum česko-německých dějin na obou strach hranice, prozatím nebylo možné vytvořit expozici, která by se kriticky zcela vyrovnávala s odlišnými podobami kolektivní paměti Němců a Čechů. I přesto je...
|
|
|
Okno příležitosti. Přeshraniční výměna v oblasti životního prostředí na jihomoravsko-dolnorakouské hranici v letech 1984-1995
Vnoučková, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent) ; Šimková, Pavla (oponent)
Disertační práce se zabývá přeshraničními kontakty a transfery mezi jižní Moravou a Dolním Rakouskem v oblasti životního prostředí. Toto téma sleduje práce v období od poloviny 80. let do poloviny 90. let, kdy globální uvolnění napětí mezi Východem a Západem umožnilo rozvoj přeshraničních kontaktů již v době uzavřené hranice a následně po pádu železné opony. Práce vychází z transnacionálních dějin pozdního socialismu a období transformace a rozšiřuje toto zkoumání o regionální perspektivu. Cílem práce je ukázat, jakou roli hrálo životní prostředí v přeshraničních kontaktech mezi regiony. Na tuto otázku odpovídá práce ve třech tematických kapitolách - první z nich se zabývá přeshraniční spoluprací v procesu obnovy venkova, druhá se zaměřuje na oblast ochrany přírody, a třetí řeší otázku přeshraničního znečištění. V těchto tematických kapitolách sleduje práce tři roviny výzkumu. První z nich se zabývá otázkou, zda byl rok 1989 v přeshraničních kontaktech významným přelomem, nebo zda zde mezi vývojem v 80. a 90. letech existovala kontinuita. Druhou zkoumanou rovinou je vztah centrálního a lokálního vývoje a jejich vzájemné ovlivnění. Ve třetím sledu je práce zaměřena na přeshraniční transfery a na otázku, do jaké míry asymetrie a rozdílná životní úroveň obousměrné transfery tlumila, nebo pro ně naopak...
|
|
|
Poválečné vysídlení Němců z Liberce 1945-1947
Záveský, Michal ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Tato práce zpracovává problematiku poválečného vysídlení Němců z Liberce a jeho okolí. V úvodu práce představuje německou historii města. Zaměřuje se hlavně na období Mnichovské dohody a s tím spjaté začlenění města do Německé říše. Dále práce zkoumá události konce druhé světové války a osvobození Liberce Rudou armádou. V další části je popsán vývoj a změna postoje ohledně otázky vysídlení Němců z Československa. Poté se práce zabývá již samotným průběhem a organizací transferu Němců z Liberecka. Nejprve je zkoumáno neorganizované vysídlení, které v Liberci započalo ihned po konci války. Tato fáze byla často provázena násilnými incidenty a organizačními potížemi. Poté je zmíněna Postupimská konference, která byla vnímána jako mezičlánek k přípravě organizovaných transferů. Tyto transfery započaly v lednu roku 1946 a práce zkoumá hlavně jejich organizaci a průběh, která nebyla vždy bez problému. Tato část vysídlení byla oficiálně ukončena v listopadu 1946, ale transporty pokračovaly dodatečnou fází, která skončila až v roce 1951. V závěru práce rozebírá okamžité následky vysídlení, které společně s procesem osidlováním způsobilo v Liberci chaos. Ve městě chyběly pracovní síly a kvalifikovaní odborníci, kteří by pomohli s rychlejší obnovou hospodářství. Z Liberce bylo během let 1945-1947 vysídleno...
|
|
|
Realistický a idealistický proud v britské zahraniční politice během italsko-etiopského konfliktu
Rybák, David ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Bakalářská práce se zabývá působením realistického a idealistického proudu na britskou zahraniční politiku v období italsko-etiopského konfliktu. Práce na základě vybraných událostí, které zařazuje do realistického nebo idealistického proudu, ukazuje projevy těchto proudů v období italsko-etiopského konfliktu a jejich vliv na britskou zahraniční politiku. Hlavní náplní práce je zanalyzovat projevy těchto dvou proudů a následně na základě literatury potvrdit, či vyvrátit obecný způsob projevů těchto myšlenkových proudů. Práce v závěru potvrzuje obecně přijímanou tezi, a to tu, že v britské zahraniční politice dominoval realistický proud a idealistický ho ač výrazně, tak pouze krátkodobě vystřídal.
|
|
|
Reflexe sudetoněmecké otázky v českém tisku v krizovém roce 1938: Právo lidu a Venkov
Holmanová, Kateřina ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
v českém jazyce Cílem této práce je zjistit, jak deníky Právo lidu a Venkov nahlížely na sudetoněmeckou otázku v roce 1938 a zda se k ní vyjadřovaly podobně či odlišně. První klíčovou událostí roku 1938, která značně ovlivnila soužití Čechů a Němců v Československu a zároveň se stala podnětem k intenzivnějšímu řešení sudetoněmecké otázky, byl Anšlus Rakouska, na nějž většina sudetských Němců reagovala nadšeně. Vyvolal v nich přesvědčení, že obdobně dojde i k připojení československých pohraničních oblastí k Německé říši, což si mnoho z nich přálo. Toto dění přispělo k tomu, že SdP a její příznivci začali vůči československým úřadům vystupovat rázněji. V rámci jednání se státní mocí předstíral Henlein zájem o zlepšení postavení německé menšiny v Československu, ve skutečnosti však SdP usilovala o to, aby se sudetoněmecká otázka stala předmětem jednání mezinárodní politiky. Ruku v ruce s postupným vyostřováním politiky SdP docházelo k radikalizaci postoje německého obyvatelstva, což se dotklo primárně aktivistických stran, které postupně ztrácely veškeré zbytky své podpory. S ohledem na rozsah této bakalářské práce není možné zaznamenat celé mediální spektrum roku 1938, proto byla vybrána pouze dvě nejdůležitější periodika. Jednalo se o deníky vládních stran, které byly spoluaktéry jak v debatách s...
|
|
|
Blahořečený Gerhard Hirschfelder - příspěvek církevní postavy ke vzniku transnacionálního místa paměti
Peltanová, Tereza ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
Řešitel: Bc. Tereza Peltanová Studijní program: Německá a středoevropská studia Název práce: Blahořečený Gerhard Hirschfelder - příspěvek církevní postavy ke vzniku transnacionálního místa paměti Abstrakt Diplomová práce se zabývá vznikem a vývojem kultu německého kněze Gerharda Hirschfeldera. Hirschfelder působil v třicátých letech dvacátého století jako oblíbený kaplan a pastorační pracovník s mládeží nejprve v kladské příhraniční obci Čermná a následně v Kladské Bystřici. Byl proti omezování církevní moci skrze národní socialismus. Za svůj postoj zaplatil životem v koncentračním táboře Dachau. Po konci války došlo v Kladsku k nucené výměně původního německého a českého obyvatelstva za obyvatelstvo polské. Od konce devadesátých let je Hirschfelder uctíván zástupci všech tří národností. V roce 2010 byl blahořečen. Práce je případovou studií transnacionálního místa paměti (lieu de mémoire). Zkoumá, za jakých okolností, díky kterým aktérům a v jaké podobě vznikl kult německého mučedníka na polském území. Na základě těchto informací se snaží odvodit, jakou symboliku v sobě postava kněze v současnosti nese pro jednotlivé národnostní skupiny.
|
|
|
Pohyb z centra na periferie: Společenský život pražských Němců na periferiích v období první republiky
Tvrdá, Kristina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
Diplomová práce zkoumá vývoj společenského a kulturního života pražských Němců ve 20. a 30. letech 20. století na vybraných tehdejších pražských předměstích. Pražské německé obyvatelstvo tvořilo v Československu v meziválečné době jedinečnou společnost, která do značné míry formovala celkový multietnický charakter samotného města. Ačkoliv se německy mluvící obyvatelstvo muselo v novém státě vyrovnat s pozicí národnostní menšiny a nacionalistickými protiněmeckými náladami, docházelo k jejich početnímu růstu a k rozvoji jejich společnosti. Hlavním místem společenského života pražských Němců zůstávalo i nadále centrum Prahy, se vznikem Velké Prahy v roce 1922 však docházelo k eskalaci jejich migrace z vnitrozemí do Prahy, ale také z historického centra Prahy do nově připojených čtvrtí. Díky postavení hlavního města a rozvoji městské infrastruktury během 20. a 30. let nabízela Praha nový prostor pražských předměstí, která pražské německé obyvatelstvo využilo ke svému rozvoji v kulturní nebo hospodářské oblasti. I když se jedná o oblast Prahy, kterou obývala pouze malá část pražských Němců, jednoznačně přispěli k rozvoji jednotlivých čtvrtí. V některých případech se jednalo o jednotlivá místa spojená s pražskými Němci, jako divadla nebo strojírenské závody, v jiných se jednalo o celé bloky domů a ulice....
|
|
|
Proměny česko(slovensko)-izraelských vztahů od roku 1945 do současnosti
Kupková, Kristýna ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá proměnami diplomatických přístupů mezi Československou, případně Českou republikou a Státem Izrael. Práce zkoumá období od konce druhé světové války roku 1945 do současnosti, tedy prvního dvacetiletí 21. století. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které korespondují s jednotlivými časovými obdobími vzájemných vztahů. Cílem práce je prozkoumat pět rozdílných časových údobí a vystihnout jejich charakteristické fenomény a vlivy, aby bylo následně zjištěno, které faktory byly nebo jsou v česko(slovensko)-izraelském vztahu nejvíce působící, a zda se v průběhu dějin měnily, či stále mění. Práce představuje jak mezinárodní, tak vnitrostátní vlivy a zaměřuje se tedy jak na mezinárodněpolitické postavení Československa, případně České republiky v mezinárodním uspořádání, tak na formování vnitřní politiky a pozici společenského uspořádání. Práce využívá metod případové studie, analýzy sekundárních zdrojů a komparace, skrze něž v závěru práce zjišťuje změny v daných pěti obdobích.
|
host ::
RSS.