Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
K rozkladu křivosti v cirkulárních prostoročasech
Kříž, Jan ; Semerák, Oldřich (vedoucí práce) ; Kofroň, David (oponent)
Výpočet skalárů daných Riemannovým tenzorem křivosti není vždy efektivní provádět v souřadnicových složkách, a to ani v jednoduchých prostoročasech. Postup jednak není intuitivní, druhak např. na horizontu černých děr řada složek diverguje, ačkoli ve výsledku se přesně odečtou. Motivováni připravovaným textem [1], zaměřujeme se v této práci na cirkulární prostoročasy a provádíme 2+1+1 dekompozici umožňující vyjádřit křivostní skaláry pomocí sekcionálních a vnějších křivostí a pomocí geometrických charakteristik význačných časupodobných kongruencí. Klíčovou součástí práce je implementace a kontrola postupu v soft- warovém balíčku xAct pro program Wolfram Mathematica. 1
GHP a Weylův formalismus pro gravitační perturbace
Mikeska, Václav ; Kofroň, David (vedoucí práce) ; Semerák, Oldřich (oponent)
Mnoho astrofyzikálně zajímavých situací neumíme dnes popsat analyticky přesným řešením Einsteinových rovnic, a proto se zkoumají na úrovni perturbací známých prosto- ročasů. Existují různé způsoby, jak tyto perturbace zkoumat. Lze hledat přímo perturbace metriky přesného řešení Einsteinových rovnic. Ve vakuových prostoročasech typu D se ukázalo výhodné zkoumat perturbace v GHP formalismu zavedením Debyeova potenci- álu. V této práci se věnujeme propojením těchto dvou přístupů. Prezentujeme obecný postup, jak přejít od Debyeova potenciálu ke stacionárním axisymetrickým perturbacím Kerrovy metriky. Tento postup vyžaduje hledání kalibračního vektoru. Ukázali jsme, že oba přístupy vedou na stejnou perturbaci zářivých komponent Weylova tenzoru, a mezi těmito komponentami jsme nalezli jednoduchý vztah. 1
Gravitační perturbace v NP/GHP formalismu
Pospíšil, Marek ; Kofroň, David (vedoucí práce) ; Ledvinka, Tomáš (oponent)
Práce seznamuje čtenáře s tetrádovými přístupy v obecné teorii relativity (OTR), jmenovitě s Newman - Penroseovým (NP) a a Geroch - Held - Penroseovým (GHP) for- malismem. Ty jsou následně vztaženy k běžnějším souřadnicovým vyjádřením. Následně se práce věnuje technikám perturbací v OTR, a to jak běžné perturbaci metriky, tak k metodě superpotenciálu, která je pro GHP formalismus běžnější. Dále jsou zde zrekapi- tulovány důležité výsledky z této metody vycházející. Těžištěm vlastní práce je zobecnění některých dosavadních výsledků na prostoročasy s akcelerací (tzv. C-metrika) a kontrola výsledků existujících, a to pomocí výpočtů v programu Wolfram Mathematica. Aby nešlo pouze o výpočty v poněkud neprůhledných GHP a NP formalismech, je následně hlavní výsledek zkontrolován rovněž pomocí přepisu do souřadnicových derivací. 1
Interakce bodového náboje a pohybujících se vodičů
Rosman, Viktor ; Kofroň, David (vedoucí práce) ; Švarc, Robert (oponent)
V této práci se zabýváme interakcí bodového náboje s vodiči. Chování vodičů v elektrostatickém poli bodového náboje (ale i v obecném elektrodynamickém poli) je dobře známo. Přítomnost vodiče vytváří silové působení, které vyvolá pohyb volného bodového náboje. Řešení tohoto elektrodynamického problému je však věnována jen velmi malá pozornost, a proto je i předmětem našeho studia. Konkrétně se zaměřujeme na studium pohybu bodového náboje umístěného v přítomnosti vodiče, který není obecně ideální (má jistý nenulový elektrický odpor). Ve většině případů řešíme daný problém v kvazistatickém přiblížení (v rámci klasické fyziky). Pouze u jednoho případu, a tím je bodový náboj umístěný nad ideálně vodivou rovinou, se pokusíme nalézt relativistické řešení. Získané poznatky o chování soustavy pohybující se bodový náboj v přítomnosti vodiče se pokusíme rozšířit na případ pohybujícího se vodiče. Neboli naším posledním předmětem studia bude interakce bodového náboje a pohybujících se vodičů.
Gravitační vlny v expandujících vesmírech
Pavičevič, Mak ; Bičák, Jiří (vedoucí práce) ; Kofroň, David (oponent)
v češtině V této práci se zabýváme asymptotickým chováním vakuových prostoročasů, které popisují gravitační vlny ve vesmírech s anizotropní expanzí. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první kapitole je přehled cylindrických gravitačních vln a jejich kosmologických zobecnění ; dále jsou popsány Bondi-Sachs formalismus, Penroseovo nulové nekonečno a chování Riemannova tenzoru. Symetrická redukce, (2+1)-dimenzionální formalismus, je prezentován detailně a hojně používán při výpočtech. Zobecnění symetrické redukce do jiných dimenzí a vztah k Brans-Dicke teorii jsou demonstrovány. Ve druhé kapitole analyzujeme řešení popisující kosmologické gravitační vlny, které byly předloženy v literatuře a diskutujeme jejich vztah k boost-rotačně symetrickým prostoročasům. Po použití symetrické redukce, volíme Kasner modely a Bianchi modely jako expandující řešení. Chování metriky je zakódováno v jediné funkci, která je řešením lineární vlnové rovnice. Celé řešení je pak superpozicí gravitační vlny a anizotropně expandujícího vesmíru. Spočítali jsme složky Riemannova a Cottonova tenzoru 3-prostoročasů a diskutujeme konformní úplnost. Výsledky porovnáváme se čtyř-dimenzionálním chováním. Zjistíme, že řešení s expanzí jsou asymptoticky zajímavá, ale nejsou asymptoticky plochá, ani ve 3 ani ve 4 dimenzích.
Rovnoměrně urychlené souřadnice
Voldřich, Jakub ; Kofroň, David (vedoucí práce) ; Žofka, Martin (oponent)
Možnost popisovat problémy v různých souřadnicích je často klíčová věc, která může výpočty značně zjednodušit. Systém rovnoměrně urychlených souřadnic je takový, ve kterém se dobře popisují urychlené pohyby. Jedná se o souřadný systém, ve kterém se často zapisuje C-metrika, což je jedno z přesných řešení Einsteinových rovnic gravitčního pole. V bakalářské práci jsou tyto souřadnice zpracovány v případě limity plochého pro- storočasu, kde jsou výpočty možné provádět analyticky a je tam vidět dobrá adaptace na některých elektrodynamických problémech. Je ukázáno přirozené definování urychle- ných souřadnic přes Rindlerovy/Milneho souřadnice. Problémy, na kterých je ukázána adaptace jsou konkrétně nulové geodetiky od rovnoměrně urychleného bodu. Dále je to Bornovo řešení, společně s vykresleným elektrickým a magnetickým polem a Poyntingo- vým vektorem v řezu konstantního globálního času. Jsou spočteny integrální křivky a je ověřena adaptce. Nakonec je ukázáno, co se děje v případě rovnoměrně urychleného dipólu. 1
Superradiance na urychlených systémech
Žlábek, Martin ; Kofroň, David (vedoucí práce) ; Tahamtan, Tayebeh (oponent)
V této práci budeme studovat fenomén elektromagnetické superradiance na urychle- ných systémech. Krátce se budeme věnovat superradianci na válci, kterou termodyna- micky prokázal Zel'dovich. Potom se pokusíme formulovat problém v urychlených sou- řadnicích, konkrétně v limitě plochého časoprostoru C-metriky. Stručně představíme C- metriku, Newmanův-Penrosesův formalismus a Gerochův-Heldův-Penrosův formalismus. Za použití vektorových sférických harmonik poukazujeme na problémy při formulování problému superradiance ve sférických a jiných neurcyhlených souradnicových systémech. 1
Modelování Machova principu v postminkowské aproximaci obecné relativity
Schmidt, Tibor ; Ledvinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kofroň, David (oponent)
Cílem této práce je modelování relativistických jevů v post-minkowské aproxi- maci. V úvodu jsou představeny pojmy Machova principu a gravitomagnetismu. Poté jsou stručně shrnuty základy numerického řešení obecných diferenciálních rovnic. Následuje seznámení s post-minkowskou aproximací prvního řádu v kano- nickém formalizmu s jednoduchými příklady užití. V další kapitole jsou popsány výsledky provedených simulací klasických testů teorie relativity. Závěrečná kapi- tola se věnuje simulaci gravitomagnetismu v systému rotujících částic.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.