|
|
Čechy v době merovejské (6.století)
Korený, Rastislav ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent) ; Varsik, Vladimír (oponent)
Čechy v době merovejské - konec 5. a 6. století Rastislav Korený Hornické muzeum Příbram Abstrakt V práci byly sledovány tyto cíle: 1. Nový komentovaný soupis lokalit z konce 5. a průběhu 6. století (mimo mincovní nálezy), který by se stal spolehlivým východiskem k analýze shromážděného materiálu. Poslední soupis tohoto typu vytvořil Bedřich Svoboda cca před více jak šedesáti lety, tj. v 40.-50. letech 20. století, publikovaném až v roce 1965. Potřeba nového revidovaného soupisu se během uplynulých let ukázala jako nezbytná. Při fyzické revizi starších nálezů a s nimi související primární obrazové a textové dokumentace v l. 1996-2013 (bylo revidováno 30 muzejních a nemuzejních sbírek, 4 samostatné archivní fondy a další informační zdroje) byl totiž neustále zjišťován velký rozpor mezi údaji publikovaných v katalogu citované monografie a skutečností. Rozšíření pramenné báze samozřejmě přinesly nové výzkumy po r. 1965. 2. Protože dostupný sídlištní materiál byl v roce 2007 publikován Ivanou Pleinerovou, analýza získaných dat se, vedle postihnutí chronologicky citlivějších prvků a uzavřených celků, soustředila na pohřebiště a v nich speciálně na hledání sociálních vazeb a možných dokladů existence místních elit. V analýze byly sledovány různé parametry (objem a hloubka hrobů, umístění hrobu na pohřebišti,...
|
|
|
Laténské polozemnice v Čechách
Hricáková, Jana ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Tato práce se věnovala dosavadním výsledkům bádání v oblasti pozdně halštatských a laténských polozemnic. Za cíl si kladla shromáždit publikované, a pokud to bylo možné, i některé nepublikované prameny, na jejichž základě mělo být vytvořeno třídění polozemnic, které ukázalo, jaké druhy zahloubených staveb se vyskytovaly na území Čech od pozdně halštatského období do konce doby laténské. Bylo zjištěno, že nejvíce objektů se váže ke stupňům H D - LT A, pro které je charakteristická různorodost konstrukcí, a jak ukázala kapitola Funkce polozemnic, pravděpodobně můžeme v tomto období očekávat i rozličné využití těchto staveb. Vývojový zlom mezi stupni LT A a LT B přinesl typ stavby Břešťany - Vikletice, který nebyl do této doby neznámý, nicméně jeho postavení v rámci ostatních staveb nebylo zdaleka tak dominantní jako od této chvíle. Do konce laténského období již pak architektura zahloubených staveb nedoznává žádných výrazných změn. Zahloubené chaty byly roztříděny do 4 skupin nejdříve podle počtu a následně podle umístění kůlových jamek. Na základě takového rozdělení bylo posléze možné pokusit se rekonstruovat předpokládanou podobu staveb. Roztřídění polozemnic zároveň ukázalo, že stejně jako nebylo možné prokázat výraznější chronologickou citlivost zahloubených staveb, není možné ani doložit příliš...
|
|
|
Británie v době železné a římské
Elšíková, Veronika ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá současným stavem poznání keltského etnika v Británii (6.stol. př. Kr. - 5. stol. po Kr.), zahrnující poznatky o chronologii a periodizaci, společenském uspořádání, sídlištní archeologii, pohřebním ritu, hospodářství, hmotné kultuře, umění, náboženství atd. Pozornost je také věnována dnešním názorům na podíl Británie v procesu etnogeneze Keltů a na etnickou strukturu jejího obyvatelstva v předřímském období a otázce migrací z kontinentu. Důležitou součástí je období římské okupace v letech 43 - 410 po Kr. a jejího vlivu na různé aspekty života zdejší společnost se snahou postihnout i vývoj zemědělského osídlení mimo centrální lokality a zkoumat vlivy římské civilizace v tomto prostředí. Práce by měla mj. směřovat k celkovému posouzení rozsahu kontinuity, modifikace nebo zániku domácích kulturních forem.
|
|
|
Archeologické doklady vztahů mezi Skandinávií a severozápadem Ruska v raném středověku
Trusova, Daria ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce je věnována raně středověkým kontaktům severozápadní Rusi a Skandinávie. Pozornost je v ní zaměřena na rozkrytí povahy pobytu Skandinávců na území Rusi. K tomu bylo zaměřeno shromáždění a vyhodnocení archeologických nálezů nejdůležitějších ekonomických center podél obchodních cest středověku. Údaje o výzkumech v Rusku a objevených předmětech byly převzaty z novějších ruskojazyčných vědeckých publikací. Práce usiluje o moderní chápání přítomnosti severských přistěhovalců. Jejím výsledkem je uznání Seveřanů jako trvalých obyvatel v několika ekonomických centrech zároveň s ugrofinskou a slovanskou populací. Klíčová slova Skandinávie, severozápadní Rusko, archeologické nálezy, obchodnicko-řemeslnická centra, raný středověk
|
|
|
Sídliště Kanín a problematika laténských dvorců
Elšíková, Veronika ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současným stavem poznání laténských dvorců na území Čech. Obsahuje i informace o dalších typech sídelních areálů, které jsou v literatuře za dvorce označovány a to o čtyřúhelníkových valových areálech (tzv. "Viereckschanzen") a usedlostech dvorcového typu na oppidech a nehrazených rovinných sídelních aglomeracích. Druhá část práce se zabývá lokalitou Kanín, u které mělo být rozhodnuto, zda se jedná o laténský dvorec či nikoliv a dále se zaměřuje především na zpracování keramického souboru a na unikátní nález keramického fragmentu s kolkem koně.
|
|
|
Provinciální spony starší doby římské v Čechách
Pecinovská, Monika ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Droberjar, Eduard (oponent)
Spony, (jakož i ostatní předměty) produkované řemeslníky na území římské říše, představují v barbarském světě velice zajímavý úkaz. Ten umožňuje alespoň lehce nahlédnout do složitého světa nepříliš průhledných či kategorizovatelných vztahů římského impéria a jeho nepoddajného protipólu Svobodné Germánie. V rámci barbarika mají Čechy v tomto ohledu významné postavení, co se množství i typologické skladby provinciálních výrobků týče. Problematika těchto tzv. importů na území Svobodné Germánie, se poslední dobou dostává čím dál více do popředí zájmu současné evropské archeologie doby římské. Výsledky tohoto studia v rámci evropských zemí či jednotlivých krajů jsou shrnovány v řadě Corpus der römischen Funde im europäischen Barbaricum. U nás pak jsou římské importy předmětem studia E. Droberjara (např. 1997; 2006a). Není bohužel zcela jasné, jakým způsobem se římské spony, jakožto římské výrobky obecně, dostávaly do rukou, respektive do hrobů a sídlišť germánských obyvatel. Dle výše uvedeného badatele se většina předmětů římské provenience dostala do Čech obchodem (2006a, 62). Jejich největší koncentrace spadá do prvých desetiletí našeho letopočtu, tedy do doby, kdy Čechy byly centrem tzv. Marobudovy říše (např. E. Droberjar 2000). Provinciální spony se nicméně vyskytují v průběhu celé doby římské....
|
|
|
Sídliště z doby římské v Holubicích
Zahnašová, Markéta ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Jílek, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou sídlištní archeologie doby římské na území Čech a poté představuje detailněji výzkumy a objevy na katastru obce Holubice, okr. Praha-západ. Základem práce je vyhodnocení archeologického výzkumu na lokalitě "Kozákova zahrada" a "Na Ovčárně", který probíhal pod vedením Vladimíra Sakaře v letech 1977-1989. Odkryta byla část sídliště z mladší fáze starší a z počátku mladší doby římské. Keramický materiál byl podroben kvantitativní a kvalitativní analýze. Součástí práce je analýza zachycených objektů a také nástin posunu osídlení na katastru obce na základě vymapování nálezů pořízených skrze terénní prospekci. Práci doplňují kresebné tabulky vytvořené autorkou (pokud není uvedeno jinak), tabulky plánů k výzkumu a ostatních příloh.
|
|
|
Římsko-germánské vztahy a kontakty ve světle nálezů předmětů římské provenience v Čechách, zvláště TERRY SIGILLATY
Halama, Jakub ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Tyszler, Lubomira (oponent) ; Musil, Jiří (oponent)
Studijní obor: Pravěká a raně středověká archeologie Římsko-germánské vztahy a kontakty ve světle nálezů předmětů římské provenience v Čechách, zvláště TERRY SIGILLATY DIZERTAČNÍ PRÁCE Mgr. Jakub Halama Abstrakt Dizertační práce se zabývá daným tématem především na základě nálezů terry sigillaty v Čechách. V 1. části katalogu (jisté nálezy) je evidováno 103 kusů sigillaty (celkem ale 112 zlomků a celých nádob) z 52 lokalit a ve 2. části (nejisté či nerevidované nálezy) dalších 23- 24 ks z 15 lokalit. V drtivé většině pochází sigillata z germánských sídlišť, které jsou rozprostřeny ve všech hlavních oblastech známého osídlení doby římské, zajímavé jsou doklady z jihozápadních Čech. Z určitelné sigillaty 1.- 3. stol. zaujímá největší podíl zboží z Rheinzabernu (41 %) a ze střední Galie (35,9 %); keramika z Westerndorfu je již zastoupena méně (7,7 %) a nálezy sigillaty z jižní Galie, Trevíru, Heiligenbergu a Pfaffenhofenu jsou ojedinělé. Tato skladba nálezů se nejvíce blíží lokalitám v provincii Norikum. Odtud přicházela sigillata přes jižní Čechy a Moravu, další směr byl z Raetie přes JZ Čechy. Výrobky z 1. - 1. pol. 2. stol. se v Čechách vyskytují velmi málo, největší přísun lze datovat od 2. pol. 2. do konce 1. třetiny až pol. 3. stol. Tvarově převládají reliéfní mísy Drag. 37, více kusy též Drag. 18/31, 31...
|
|
|
Rozbor tvarového spektra germánské keramiky na sídlišti v Pasohlávkách
Chytrá, Hana ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tvarovým spektrem keramiky na sídlišti v Pasohlávkách (bývalý okr. Břeclav). Jedná se o germánské sídliště, datované do doby římské (10 př.n.l. - 400 n.l.), nacházející se na jižní Moravě. Cílem studie je tvarové určení dostupných střepů v sídlištních objektech, tj. v polozemnicích (chatách) a v sídlištních jamách. V analytické části srovnávám tvary nádob, zjišťuji procentuální zastoupení střepů z hrnců, misek, terin, zásobnic a dalších tvarů a pokouším se o stanovení možného počtu nádob na sídlišti. V závěru práce se věnuji funkci nádob a jejich nemalé roli v běžném životě germánských rodin.
|
|
|
Nálezy římsko-provinciální spotřební keramiky z Čech
Rypka, Luboš ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží podchytit jednotlivé nálezy římsko-provinciální, tzv. spotřební keramiky v Čechách. Již označení "spotřební" či také často užívaný název "užitková" keramika je ovšem mírně zavádějící a nepřesný. Termínem spotřební keramika lze v užším slova smyslu označit běžnou, většinou nezdobenou keramiku, sloužící mnohdy jen v kuchyňském provozu, k uchování potravin, či k transportním účelům. Tohoto označení je zde použito v širším slova smyslu, podobně jako jej již dříve užili jiní badatelé (Jančo 2003; Jančo 2004, 482; Košnar- Břicháček 1999, 168; Petznek 1998; Petznek 1999; Petznek 2000; Sakař 1978). Měli bychom se spíše držet přesnější názvu římsko-provinciální keramika či keramika římských provincií1 . Ovšem do této kategorie lze zařadit i nálezy terry sigillaty, takže ani tento termín nepostihuje zcela okruh zpracovávaného keramického zboží, i přesto se ale (narozdíl od vlastního názvu bakalářské práce) raději přidržuji neutrálnějšího označení římsko-provinciální či jen provinciální keramika2 , jakkoliv nepřesné toto označení může být. ...
|
host ::
RSS.