|
|
Relationship between perceptual and structural variation of human faces: cross-cultural comparison
Pavlovič, Ondřej ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent) ; Marcinkowska, Urszula (oponent)
ONDŘEJ PAVLOVIČ VZTAH MEZI PERCEPČNÍ A STRUKTURÁLNÍ VARIABILITOU OBLIČEJE: MEZIKULTURNÍ SROVNÁNÍ ABSTRAKT Vnímání rysů obličeje je základním aspektem lidské kultury, který ovlivňuje každodenní interakce a vztahy. Tato práce zkoumá mezikulturní dynamiku vnímání obličeje. Teoretický úvod nejprve stanoví ústřední význam vnímání obličeje napříč kulturami. Empirické studie zahrnuté v této práci objasňují konvergenci a divergenci standardů atraktivity mezi kulturami. Tato práce dále zkoumá i vzájemné působení dimorfismu tvaru obličeje, barevného dimorfismu a typičnosti napříč různými populacemi. Kontext vietnamských přistěhovalců v České republice nabízí jedinečný pohled pro studium vlivu sociokulturního prostředí na vnímání a preference obličeje. Studie zahrnuté v této práci analyzují hodnocení atraktivity českých a vietnamských tváří, poskytnuté Čechy, českými Vietnamci a asijskými Vietnamci. Studie zahrnuté v této práci dále objasňují konvergenci a divergenci standardů atraktivity napříč těmito skupinami. Výsledky těchto studií podtrhují roli průměrnosti obličeje jako univerzálně významného rysu při posuzování atraktivity. Studie přidané do příloh, jsou zaměřené na vztahy mezi vnímáním sebe sama a vnímáním druhými, a také popisují roli hlasových a pohybových signálů v hodnocení obličeje. Ač nejsou primárně...
|
|
|
Multikomponentní signalizace u želv a šupinatých plazů
Brejcha, Jindřich ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent) ; Carazo, Pau (oponent)
Multikomponentní signály jsou komplexní podněty, sestávající se z mnoha součástí, vnímané pouze jedním smyslovým orgánem. Barevné vzory na tělech živočichů mohou fungovat právě jako multikomponentní signály. Tato práce zahrnuje výsledky studií zabývající se způsoby produkce barvy na povrchu těl želv a šupinatých plazů společně s poznámkami o relativistickém pojetí funkce takových barevných povrchů těl živočichů. Výsledky ukazují, že zbarvení želv, kterému byla do současnosti věnována pouze malá pozornost, je pod vlivem působení pohlavního výběru. Zbarvení želv je stejně jako zbarvení šupinatých plazů výsledkem upořádání různých typů pigmentových buněk v kůži. Želvy však mohou produkovat barvu svých těl také pomocí uspořádání vláken kolagenu v kůži, což je jev známý pouze u ptáků a savců. Mezi zkoumanými druhy se mechanismy produkce barvy povrchu těla výrazně liší, přestože jsou jednotlivé složky utvářející zbarvení mezi těmito druhy sdílené. Na příkladu polymorfních ještěrek je ukázáno, že kategorické rozdíly v barvě jednotlivých morf vznikají ve skutečnosti na základě kvantitativních rozdílů v obsahu jednotlivých pigmentů. Kvantita těchto pigmentů je však regulována dvěma konzervativními úseky DNA, které jsou sdílené mezi barevnými morfami napříč různými druhy. Želvy a plazi nabízejí užitečný...
|
|
|
The evolved information processing design of the human mating mind
Semchenko, Ayten Yeşim ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Varella Valentova, Jaroslava (oponent) ; Marcinkowska, Urszula (oponent)
V disertaci se věnuji zkoumání psychologických adaptací směřujících k překonání potíží se získáním partnera/partnerky. Postupuji metodou výzkumu částečných problémů, jako je (ne)promeškání příležitosti k interakci s potenciálně vhodným partnere/partnerkou, identifikace potenciálních partnerů/partnerek, kteří vykazují znaky spojované s fitness, identifikace partnerů/partnerek, kteří jsou dostupní, a určení (vhodných) způsobů umělého zlepšení vzhledu. V rámci snahy o lepší porozumění psychologickým adaptacím, jejichž cílem je řešit výše zmíněné dílčí překážky v získání partnera/partnerky, jsem studoval efekt teoreticky ukotvených vstupů jako je biologické pohlaví, neúplné vizuální informace, kontext páření, úhel zakřivení bederní páteře i úmyslné prohýbání zad. Studium efektu těchto vstupních faktorů (např. kontextu hledání partnera nebo zakřivení bederní páteře) mi umožnilo identifikovat výstupy konzistentní s navrhovanými psychologickými adaptacemi (např. mužská preference pro středně velký úhel zakřivení bederní páteře u žen), které se vyvinuly proto, aby pomohly při řešení dílčích problémů při získávání partnera/partnerky (např. identifikace potenciálního partnera/partnerky s daným rysem, který přispívá ke specifické fitness).Tato zjištění navíc ukázala, že náš přístup k výzkumu lidské mysli ve...
|
|
|
Quantitative shape analysis of diatom frustules: asymmetry, allometry and morphospace structure
Woodard, Kateřina ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent) ; Lenarczyk, Joanna (oponent)
Tato práce je zaměřena na geometricko morfometrický výzkum alometrické a asymetrické variability ve tvaru frustul raphidních penátních rozsivek. Dřívější studie zabývající se výzkumem rozsivek mnohokrát zaznamenaly vztah tvarové variability a zmenšování frustul v průběhu vegetativního cyklu. Formální kvantitativní analýza těchto patrností se ovšem v literatuře vyskytuje jen poměrně vzácně. Ve své dizertaci jsem použila semilandmarkovou geometrickou morfometriku obrysů frustul pro analýzy morfologických fenoménů alometrie, symetrie a asymetrických odchylek spojených s redukcí jejich velikosti v průběhu mitotické fáze životního cyklu. Provedené analýzy ukázaly, že morfologická alometrie představuje dominantí část tvarové variability u několika studovaných navikuloidních rodů jako je Luticola poulickovae, Navicula cryptocephala a Sellaphora pupula. Tvarové změny v průběhu velikostní redukce u těchto taxonů zahrnovaly simultánní zvýšení cirkularity obrysů valv a disparity mezi buňkami. Dynamika asymetrie valv ovšem nebyla s velikostními změnami korelovaná. Morfometrické analýzy druhu Luticola poulickovae ovšem ukázaly, že jejich frustuly vykazovaly také subtilní ale signifikantní stranově orientovanou asymetrii valvárních obrysů, která souvisí s pozicí primární a sekundární strany valv. Výrazné...
|
|
|
Cross-cultural perception of sexual dimorphism in human face
Fiala, Vojtěch ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Králík, Miroslav (oponent) ; Lobmaier, Janek Simon (oponent)
Evoluční psychologie předpokládá, že lidské chování se skládá z funkčních a vzájemně propojených adaptivních nástrojů, které pomáhají jedinci přežívat a rozmnožovat se. Takovým adaptivním nástrojem může být lidská tendence připisovat ostatním psychologické charakteristiky na základě rysů obličeje. Pohlavní typičnost obličeje, individuální zastoupení rysů obličeje s ohledem na dané pohlaví (muž/žena), ovlivňuje další připisované vlastnosti. Tématem této práce je potenciální funkční souvislost mezi pohlavně dvojtvárnou strukturou obličeje, vnímanou pohlavní typičností a fyziologickými a behaviorálními koreláty. Práce je uvozena literární přehledem. Za ním následují tři již publikované studie (Studie 1-3). Studie 4, odevzdaný rukopis, neprošla dosud recenzí a nebyla publikována. Pátá studie, též již zveřejněná, je uvedena jako "Apendix". Studie 1 (Fiala a kol. 2021) porovnávala vliv vnímané "pohlavní typičnosti" a měřené tvarové pohlavní dvojtvárnosti na hodnocení atraktivity v pěti vzdálených zemích. Hodnotitelé a stimuly pocházeli vždy ze stejné země. Vnímaná femininita žen byla napříč zeměmi považována za atraktivní. Naproti tomu jsme odhalili značné mezikulturní rozdíly v preferenci vnímané mužské maskulinity. Také vliv tvarové pohlavní dvojtvárnosti se lišil mezi kulturami i pohlavími. Studie 2...
|
|
|
Alometrická diverzita a plasticita buněčných morfologií krásivek (Desmidiales, Zygnematophyceae)
Mezník, Daniel Heliodor ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Pokud se proporce dvou znaků organismu během růstu mění, nazýváme jejich vztah alometrickým. Prvníčást této prácekvantifikujealometrický vztah obvodu a obsahu polobuněk jednobuněčných řas z 11 druhů rodu Euastrum. Tyto řasyjsou typickésvou členitou morfologií, která bývá vysvětlována jako adaptace pro zvýšení buněčného povrchu, skrze který řasy přijímají živiny. Mou otázkou bylo, zda větší jedinci v populacimají komplexnějšítvar, a tím pádem delšíobvod polobuňky. Pracovaljsem s mikrofotografiemi desítek dospělých polobuněk získaných ze zafixovaných přírodních populací. U všech zkoumaných druhů jsem zjistil výrazný nárůst komplexity tvaru. Stejný trend jsem pozoroval i na mezidruhové úrovni. Výsledky jsem porovnávals existujícími studiemi na příbuzném rodu Micrasterias. V druhé části práce jsem se zabýval alometrickými vztahy během ontogeneze polobuněk řas z rodů Euastrum i Micrasterias. Pomocí geometrické morfometriky jsem analyzoval rostoucí klonální kultury. Konkrétně jsem porovnával relativní pozice 11 strukturně homologních landmarků na různě starých polobuňkách. Jednalo se o první obdobný experiment na těchto modelových organismech. Pro každý ze čtyř zahrnutých druhů jsem popsal ontogenetické změny poloh landmarků a z nich následně vytvořil alometrický prostor, který druhy seřadil podle...
|
|
|
Does phylogenetic proximity positively correlates with the likelihood of an evolutionary origin of mimicry?
Kováčová, Katarína ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Raška, Jan (oponent)
Mimikry predstavujú rôznorodú skupinu podobností, ktorá patrí medzi zaujímavé fenomény evolučnej biológie. Hoci sú mimikry často interpretované ako presvedčivá ukážka prírodného výberu, je potrebné vziať do úvahy i morfologické a organizačné procesy, ktoré sú zodpovedné za vznik tiel organizmov. V našej práci sme ukázali, že medzi rodmi hmyzu, ktoré sú fylogeneticky bližšie, vznikajú mimikry častejšie ako u tých, ktoré sú fylogenet- icky vzdialenejšie. Na realizáciu práce sme využili 112 rodov z tried Insecta a Arach- nida. Hypotézu sme testovali globálne, kontinentálne a na úrovni rádov. Naša hypotéza nebola vyvrátená v Strednej a Južnej Amerike, Ázii a Austrálii. Na úrovni rádov nebola vyvrátená v ráde Lepidoptera. Predpokladáme, že vysvetlenie sa ukrýva v radikálnych fenotypových zmenách, ktoré by v konečnom dôsledku daný organizmus znevýhodnili. 1
|
|
|
Role imprintigu a sociálního učení pro zachování variability barev duhovky a vlasů u evropské populace
Joudal, Lukáš ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Bártová, Klára (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám vlivem různých faktorů na barvu vlasů a očí evropské populace. V Evropě nacházíme stále mnoho světlovlasých a světlookých populací navzdory tomu, že je zde mnoho tmavěji zbarvených populací. Existují zde určité mechanismy zapříčiňující udržování vysokého polymorfismu v evropské populaci. První část bakalářské práce je zaměřena na stručný popis struktury evropské populace. Dále práce pojednává o genetické determinaci vlasů a očí, její rozmanitostí a odlišností evropské populace od populací Asie a Afriky. V další části práce je pojednáno o vzniku a šíření recesivní světlooké a světlovlasé alely po Evropě, zejména severní Evropě. Následuje popis mechanismů ovlivňující šíření a zachování recesivní alely. V předposlední kapitole je popsán vztah mezi morfologií obličeje a barvy očí a v kapitole poslední jsou shrnuty efekty zmíněné v předchozích kapitolách a jejich vliv na délku vztahu mezi partnery.
|
|
| |
|
|
Bilaterální asymetrie krásivek, fenomény na úrovni populací a komplexita buněk
Poláčková, Tereza ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem morfologické asymetrie populací krásivky rodu Micrasterias (Desmidiales, Viridiplantae). K tomuto účelu bylo studováno 71 populací náležejících do 13 druhů, které byly nalezeny na 31 odběrových lokalitách. V této práci bylo kromě tradičního přístupu k hodnocení asymetrie u objektů s biradiálním typem symetrie (společná PCA symetrických kopií všech buněk) použito také nového přístupu založeného na PCA symetrických kopií u každé buňky zvlášť. Obě metody se ukázaly být zcela nahraditelné, ovšem druhý způsob nabízí širší využití. Dominantním typem asymetrie byla asymetrie mezi dvěma půlbuňkami, tedy segmenty, které představují mateřskou a dceřinou část buňky. Vznik půlbuněk je časově oddělen a vysoká míra této asymetrie je dána různými abiotickými podmínkami v době jejich vzniku. Důležitou roli může hrát i fakt, že mladší půlbuňka nemusí být ještě plně dorostlá. Asymetrie mezi levou a pravou částí buňky a transverzálně ležícími polovinami se ukázala být méně významná. Relativní zastoupení jednotlivých typů variability bylo mezi populacemi poměrně stabilní. Vliv morfologické komplexity na míru asymetrie nebyl prokázán, což znamená, že morfogeneze buněk komplexnějších druhů Micrasterias není zatížena vyššími ontogenetickými nepřesnostmi. Byly zaznamenány...
|
host ::
RSS.