Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Vypracování scénaře a struktury e-learningového programu "Základy EKG"
Kunstátová, Marie ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Slavíček, Jaroslav (oponent)
Tématem mé diplomové práce je vypracování scénáře a struktury e-learningového programu "Základy EKG". Cílem této práce bylo, jak téma napovídá vypracovat scénář a strukturu e-learningového programu nesoucí název "Základy EKG". Doufám, že e-learningový program své místo ve vzdělání, výuce a v praxi nalezne, ale to je již otázka, na kterou dokáže odpovědět jen čas.
Změny jednotlivých isoforem syntázy oxidu dusnatého u experimentální hypertenze a metabolického syndromu: genetické a molekulárně-biologické aspekty
Hojná, Silvie ; Kuneš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent) ; Cífková, Renata (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, mozková mrtvice, hypertenze a další) patří mezi nejzávažnější problémy současného světového zdravotnictví. Jejich následky jsou zodpovědné téměř za polovinu veškerých úmrtí (Mackay a Mensah, WHO, 2005). Výjimkou není ani Česká republika, která je Světovou zdravotnickou organizací řazena na jedno z předních míst v úmrtnosti na choroby srdce a cév (Guidelines Committee, 1999). Jak v průmyslově vyspělých zemích, tak i v rozvojovém světě se arteriální hypertenze (HT) společně s některými metabolickými poruchami souhrnně označovanými jako metabolický syndrom stávají značně rozšířenými rizikovými faktory vzniku kardiovaskulárních chorob (Khor, 2001, Vorster, 2002). Může za to významně se prodlužující délka života, během níž se ve zvýšené míře mohou negativně projevit další faktory jako jsou obezita, fyzická inaktivita, nezdravá strava (Singh a kol., 2000, Yusuf a kol., 2001) a zhoršující se životní prostředí. Podle Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti je hypertenze definovaná jako opakované zjištění klidového krevního tlaku (TK) nad hodnoty 139/89 mm Hg (De Backer a kol., 2003). Tato arbitrární hranice systolického a diastolického tlaku byla určena na základě zjištění, že od těchto hodnot prudce narůstá...
Význam volných kyslíkových radikálů při ischémicko-reperfůzním poškození plic získaných od dárců po srdeční zástavě
Hodyc, Daniel ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Štípek, Stanislav (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent) ; Lischke, Robert (oponent)
Transplantace plic představuje v současné době hojně využívanou a etablovanou kurativní metodu v léčbě závažných plicních onemocnění v terminální fázi. Od doby první úspěšně provedené transplantace u člověka v roce 1983 (63, 75) prošla tato technika významným vývojem, zejména v oblastech použité chirurgické techniky, uchovávání orgánů, diagnostiky a následné terapie akutní rejekce a terapie infekčních komplikací transplantace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Deviace osy páteře u hereditární motoricko-senzitivní neuropatie
Horáček, Ondřej ; Kučera, Miroslav (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent) ; Bojar, Martin (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Práce se komplexně zabývá problematikou deviací O.p. u HMSN. V souboru 141 paci ntů s HMSN byli vyhledáni a dále sledováni pacienti s deviací O.p. Cílem práce bylo upřesnit období vzniku, frekvenci, charakter, tíži a progresi deviací O.p. u HMSN. Takto komplexně dosud nebyly deviace O.p.u HMSN dosud hodnoceny. Výsledky sledování jsou v práci souhrnně prezentovány a to s přihlédnutím kjednotlivým genotypům HMSN. Dalším cílem práce bylo upře snit charakter postižení paraspinálního svalstva a vymezit, kdy se může toto postižení up latňovat při vzniku deviací o.p. Tyto údaje zatím také nebyly v souvislosti s HMSN publikovány. Ukázalo se, že z hlediska rozvoje deviací o.p. je významné difuzní neurogenní postižení zejména hlubokého monosegmentálního paraspinálního svalstva a to pokud je hodnoceno jako výrazné. Byl potvrzen předpokl ad, že u pacientů s deviací o.p. je přítomné neurogenní postižení paraspinálního svalstva. Výsledky studie ukazují, že je přítomné u všech pac ientů s deviací O.p. Též byl potvrzen předpoklad, že elektromyografické nálezy v oblasti paraspinálního svalstva u paci ntů s deviací o.p. a bez deviace o.p. jsou rozdílné - zatímco neurogenní postižení paraspinálního svalstva bylo zjištěno u všech pacientů s deviací o.p., ve skupině pacientů bez deviace o.p. se neurogenní postižení objevilo jen...
Ultrasonografické hodnocení změn kardiovaskulárního systému u nemocných s Fabryho chorobou
Paleček, Tomáš ; Bultas, Jan (vedoucí práce) ; Pudil, Radek (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Fabryho choroba je na X chromozóm vázaná porucha metabolizmu glykosfingolipidů, jejíž podstatou je porucha aktivity lyzozomálního enzymu α-galaktozidázy A vedoucí k progresivní intracelulární akumulaci neutrálních glykosfingolipidů, především globotriaosylceramidu. Kromě řady extrakardiálních manifestací je pro Fabryho chorobu typické i postižení kardiovaskulárního systému. Jeho primárním podkladem je ukládání patologického substrátu v kardiomyocytech, buňkách převodního systému, chlopenních fibroblastech a endoteliálních a svalových buňkách vaskulatury. Charakteristickým kardiovaskulárním projevem Fabryho choroby je vývoj srdeční i cévní hypertrofie. Cílem našich prací bylo pomocí ultrasonografických vyšetření, která představují základní neinvazivní zobrazovací metodu v kardiologii, podrobně popsat změny kardiovaskulárního systému u nemocných s Fabryho chorobou. Zaměřili jsme se na strukturální a funkční změny srdečních komor a chlopenního aparátu a jejich vztah k postižení vaskulárnímu, reprezentovanému nálezy na společných karotických tepnách. Dále jsme srovnali diagnostickou přesnost dvou nových ultrasonografických metod hodnocení diastolické funkce levé komory. V in vitro studii byla zkoumána možnost přítomnosti cirkulujícího proliferativního faktoru, který by souvisel s rozvojem kardiální a vaskulární...
Role volných kyslíkových radikálů v ischemicko-reperfuzním poškození plic při plicní transplantaci a možnosti prevence radikálového poškození
Mrázková, Hana ; Lischke, Robert (vedoucí práce) ; Třeška, Vladislav (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
 Klíčová slova: Tx plic, EVLP, NHBD, IR poškození, ROS, hyperkapnie, genderové rozdíly Tato disertační práce se zabývá velmi aktuální otázku nedostatku dárcovských orgánů pro transplantace plic. Stejně jako u ostatních orgánů i zde se neustále zvyšuje množství pacientů v terminálních stadiích onemocnění na čekacích listinách, ale nedochází k adekvátnímu navýšení dárcovských orgánů. V naší experimentální práci jsme se zaměřili na rozvoj výzkumu řešení, které se z dlouhodobého hlediska zdá jako nejúspěšnější a tím je transplantace orgánů od dárce s nebijícím srdcem (NHBDs) v protokolu ex vivo transplantace plic (EVLP) na zvířecím modelu (potkan kmene Wistar). Jedná se o metodu světově klinicky již zavedenou (v ČR jen experimentálně), která je neustále předmětem dalšího výzkumu. Na podkladě dříve prováděných studií jsme se v první experimentální části práce změřili na možný protektivní vliv hyperkapnické ventilace na ischemicko-reperfúzní (IR) poškození plic při EVLP. Studie prokázala, že hyperkapnická ventilace má protektivní vliv na vznik volných kyslíkových radikálů (ROS) u IR poškození plic, ale pouze pokud je využita v období reperfúze. Ve druhé experimentální studii jsme navázali na velmi aktuální téma vlivu pohlaví na IR poškození plic při EVLP u dárce s nebijícím srdcem. I zde jsme naplnili...
Klinický význam měření distenzibility karotické tepny
Chlumský, Jaromír ; Kvapil, Milan (vedoucí práce) ; Kittnar, Otomar (oponent) ; Aschermann, Michael (oponent) ; Spáčil, Jiří (oponent)
Stanovení distenzibility karotické tepny při sonografickém vyšetření je dnes akceptovanou vyšetřovací metodou. Vyšetřili jsme čtyři skupiny nemocných s kardiovaskulárními chorobami. V první skupině 126 asymptomatických diabetiků 2.typu bez anamnézy ICHS stanovení distenzibi lity karotické tepny predikovalo pozitivní nález při vyšetření SPECT myokardu (0 ,27 ± 0,1 mmllOOmm Hg v. 0,33 ± 0,08 mmllOOmm Hg; p == 0,011). Ve druhé skupině 234 nemocných s ICHS nebo CMP jsme v závislosti na přítomnosti diabetu prokázali horší nálezy distenzibility jak u nemocných s ICHS (0,16 ± 0,05 mmllOOmm Hg v. 0,20 ± 0,06 mmllOOmm Hg; p < 0,05), tak CMP (0,14 ± 0,04 mmllOOmm Hg v. 0,17 ± 0,05 mmll OOmm Hg; p < 0,05). Navíc u nemocných s CMP byl nalezen významný rozdíl v distenzibilitě v závislosti na srdečním rytmu, kdy u nemocných s fibrilací síní byly zaznamenány příznivější výsledky (0,19 ± 0,05 mmllOOmm Hg v. 0,10 ± 0,04 mmllOOmm Hg; p < 0,05). Ve třetí skupině nemocných s CMP jsme zjistili významně horší nálezy u nemocných s metabolickým syndromem (0,20± 0,09 mmllOOmm Hg v. 0,17 ±0,08 mmllOOmm Hg; p < 0,05) a ukázalo se, že metabolický syndrom má stejně negativní dopad na distenzibilitu jako diabetes 2.typu. Ve čtvrté skupině nemocných s lCHS před revaskularizací rovněž diabetes (0,26±0, II mmll OOmm Hg v. 0,21 ±o, 15 mmll...
Možnosti ultrazvukové diagnostiky sestupu zadní stěny poševní
Krčmář, Michal ; Marešová, Dana (vedoucí práce) ; Zmrhal, Jan (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Cílem předkládané práce bylo stanovit parametry, které by bylo možné využít pro objektivní zhodnocení sestupu zadní poševní stěny analogicky vůči parametrům, které jsou využívány při hodnocení defektů předního oddílu. Do studie jsme zařadili 42 účastnic; 21 s manifestním sestupem zadní poševní stěny a 21 jako kontrolní skupinu. Hodnotili jsme ultrazvukový záznam vzdálenosti zadní poševní stěny od dolního pólu stydké kosti na horizontále procházející tímto bodem v klidu a během Valsalvova manévru a zadní anorektální úhel; rovněž v klidu a během Valsalvova manévru. Obě měření jsme prováděli po intrarektální aplikaci sonografického gelu. Získané výsledky jsme statisticky posoudili pomocí dvouvýběrového t-testu. Dále jsme hodnotili demografické charakteristiky obou souborů. Prokázali jsme snížení hodnot zkoumané vzdálenosti ve skupině pacientek se sestupem oproti hodnotám u zdravých dobrovolnic. Hodnoty zadního anorektálního úhlu byly širší u pacientek se sestupem. Sestup je častější u žen vyššího věku s vyšším BMI a také je u nich častěji přítomna stresová inkontinence. Vliv menopauzy jako samostatného rizikového faktoru nebyl jednoznačně prokázán. Ultrazvukové hodnocení defektů zadního oddílu z perineálního přístupu se jeví jako slibná možnost v diagnostice patologií ženského pánevního dna; statistická...
Změny elektrického pole srdce u poruch glukózového metabolismmu a možnosti jejich ovlivnění úpravou narušené autonomní nervové regulace
Fialová, Elena ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Danzig, Vilém (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
Diabetes mellitus (DM) není jen metabolickým onemocněním, ale jedná se prakticky o kardiovaskulární onemocnění, což je ještě více nápadné u diabetu II. typu (DM II). Pacienty s DM mají vysoký výskyt poruch vegetativního nervového systému ve smyslu zvýšené aktivity sympatického nervového systému (SNS), které korelují s periferní autonomní neuropatii a jsou považované za hlavní patofyziologický mechanismus rozvoji Diabetes mellitus II. typu (DM II). Cílem naší studie bylo zjistit, zda komplexní lázeňská léčba může mít vliv na tonus sympatiku pacientů s DM. Jako indikátory nastavení tonu autonomního nervového systému zvoleny vybrané EKG parametry, odvozené z analýzy HRV, mikrovoltové T-wave alternans a mikrovoltové R-wave alternans. Elektrofyziologické vyšetření pacientů bylo provedeno před a po třítýdenní lázeňské léčbě pomocí systému KARDiVAR. Metoda se používá k vyšetření současného stavu autonomního nervového systému a provádí analýzu rizikových faktorů a adaptačních schopností organismu. Výsledky prokázaly příznivé změny u pacientů s DM II po lázeňské léčbě, především ve smyslu snížení aktivity sympato-adrenálního systému, zlepšení stability myokardu a zvýšení centrálně řízené variability srdeční frekvence bez přetížení kardiovaskulárního systému. V balneologii můžeme používat metodu nejen při...
Patofyziologické důsledky různých režimů srdečních podpor při kardiorespirační nedostatečnosti
Lacko, Stanislav ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Havránek, Štěpán (oponent) ; Rohn, Vilém (oponent)
Úvod: Veno-arteriální extrakorporální membránová oxygenace (VA ECMO) je rychle aplikovatelný typ mechanické oběhové podpory, který umožňuje překonat akutně vzniklé zhroucení hemodynamiky, ať již u akutního nebo chronického srdečního selhání nebo srdeční zástavy. V posledních letech metoda zaznamenává velmi výrazný vzestup použití. VA ECMO dokáže plně nahradit funkci srdce i plic, tedy dodávat řádově 5 l/min plně saturované krve. Metoda je ale zatížena celou řadou rizik. Aktuálně velmi diskutovanou otázkou je vliv oběhové podpory na zbytkovou funkci levé komory, jelikož VA ECMO zvyšuje její práci a riziko rozvoje distenze levostranných oddílů a následně plicního edému. Podrobná analýza těchto patofyziologických mechanismů je klíčovým cílem této práce. Metody: Těžištěm práce jsou tři série experimentů na velkém biomodelu (prase domácí). Jednak jsme vyvinuli nový model akutního hypoxicko-ischemického srdečního selhání, a to proximálním uzávěrem jedné z hlavních větví levé věnčité tepny balonkovým katetrem s lumen pro řízenou perfuzi deoxygenované žilní krve za balonkem. Dále jsme na prasečím biomodelu akutního a chronického srdečního selhání podrobně sledovali hemodynamickou odpověď a energetické parametry při postupném zvyšování mimotělního průtoku VA ECMO (20 - 100 ml/kg/min), a zejména jsme se...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 55 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.