Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 235 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kolektivní pamět a nigerijská občanská válka v nigerijské diaspoře v Dublinu
Ojo Omorodion, Nick ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
1 Anotace Diplomová práce se zabývá kolektivní pamětí nigerijské občanské války u lidí žijících v nigerijské diaspoře v hlavním městě Irska Dublinu. Autor na vzorku 19 lidí nigerijského původu zkoumá jakým způsobem jednotlivci tvoří svoje individuální vzpomínky v rámci širší kolektivní paměti v diaspoře. Respondenti jsou rozděleni do skupin na základě dvou parametrů. První je jejich etnicko-regionální původ v Nigérii a druhý příslušnost k první nebo druhé generaci imigrantů v Irsku. Primárních data jsou nashromážděna metodou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro zpracování dat je využito metody komparativní kvalitativní obsahové analýzy, přičemž autor zohledňuje dvě roviny rozdělení respondentů. Práce teoreticky vychází z teorií pamětí, konkrétně kolektivní paměti. Dále téma teoreticky vytyčuje koncept diaspora. Cílem práce je zjistit, jaké faktory ovlivňují tvoření jedincových individuálních vzpomínek a v čem se liší kolektivní paměť zkoumaných skupin na základě výše zmíněného rozdělení. Sekundárními cíli práce jsou charakterizování nigerijské diaspory v Dublinu a problematika vlastní identity u první a druhé generace migrantů.
Vývojová křivka kondicionality politiky rozšiřování EU - role principu "dobrého sousedství" v případě hraničních sporů
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
DP JANA LIPSKÁ Abstrakt Diplomová práce zkoumá politiku dobrého sousedství (princip good neighborhood) jako jednu z podmínek pro vstup (balkánských) zemí do EU. Jelikož se jedná o neukotvený koncept, měla by se práce věnovat jeho vývoji a možnosti vymáhání coby kondicionality. Právě jeho vymahatelnosti alespoň částečně dosáhla EU po rozšíření o Chorvatsko v roce 2013, respektive úpravou kondicionality v roce 2018, kdy se stalo podmínkou přijetí nového státu vyřešení jeho bilaterálních sporů. Práce objasňuje tuto změnu kondicionality a co k ní představitele EU vedlo. EU rovněž změnila svoji roli v těchto sporech. Z pozice aktivního mediátora se dostala do pasivní pozice, ze které především apeluje na zúčastněné strany sporu, aby jej řešily. EU tak dává najevo svoji roli coby normativní síly, k čemuž využívá právě kondicionalitu. Základním předpokladem je, že dříve se EU snažila více zasahovat a takové spory řešit, zároveň ale přijímala státy, které je vyřešené neměly. Z toho se Unie poučila a její politika se změnila v menší angažmá, ale větší důraz na vyřešení těchto sporů. Tato práce připomíná základní zlom, který k rozhodnutí unijních představitelů vedl, a tím byl vstup Chorvatska do EU i přes nevyřešený spor se sousedním Slovinskem. Práce vychází z předpokladu, že EU zjistila, že není efektivním...
Volt Europa: A New Kind of European Political Party?
Trunečka, Adam ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Vedle procesu evropské integrace velkého množství politik věnuje vědecká komunita pozornost i politické integraci v ES/EU. Evropské politické strany neboli eurostrany byly založeny a podléhají svým členským stranám, ne individuálním členům - mnohé ani individuální členství nenabízejí. Proto jsou eurostrany označovány jako "strany (složené ze) stran" ("patries of parties"). V průběhu času docházelo k pokusům o vytvoření panevropských stran přímo občany. Nejvýznamnějšími soudobými příklady jsou DiEM25 a Volt Europa. Cílem této práce je zjistit, zda se sebeprezentace Voltu jako "první panevropské strany" skutečně odráží v její vnitřní struktuře a zda se liší od "klasických" "stran složených ze stran". Jako rámec práce posloužily typologie vertikální stranické organizace Maurice Duvergera. Pomocí tematické analýzy jsem studoval stanovy Voltu a některých jeho poboček. Tato analýza byla doplněna polostrukturovanými rozhovory s některými členy strany. Dospěl jsem k závěru, že Volt Europa dává svým individuálním členům rozsáhlá práva a ústřední roli ve stranické struktuře. Má také určitou moc nad národními pobočkami, na rozdíl od typických eurostran. Navíc z části určuje jejich strukturu. Zároveň je Volt místně decentralizovaný. Existují také vertikální vztahy mezi národními pobočkami, které nejsou na...
Parlament České republiky a kontrola legislativního procesu Evropské unie
Nováčková, Kateřina ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je podívat se na aktuální pravomoci národních parlamentů a jejich schopnost ovlivňovat legislativní proces Evropské unie. Hlavní otázkou je zjistit, jak v praxi funguje zapojení národních parlamentů do evropského legislativního procesu. V teoretické rovině bude práce rámována debatou o demokratické legitimitě, jejímž úkolem bude vymezit pojem demokratická legitimita a představit základní argumenty, o něž se autoři opírají v tvrzení o (ne)existenci demokratického deficitu. Zkoumán bude mechanismus včasného varování, který zavedla Lisabonská smlouva, a v jeho rámci konkrétně proces vydávání odůvodněných stanovisek. Výzkumnou otázkou diplomové práce je, zda procesem vydávání odůvodněných stanovisek může být skrze národní politické strany posilována demokratická legitimita Evropské unie, což bude vyžadovat detailní analýzu samotných odůvodněných stanovisek. Jedná se o jedno-případovou studii, která zkoumá případ Parlamentu České republiky. Detailně tak budou analyzována všechna odůvodněná stanoviska, která vydaly Senát a Poslanecká sněmovna PČR.
Vnitřní struktura eurostran po roce 2004
Kuznická, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá závislost a vztah mezi eurostranami a frakcemi Evropského parlamentu a eurostranami a národními stranami. Výzkum konkrétně probíhá na pěti eurostranách: Evropské lidové straně (EPP), Evropské sociálnědemokratické straně (PES), Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), Evropské straně zelených (EGP) a Straně evropské levice (PEL) v období 2004-2013 a soustředí se na tři oblasti: financování eurostran, vedení eurostran a autonomii při rozhodování. Práce dochází k několika závěrům. V otázce financování dochází po roce 2004, kdy vešlo v platnost Nařízení č.2004/2003 upravující financování eurostran, k osamostatnění eurostran na frakcích Evropského parlamentu a částečně i národních stranách, zároveň eurostrany disponují stále většími prostředky. Na druhou stranu jak je ukázáno na příkladu nominace a následné volby takzvaných Spitzenkandidátů, tedy kandidátů na předsedu Evropské komise, do rozhodovacího procesu jsou stále zapojeny všechny tři zmíněné složky, míra hierarchizace je přitom podobná hierarchizací členských stran eurostran. Práce také upozorňuje na značné personální propojení frakcí Evropského parlamentu a nejvyšších pozic v eurostranách a poukazuje na vztah mezi stářím a tedy i mírou institucionalizace eurostran a postavení frakcí v jejich orgánech.
Severoirská protestní hladovka v roce 1981 ve filmu
Kolínová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Hladovka irských republikánských vězňů v roce 1981, při které v severoirské věznici Maze/Long Kesh zemřelo deset mužů, byla vrcholem protestů reagujících na zrušení tzv. zvláštní kategorie, která zajišťovala vězňům odsouzeným za násilí spojené s konfliktem známým jako Troubles de facto politický status. Události spojené s hladovkou nejsou zapomenuty dodnes a stále vzbuzují rozpory ve společnosti. Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu populárních celovečerních filmů, jejichž hlavním námětem je právě severoirská hladovka. Na teoretické úrovni práce využívá koncept kolektivní paměti, který je blíže rozveden a aplikován na problematiku filmu v první části práce. Druhá kapitola stručně představuje historický kontext, tedy samotnou hladovku a také její odkaz v dnešní době. Poslední a nejdůležitější část práce se zabývá třemi filmovými zpracováními, konkrétně snímky Some Mother's Son (1996), H3 (2001) a Hunger (2008), která jsou srovnána s ohledem na původ jejich tvůrců, výběr konkrétních aspektů dění okolo hladovek a dobu vzniku. V závěru je kromě shrnutí předchozích poznatků obecně naznačeno, jak autoři s tématem hladovek na filmovém plátně pracují.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 235 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.