|
|
Quid iuris? (Deskriptivní teorie právní interpretace a argumentace)
Žák Krzyžanková, Katarzyna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Cílem práce je analytické a komparativní přiblížení základních právněteoretických přístupů k problematice právní interpretace, a to se zřetelem na aplikační praxi. Zprvu je pozornost věnována explikaci samotného pojmu právní interpretace s tím, že důraz je kladen i na praktický smysl rozlišování jednotlivých designátů pojmu právní interpretace, jakož i jejich reflexi v platném právu. V dalších částech práce je nejdříve představena obecná typologie teorií právní interpretace, posléze jsou detailněji analyzovány tři základní soudobé teorie (filozofie) právní interpretace práva, a to analytický přístup (jak tzv. horse-shoe analysis, tak i soft-shoe analysis), hermeneutický směr (pozornost je věnována tradiční i moderní hermeneutice, a to jak fenomenologické, tak i metodologické větvi) a diskurzivní proud (zastoupený jednak rétoricko- topickým pojetím diskurzu, jednak procedurální koncepcí diskurzu). Práce ústí vyslovením synkretického závěru, že jednotlivé teorie interpretace práva by měly být vysvětlovány a vyučovány ve vzájemném kontextu, neboť právě tento dialogický přístup skýtá záruku, že jejich závěry a metodické pokyny budou exegety v praxi používány relevantně.
|
|
|
Soudcovská tvorba práva
Homolková, Barbora ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Cílem této práce je popsat fenomén soudcovské tvorby práva ve 21. století. Práce se zabývá dvěma základními otázkami, konkrétně normativní závazností soudcovského práva a hranicemi pro soudcovské dotváření práva. Nejdříve práce poskytuje definice zásadních pojmů, pozornost je věnována zejména problematice, kterou vystihuje pojem soudcovské dotváření práva. Při dotváření je soudce omezen teleologií právního řádu, kterou nesmí překročit. Z toho vyplývá, že dotváření je zařazeno mezi metodu nalézání práva, ne jeho tvorbu. Zároveň je vysvětleno, proč se dotváření práva považuje v odůvodněných případech za legitimní činnost. Následují specifické oddíly věnující se detailněji uvedeným aspektům v rámci právních kultur common law a kontinentálního právního systému. Závěrem je poskytnuto srovnání soudcovské tvorby práva v obou právních systémech. Práce uzavírá, že mezi oběma kulturami panuje rozdíl v pojetí závaznosti soudcovského práva. Přesto oba systémy dosahují stability rozhodování a zároveň oba zůstávají do určité míry flexibilní. Znatelný rozdíl práce neshledává mezi prostorem, který je soudci vymezen pro tvorbu práva, v obou systémech jsou soudci více, či méně při dotváření práva omezeni teleologií právního řádu nastavenou zákonodárcem.
|
|
|
Pozitivní a negativní koncepce lidských práv
Blažková, Kristina ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Cílem této práce je analyzovat ochrannou funkci základních práv v protikladu k tradiční obranné funkci. Zatímco obranná funkce základních práv ukládá státu povinnost nezasahovat a respektovat základní práva jednotlivce, ochranná funkce zavazuje stát ke konání za účelem ochrany základních práv před zásahy ze strany soukromých osob. Problematika je zkoumána v prvé řadě skrze judikaturu třech zahraničních vrcholných soudů, tj. Nejvyššího soudu Spojených států, Spolkového ústavního soudu SRN a Evropského soudu pro lidská práva. V širší perspektivě se práce snaží zmapovat přístup českého Ústavního soudu k této problematice. Ochranná funkce základních práv je zkoumána z hlediska jednotlivce a z hlediska systémového. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole autorka vyjasňuje základní teoretická východiska této práce. S problematikou negativní a pozitivní koncepce základních práv velmi úzce souvisí pojem negativní a pozitivní svobody, který rozpracoval I. Berlin ve svém slavném eseji Dva pojmy svobody. Na ochrannou funkci je třeba zároveň hledět jako na specifickou právní konstrukci. Z tohoto důvodu je v první kapitole rozebrána Alexyho analyticko-strukturální teorie základních práv. Druhá kapitola srovnává americký a německý přístup k ochranné funkci základních práv. Analýzu...
|
|
|
Možnosti použití analogie ve veřejném právu
Zima, Marek ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Možnosti použití analogie ve veřejném právu Argumentace skrze analogii hraje v právu důležitou roli. Skrze ni je možno dotvářet právní systém tak, aby tvořil jednotný a vnitřně hodnotově koherentní celek. Jednou ze základních znalostí studenta právnické fakulty je, že interpretace a aplikace práva pomocí analogie patří mezi logické metody výkladu. Tento poznatek je ale v odborné literatuře čím dál častěji zpochybňován a spíše než logická struktura argumentu pomocí analogie je zdůrazňován její teleologický charakter. Základním cílem této práce je popsat strukturu analogie jako obecné metody uvažování a poté takto definovanou analogii vztáhnout na možnosti použití analogie ve veřejném právu. Ne ve všech odvětvích práva je totiž možné analogie používat ve stejné míře. Ve veřejném právu jsou tak možnosti použití analogie obecně omezenější než v právu soukromém a v určitých odvětvích veřejného práva jsou tato omezení ještě striktnější. V celé práci se zároveň pokouším ilustrovat své teoretické závěry na případech z rozhodovací praxe českých soudů. Text práce je rozdělen do čtyř hlavních kapitol. V úvodní kapitole definuji analogii jako obecnou metodu a dále typizuji její použití v právu do tří základních kategorií - analogie intra legem, analogie legis a analogie iuris. Na závěr se poté zabývám...
|
|
|
Vliv politické ideologie v rozhodování Ústavního soudu ČR?
Chmel, Jan ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
V překládané diplomové práci autor analyzuje možný vliv politického přesvědčení soudců na rozhodovací činnost Ústavního soudu ČR. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a analytickou. První část zdůrazňuje potřebu rozlišování mezi skutečností, že soudní rozhodnutí mají politické dopady a podezřením, že tato rozhodování jsou činěna politickými metodami. Teoretická část práce se tak zaměřuje na debatu týkající se judici-alizace politiky, interpretace ústavního práva, legitimitu soudního rozhodování a posto-jový model soudního rozhodování. Vzhledem k tomu, že soudce již nemůže být viděn jen jako "ústa zákona", je třeba zvažovat i další faktory vedle textu zákona (Ústavy) ovlivňující jeho rozhodování. Politické přesvědčení by mohlo být jedním z takových faktorů. Autor je nicméně přesvědčen, že soudci postrádají demokratickou legitimitu k tomu, aby činili čistě politická rozhodnutí a je proto důležité, aby potlačili vědomou či podvědomou tendenci rozhodovat ústavněprávní případy v závislosti na svém politic-kém přesvědčení. Je proto užitečné ověřit skeptickou hypotézu, že soudci ve skutečnosti provozují politiku. Autor je přesvědčen, že analýza rozhodovací činnosti může být obo- hacena použitím statistických metod spojených s politologií. V druhé části práce se tak autor pokouší zjistit, zda je možné vidět...
|
|
|
Profiling and Legal Regulation of Privacy Protection
Marečková, Dana ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Shrnutí Cílem této diplomové práce je ozřejmit co je online profilování, jak je při něm nakládáno s osobními údaji zákazníků či uživatelů, jak tyto činnosti kolidují s právem na ochranu soukromí jednotlivců, jaká je právní úprava této oblasti, zda zájem na ochraně soukromí je dostatečně chráněn a pokud ne, jak by se tato situace dala napravit. Práce začíná popisem dnešních obchodních praktik založených na shromažďování údajů o zákaznících či uživatelích, jejich analyzování a tvorbě profilů obsahujících návrhy na chování poskytovatelů služeb vůči svým zákazníkům tak, aby poskytovatelům přinášelo co největší zisk. Následuje technický popis nástrojů umožňujících shromažďování údajů a metody data miningu, která je klíčová pro vytváření profilů. Text pokračuje popisem toho, jaká rizika pro ochranu soukromí profilování představuje, tj. riziko diskriminace, deindividualizace, omezování práva na osobní rozvoj, informační asymetrie a možné zneužívání profilů. Při této příležitosti je vysvětlen i pojem práva na soukromí a jsou zmíněny ostatní zájmy, které by měly být se zájmem na ochraně soukromí vyvažovány. Následuje kritický popis současné právní regulace v Evropské Unii. Ta je tvořena směrnicí o ochraně osobních údajů, ePrivacy směrnicí a od roku 2018 obecným nařízením o ochraně osobních údajů, které nahradí...
|
|
|
Justice a právo na spravedlivý proces v komunistickém Československu 1948 - 1989
Guckler, Daniel ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
Cílem práce je zmapovat a zhodnotit úroveň práva na spravedlivý proces v Československu v době po převzetí moci komunisty, a to ve vztahu k minimálním požadavkům kladeným Evropskou úmluvou o lidských právech. ČSR a později ani ČSSR Evropskou úmluvu neratifikovala, a tudíž nejde o posuzování z hlediska platného práva, ale z hlediska nadčasových principů spravedlivého procesu, které Úmluva vyjadřuje. O potřebě dodržet nadčasové principy spravedlivého procesu hovoří koneckonců i dnešní judikatura, konkrétně rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Ludmily Brožové- Polednové, sp. zn. 7 Tdo 549/2008, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Pavla Vítka, sp. zn. 7 TZ 179/99, kterou zpracovatel taktéž podrobil rozboru. Úmluva je vhodná ke srovnání taktéž s ohledem k době jejího vzniku, kdy v ČSR docházelo k tzv. "zostřování boje proti třídnímu nepříteli", jak komunistická terminologie ospravedlňovala stupňující se proces porušování práva na spravedlivý proces. Východiskem ale nebude pouze klasifikace jednotlivých případů porušování práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6, popř. dalších práv a svobod dle uvedené Úmluvy, ke kterému docházelo v československé justici let 1948 - 1989, ale též pochopení tehdejší situace v právním prostředí, v době ovlivnění československého práva sovětským pojetím, které bylo...
|
|
|
Společenská smlouva jako racionální volba
Froněk, Martin ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
Společenská smlouva jako racionální volba Tato rigorozní práce je zamýšlena jako úvod do soudobých teorií společenské smlouvy, které jsou vypracovány v metodologickém rámci tzv. teorie racionální volby. Základním dílem na tomto poli je Teorie spravedlnosti J. Rawlse. Práce se však zabývá nejen Rawlsovým přístupem ke společenské smlouvě, ale také koncepcemi dalších autorů, jmenovitě J. Buchanana, D. Gauthiera, T. Scanlona a R. Nozicka, které jsou v českém prostředí zatím méně známé. Struktura práce je orientována na možnost jejich srovnání, proto autor postupuje od předmětu ke stranám až k obsahu společenské smlouvy. Pozornost je věnována teorii her, která modeluje některé typické mezilidské interakce a pomocí svého teoretického aparátu může ilustrovat problémy sociální spolupráce, což je ústřední téma patrně všech smluvních teorií. V návaznosti na Schellingovu teorii fokálních bodů je diskutována expresivní teorie práva. V dalších části práce autor ilustruje mechanismy udržení společenského řádu na příkladu nejnovějších empirických studií V závěru se autor snaží nastínit pohled analytické filosofie na společenskou smlouvu jako na soubor institucí, který je nutným důsledkem existence jazyka, a probírá základní komponenty teorie institucionální reality J. Searla.
|
|
|
Vliv fakticity na normativitu: zvyklosti v právu
Rygl, Vojtěch ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Vliv fakticity na normativitu: zvyklosti v právu Tato diplomová práce se zabývá sociální praxí a jejím vlivem na právní systém. Nejdříve jsou zkoumány základní filozofické přístupy k právu, které potom využijeme k tomu, abychom ověřili samu existenci zvyklostí v právu. Potom co si definujeme základní obsah pojmu zvyklostí, vytvoříme tříprvkový test, který nám zaručí, že jsem schopni zvyklosti identifikovat a odlišit zvyklosti od jiných právních pojmů přítomných v rámci právního řádu. Tříprvkový test, který je nastíněn v kapitole druhé, lehce modifikuje test Andreie Marmora. První kritérium se týká existence určité sociální skupiny, která dodržuje v jisté situaci konkrétní zvyklost. Druhé kritérium je vystavěno na myšlence, že zvyklosti existují tam, kde se vyskytují lidé, kteří v nich obsažená pravidla mají důvod dodržovat. Poslední kritérium zastupuje důvody existence alternativního pravidla, které by mohlo být těmito lidmi také dodržováno. Nicméně, tito lidé raději dodržují příslušnou zvyklost, nežli alternativní pravidlo. Jestliže jsou všechna tato kritéria splněna, je velice pravděpodobné, že máme tu čest s pravidlem v podobě zvyklosti. Docházíme k závěru, že zvyklosti jsou přítomny v každém systému sociálních norem, ačkoli míra jejich důležitosti se liší napříč různými právními kulturami a systémy....
|
|
|
Rakouská kritika tradičního chicagského přístupu k ekonomické analýze práva
Sztefek, Martin ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Resumé Rakouská kritika tradičního chicagského přístupu k ekonomické analýze práva Ačkoliv je ekonomická analýza práva v posledních letech na vzestupu, mnozí autoři zpochybňují možnost jejího uplatnění v rámci soudního rozhodování či legislativní tvorby práva. Hlavním cílem této práce je proto vedle popisné roviny poskytnout koherentní kritiku teoretických základů tradičního ekonomického přístupu k právu představovaného chicagskou školou, a to z pohledu rakouské ekonomické školy. Vzhledem k rozsáhlosti tématu jsou analyzovány pouze základní koncepty ekonomické analýzy práva. V první kapitole je představena rakouská škola a její metoda. Nastíněn je stručný vývoj tohoto myšlenkového směru a nechybí rovněž základní charakteristika. Klíčové je uvedení základních principů rakouské ekonomie, které jsou v dalších částech práce využity k analýze významných předpokladů a konceptů, s nimiž pracuje ekonomická analýza. Druhá kapitola se zabývá spojením práva a ekonomie jako takovým. Jsou uvedeny základní koncepty s tím, že jsou dány do protikladu s učeními rakouské ekonomické školy. Rovněž jsou představy některé implikace, které má ekonomická analýza pro právo, jmenovitě pro instituty předsmluvní odpovědnosti, asymetrických informací, efektivního porušení smlouvy a konečně pro určení výše náhrady škody. Třetí kapitola...
|
host ::
RSS.