|
|
Proměny v životním stylu 1945-1948 : (analýza článků pro ženy v Lidové demokracii)
Uttendorfská, Jana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jungová, Eliška (oponent)
Diplomová práce zachycuje život v poválečném Československu na základě analýzy novinových článků v deníku Čs. strany lidové. Soustředí se na osm oblastí - ženy a politika, ženy a práce, výživa, móda, domácnost, rodina, děti a jejich výchova. Nabízí se tak podrobný pohled na životní podmínky, nejpalčivější problémy obyčejného člověka. Radikální proměnou prošla celá společnost. Ženy se po válce staly tou částí národa, která má početní převahu. Politické strany během voleb bojovaly právě o jejich hlasy. Kvůli poválečnému nedostatku pracovních sil bylo nutné, aby ženy pracovaly také mimo rodinu, cílem komunistů bylo zapojit všechny ženy do práce. Republika se po válce potýkala s kritickým nedostatkem potravin nebo textilu, přesto nechybí články popisující nejnovější módní trendy. Alarmující byla vysoká kojenecká úmrtnost. Rok 1945 s sebou přinesl rozpad řady manželství. Autorka svou analýzu zasazuje do kontextu politických a hospodářských událostí let 1945-1948, popisuje změny v systému řízení médií i samotný tisk Československé strany lidové. Tato diplomová práce také ukazuje, jak vypadala žurnalistika zaměřená na ženy, jaká témata vyzdvihovala, jaký prostor jim věnovala.
|
|
|
Obraz české rodiny v časopisech Reflex a Respekt v letech 1993 a 2008
Nováková, Marie ; Jungová, Eliška (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce Obraz české rodiny v časopisech Reflex a Respekt v letech 1993 a 2008 se soustředí na rodinu v českých podmínkách a na to, jakým způsobem ji reflektují dva české celostátní týdeníky, Reflex a Respekt, ve dvou sledovaných ročnících, v roce 1993 a v roce 2008. V první, teoretické části je představen historický vývoj české rodiny a vznik a vývoj obou časopisů. Ve druhé, praktické části bylo přistoupeno k samotnému výzkumu. Bylo postupováno metodou kvalitativní interpretativní analýzy. Každý článek byl kódován názvy tematických skupin, které se týkají problematiky rodiny. Na základě změn a posunu v jednotlivých skupinách v letech 1993 a 2006 byl definován vývoj, kterým časopisy v informování o české rodině v patnáctiletém období prošly. Tyto změny byly podmíněny společenskými změnami, kolektivní zkušeností s vývojem politického uspořádání v České republice i osobním zaměřením jednotlivých redaktorů a redakcí jako takových.
|
|
| |
|
|
Spolupráce celostátních deníků a agentur pro výzkum veřejného mínění v České republice
Bebutová, Erika ; Jungová, Eliška (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce "Spolupráce celostátních deníků a agentur pro výzkum veřejného mínění v České republice" se pokouší prakticky přiblížit, jak funguje vzájemná spolupráce agentur pro výzkum veřejného mínění s médii, zejména tisku. Jednotlivé kapitoly teoretické části se zabývají historickým vývojem výzkumů veřejného mínění na našem území, kde se jako dělicí mezník zdůrazňuje rok 1989, a zahraničními studiemi vztahu výzkumů veřejného mínění a médií. Cílem praktické části je detailní analýza mediální prezentace výzkumů veřejného mínění v tisku. Zaprvé porovnává odlišný přístup novinářů a sociologů k práci s informacemi o výzkumech veřejného mínění, zadruhé způsob mediálního zpracování výzkumů veřejného mínění v denících ve dvou historických obdobích, a to v letech 1991 a 2009. Materiál pro analýzu tvořily tiskové zprávy IVVM a CVVM z prvních pěti měsíců let 1991 a 2009 a příspěvky ve vybraných denících, kde autoři informace z těchto tiskových zpráv použili. Média v diplomové práci vystupují jednak v roli zpracovatelů informací o výzkumech veřejného mínění, jednak jako iniciátoři a zadavatelé těchto výzkumů. V přiložených rozhovorech pracovníci agentur pro výzkum veřejného mínění a redakcí celostátních deníků popisují své zkušenosti o vzájemné spolupráci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání mediálního obrazu církví v roce 1991,1999 a 2008 na stránkách vybraných českých deníků
Kysela, Ludvík ; Jungová, Eliška (vedoucí práce) ; Gerbery, Juraj (oponent)
Bakalářská práce "Srovnání mediálního obrazu církví v roce 1991, 1999 a 2008 na stránkách vybraných českých deníků" má za cíl zachytit možnou změnu obsahu deníků Mladá fronta DNES a Právo. Česká společnost zažila v období po listopadu 1989 zvýšený zájem o náboženství a církve, který postupem času klesal. Výzkumné otázky této práce jsou zaměřeny na zjištění, zda a jakým způsobem deníky ve svých obsazích odrážely tyto posuny ve společnosti. Metodou práce je zkoumání vybraných článků pomocí kvantitativní obsahové analýzy. Výzkum se zabývá nejen rozsahem prostoru věnovaného duchovní křesťanské tématice, ale také mírou negativity a výběrem témat. Součástí výzkumu je i porovnání výsledků z hlediska sledovaných deníků, z nichž se Mladá fronta DNES profiluje jako nezávislý deník a Právo jako deník inklinující k levici. Bakalářská práce zkoumá také fenomén náboženství jak z obecného hlediska, tak z hlediska specifické situace v České republice.
|
|
|
Mediální obraz levicových politických stran v postkomunistické České republice
Šmídová, Veronika ; Jungová, Eliška (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato práce zkoumá mediální reprezentaci levicově orientovaných politických stran v postkomunistické zemi a to konkrétně v České republice. První část bude pojednávat o historickém vývoji České republiky, kde zvláštní důraz bude kladen na transformaci médií a jejich vliv na veřejné mínění. Realitu České republiky se pokusí zasadit do kontextu s vybranými zeměmi bývalého východního bloku. Částečně si tak potvrdí či vyvrátí domněnka o nezpochybnitelném vlivu komunistické éry na politické smýšlení lidí. Druhá a třetí část se budou zabývat praktickou stránkou bakalářské práce a to obsahovou analýzou čtyř deníků a dvou týdeníků v období tří na sebe nenavazujících let. Díky této analýze by měla být získána odpověď na otázku, jak objektivní naše média jsou a do jakého světla staví levicové strany. Praktická část práce se dělí na metodologickou a analytickou. V metodologické části jsou stanoveny hypotézy a výzkumné otázky, které vycházejí z teoretické části práce. Dále je zvolena metoda analýzy a to analýza obsahová, jejíž výsledky jsou uvedeny v analytické části a interpretovány.
|
|
|
Role médií při formování životních hodnot u dospívající mládeže
Maňasová, Kateřina ; Jungová, Eliška (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem médií na utváření hodnotového systému mládeže. Je rozdělena do tří základních částí. První z nich je zaměřena na teoretické koncepce a nejznámější výzkumy v oblasti hodnot a hodnotového systému. Ve druhé části uvádím přehled nejdůležitějších teorií vlivu médií. Poslední část se sestává z praktického šetření, cílem kterého je zjistit na zkoumaném vzorku 90 respondentů, jakou roli hrají média při utváření jejich hodnotového systému. K tomuto účelu byl sestaven dotazník, v jehož rámci byli respondenti dotazováni na hodnotový systém, životní vzory i subjektivní názor na vliv médií.
|
|
|
Domestifikace televizního zpravodajství: Každodenní sociální užití televizního zpravodajství v prostředí současné rodiny
Fišerová, Sylvie ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Jungová, Eliška (oponent)
Diplomová práce "Domestikace televizního zpravodajství: každodenní sociální užití televizního zpravodajství v prostředí současné rodiny" se zabývá tím, jak a proč jsou v rodinném prostředí užívány večerní televizní zprávy. K tomuto tématu text přistupuje z hlediska auditoriálního přístupu kulturálních studií, počítá s existencí autonomního aktivního publika. Seznamuje čtenáře se základními tezemi studia sociálního užití médií, jako jsou typy sociálního užití, genderové rozdíly v užití a zabývá se i otázkou vztahu dětí a médií. Další část práce je věnována zpravodajství, jeho prvkům a možným způsobům užití tohoto formátu jednotlivými členy rodiny. Popsané koncepty jsou pak v empirické části textu použity jako výchozí nástroje pro analýzu sociálního užití večerních televizních zpráv, metodou kvalitativní zakotvené analýzy. V empirické části autorka dochází k následujícím závěrům: hlavním motivem ke sledování zpráv je informační využití, ovšem zároveň je zpravodajství kulisou k dalším aktivitám, především koupání dětí a činnostem kolem večerního jídla. Nejčastější způsob sledování tak lze označit za "monitorování", při kterém je sledování televizních zpráv sekundární aktivitou k jiné činnosti a diváci sledují vysílání jenom do té míry, aby tušili co se na obrazovce děje. Děti zprávy z vlastní vůle...
|
host ::
RSS.