|
|
Mediální obraz Jana Hamáčka při dvou politických událostech
Kubant, Vít ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Jan Hamáček během jednoho roku zažil dvě události, které vyústily v jeho konec ve vysoké politice. Nejdřív se na začátku koronavirové krize v rámci svého působení na ministerstvu vnitra stavěl do role ministra, který je přes své kontakty v Číně schopný zajistit dostatečný počet zdravotnických pomůcek. O rok později po vyřešení zapojení ruských agentů do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích zveřejnily Seznam Zprávy informaci, že předseda ČSSD chtěl toto zjištění vyměnit za ruské vakcíny proti koronaviru Sputnik V a vrcholný prezidentský summit v Praze. V diplomové práci byla provedena analýza, jaký byl Hamáčkův mediální obraz v těchto situacích a jak se lišil ve čtyřech českých denících.
|
|
|
Srovnání přístupu k online formátům u vybraných českých médií v závislosti na korporátní konvergenci
Řepková, Andrea ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Srovnání přístupu k online formátům v závislosti na korporátní konvergenci se zabývá otázkou, jakým způsobem se liší přístup českých deníků Mladé fronty Dnes, Deníku Právo a Hospodářských novin k jejich přidruženým online zpravodajským serverům. Jelikož zvolená média sdílí společnou charakteristiku, kterou je jejich původně čistě tištěný formát, popisuje v práci autorka nejprve koncept konvergence médií, proces internetizace médií, vysvětluje pojem digitalizace a ekonomické principy médií. V rámci výzkumu pak nejprve provádí obsahovou analýzu textů publikovaných v tištěných verzích média, jež následně vyhledává na zpravodajském serveru a porovnává je, dále také uskutečňuje tři polostrukturované rozhovory se zástupci zkoumaných médií. Ze získaných dat lze konstatovat, že situace je v každém z médií odlišná, a to ve většině ze zkoumaných kategorií obsahové analýzy i v samotném fungování redakcí. Redakce Hospodářských novin je personálně totožnou jako redakce HN.cz, redakce Mladé fronty Dnes a iDnes.cz jsou dvě odlišné redakce, které však úzce spolupracují, což neplatí u redakcí Deníku Právo a Novinky.cz, kde se také jedná o dvě samostatné redakce, nicméně jejich spolupráce je omezená. Tato fakta se pak odráží ve výsledcích analýzy i podrobnějších závěrech.
|
|
|
Pandemie covidu-19 očima zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu
Klečka, Jiří ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Pandemie covidu-19 ovlivnila jak běžné domácí zpravodajství, tak to zahraniční. Diplomová práce se zabývá tím, jaký vliv mělo šíření nemoci na práci zpravodajů Českého rozhlasu. Jak se museli adaptovat, jaké dopady měla pandemie na jejich osobní život či možnosti návratu ze zahraničních postů do České republiky. Cílem práce je také srovnat to, jaká témata po zpravodajích požadoval newsroom v Praze a jaké informace pro ně byly dostupné v zemi, ve které v danou chvíli pracovali. Krátce se zabývám i reakcí Českého rozhlasu na celosvětovou pandemii, jak se rádio - jako veřejnoprávní médium - o svoje zaměstnance v zahraničí staralo. Výsledky rozhovorů se zpravodaji jsem pak prodiskutoval s jejich tehdejším vedoucím. Před analýzou rozhovorů se zpravodaji je práce v krátkých medailoncích představuje a mapuje také důležité světové a domácí události, které byly hlavním tématem zpravodajství v době pandemie. Ve stručnosti diplomová práce také definuje povahu práce zahraničního zpravodaje a vliv pandemie na zpravodajství.
|
|
|
Mediální analýza pokrytí události českými a slovenskými hlavními zpravodajskými televizními relacemi: Střelecký útok v Bratislavě ze dne 12.10.2022
Hruška, Ondřej ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální analýza pokrytí události českými a slovenskými hlavními zpravodajskými televizními relacemi: Střelecký útok v Bratislavě ze dne 12. 10. 2022 zkoumá mediální pokrytí teroristického útoku, který se odehrál v říjnu roku 2022 na Slovensku. Teoretická část vymezuje pojmy jako je realita, objektivita a agenda setting. Velkou část tvoří pojednání o specificích televizního zpravodajství, které je předmětem naší práce. Informování médii o události, kterou tato práce zkoumá, v sobě nese řadu etických otázek, proto se v teoretické části zabýváme v neposlední řadě také novinářskou etikou. Praktická část zprvu detailněji představuje střelecký útok v Bratislavě a cíle této mediální analýzy. Dále se zaměřuje na metodiku jednotlivých výzkumů, představuje zkoumaná média a následně uvádí výsledky na každou z výzkumných otázek. Hlavním cílem práce je zjistit, jak rozdílné bylo informování médií o této události, a to jak na jednotlivých televizních stanicích, tak mezi státy navzájem. Přičemž se kladl důraz na zmapování vývoje mediálního diskurzu tohoto tématu, na analýzu nabízených rámců události nebo postavení tématu vzhledem k ostatním příspěvkům v hlavních zpravodajských relacích. Zvláštní pozornost jsme věnovali umělému přidávání prvků emocionality, respektování soukromí aktérů...
|
|
|
Proměna chování českého televizního diváka v kontextu sílících VOD platforem
Pančochářová, Natálie ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Televize jako médium dokazovala od svého vzniku dominantní postavení. Sledování audiovizuálních obsahů se však posouvá k novým možnostem. Digitalizace vedla nejen k rozšíření a diferenciaci televizního trhu, ale také k proměnám konzumace audiovizuálních obsahů a spotřebitelských návyků. Televizní vysílání již nemá konkurenci pouze v jiných televizních společnostech, ale také v internetu a poskytovatelích streamovacích služeb. Cílem diplomové práce bylo prozkoumat, jak se proměnilo chování českého televizního diváka v kontextu sílících VOD platforem, jež spotřebiteli umožňují sledovat audiovizuální obsah dle vlastního výběru a bez časového omezení. Práce se zaměřila na zodpovězení následujících výzkumných otázek: Jak se proměnilo chování českého televizního diváka v kontextu sílících VOD platforem? Proč lidé (ne)vlastní televizi? Z jakých důvodů je nebo není televizní vysílání atraktivní? Mají i VOD platformy nevýhody? Co diváky přivádí k využívání VOD platforem? Odkud lidé čerpají zpravodajství? Jakým směrem by se mělo lineární televizní vysílání v budoucnu ubírat? Pro jejich zodpovězení byly použity focus groups (skupinové rozhovory). Celkem dvacet tři účastníků bylo rozděleno do tří skupin podle specifických kvót. V první skupině byli lidé vlastnící televizor, již sledují televizní vysílání. Ve druhé byli...
|
|
|
Využívání sociálních sítí jako nových informačních platforem během války na Ukrajině
Smržová, Aneta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Diplomová práce s názvem "Využívání sociálních sítí jako nových informačních platforem během války na Ukrajině" se věnuje primárně sociální síti Twitter a jejímu obsahu. V práci je definován nejen novinář, ale i běžný uživatel a influencer. Autorka se dále věnuje novým žurnalistickým zdrojům, deprofesionalizaci žurnalistiky a problematice sociálních sítí. Práce si klade za cíl zanalyzovat chování a důvody referování o válce na Ukrajině jak ze strany novinářů, tak uživatelů, kteří se novinařinou v běžném životě neživí. Obsahem práce je rovněž analýza twitterových příspěvků všech deseti respondentů z prvních dvou týdnů války. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější poznatky.
|
|
|
Nová média jako prostředek získávání informací mezi studenty středních škol
Janovská, Markéta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Šimková, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Nová média jako prostředek získávání informací mezi studenty středních škol se zabývá tím, jakou roli hrají nová média při získávání informací mezi studenty druhých ročníků gymnázií a negymnazijních typů středních škol. Cílem diplomové práce je zjistit, jak ve skutečnosti vypadá konzumace zpráv mezi středoškoláky, zda čerpají informace jen prostřednictvím nových médií, nebo se někteří z nich obrací i na tradiční média. Teoretická část práce popisuje, jak dnes vypadají nová média nebo zda mohou být právě ona snadnějším prostředkem pro šíření dezinformací. Část práce se věnuje tomu, jak na mediální gramotnost nahlíží různí autoři. Tématem teoretické části je také konzumace zpráv u mladých lidí - co to je mediální zdatnost, zda jsou mladí lidé schopni rozlišit mezi informacemi a dezinformacemi, a že problémové užívání médií může v nejhorším případě skončit kyberšikanou. Analytický oddíl se věnuje dotazníkovému šetření, které bylo realizováno mezi studenty druhých ročníků středních škol v sedmi krajích. Výzkumu se zúčastnilo 314 studentů v příslušných krajských městech. Graficky zpracované výsledky jsou v práci slovně popsané a vysvětlené. V příloze diplomové práce můžete nalézt vzor dotazníku, který respondenti během šetření vyplňovali.
|
|
|
Vliv sociálních sítí na mentální zdraví generace Z
Slovák, Jan ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je poznat a lépe pochopit zkušenost zástupců generace Z s užíváním sociálních sítí a smartphonů, a identifikovat, jakou tato zkušenost hraje roli při jejich následném dalším používání. Sběr dat proběhl s využitím klvalitativní metodologie formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumného šetření se zúčastnilo 14 zástupců generace Z ve věku od 19 do 24 let. Sběr dat byl ukončen dosažením teoretické saturace. Analýza dat proběhla pomocí otevřeného kódování s následnou kategorizací. V rámci analýzy dat bylo identifikováno šest hlavních kategorií: vnímání prostředí sociálních sítí, sociální sítě, vnímání vlivu sociálních sítí, smartphone, vnímání vlivu smartphonu a postoj k vlivu. Zástupci generace Z popsali svou zkušenost s používáním sociálních sítí a smartphonů a identifikovali jejich funkce v každodenním životě. V oblasti duševního zdraví potvrdili vliv sociálního srovnávání, FOMO, phubbingu a také vnímání závislosti a následné abstinence.
|
|
|
Cestovatelská tvorba v éře nových médiích se zaměřením na Youtube
Strasmajer, Matěj ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Diplomová práce se v první části teoretické věnovala tématu fungování sociálních sítí, například jejich monetizačních prvků a funkcí, umožňujících vzniku cestovatelského obsahu. Vysvětlila prostor zkoumaných sociálních sítí a jejich relevantní ukotvení v oboru sociálních věd, marketingu, žurnalistiky a tvorby obsahu. Vysvětlila tématiku sociálních sítí pro tvorbu obsahu z mnohých odborných definic, skrze které můžeme prohloubit znalost tvorby obsahu na sociálních sítích. Tato část vysvětlila monetizační a tvůrčí principy sítí Facebook, Instagram a především Youtube. V druhé části se zaměřila na tvorbu obsahu a termíny jako Web 2.0, či participativní kultura. Snažila se vysvětlit tvorbu obsahu jako samostatné profesní disciplíny, která má svou metodologii a prostor ve světě sociálních médií. Vysvětlila mnohé formy spolupráce a monetizace obsahu, které v prostoru sociálních sítí umožňují tvůrcům daný obsah nejen konzumovat a sbírat z něho informace, zkušenosti a poznatky, ale také daným autorům dává možnost se tvorbou obsahu profesionálně živit. Ve třetí části se blíže specifikovala na cestovatelskou formu obsahu a oblasti, skrze které travel content vzniká, například influcencing a v jakých formách, například ve formě travel vlogu, či v jakém prostoru, například v prostoru cestovatelských komunit na...
|
|
|
Mediální obraz političky Dagmar Burešové v Československém rozhlase
Folwarczna, Aneta ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje osobnosti právničky a političky Dagmar Burešové. Klade si za cíl představit mediální obraz političky Dagmar Burešové v Československém rozhlase zasazeného do historicko-politického kontextu doby. Její politický mandát je ohraničen prosincem 1989 až červnem 1992, přičemž nejprve zastávala funkci ministryně spravedlnosti a posléze byla předsedkyní České národní rady. Empirická část zkoumá za pomoci framingové analýzy celkem 29 dochovaných audio nahrávek z archivu Českého rozhlasu v Praze, jež jsou spjaté s Dagmar Burešovou v rámci jejího aktivního působení v politice. Autorka pro ucelenější uchopení a možnost komparace mediálního obrazu obohatila výzkumnou část navíc o analýzu audio nahrávek z období mimo aktivní angažmá v politice v rámci Českého rozhlasu až po nyní nejzazší dobu, konec roku 2022. Během této doby autorka zkoumala dohromady 7 nahrávek. Nadto byly k účelům této magisterské práce provedeny také tři rozhovory s osobnostmi z různých oblastí, jejichž odpovědi nabízí ještě jiný úhel pohledu na JUDr. Dagmar Burešovou.
|
host ::
RSS.