Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 88 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nad hrobem mrtvého památku učiň. Hmotná funerální kultura raného novověku na příkladu Prahy.
Jarošová, Eva ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Bůžek, Václav (oponent) ; Jakubec, Ondřej (oponent)
Tématem disertační práce jsou památky hmotné funerální kultury, zejména náhrobky a kamenné epitafy z let 1500-1650 na území Prahy. Práce analyzuje 592 záznamů o těchto památkách a hodnotí je z hlediska funkčního i obsahového. Zabývá se jejich datací, lokací a materiálem, zároveň i podobou, obsahem nápisu a nápisovým písmem. Poznatky uvádí do kontextu evropského a českého funerálního umění. Kultura pražských náhrobků se při komparaci s českým, ale především zahraničním materiálem jeví jako velmi skromná až nevýrazná, zcela postrádající některé formy či typy monumentů. Jedním z důvodů tohoto stavu je charakter Prahy jako města královského, které poskytovalo pohřební prostor sice exkluzivní, ovšem málokdy kontinuální. Druhým důvodem je dlouhodobé evangelické prostředí města, které mělo silný vliv na uměřenost ve výtvarném umění. S tím souvisí i nerozvíjení portrétního sochařství, které bylo pokládáno za příliš luxusní. Naproti tomu konfese jako taková hraje v kultuře pražských náhrobků a kamenných epitafů roli spíše okrajovou, vyjádřenou především volbou pohřebního místa. Klíčová slova: epitafy, funerální kultura, náhrobky, Praha, raný novověk
Král Mor a jeho divadlo Praha. Morové epidemie v raně novověké Praze.
Jarošová, Eva ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Roku 1348 vstoupil do Evropy mor, který zde zůstal až do 18. století. České země nebyly výjimkou, ačkoli o pravidelně se opakujících morových epidemiích zde mluvíme až po roce 1348. Onemocnění zvané mor má formu bubonickou, plicní a septickou a je způsobeno bakterií yersinia pestis, jehož významnou přenašečkou je krysa obecná. Největší morová pandemie nastala v letech 1348-1351 a je známa jako Černá Smrt. V Praze a v Čechách je ale významným rokem vstupu infekce až rok 1380. Krize společnosti, která se váže na Černou Smrt, se odráží ve výtvarném umění, speciálně ve fenoménech tzv. Tanců a Triumfů Smrti. Pro české prostředí jsou pak v umění typické morové sloupy s nimiž je do jisté míry spojen i kult protimorových světců. Obecně se oblibě těší Panna Marie, vyloženě protimorovými patrony jsou sv. Šebestián, sv. Roch či sv. Rozálie. V jednotlivých zemích k nim přistupují ještě zemští patroni, v Čechách tedy nejčastěji sv. Václav. Typickou dobou moru v Čechách je spíše novověk než středověk. Tehdy epidemie přicházejí s periodictitou zhruba dvanácti let. Pro její zastavení se vydávají Infekční řády, tedy dokumenty úřední provenience obsahující nařízení ohledně karantény (uzavření hranic, měst), zajištění zdravotní péče (zakládání lazaretů) či hygienických požadavků. Dalšími prameny jsou protimorové...
Soubor metodik pro efektivní podnikání malých a středních subjektů v sektoru kultury
Dostál, Petr ; Kislingerová, Eva ; Pešek, Ondřej ; Horný, Stanislav ; Surynek, Alois ; Jarošová, Eva ; Srpová, Jitka ; Misař, Jan ; Svobodová, Ivana ; Boukal, Petr ; Vávrová, Hana ; Scholleová, Hana ; Mullerová, Jana ; Sieber, Patrik ; Sieber, Martina ; Vondra, Zdeněk
Základním cílem předloženého souboru metodik je poskytnout sektoru kultury nástroje, které umožní zlepšit řídící činnost především malých a středních organizací, ale zároveň se zlepší i možnosti trvalého a systematického rozvoje a transparentnost v komunikaci kulturních organizací, památek, orgánů státní správy a samosprávy, donorů a dalších, které jsou cílovými skupinami metodiky.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Psychosociální problémy u pacientů s chronickou hepatitidou C a toxikomanií v minulosti
JAROŠOVÁ, Eva
Tato diplomová práce se zabývá psychosociálními problémy, které doprovázejí nemocné léčených pro chronickou hepatitidu C. Cílem práce, bylo zmapovat problémy vzniklé během této léčby, rozčlenit je na bio, psycho, sociální, vedoucí ke změně kvality života. Nemoc je také posuzována v souvislosti s rizikovým chováním - toxikomanií v minulosti. Práce by měla ukázat, jak se jednotlivé složky multidisciplinárního týmu podílejí na intervenci při terapii. V první části práce, za pomoci odborné literatury, popisuji teoretickou problematiku hepatitidy C, jako důsledek intravenózní drogové závislosti, zabývám se kvalitou života, multidisciplinárním týmem a psychosociální péčí. V empirické části, jsem zvolila kvalitativní výzkum metodou dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor, tvořilo osm klientů infekčního oddělení, léčených pro chronickou hepatitidu C nebo těsně po ní. Analýza dat byla vyhodnocena metodou kategorizace dat. Z výsledků vyplynul velice náročný průběh léčby, a to hlavně po fyzické stránce, s významným dopadem na psychické i sociální fungování. Důvod, proč klienti sáhli k návykovým látkám, byl různý, od mladické zvědavosti, až jako důsledek traumatu po sexuálním zneužití v dětském věku, či odchodu z ústavního pobytu Dětského domova, bez náležité sociální připravenosti a pomoci. Ze složek multidisciplinárního týmu nejvíce intervenovalo zdravotnictví, psychiatrie, psychologie psychoterapie, OSSZ, Úřad práce. Tato práce identifikuje problematiku, o které se moc nehovoří. Ukázala nám, že nejen závislost na návykových látkách je pro jedince nebezpečná, ale i po léčbě závislosti nekončí zdravotní problémy a pro jejich eliminaci klienti musí podstoupit dosti náročnou léčbu. Celospolečensky je však žádoucí, aby se co nejvíce těchto klientů léčilo s pozitivním výsledkem, i když čerpají nemalé prostředky ze všeobecného zdravotního pojištění. Výsledky by mohly posloužit jako materiály pro prevenci před sociálně-patologickými jevy k osvětové činnosti ve školách, či institucím, které poskytují pomoc uživatelům návykových látek, např. v K centrech.
Engagement pracovníků v mezinárodní společnosti
Černá, Andrea ; Jarošová, Eva (vedoucí práce) ; Motlová, Veronika (oponent)
Cílem diplomové práce je vytvoření strategie na podporu engagementu členů jednoho z týmů nadnárodní společnosti, který se potýká s vysokou mírou dobrovolné fluktuace. Doporučení jsou sestavena v souladu s uváděnou teorií a na základě komparace výsledků dvou konkrétních týmů, z nichž jeden je naopak charakteristický nízkou mírou fluktuace zaměstnanců. Na základě teoretických východisek a již existujícího dotazníku Q12 společnosti Gallup je sestaveno dotazníkové šetření. V souladu se získanými výsledky je verifikována hypotéza: Členové španělského týmu vykazují vyšší míru engagementu ve srovnání s členy týmu francouzského. Ze získaných dat vyplývá, že členové francouzského týmu nejsou spokojení zejména se sociálním klimatem týmu. Nejvyšší podíl neangažovaných zaměstnanců je pak identifikován v kategorii zahraničních pracovníků a mezi muži. Práce se dále zabývá propojením poznatků pozitivní psychologie v pracovním životě a jejich souvislostí s engagementem zaměstnanců. V závěru práce jsou uvedena doporučení pro management společnosti, která jsou přidanou hodnotou této práce. V rámci studie byly odhaleny statisticky významné rozdíly mezi různými kategoriemi pracovníků, které mohou být předmětem dalšího zkoumání.
Psychicky nemocní lidé a jejich integrace do společnosti
Dusílková, Jana ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Jarošová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou psychicky nemocných jedinců a jejich integrací do společnosti. V teoretické části práce se zabýváme především klasifikací duševních onemocnění a jednotlivými kategoriemi duševních onemocnění, jednotlivými přístupy k léčbě duševních onemocnění a procesem resocializace. Cílem teoretické části práce je tedy shrnout teoretické poznatky o tématu duševně nemocných lidí a léčby duševních onemocnění. Na tato východiska navazuje praktická část, která si klade za úkol prostřednictvím ankety zjistit názory a úroveň informovanosti osob ze širší společnosti ohledně problematiky duševně nemocných osob a důležitých aspektů jejich života a následně je porovnat s výpověďmi duševně nemocných jedinců. Cílem praktické části práce je tedy shromáždit první poznatky k výzkumné otázce a poskytnout návrhy pro bližší zkoumání. Na závěr jsou shrnuty zjištěné skutečnosti a stanovena praktická doporučení, která můžou přispět k zlepšení informovanosti širší veřejnosti o této problematice.
Leadership v malých a středních podnicích
Plucarová, Markéta ; Jarošová, Eva (vedoucí práce) ; Půbalová, Kateřina (oponent)
Cílem této diplomové práce je zachytit a popsat představy a názory vybraných podnikatelů týkající se leadershipu v malých a středních podnicích. V teoretické části je nastíněn vývoj leadershipu, jeho charakteristiky, styly a přístupy. Mezi přístupy jsou zařazeny Situační leadership II, Transformační leadership, Autentický leadership a Vyvážený leadership. Pomocí kvalitativního výzkumu, který proběhl prostřednictvím polo strukturovaného rozhovoru a písemného dotazování, jsou popsány hlavní faktory z vybraných přístupů, které se ve vedení jednotlivých respondentů nejčastěji vyskytují, a následně je zhodnoceno využití daného přístupu vzhledem k celému vzorku. Na závěr se tato práce věnuje individuálnímu posouzení vyváženosti stylů vedení vybraných podnikatelů.
Education of employees with an emphasis on coaching
Kundrát, Miloš ; Lorencová, Hana (vedoucí práce) ; Jarošová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání s důrazem na koučink zaměstnanců v konzultantské společnosti. Jejím cílem je zmapovat tento systém. Pro naplnění cíle je v práci použita SWOT analýza na zhodnocení jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Práce je rozdělena na 3 části, konkrétně na teoretickou, metodickou a praktickou. Teoretická část vymezuje základní pojmy související s podnikovým vzděláváním a koučinkem. Metodická část blíže popisuje cíle této práce a metody použité při výzkumu. Praktická část je zaměřena na analýzu současného stavu vzdělávání ve společnosti XY s důrazem na koučink.
Akulturace: Proces adaptace a jeho vliv na výkonnost a well-being studentů VŠ
Chýlová, Hana ; Rymeš, Milan (vedoucí práce) ; Škrábová, Michala (oponent) ; Jarošová, Eva (oponent)
Disertační práce se věnuje akulturaci jakožto procesu adaptace na novou kulturu, jeho vlivu na výkonnost a well-being vysokoškolských studentů. Práce se skládá ze dvou částí, části teoretické a části empirické. V teoretické části jsou v první kapitole představeny základní poznatky týkající se předmětné oblasti, je zde vymezena interkulturní psychologie, akulturace z různých úhlů pohledu, dále je zde popsán kulturní šok, odlišné strategie a průběhy akulturace a v neposlední řadě také typologie skupin účastnících se tohoto procesu. V následující kapitole jsou uvedeny nejvýznamnější výzkumné projekty interkulturní psychologie. Poslední kapitola teoretické části práce se zaměřuje na specifika skupiny zahraničních vysokoškolských studentů na studijních pobytech, s důrazem na akulturační stres, well-being a subjektivně vnímanou výkonnost a self-efficacy. Uváděné oblasti jsou dále zpracovány v rámci empirického šetření ve druhé části práce. Cílem předkládané práce je analyzovat proces adaptace na nové kulturní prostředí, se zřetelem na klíčové faktory, které ovlivňují průběh a výsledky tohoto procesu. S ohledem na zamýšlené praktické využití získaných výsledků bude sledován také vliv self-efficacy především v souvislost se zvládáním zátěže, subjektivním hodnocením akademického výkonu a celkovou mírou...
Praha Smrtelná. Funerální kultura raného novověku na příkladu Prahy.
Jarošová, Eva ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
klíčová slova: ars moriendi, castrum doloris, epitafy, funerália, náhrobníky, pohřební kázání, pohřební průvod, Praha, raný novověk, sepulkrália Diplomová práce představuje specifickou část kulturních dějin raného novověku - kulturu funerální. Kvůli svému rozsahu bylo téma zúženo na prostor Prahy, na kulturní sféru světské šlechty a na období mezi lety 1500 až 1700. Datační mezníky však nejsou absolutní a vzhledem k povaze zkoumaného jevu, ani být nemohou. V úvodní kapitole se práce snaží ozřejmit eschatologii a náboženské poměry v raném novověku, aby na této platformě mohla poskytnout obraz smrti a jejího uchopení v 16. a 17. století. Každá kapitola se věnuje jednomu fenoménu funerální kultury a to v pořadí, v jakém by po sobě měly logicky následovat krátce před a po úmrtí významného jedince. Konkrétně se tedy jedná o nauku o dobré smrti - tzv. ars moriendi, výstav těla, pohřební průvod, stavbu castra doloris, pohřební kázání a opatření pohřebního monumentu. Na konci přináší práce krátký exkurs do geograficky i nábožensky vzdáleného finského vévodství, které bylo ve zkoumané době částí luteránského Švédska. Cílem je vysledovat, nakolik představuje funerální kultura specifikum daného regionu a mentality, a nakolik se naopak jedná o záležitost kulturně přesažnou a zařaditelnou do evropského rámce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 88 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
5 JAROŠOVÁ, Erika
12 JAROŠOVÁ, Eva
6 Jarošová, Eliška
2 Jarošová, Emília
1 Jarošová, Eva,
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.