Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Materiály k popisu inarijské sámštiny
Kalábová, Hana ; Křivan, Jan (vedoucí práce) ; Januška, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá inarijskou sámštinou, ohroženým a dosud nedostatečně popsaným jazykem, kterým mluví na severu Finska asi 300 lidí. Cílem této práce je shromáždit dostupné lingvistické informace o jazyce a na jejich základě vytvořit podklady pro elicitaci, která bude posléze východiskem k terénnímu výzkumu a sepsání gramatiky. Práce využívá lingvistických studií o jazyce, přehledů paradigmat, slovníků a korpusu. Shrnutí gramatiky je logicky uspořádáno dle vzoru deskriptivních gramatik jiných jazyků. Práce obsahuje řadu tabulek a příkladů s interlineárním překladem, které ilustrují gramatické jevy jazyka, a zároveň vyzdvihuje do popředí jevy v jazyce dosud nepopsané, které jsou cílem popisu v budoucím výzkumu. Zamýšlený výzkum bude probíhat metodou elicitace v kontaktním jazyce finštině. Práce také krátce představuje výhody a nevýhody elicitační metody a v závěru ilustruje na několika položkách v oblasti modality proces tvorby elicitačního dotazníku. Každá položka dotazníku je zde představena, opatřena interlineárním překladem, a zároveň je doložena její potřebnost. Celá tato práce tedy slouží jako východisko pro navazující terénní výzkum a následný gramatický popis inarijské sámštiny. Klíčová slova inarijská sámština, Sámové, gramatický popis, jazyková dokumentace, elicitace, modalita
Jmenný gramatický rod - česko-maďarské experimentální srovnání
Červenková, Michaela ; Januška, Jiří (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
Práce Jmenný gramatický rod - česko-maďarské experimentální srovnání se zabývá vlivem přítomnosti gramatického rodu v jazyce na konceptualizaci neživých objektů jeho mluvčími. Jejím cílem je pomocí experimentu, jenž byl proveden na češtině (tj. na jazyce s gramatikalizovaným jmenným rodem) a na maďarštině (tj. na jazyce bez gramatikalizovaného jmenného rodu) ověřit předpoklad, že čeští rodilí mluvčí se budou ve svých odpovědích orientovat pomocí gramatického rodu, na rozdíl od maďarských rodilých mluvčích, jejichž jazyk gramatický rod nemá. K tomuto účelu jsou použity dvě metody, při které mají respondenti přiřadit obrázkům neživých předmětů hlas (buď mužský, nebo ženský), respektive přiřadit rodné jméno. Sběr dat byl uskutečněn pomocí online dotazníku. Výsledky experimentu ověřily předchozí předpoklady, tedy vliv gramatického rodu na odpovědi českých mluvčích. Kromě toho přinesly zjištění, že se maďarští rodilí mluvčí při přiřazování rodného jména neživým předmětům často orientovali pomocí prvního fonému názvu předmětu. V práci je také shrnuta literatura k tématu dosavadního experimentálního výzkumu gramatického rodu. V závěru jsou diskutovány nedostatky experimentu a jsou zde nastíněna témata dalšího možného výzkumu.
Porovnávání středoevropských jazyků: za horizont strukturních rysů a lexikálních přejímek
Januška, Jiří ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tóth, Sándor János (oponent) ; Newerkla, Stefan Michael (oponent)
Disertační práce Porovnávání středoevropských jazyků: za horizont strukturních rysů a lexikálních přejímek se soustředí na zhodnocení a přehodnocení přístupu k výzkumu jazyků střední Evropy. Hlavním cílem předkládané práce je (1) podat přehled dosavadních poznatků o porovnávání středoevropských jazyků, (2) na jeho základě naznačit možné nové směřování němu přispět. Druhá kapitola práce se věnuje areálové lingvistice, jakožto disciplíně zaměřené na výzkum podobnosti a konvergence geograficky blízkých jazyků, a zejména jejímu ústřednímu pojmu . Představuje okolnosti jeho vzniku, jeho různé definice a jeho kritické (pře)hodnocení pracích současných areálových lingvistů. Třetí kapitola sumarizuje výzkum středoevropských jazyků: různé koncepce středoevropského (popř. dunajského) jazykového svazu vzájemné vlivy lexika a frazeologie těchto jazyků a popisy situací jazykového kontaktu v areálu. Tento přehled ukázal, že hlavními doménami porovnávání jazyků areálu dosud byly strukturní rysy a lexikální přejímky a kalky. Novější vývoj lingvistiky, jak je naznačeno ve čtvrté kapitole, však operuje rovněž s jazykovými jednotkami, které překlenují a relativizují -lexikon. Nabízí se tedy, aby se rovněž komparativní výzkum středoevropských jazyků soustředil na tyto jevy zahrnutelné pod pojem idiomatičnosti. Pátá kapitola...
"Jazyk" a "norma": příspěvek k analýze vztahu dvou lingvistických pojmů
Januška, Jiří ; Elšík, Viktor (oponent) ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se snaží přispět k osvětlení vztahu dvou lingvistických pojmů: langue a norma. Stranou zůstává pojem normy, jak je traktován v rámci teorie spisovného jazyka; cílem této práce je lépe porozumět, co to znamená, když lingvisté vztahují obecně pojem normy k jazyku (langue). Podkladem k tomu je přehled koncepcí vztahu langue-norma u několika lingvistů 20. století: F. de Saussura, některých autorů z okruhu Pražské školy, L. Hjelmsleva, T. Milewského, E. Coseria a E. Itkonena. Po historickém přehledu následuje "typologie" prezentovaných koncepcí a shrnutí některých aspektů vztahu langue-norma, jak se objevily v literatuře.
Implementace identifikačních algoritmů v signálovém procesoru DSP56F8xxx
Januška, Jiří ; Václavek, Pavel (oponent) ; Blaha, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si klade za cíl matematicky popsat některé z identifikačních metod aplikovaných na asynchronní motor za účelem zisku některých z jeho parametrů. Poté je následně odsimulovat v MATLAB/Simulinku a v konečné fázi algoritmy daných metod implementovat na digitální signálový procesor.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.