|
|
Les Salons: Denis Diderot jako kritik umění
Kavalová, Eva ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem práce je analýza Salónů Denisa Diderota, porovnání jejich jednotlivých částí a jejich vývoj. Toto dílo nadále zůstává důležitým pro porozumění umění 18. století. Navíc je také ukázkou osobitého přínosu Diderota jako kritika kombinujícího měřítka estetická, etická a filozofická. Práce věnuje pozornost podmínkám vzniku Salónů, ale především se zabývá literární kritikou jako žánrem, který filozof vytvořil a v průběhu let neustále zdokonaloval. Podstatnou část práce tvoří analýza autorova způsobu pojednání o jednotlivých malířích (konkrétně o Greuzovi, Chardinovi a Fragonardovi) a jak se v průběhu doby mnohdy proměňuje.
|
|
|
Joseph-Arthur de Gobineau: Les Pléiades
Čermák, Břetislav ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Diplomová práce je věnována nejvýznamnějšímu prozaickému dílu Josepha-Arthura de Gobineau, románu Plejády. Cílem práce je podat zevrubnou charakteristiku hlavních postav, pojímaných autorem jako elita lidstva. Celá práce je rozčleněná do tří částí, v každé kapitole je otázka výjimečnosti královských synů nahlížena z jiného úhlu pohledu. S poukazem na jednotlivé roviny díla se pokoušíme najít tři různé možnosti jak definovat podstatu výjimečnosti Plejád. První kapitola se zabývá rasovými teoriemi Gobineaua. Román v ní dáváme do souvislosti s jiným autorovým dílem, pojednáním O nerovnosti lidských ras. Ukazujeme, že v rasové rovině spočívá nadřazenost Plejád v jejich vrozených dispozicích, které je řadí mezi potomky germánských králů, přičemž objasňujeme vztah pojmů urozenost a rasa. Druhá kapitola pojednává o vztahu jedince a společnosti. Zvláštní pozornost věnujeme problematice vlivu prostředí na intelektuální a citový vývoj člověka. Zaměřujeme se též na otázku konfrontace s odlišným coby prostředku k poznání sama sebe. Specifičnost Plejád spatřujeme v jejich svobodě úsudku, která jim umožňuje vyčlenit se z davu, pojímat se coby individuum. Třetí kapitola se věnuje roli, kterou v životě Plejády hrají štěstí a láska. Všímáme si jednotlivých funkcí, které štěstí a šťastná láska plní, zdůrazňujeme důležitost,...
|
|
| |
|
|
Renesanční pedagogické koncepce v díle François Rabelaise a Michela de Montaigne
Kasperová, Nikola ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Bakalářská práce Renesanční pedagogické koncepce v díle Françoise Rabelaise a Michela de Montaigne se věnuje pedagogickým myšlenkám v díle dvou význačných francouzských spisovatelů a myslitelů 16. století - Françoise Rablaise. Konkrétně analyzuje Rabelaisův román Gargantua et Pantagruel a Montaignovo dílo Les Essais. Na začátku práce je nejdříve charakterizováno období středověké scholastiky jakožto výchovné metody. Její kritický obraz v analyzovaných dílech je poté popsán v jednotlivých rozborech pedagogických myšlenek výše zmíněných autorů. Kromě toho jsou v práci především analyzovány pedagogické koncepce Françoise Rabelaise a Michela de Montaigne, které můžeme považovat za renesanční. Závěrem je provedeno stručné srovnání obou analyzovaných autorů, ve kterém jsou popsány hlavní styčné a rozdílné body jejich pedagogických pojetí.
|
|
|
Vztah francouzské literární kritiky k autorské biografii
Trachtová, Anna ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Položme si otázku vztahu autorské biografie a díla. Co způsobuje znalost či neznalost autorova životopisu při četbě jeho děl? Do jaké míry ovlivňují životopisná fakta interpretaci díla? Pozměňují ji kvalitativně? Umožňují nám tato fakta hlubší pochopení samotného díla, nebo od něj naopak pouze odvádějí pozornost? V různých obdobích literární kritiky byla tato problematika nazírána jinak. A leckdy je odlišnost přístupů jednotlivých kritiků a škol zásadní. Při rozboru literárních děl se pozornost pohybovala od jednoho k druhému extrému osy autor - dílo. V jistých obdobích literární kritiky se striktně vycházelo ze životopisu autora a jeho osobnosti, zásadní význam byl připisován okolnostem vzniku díla, společenské situaci a historicky daným skutečnostem. Jindy se od postavy autora zcela odhlíželo, tato fakta byla nazývána biografickým klamem, souvztažnosti mezi dílem a autorovými životními zkušenostmi byly zcela opomíjeny a pozornost byla zaměřena pouze na samotný, izolovaný text, přičemž biografické studium bylo považováno za faktografický pozůstatek pozitivismu a jeho přístupu k umění. V posledních letech upíná literární teorie svou pozornost stále častěji ke čtenáři a čtenářské kompetenci. Rovněž v literární kritice hraje svou významnou roli pro nazírání na jednotlivé texty rozšíření osy autor - dílo na...
|
|
|
Hledání lidského štěstí ve Voltairových povídkách
Pokšteflová, Marie ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Předmětem mé diplomové práce Hledání lidského štěstí ve Voltairových povídkách je rozbor této tematiky v dílech Mikromegas, Prosťáček, Zadig a Candide. Vlastnímu rozboru předchází úvod do problematiky dosažení šťastného života v závislosti na různých historických dobách. Dále je charakterizována filozofická povídka jakožto Voltairův osobitý prostředek k vyjádření jeho filozofických myšlenek. Samotný rozbor klade důraz na společné rysy povídek líčící svět plný zla, pohrom a neštěstí. Do něj jsou vrženi velmi kladní hrdinové, jejichž povahy ostře kontrastují s okolím a kteří jen těžce hledají své místo v tomto nelítostném světě. Na základě ukázek z děl jsou blíže charakterizovány problémy autorovy doby, které navíc nacházejí četné paralely v našem dnešním světě. Těmto paralelám věnuji v rámci práce soustavnou pozornost. Rozbor ústí v obraz nenapravitelně špatného světa plného zla, v němž se nacházejí pouze malé ostrůvky dobra v podobě přátelství a lásky a kterému lze čelit pouze smysluplnou činností. V závěru práce hodnotím přístup autora k tématu, které je stále velmi aktuální. Poukazuji na univerzálnost jeho myšlenek o životě a lidském štěstí a jejich všeobecnou platnost během různých období. Uvádím vliv epikureismu i stejné východisko, ke kterému dojdou existencialisté. Zmíněn je rovněž současný...
|
|
|
Autorská póza Houellebecqa
Fernandez de Jesus, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá charakteristikou autorské pózy současného francouzského spisovatele Michela Houellebecqa. V teoretické části je nastíněn vývoj konceptu autora v průběhu 20. století a charakterizována autorská póza podle švýcarského literárního teoretika Jérôma Meizoze, z jehož studií práce vychází. Další část práce je věnována životu Michela Houellebecqa a jeho dosavadní literární kariéře. Postupně jsou představena jeho jednotlivá díla spolu s ohlasy, které vyvolala na veřejnosti. Následuje popis spisovatelovy autorské image. Závěrečnou část tvoří rozbor diskurzivního éthosu Houellebecqova díla, který spočívá v analýze spisovatelovy poetiky a stylu psaní. Současně je kladen důraz na vliv osobností, které spisovatelův rukopis a celkově i jeho uměleckou pózu nejvíce ovlivnily. Práce je doplněna kompletním soupisem díla Michela Houellebecqa a ilustrativní fotografickou přílohou.
|
|
|
Od smyslového prožitku k transcendentálnímu ve vybraných dílech: A. Gida (Les nourritures terrestres) a J.M.G. Le Clézia (L'extase matérielle)
Vrchovecká, Jana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Jana Vrchovecká: Od smyslového prožitku k transcendentálnímu Karlova Univerzita v Praze, Filozofická fakulta, Ústav románských studií Diplomová práce, 106 stran, 2011 Tradice senzualizmu či vitalizmu nemá ve francouzské literatuře četné zastoupení. V průběhu dvacátého století se vyskytne několik autorů, kteří se snaží tento proud vzkřísit. Jeho prvním obhájcem je André Gide, jehož Les Nourritures terrestres (1893) jsou kritiky považovány za doktrínu senzualistického přístupu a pro svůj duchovní přesah byly nazývány Novým Evangeliem. Zbožšťování materiálního aspektu reality je pojítkem s posledním nositelem Nobelovy ceny za literaturu: Jean-Marie Gustavem Le Cléziem. Ten ve své rané eseji L'Extase matérielle (1968) rovněž vyzdvihuje smyslové zkušenosti jakožto jediné možné východisko k transcendentálnímu přesahu. První část práce srovnává smyslový přístup autorů hlásaný ve dvou zmíněných dílech, a to pomocí analýzy jednotlivých smyslů. Synchronní účast všech smyslů by pak měl vyvolat změněný stav vědomí, jehož prvním stupněm je extáze a kýženým vrcholem "prorocká mysl". Druhá část práce analyzuje jednotlivé faktory přispívající k onomu dvojdimenzionálnímu cíli. Nutnou podmínkou je zakotvení v přítomném okamžiku. Oba autoři vyznávají "kult slunce", který vytěsňuje tradiční pojem Boha. Jedinec však ke...
|
|
|
Židovství jako obraz vyčlenění: Jacques de Lacretelle a Ladislav Fuks
Pavlíková, Kristina ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem této bakalářské práce je život a literární dílo Jacquesa de Lacretella, francouzského literáta 20. století. Jejím cílem je přiblížit jeho rozsáhlé dílo, které dnes není příliš známé. Práce se zaměřuje především na Lacretellovo zobrazení židovství, jak se objevuje v jeho dvou románech Silbermann a Silbermannův návrat. Prostřednictvím jejich podrobného rozboru se snažíme pochopit, proč si Lacretelle za hlavní téma svého uměleckého vyjádření zvolil židovství a jaké byly možné osobní konotace s tím spojené. Lacretellův život a dílo je zároveň srovnáváno s českým spisovatelem Ladislavem Fuksem. V krátkosti přiblížíme jeho život a unikátní literární styl založený na zástupném zobrazení. Tato metoda bude následně aplikována taktéž na dílo Lacretellovo a umožní nám jej nahlížet novým pohledem. Srovnávat budeme především Lacretellovy romány s hlavním protagonistou Silbermannem s Fuksovou sbírkou povídek Mí černovlasí bratři a mezi těmito díly nalezneme mnohé paralely, stejně jako mezi autory samotnými. V závěru shrneme poznatky tohoto srovnání, jež nám umožní porozumět důvodům, které autory vedly k tomu, že psali o židovské problematice, z nichž nejvýznamnější se zdá být pocit vyčlenění pramenící z jejich homosexuality. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postava Claudine ve srovnání s jinými charaktery pozdější tvorby Colette
Dvořáková, Ivana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce má za úkol srovnat postavu Claudine s pozdějšími postavami Colettiny tvorby. Sidonie-Gabrielle Colette je jednou z nejvýznamnějších literárních osobností první poloviny dvacátého století a ačkoli v České republice není příliš studovaná, v zemi svého původu má dodnes mnoho příznivců. První část práce Colettu stručně zařazuje do kontextu soudobé ženské literatury a zabývá se jejím životopisem s důrazem na osoby a okolnosti, které ovlivnili její život a tvorbu. Druhá část práce postupně analyzuje a srovnává vybrané literární postavy a také rozpoznává Colettiny autobiografické projekce. V závěru práce vytváří celkové porovnání a definuje podstatu zmíněných projekcí.
|
host ::
RSS.