Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Maďarsko-italská spolupráce v letech 1922 - 1940
Auzká, Tereza ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na meziválečné vztahy Maďarska a Itálie, států, které odmítaly poválečné evropské uspořádání a požadovaly jeho revizi. Hlavní zkoumanou oblastí je politická spolupráce obou zemí na vládní úrovni s přesahem do ekonomických a vojenských aspektů partnerství. Cílem práce je zdůraznit význam maďarsko-italských vztahů v kontextu dějin meziválečné Evropy a přispět ke znalosti tématu v českém prostředí. Práce hledá důvody, které vedly ke spolupráci daných zemí, a věnuje se otázce významu spolupráce pro oba zúčastněné státy. V první části jsou představeny ideologické i praktické důvody, které Maďarsko a Itálii sblížily, následující kapitoly se týkají konkrétních kroků spolupráce. Jednotlivá období spolupráce (1927 - 1933 a 1933 - 1940) jsou vymezena jmenováním Adolfa Hitlera německým kancléřem v roce 1933, což výrazně zasáhlo do vývoje maďarsko- italských vztahů. Práce zkoumá, jak spolupráce ovlivňovala uskutečňování cílů zahraniční politiky obou států - v případě Itálie snahu o navýšení svého vlivu ve střední Evropě, v maďarském případě pokusy o revizi Trianonské mírové smlouvy. V závěru práce jsou zhodnoceny možnosti maďarských a italských státníků se samostatně rozhodovat a nezávisle na Německu prosazovat své revizionistické a expanzionistické ambice.
Maďarská menšinová politika po roce 1990. Samospráva německé národnostní menšiny
Luprich, Jan ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent)
Předkládaná diplomová práce, která se zabývá menšinovou politikou Maďarska po roce 1990 a situací menšinové samosprávy maďarských Němců je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první části (kap. I-III) teoreticky pojednávám o definici pojmu menšiny a menšinové politiky, dále potom o demografickém vývoji na území Maďarské republiky. Proměny populace a národnostního rozvrstvení zde reflektuji počínaje rokem 1945, kdy došlo k zásadnímu předělu v budoucím vývoji německé minority v Maďarsku. Ve druhé části (kap. IV) se věnuji charakteristice maďarské menšinové politiky v letech 1900 - 1989, a to z důvodu usouvztažnění historických událostí majicích přímý vliv na politickou koncepci ochrany či perzekuce dané menšiny. Zabývám se zde obdobím následujícím bezprostředně po Rakousko-uherském vyrovnání, obdobím "posttrianonským" a obdobím komunistické diktatury. Zejména v posledně zmiňované fázi došlo ke značnému urychlení procesu asimilace "národních" menšin. Třetí část (kap. V-VII) se zaměřuje na vývoj maďarské menšinové politiky v devadesátých letech a na vývoj aktuální. Pojednávám zde o dvojsečnosti koncepce ochrany menšin, o ústavních a legislativních změnách a jejich reálném dopadu de jure a de praxis. Obšírně zde analyzuji systém menšinových samospráv společně s fenoménem tzv. etnobyznysu. Analýze podrobuji i...
Současná maďarská menšina na Slovensku a slovenská v Maďarsku
Ander, Adam ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce představuje teoretické přístupy k problematice národnostních menšin a usiluje o zařazení dvou konkrétních případů - Slovenska a Maďarska - do této teoretické škály. Současně jsou charakterizovány slovenské a maďarské menšiny. Teritoriální vymezení práce je zřejmé, časově je práce ostře vymezena rokem 2010 a neostře na spodní hranici, těžištěm je období prvního desetiletí nového tisíciletí. Teoretická část je rozčleněna na část týkající se národnostních menšin (pojednává o různém třídění, názvosloví a charakteristikách) a část o možných přístupech státu ke svým menšinám (nabídnuty jsou všechny myslitelné přístupy od nejméně příznivého po nejpřívětivější). Praktická část je taktéž členěna na dvě hlavní kapitoly a sice podle zkoumaných států - Slovenska a Maďarska. Obě tyto kapitoly pojednávají o menšinách v dané zemi, jejich charakteristikách a dále se věnují rozboru právního zakotvení jejich postavení. Rozbor se věnuje mezinárodním smlouvám, ústavám a zákonům. Zatímco Slovensko poskytuje svým menšinám pouze individuální práva, Maďarsko přikročilo k zavedení neobvyklého systému personální kulturní a školské autonomie. Závěr se pokouší nalézt nejvhodnější teoretické a pravděpodobné řešení pro menšiny v daných zemích.
Národní radikalismus v Maďarsku - strana Jobbik
Balla, Petr ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce "Národní radikalismus v Maďarsku - Strana Jobbik" analyzuje stranu Jobbik z pohledu teorie extremismu a zařazuje stranu do určitého rámce. Práce vychází ze studia materiálů současných maďarských politologů. Jobbik jako strana vznikla v roce 2003 a větší význam získala až po volbách do Evropského parlamentu v červnu v roce 2009, příliš mnoho analýz tedy ještě ani nestačilo vzniknout. Proto čerpá práce především ze stranických dokumentů a vlastního výzkumu během předvolební kampaně 2010. Po teoretickém vymezení metodologie a základních termínů se práce zabývá okolnostmi vzniku Jobbiku a vývoji strany. Osvětluje motivy zakladatelů strany a přibližuje pozvolný politický vzestup strany přes podzimní politické nepokoje roku 2006, povolební rozchod s "tradiční" krajně pravicovou stranu Maďarského života a spravedlnosti (MIÉP), která působila mezi lety 1998-2002 v parlamentu. Od roku 2007 se stále častěji dostává strana Jobbik do médií, včetně těch českých, v souvislosti se založením Maďarské gardy, organizace na polovojenském principu. Dále se práce věnuje úspěchu strany v eurovolbách v červnu 2009 a ve volbách do parlamentu v dubnu 2010. Další kapitola analyzuje volební program strany Jobbik, hlavní představitele strany a zaměřuje se i na kontakty strany Jobbik s jinými subjekty krajní pravice v...
Slovenská politická emigrace na cestě k rozdělení Československa: Činnost slovenského exilu křesťansko-demokratické orientace
Karafiátová, Sylva ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Diplomová práce Slovenská politická emigrace na cestě k rozdělení Československa: činnost slovenského exilu křesťansko-demokratické orientace se zabývá politickou činností Slováků žijících v zahraničí, jejich vztahem ke společnému státu Slováků a Čechů, jejich snahami vývoj v tomto státě a jeho podobu a vztahy mezi oběma národy ovlivňovat. Práce ve stručnosti připomíná autonomistickou tradici slovenské emigrace (již od přelomu 19. a 20. století) a dotýká se hlavních bodů vývoje života zahraničních Slováků a slovenského exilu do konce druhé světové války a sleduje hlavní proudy poválečné slovenské politické emigrace, která získala podobu tří specifických vln, časově vymezených roky 1945, 1948 a 1968, přičemž se soustředí především na vývoj a vnitřní a vnější aspekty fungování slovenského exilu po roce 1968. Hlavní pozornost je věnovaná činnosti křesťansko-demokraticky zaměřených exulantů (převážně v Evropě, emigranti z roku 1968 a pozdější) přibližně v letech 1989-1993, jejich plánům na založení slovenského křesťansko-demokratického klubu (strany) v zahraničí, které po listopadu 1989 přešly v zájem a snahu podílet se na budování domácí křesťansko-demokratické strany a na transformaci politického a společenského života na Slovensku vůbec (včetně snahy prosadit svůj dlouhodobý cíl - vznik nezávislé Slovenské...
The tragedy and the sacrifice: Hungarian and Slovak historiography 15 years after the change
Gonczarow, Zora ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Irmanová, Eva (oponent)
Když jsme srovnali slovenskou a maďarskou historiografii patnáct let po roce 1989 došli jsme k několika závěrům, které jsou charakteristické pro obě historiografie a proto mohou být společnou charakteristikou středoevropských historických věd. Obě země - Maďarsko i Slovensko - se s komunistickým dědictvím vyrovnaly jinak, ačkoliv v obou zemích je charakteristické velmi silné pouto mezi historiografií a politikou. Někteří historici se objevili na politické scéně jako vedoucí osobnosti nového režimu a historiografie ve smyslu každodenní kultury se v mnoha případech stala nezávislým hráčem na politickém poli. Obecně vzato historiografie a otázky spojené s historií hrají svoji roli v každodenní politice obou zemí. Obě historiografie jsou silně pod vlivem národního diskursu a žádná z nich nebyla vážněji otřesena ve svém pozitivistickém přístupu. V případovém srovnání jsme učinili několik závěrů, které shrnují strategii, kterou obě historiografie užívají při prezentaci dějin své země. Maďarský stejně jako český korpus národních dějin má za cíl prezentovat dějiny nezávislého a hrdého národa, který tvrdě pracoval na tom, aby dosahl vlastního státu. Korpus, který se věnuje meziválečné historii zobrazuje dějiny a tradici, na které je země (národ) zbudována, vyjadřuje se k formě státu (zároveň s hranicemi), popisuje...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.