Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vztah Božího zjevení a lidské zkušenosti krásy jako výzva pro náboženskou edukaci
BLAŽEK IŇOVÁ, Veronika
Tato disertační práce se věnuje teologickému pojednání o vztahu mezi nadpřirozenou sférou Božího zjevení a přirozenou oblastí možností jeho lidského nacházení v kráse stvořeného světa a ve vizuálním umění. Otázku vztahu posvátna a krásy zde proto teoreticky nahlížíme hned z několika teologicko-estetických perspektiv, abychom tyto poznatky mohli následně aplikovat do současné nábožensko-edukační praxe. Hlavním teoretickým východiskem, které bylo součástí inspirace naší práce, je teologická estetika, zvláště dílo jednoho z jejích hlavních představitelů, Hanse Urse von Balthasara, který ve své trilogii "Herrlichkeit: Eine theologische Ästhetik" představil unikátní způsob teologického uvažování o vztahu krásy a dalších stupňů (dobra a pravdy) vedoucí k rozpoznání posvátné skutečnosti v profánním světě. Cílem zde uvedeného kvalitativního výzkumu potom bylo empiricky zjistit, zda člověk může skutečně prostřednictvím krásy zažít prožitek transcendence a pokud ano, jakým způsobem tuto zkušenost vnímá? Design našeho výzkumu se dělil na dvě části, určené rozdílnými cílovými skupinami. V první části byl výzkum veden metodou interpretativní fenomenologické analýzy (IPA) a daty získanými hloubkovými rozhovory s pěti výtvarnými umělci. Druhá část výzkumu zjišťovala modality vnímání krásy a posvátna u studentů gymnázií, pomocí metody zakotvené teorie (GTM) a analýzy fotografických dat. Zde představenou didaktickou metodu, která vede své posluchače od vnímání krásy stvořené i umělecké, přes dobro mezilidských vztahů až k uvědomění si smyslu života, které může být završeno přijetím vrcholného poznání Pravdy, jíž je Kristus, jsme nazvali "Užasnout-Zakusit-Proměnit". Tento didaktický "transcendentální" model je aplikací empiricky zjištěných dat a teoretických závěrů a může být uplatněn v náboženské edukaci, katechezi i pastoraci jako dynamický prvek lidské zkušenosti, jenž může otevírat hledajícímu člověku cestu k Boží Lásce.
Dimenze výtvarného umění ve školní výuce náboženství
BLAŽEK IŇOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá hledáním možností spojení výtvarného umění se světem náboženství, které objevuje v jejich společné řeči symbolů a obrazných vyjádření. Tyto skutečnosti mohou být následně umístěny do náboženské výchovy. Základnímu teoretickému vymezení těchto oborů se věnuje první kapitola, která zároveň naznačuje principy, které určují směr dalšího postupu. Druhá kapitola představuje reflexi mezioborové spolupráce společenských věd, které jevy náboženství a umění hodnotí ze svých rozdílných oborových hledisek. Jedná se zejména o tyto oblasti: antropologie, sociologie, psychologie a teologie. Otázce zkušenosti s uměním a náboženské zkušenosti, a jejich vzájemným souvislostem se věnuje třetí kapitola. Ve čtvrté kapitole se tato práce věnuje otázce symbolu, jeho možnému užití v náboženství a v umění, a rozvíjí také pojednání o znaku ve výtvarném umění a o metafoře v biblických textech. Tento celek uzavírá zhodnocení jednotlivých metod, které mohou být uplatněny při práci s obrazem v náboženské výuce. Jsou to: didaktika korelace, didaktika symbolu, didaktika biblického textu a obrazu či interpretace symbolu, které jsou doplněny o nový pohled programu ?Filosofie pro děti?. Tyto uvedené didaktické a metodické teorie jsou uplatněny v modelovém návrhu pro možnou aplikaci ve výuce náboženství.
Estetický rozměr výuky náboženství
BLAŽEK IŇOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá tématem objevování společných výrazových prostředků v oblastech estetiky a náboženství, které mohou být dále umístěny do hodin náboženské výchovy. Základnímu teoretickému vymezení oboru náboženské pedagogiky se věnuje první kapitola, která dále poskytuje reflexi mezioborové spolupráce, zvláště s oblastí estetiky. Druhá kapitola předkládá historický a filosofický náhled na předmět estetické vědy. Trojici přístupů uzavírá hledisko psychologické, se zaměřením na kognitivní a religiózní vývoj dětí v mladším školním věku. Toto věkové období je ohraničující linií výzkumného problému této práce. Praktická část je tvořena didaktickou aplikací získaných teoretických poznatků, které se za použití alternativních výukových metod, práce se symboly a estetickými prvky stávají důležitou součástí výuky náboženství.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.