Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
Hrudka, Jan ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Filosofie a dějiny přírodních věd MUDr. Jan Hrudka Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku Tumours in historical and social context in the modern period Disertační práce Školitel / Supervisor: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Praha, 2017 SHRNUTÍ: Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být "projekčním plátnem", ale přímo "dějištěm" choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění. Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí. Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla,...
Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
Hrudka, Jan ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Filosofie a dějiny přírodních věd MUDr. Jan Hrudka Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku Tumours in historical and social context in the modern period Disertační práce Školitel / Supervisor: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Praha, 2017 SHRNUTÍ: Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být "projekčním plátnem", ale přímo "dějištěm" choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění. Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí. Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla,...
Konfesně neutrální stát jako důsledek správně pochopené sekularizace
Hrudka, Jan ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Předmětem této práce je téma konfesně neutrálního státu. Práce k němu dochá-zí skrze "správně pochopenou" sekularizaci, tj. pochopení sekularizace jako fenoménu zesvětštění či odnáboženštění světa v jeho společenském zřízení a společenských vztazích. V první části sleduje pojetí státu, jak je zamýšlel švý-carský reformátor Jan Kalvín, převážně přitom čerpá z díla amerického právní-ho historika Johna Wittea a na pozadí luterské a hlavně kalvínské reformace zkoumá zejména Kalvínovo chápání státoprávního uspořádání. Ve druhé části se práce věnuje českému prostředí a prostřednictvím prvního československého prezidenta a významného myslitele a státníka počátku 19. a 20. století Tomáše Garrigua Masaryka se pokouší zmapovat přechod od teokracie k demokracii, neboli od absolutistického k demokratickému pojetí státu. Samotné sekulariza-ci a konfesně neutrálnímu státu se tato práce zabývá ve své třetí části věnované životu a hlavně dílu největší české protestantské filosofky Boženy Komárkové, když se přes její pohled na občanskou společnost dostává až k odluce církve a státu. Na závěr nabízí možná východiska, jak by měl poměr státu k církvi a církve ke státu vypadat a jaké by měly být jejich úlohy. Za cíl si tato práce dá-vá rozpoznat, že kriticky promýšlená sekularizace vede k odluce církve a státu. Powered by TCPDF...
Dějiny patologické anatomie (17.-19. století)
Liepoldová, Tereza ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Hrudka, Jan (oponent)
Práce stručně mapuje proměnu evropského lékařského myšlení od hippokratovsko- galénovské tradice po anatomicko-patologický pohled na tělo. Cílem je nastínit myšlenkové předpoklady, které tuto proměnu provázely a umožnily vznik orgánové a později tkáňové patologie. Zároveň práce ukazuje ideový posun v lékařském myšlení, které se týkalo představ o lokalizaci duševních schopností (posun z tak- zvaného ventrikulárního paradigmatu k umístění duševních funkcí do pevných částí mozku). Tyto představy ovlivnily i vnímání příčiny duševních poruch. 1

Viz též: podobná jména autorů
1 Hrudka, Jakub
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.