|
|
Miroslav Zedníček - portrét kanonisty
Polová, Kristina ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Szabo, Miloš (oponent)
V této práci popisuji život a dílo významného českého pedagoga a právníka Miroslava Zedníčka. Zabývám se jeho dětstvím, školními léty, studiem teologie, kněžskou činností, zejména pastorací ve farnosti Liběšice u Úštěku, dále jeho pedagogickým působením na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, později Katolické teologické fakultě v Praze. Také se zaměřuji na jeho vědeckou činnost, zejména na překlad Kodexu kanonického práva z r. 1983. Předkládám svědectví osob, které Miroslava Zedníčka poznaly v různých obdobích jeho života a jejich poznatky o něm. Uvádím také přehled jeho publikační činnosti, v krátkosti pak přibližuji jeho činnost na poli advokacie, jeho ocenění a vyznamenání. Úplně na závěr cituji text z pamětní desky v Liběšicích, kterou tamní obyvatelé věnovali jako projev úcty k profesoru Miroslavu Zedníčkovi. Klíčová slova Miroslav Zedníček, Katolická teologická fakulta UK, kanonické právo, Kodex kanonického práva 1983, Liběšice.
|
|
|
Právní situace litoměřické diecéze v letech 1989-2010
Přibyl, Stanislav ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Přibyl, Stanislav (oponent) ; Plavec, Karel (oponent)
První kapitola práce se věnuje historickému pohledu na problematiku. Popisuje dějiny litoměřické diecéze od založení kapituly v roce 1057, dějiny diecéze od roku založení 1655 až po rok 1989 a dále podrobně probírá události let 1989-2010 (episkopát Mons. Josefa Koukla po patnáctiletém období sedisvakance v kontextu obnovy diecéze po pádu komunistického režimu, situaci diecéze za biskupa Pavla Posáda a následné období administrace diecéze Dominikem Dukou, nástup biskupa Jana Baxanta). Ve druhé části práce, rozdělené do pěti kapitol, je zpracováno zvolené období tematicky podle odvětví kanonického práva. Zabývá se řízením diecéze, personálními a územně správními poměry, sleduje výkon moci legislativní, moci správní a moci soudní při tvorbě a aplikaci kanonického práva v období let 1990-2010. Práce si všímá činnosti diecézních biskupů, generálních a biskupských vikářů, biskupské kurie, popisuje výkon soudní moci v diecézi a věnuje se právnímu stavu i mimo centrum diecéze, tedy ve farnostech, charitách a dalších subjektech. V závěru práce autor vyhodnocuje právní kulturu a úroveň právního stavu litoměřické diecéze ve sledovaném období.
|
|
|
Privilegium víry jako určité řešení rozporu mezi nově přijatou vírou a setrváním v manželství
Fiřt, Josef ; Plavec, Karel (vedoucí práce) ; Hrdina, Antonín (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl podat podrobný historický přehled vývoje právních norem (kodexových i mimokodexových) týkajících se obou privilegií víry, tedy staršího privilegia Paulina i poměrně nového institutu privilegia Petrina, přičemž poukazuje na jejich společné prvky i odlišnosti. Práce dále analyzuje důvody, které vedly ke změnám v kanonických předpisech, používá praktických příkladů aplikace těchto právních mechanismů a uzavírá pohledem na další vývoj uplatnění privilegia víry do budoucna (de lege ferenda).
|
|
|
Dopady růzností obřadů v manželských kauzách na církevním soudu
Szabo, Miloš ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Přibyl, Stanislav (oponent) ; Ventura, Václav (oponent)
Miloš Szabo: Dopady různosti obřadů v manželských kauzách na církevním soudu (disertační práce) Křesťanství se z Jeruzaléma šířilo několika směry. Jedno z jeho nejvlivnějších center vzniklo v Římě, jenž se stal také sídlem papežů a zůstal jím i po přesídlení císaře do tehdy řecké Konstantinopole. Kromě Říma, spjatého s apoštolem Petrem však existovaly i další velké křesťanské obce, založené ostatními apoštoly, ležící na východ od římské říše, které se stejně jako ta římská nazývaly církví. A tak i dnes kromě největší latinské (římské) církve existují desítky východních, právem se chlubících vlastní apoštolskou tradicí. V průběhu dějin došlo několikrát k narušení jejich komunikace s Římem, ale i mezi sebou navzájem. V dnešní době, kdy z různých důvodů dochází k velkým migračním vlnám, se některá církevní společenství, doposud považována striktně za východní, dostávají do diaspory s latinskou církví, čímž vzniká nejen velká pravděpodobnost růstu počtu smíšených intereklesiálních manželství, ale zároveň také zvýšené množství manželských kauz, které bude muset následně řešit církevní soud. Aby jeho rozhodnutí bylo spravedlivé, je potřebné znát jak historii těchto východních církví, mezi nimiž je i dvacet dva sjednocených s Římem (tedy východní katolické církve), tak i především jejich teologická specifika,...
|
|
|
Neplatnost manželství a způsoby jeho zplatnění podle CIC 1983
Menclová, Martina ; Plavec, Karel (vedoucí práce) ; Hrdina, Antonín (oponent)
Tato diplomové práce si klade za cíl podrobně představit skutečnosti, které zakládají neplatnost manželství podle Kodexu kanonického práva z roku 1983, a dále objasnit způsoby, jak lze manželství podle právních norem tohoto zákoníku zplatnit, tedy objasnit dvě formy zplatnění manželství - prosté zplatnění (konvalidaci) a zplatnění v základu (sanaci). V první části pojednává tato práce obecně o manželství z křesťanského pohledu a zabývá se podstatnými prvky, které jsou důležité k tomu, aby manželství mohlo být platně uzavřeno.
|
|
|
Nové církevní zákony z roku 1949
Futera, Stanislav ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Plavec, Karel (oponent)
Tématem této práce je problematika tzv. "nových církevních zákonů" přijatých v roce 1949, sloužících jako jeden z mocenských nástrojů k potlačení církví a ke kontrole společnosti. V rámci jednotlivých kapitol se zabývám genezí tzv. nových církevních zákonů, přijatých československým komunistickým režimem v roce 1949 a jejich významem nejen pro konfesní právo následujícího období až do současnosti. V této souvislosti si kladu otázku, do jaké míry tyto zákony ovlivnily a ovlivňuji nejen život církví, zvláště pak církve katolické, ale i myšlení české společnosti ve vztahu k církvi dnes. Tato práce se týká tří okruhů, které jsou ale nutně propojeny: prvním je samotná zákonná úprava, druhým společenská recepce církve ve spojitosti s těmito zákony a třetím je promítání těchto zákonů také do současné politické rétoriky. Cílem práce pak je ukázat hlubokou vnitřní propojenost a dynamiku těchto tří okruhů tak, jak se projevily v minulosti a jak se v návaznosti na historii projevují dnes. Klíčová slova Československo, rok 1949, církevní zákony, moc a právo, současnost, zákon, společnost, politika.
|
|
|
Mikuláš Puchník - život a právnické dílo
Budský, Dominik ; Hledíková, Zdenka (vedoucí práce) ; Hrdina, Antonín (oponent) ; Kejř, Jiří (oponent)
Abstrakt_česky Disertace se zabývá výzkumem kanonického procesního práva v Praze na sklonku 14. stol. Rozebírá dílo Processus iudiciarius secundum stilum Pragensem v ohledu historickém i právním a zasazuje ho do právních i správních kontextů doby konce 14. a poč. 15. stol. Dílo bylo hojně užíváno studenty práva na pražské univerzitě jako učební text i úředníky arcibiskupství pražského stejně jako procesními stranami (žalobci i obhájci) v jednotlivých kauzách. Disertace obsahuje textovou část skládající se z biografie autora Processu Mikuláše Puchníka, právně-historické analýzy díla zahrnujícího i popis právních obyčejů a zasazení díla do evropského kontextu a paleograficko-kodikologického rozboru rukopisů. Druhá část disertace obsahuje edici zpracovanou s užitím čtyř rukopisů (Mnichov 677 jako základní text a další tři rukopisy pocházející ze 14. stol.).
|
|
|
České azylové právo od 16. do 18. století
Lojek, Antonín ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Hrdina, Antonín (oponent)
Tato práce se věnuje zejména českému azylovému právu od počátku 16. století do konce 18. století. Historie azylu je pro chápání dnešní azylové problematiky velmi významná, přičemž zájem historiků zabývajících se otázkami azylového práva je poměrně velký, avšak soustřeďuje se převážně na otázku vývoje azylu a s ním souvisejících institutů v recentní době - v 19. a především ve 20. a 21. století. Snahou autora této práce bylo osvětlit historii azylu v době předcházející Vídeňskému kongresu a revolucím roku 1848, poukázat na různorodé podoby, jichž azylové právo v této době nabývalo a pokusit se zodpovědět také otázky kontinuity vývoje azylového práva. Pozornost se zaměřuje zejména na azylové právo výše uvedeného období v českých zemích, jeho zakotvení v právním řádu či v jednotlivých mezinárodních smlouvách a jeho uplatňování v praxi, jak jej podávají historické prameny. Jelikož však české země ve sledovaném období zdaleka netvořili svébytný ostrov, ale právě naopak byly bytostně provázány s vývojem v širší evropské společnosti a ostatních zemích Habsburské monarchie, věnuje se tato práce zkoumanému jevu právě v širších souvislostech tehdejší Evropy. Azylové právo 16. až 18. století bylo mnohotvárné a otevřené, ale také ambivalentní, obtíženo problémy a konflikty. Avšak jeho hlavní význam především...
|
|
|
Úřad generálního vikáře
Přibyl, Stanislav ; Hrdina, Antonín (oponent) ; Plavec, Karel (oponent)
Práce se na začátku zabývá pojmem církevního úřadu obecně. Církevním úřadem se myslí natrvalo ustanovená služba buď božským nebo církevním ustanovením k dosažení duchovního cíle. Osoba, která úřad zastává, jej získala kanonickým udělením když byla před tím prokázána její vhodnost. Úřad také lze pozbýt, a to buď přirozenými okolnostmi, z vůle nositele úřadu nebo z vůle kompetentní autority. Text práce se dále zabývá vlastním tématem, totiž úřadem generálního vikáře. Nejprve nahlíží problematiku z historického hlediska. Úřad generálního vikáře má své kořeny ve správním uspořádání Římské říše, ale rozvinul se až ve středověku, zvláště v době, kdy papežové sídlili v Avignonu. Dále text pojednává o generálních vikářích v českých dějinách a o snad nejznámějším reprezentantovi tohoto úřadu, svatém Janu Nepomuckém. V další části práce zpracovává vlastnosti úřadu generálního vikáře, to jest povahu moci tohoto úřadu, jeho výlučnost a jedinečnost v diecézi, vztah k diecéznímu biskupovi a dalším činitelům vedení diecéze. Následuje rozbor pravomocí generálního vikáře. V závěru práce je pojednáno o omezeních, spjatých s tímto úřadem a s možnostmi pozbýt tohoto úřadu. Asi nejobvyklejším případem ztráty úřadu generálního vikáře je zánik moci biskupa, na němž je vikář závislý.
|
|
|
Právo exklusivity při papežských volbách
Suchánek, Drahomír ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent) ; Valeš, Václav (oponent)
Právo exklusivity při papežských volbách. Projekt disertační práce se soustřeďuje na institut tzv. práva eklusivity. Středem zájmu je tak samotná podstata problému, tak i politické, církevní a právní souvislosti, které se vztahují k využití tohoto práva při papežských volbách. Ačkoliv se nejednalo o církevní oficiálně uznané privilegium, bylo vícekrát v procesu ustanovování papežů využito a zásadním způsobem určovalo hlasování kardinálského kolegia. Výzkum v této oblasti by měl ukázat právní základ uvedené problematiky, možnosti uplatnění práva exlusivity a odlišné způsoby interpretace zastánců, respektive odpůrců jeho užití.
|
host ::
RSS.