Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 240 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Indiánská tématika v prózách "Agua" a "Diamantes y Pedernales" Josého María Arguedase
Kabátová, Pavla ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozborem motivu násilí, přírody a hudby či tance v povídkách Voda (Agua, 1935), Školáci (Los Escoleros, 1935), Dětská láska (Warma kuyay, 1935) a v novele Diamanty a Pazourky (Diamantes y Pedernales, 1954). Cílem analýzy je pochopit význam motivů a porovnat jejich smysl v jednotlivých prózách. Shodně ve všech příbězích narážíme na trpícího indiána, také vnímáme podrobné popisy přírody a všímáme si i silné folklorní tématiky. Autorem děl je významný peruánský spisovatel 20. století José María Arguedas. Řadí se mezi zástupce kulturně-sociálně-politického hnutí, které se nazývá indigenismus. Mezi ostatními zástupci zmíněného literárního směru vyniká pro svá východiska tvorby a nadále ho odlišuje komplikovaný dětský osud, který je velmi úzce spjatý s indiánským světem a s otázkou míšenectví, které obětoval celý život. Klíčová slova Indigenismus, Peru, José María Arguedas, indiánská tématika, krutost, příroda, hudba
Prostor a postavy v románu Zelený dům (La casa verde)
Hladká, Markéta ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá prostorem a postavami románu Zelený dům / La casa verde peruánského romanopisce Maria Vargase Llosy. Je zde stručně charakterizována literární dráha autora, který se pro román nechal inspirovat svým životem. Práce se nejprve zaměří na prales Santa María de Nieva a následně i městské prostředí, peruánskou Piuru. Souběžně je představen i veřejný dům nazývaný Zelený dům, který se stal námětem pro samotný titul románu. Předmětem zpracování práce je především analýza tradičního latinskoamerického tématu: vztah civilizace-barbarství, které je zkoumáno skrz prostor a postavy zároveň, neboť prostor se vyvíjí společně s postavami, a tak tyto dvě roviny románu od sebe nelze oddělit. Obě polohy (civilizace-barbarství) se projevují v závislosti na tom, kde se postavy zrovna nacházejí. Cílem je i znázornit podřadné postavení peruánských žen, čehož bylo dosaženo prostřednictvím ženský postav románu a zároveň tak vykreslit latinskoamerickou realitu 20.století. Klíčová slova: Peru, Piura, boom, peruánská literatura, fikce, realita, prostituce, machismus, násilí, indianismus
Spravedlnost, nespravedlnost a sociální otázky v trilogii Pía Baroji Boj o život
Moutvic, Jiří ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématy spravedlnosti, nespravedlnosti a sociálních otázek v románové trilogii Boj o život (La lucha por la vida) od španělského autora Pía Baroji, jedné z hlavních osobností literárního hnutí Generace 98. Předmětem práce bude především prezentace autora a podrobnější rozbor jeho vztahu literárního i osobního k Madridu a celé španělské společnosti. Pro studii Barojova pojetí těchto otázek jsme si vybrali trilogii Boj o život, která zprostředkovává konkrétní příklady sociálních otázek včetně toho, zdali v nich je spravedlnost či nikoliv.
Femme fatale in Hispanic American novels of Modernism
Bobková, Michaela ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Táto diplomová práca sa venuje archetypu literárnej postavy známemu ako femme fatale a jeho vyobrazeniu v hispanoamerických románoch z obdobia modernizmu, ktorými sú Zničené idoly (Ídolos rotos, 1901), Pri stole (De sobremesa, 1925) a Tri nemorálne novely (Tres novelas inmorales, 1919). Práca sa sústredí na rozbor tohto archetypu v určených románoch s prihliadnutím na spoločenský kontext daného obdobia a jeho vplyv na vznik danej postavy. Cieľom práce je porovnať charakteristiky jednotlivých románových postáv a sledovať jednotné a rôznorodé znaky ich vyobrazenia. Pri porovnaní je kladený dôraz nie len na vplyv spoločenského kontextu na zobrazenie daných postáv, ale aj na typ rozprávača, z hľadiska ktorého sú dané postavy čitateľovi prezentované. Kľúčové slová Díaz Rodríguez, Gomez Carillo, J. A. Silva, femme fatale, román, archetyp, postava, spoločnosť, modernizmus
Utopie v Baratarii?
Šoškolová, Adriena ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky): Tato diplomová práce je zaměřena na téma utopie v nejzásadnějším díle španělské literatury- Don Quijote. Konkrétně je analýza tohoto tématu aplikována na kapitoly pojednávající o Sanchu Panzovi jako vladaři v Baratarii. Dále se tato práce bude věnovat přímo tématu utopie z pohledu Erasma a Thomase Morea, dvou autorů, kteří se věnovali této problematice. Zásadní je objasnění významu utopie v jejich pojetí, tedy jako představení absurdní, směšné a nerealizovatelné společnosti, která v jádru představuje parodii, satiru na autorovu vlastní společnost. Právě proto bude na zmíněných kapitolách studována problematika utopie spolu souvisejících témat, a to sice smíchu, lidové kultury a karnevalu, o nichž pojednává dílo M. M. Bachtina, ze kterého tato práce mimo jiné čerpá. Důležitým zdrojem je i kniha Svět Dona Quijota věnující se totožnému tématu v kapitole Utopie v Donu Quijotovi. Záměrem této práce je prostudovat, zda se toto téma v díle opravdu objevuje, popřípadě v jaké variantě. Dále poukázat na způsob, jakým je utopie v díle odražena, studium vlivu Thomase Morea, jakožto aspektů spjaté s utopií, jako smích, lidová kultura a karneval. Dále se bude tato práce snažit odpovědět na otázku, zda nám Cervantes v konkrétních kapitolách skrz užití jazyka frašky a karnevalového rámce chce předložit...
Téma času v Borgesových povídkách
Vadasová, Vendula ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
(česky): Práce se soustřeďuje na povídkové sbírky Fikce a Alef argentinského autora Jorge Luise Borgese. Zaměřuje se na téma času z filosofického hlediska a následně ho prostřednictvím analýzy jednotlivých povídek postupně rozvíjí. V jednotlivých kapitolách se čas promítá ve spojitosti s tématem snu, bludiště, života, smrti, věčnosti či osudu. Cílem práce je poukázat na to, jakým způsobem autor pojímá čas ve svých povídkách, a to v souvislosti s dalšími tématy. Čas je nedílnou součástí lidského bytí a nelze se z něj vymanit, neboť přímo determinuje naši existenci.
Symbolika jazyka v povídkách Subcomandanta Marcose Vyprávění Starého Antonia a její význam při komunikaci Zapatistů se světem
Šilarová, Johanna ; Kazmar, Vít (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky) Součástí komunikace mezi dvěma kulturami musí být kromě znalosti jazyka také snaha porozumět myšlení, vnímání a chápání světa "toho druhého". V případě Zapatistického hnutí je to Subcomandante Marcos, kdo zastává roli tlumočníka slov, myšlenek, ideologie a světonázoru mezi světem mayských povstalců a světem západní civilizace. Cílem této práce je nahlédnout na Marcosovy povídky Příběhy Starého Antonia jako na nástroj komunikace mezi těmito dvěma světy, konkrétně potom analyzovat symboliku jazyka a jeho různé podoby a symbolické funkce v různých kontextech.
Reflexe kulturní identity Mexika a Argentiny ve vybraných esejích
Lukešová, Alice ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Nemrava, Daniel (oponent) ; Núňez Tayupanta, Lucie (oponent)
Disertační práce se zabývá pojetím kulturní identity Mexika a Argentiny v díle vybraných esejistů. Kulturnímu areálu Hispánské Ameriky často bývá vytýkána neexistence původní filozofie. Hispanoameričané se ve svých pracích povětšinou vyhýbají dogmatickým tvrzením a striktně definovaným pojmům. V jejich dílech naopak převažuje myšlení v obrazech, jež je často zpracováno formou eseje. Z tohoto důvodu představuje esejistická tvorba důležitý zdroj poznání hispanoamerického myšlení. Pro účely této práce byli vybráni autoři až ze století dvacátého, kdy dochází k obratu ve způsobu uvažování o vlastní kultuře. Díla vybraných spisovatelů zpracovávají otázku kulturní identity z různých úhlů pohledu a liší se také styl jejich esejistiky. První část práce přibližuje myšlení Ricarda Rojase (1882-1957) z Argentiny a Alfonse Reyese (1889-1959) narozeného v Mexiku. Reyes i Rojas vidí základ národní identity v harmonickém míšení jednotlivých ras a kultur v průběhu dějin obou zemí. Dílo těchto autorů je prostoupeno optimismem, oba spisovatelé věří v lepší, místy až utopickou, budoucnost nejen svých zemí, ale i celého kontinentu. Druhá část práce se zabývá esejemi Argentince Ezequila Martíneze Estrady (1895-1964) a Mexičana Samuela Ramose (1897- 1959). Tito spisovatelé své tvůrčí období začínají pod vlivem...
Rewritings in the postmodern novel. A transatlantic comparison between Roberto Bolaño and Jáchym Topol
Martínez Abarca, Laura ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Riebová, Markéta (oponent) ; Areta Marigo, Maria Gema (oponent)
Tato práce je komparativní analýzou románů Amuleto (Amulet, 1999) Roberta Bolaña a Misiones nocturnas (Noční práce, 2001) Jáchyma Topola. Romány z různých regionů, které vznikly na prahu 21. století a jsou oba inspirovány traumatickými událostmi roku 1968 v Mexiku a v Praze. Ještě důležitější pro tento výzkum je, že se v obou dílech objevují některé estetické tendence připisované postmodernismu: míšení různých žánrů, spojení starého a nového, fragmentární estetika. Disertace se zaměřuje především na revizi literárních žánrů, k němuž dochází v různých dimenzích: buď jako k inovaci populárních žánrů, jako je pohádka či detektivní román, nebo jako znovuobjevování dávných příběhů, jako je řecký mýtus a zakladatelský mýtus český. První kapitola je věnována estetickým charakteristikám postmodernismu, které lze nalézt v románech. Druhá kapitola analyzuje revizi dominantních žánrů v těchto dílech: detektivního románu v Amuletu a pohádky v Noční práci. A konečně třetí kapitola se zabývá přepisem archetypu blázna v obou románech. Klíčová slova: postmoderní román, literární žánry, transatlantická studia, revize žánrů, 1968, Jáchym Topol, Roberto Bolaño
Středověká společnost v díle Hrabě Lucanor
Machová, Dominika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá středověkou společností v díle Hrabě Lucanor. Zkoumá společenskou a politickou situaci Španělska v dané době. Vysvětluje zařazení díla do literárního kontextu a věnuje se také literárním vzorům, které dílo Juana Manuela ovlivnily, například Disciplina clericalis (Výchova žáků). V díle Hrabě Lucanor najdeme prvky didaktické i beletristické. Autor řeší problém dobra a mravních hodnot, čímž se zároveň dostává k psychologickému rozměru díla a zkoumání duševního rozpoložení jednotlivých postav, což je také předmětem této práce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 240 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Housková, Alena
3 Housková, Alžběta
2 Houšková, Alice
3 Houšková, Alžběta
2 Houšková, Andrea
1 Houšková, Aneta
3 Houšková, Anežka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.