|
|
Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku
Kresl, Zdeněk ; Freidingerová, Tereza (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
České vesnice v rumunském Banátu vznikly v první polovině 19. století na popud úřadů za účelem dosídlení hornatých oblastí tehdejší vojenské hranice. Nepříliš početná česká komunita si v oblasti obklopené dalšími národy zachovala do dnešních dní české zvyky, hovoří výhradně česky a hrdě se hlásí ke svému původu. V průběhu 20. století zasáhly české obce tři reemigrační vlny, následkem nichž část místních přesídlila do země původu svých předků. Tyto události se výrazně zapsaly do historie obcí a významně pozměnily jejich populační strukturu. Poslední vlna reemigrací započala v roce 1989 v souvislosti s otevřením hranic, usnadněním celého procesu přesídlení a trvá prakticky dodnes. Zejména mladí lidé přicházejí na území Česka především s vidinou lepšího zaměstnání, vyšších výdělků a s tím spojeným zvýšením životní úrovně. Tato očekávání jsou však mnohdy přehnaná a zcela nerealistická. Diplomová práce se v první části věnuje teoretickému zarámování celé práce, historii české komunity a jednotlivým reemigračním vlnám, které ji postihly. Prostor je věnován i popisu trvajícího českého zájmu ze strany úřadů i nevládních organizací a zákonů, které se krajanů přímo dotýkají. Druhá část práce byla vypracována na základě výzkumu, v jehož rámci se autor pokusil nalézt odpovědi na předem stanovené otázky týkající...
|
|
|
Vývoj české menšiny v USA mezi lety 1850 a 2006
Housková, Štěpánka ; Horálek, Adam (vedoucí práce) ; Schovánková, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na českou menšinu žijící v USA, která je v současné době nejpočetnější a jistě i nejvýznamnější českou krajanskou menšinou v zahraničí. Práce se zabývá historickým pohledem na vývoj vystěhovalectví do USA od roku 1850 do současnosti, periodizuje toto období na jednotlivé etapy, které jsou charakteristické jak jiným důvodem emigrace, tak i jinou početní silou vystěhovalců. Dále je zde diskutována problematika změn počtu Čechů v USA a změny jejich rozmístění v jednotlivých státech USA. Zdůvodňuje se zde proč docházelo ke změnám rozmístění. Hlavním důvodem je přechod od zemědělsky zaměřených imigrantů k imigrantům hledajícím práci v sekundéru a nakonec k intelektuálněji laděné emigraci v letech po druhé světové válce. Nakonec se podrobněji zaměřuji na tři státy USA (Kalifornii, Illinois a Texas), které byly vybrány pro svou specifičnost v rámci českých menšin v USA a u kterých se práce věnuje podrobněji historii a současné situaci české menšiny zde a také současnému rozmístění Čechů v těchto státech. Také jsou zmíněny některé demografické a sociálně-kulturní charakteristiky české menšiny u tří vybraných států.
|
|
|
Srovnání českých obcí Svatá Helena a Rovensko v rumunském Banátu: v oblasti dopravní dostupnosti, vybavenosti obce a prostorových vazeb místních obyvatel
Kresl, Zdeněk ; Freidingerová, Tereza (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
Svatá Helena a Rovensko jsou dvě ze šesti ryze českých obcí na rumunské straně Banátu. Nepříliš početná česká komunita zde žije již bezmála 200 let. I přes tuto dlouhou dobu a v obklíčení dalších etnik, především Rumunů a Srbů, si krajané dokázali udržet svůj jazyk, tradice a příslušnost k českému národu. Po roce 1990 odchází velká část obyvatel těchto obcí do tehdejšího Československa. Tento migrační proud trvá i nadále. Vylidňování obcí s sebou přináší obavy týkající se budoucnosti obce. Bakalářská práce se v první části zabývá historií krajanů v oblasti a formám pomoci z Česka. Ve druhé části je popsána současná situace ve dvou šetřených obcích týkající se dopravní dostupnosti, vybavenosti vesnic, mobility a prostorových vazeb místních obyvatel. Druhá část byla vypracovaná přímým šetřením v terénu a s pomocí výpovědí místních. V závěru je provedeno srovnání obcí a shrnuty závěry terénního šetření.
|
|
|
Čínská rozvojová spolupráce ve Střední Asii
Mlíková, Anna ; Ficek, František (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čínskou rozvojovou spoluprací ve Střední Asii, přesněji v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Za posledních několik let se Čína stala největším dárcem v regionu, což přispívá k narůstajícímu čínskému vlivu. Tématem této práce je vysvětlit politické motivy čínské rozvojové spolupráce a analyzovat čínské projekty v daných zemí. V práci vysvětluji tradiční koncept rozvojové spolupráce a čínskou alternativu, dále popisuji vývoj zahraničních vztahů Čínské lidové republiky se zeměmi Střední Asie a čínské aktivity a zájmy ve zkoumaných zemích. Ve vlastní analýze zkoumám alokace čínské rozvojové spolupráce podle sektorů a celkový objem financí podle definice tradiční a čínské rozvojové spolupráce. Hlavním výsledkem této práce je, že poskytování čínské rozvojové spolupráce v regionu je určováno především vlastními strategicko- politickými zájmy, než zájem o hospodářský růst a zvyšování životní úrovně zkoumaných zemí. Klíčová slova: rozvojová spolupráce, Čína, Střední Asie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, politický vliv, Belt and Road Initiative
|
|
|
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan?
Horálek, Adam ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uher, David (oponent)
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan? Práce si klade tři základní cíle - (1) vytvořit koncept vhodný pro komparaci rozdílných etnicit, (2) pomocí něj pak definovat odlišnosti etnicity v čínském kontextu a (3) tyto odlišnosti následně analyticky modelovat na případu Huiů a Dunganů. Druhá kapitola postuluje koncept etnicity jako sekundární identity, který se stává hlavním teoreticko-metodologickým rámcem práce. Z této perspektivy jsou následně diskutovány primární identity a dimenze, dohromady tvořící komponenty etnicity. Univerzálních komponentů etnicity je vymezeno celkem šest, přičemž mezi ně nejsou zařazeny politika, jež je interpretována jako kontext etnicity, a (etno)kultura, chápaná jako projev etnicity. Tato koncepce umožňuje komparaci jak odlišné percepce (emické pojetí), tak i odlišných kvalitativních rysů (etické pojetí) etnicit v jejich šesti základních rozměrech. Třetí kapitola se věnuje etnicitě Číny a etnickým politikám ve 20. a 21. století. Ústředním cílem je snaha o definici čínské oficiální kategorie minzu, její zasazení do kontextu evropských konceptů etnika a národa a její srovnání s pojetím národa v sovětské tradici, ze kterého vychází. Minzu je, na rozdíl od většiny ostatních prací, interpretováno spíše jako etnikum než národ a je chápáno jako politická jednotka, která je...
|
|
|
Sociální integrace pracujících Čechů a Slováků na Taiwanu
Kovářová, Martina ; Čermák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá integrací pracujících Čechů a Slováků na Taiwanu. Cílem tohoto výzkumu je přiblížení integračního procesu, probíhajícího ve 4 dimenzích této integrace - strukturální, kulturní, interaktivní, identifikační, a to na mikroúrovni, která nabízí pochopení toho procesu také z pohledu psychologických aspektů. Cílem je také identifikace faktorů, které podporují nebo naopak znesnadňují celý tento proces. Výzkum je založen na metodě kvalitativního rozhovoru, přičemž do šetření bylo zařazeno celkem 12 informantů. Ačkoliv byla určitá míra integrace ve strukturální sféře očekávaná vzhledem ke skutečnosti, že zkušenost na tamním trhu práce byla jedním z hlavních kritérií pro zařazení do výzkumu, problematickým faktorem se jevila především nelegální povaha některých pracovních vztahů. Za hlavní překážky byly identifikovány jazyková a kulturní bariéra. Jako podpůrné faktory celého tohoto procesu můžeme vymezit postoj majoritní společnosti a nastavení institucionálního systému. Významné byly též sociální sítě. Klíčová slova akulturace - dimenze sociální integrace - psychologické aspekty integrace - sociální integrace - Taiwan
|
|
| |
|
|
Novodobí reemigranti z rumunského Banátu, jejich očekávání spojená s přesídlením, adaptace a integrace v Česku
Kresl, Zdeněk ; Freidingerová, Tereza (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
České vesnice v rumunském Banátu vznikly v první polovině 19. století na popud úřadů za účelem dosídlení hornatých oblastí tehdejší vojenské hranice. Nepříliš početná česká komunita si v oblasti obklopené dalšími národy zachovala do dnešních dní české zvyky, hovoří výhradně česky a hrdě se hlásí ke svému původu. V průběhu 20. století zasáhly české obce tři reemigrační vlny, následkem nichž část místních přesídlila do země původu svých předků. Tyto události se výrazně zapsaly do historie obcí a významně pozměnily jejich populační strukturu. Poslední vlna reemigrací započala v roce 1989 v souvislosti s otevřením hranic, usnadněním celého procesu přesídlení a trvá prakticky dodnes. Zejména mladí lidé přicházejí na území Česka především s vidinou lepšího zaměstnání, vyšších výdělků a s tím spojeným zvýšením životní úrovně. Tato očekávání jsou však mnohdy přehnaná a zcela nerealistická. Diplomová práce se v první části věnuje teoretickému zarámování celé práce, historii české komunity a jednotlivým reemigračním vlnám, které ji postihly. Prostor je věnován i popisu trvajícího českého zájmu ze strany úřadů i nevládních organizací a zákonů, které se krajanů přímo dotýkají. Druhá část práce byla vypracována na základě výzkumu, v jehož rámci se autor pokusil nalézt odpovědi na předem stanovené otázky týkající...
|
|
|
Role čínských ekonomických zájmů ve třetím geopolitickém dělení Afriky
Procházka, Petr ; Horálek, Adam (vedoucí práce) ; Frajer, Václav (oponent)
Čína je označována za rozhodující velmoc v současném, třetím geopolitickém dělení Afriky. Cílem této práce je dokázat, že se jedná převážně o obchodní vztahy a nikoliv o majetkové závislosti, které by podmiňovaly další kulturní propojení. Komplexní ukazatel ekonomické závislosti je navržen. Bere v úvahu přímé zahraniční investice, remitence migrantů a oficiální rozvojovou spolupráci proudící do rozvojových zemí. Pro každou zemi Afriky tak budou stanoveni hlavní zahraniční partneři.
|
|
|
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan?
Horálek, Adam ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uher, David (oponent)
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan? Práce si klade tři základní cíle - (1) vytvořit koncept vhodný pro komparaci rozdílných etnicit, (2) pomocí něj pak definovat odlišnosti etnicity v čínském kontextu a (3) tyto odlišnosti následně analyticky modelovat na případu Huiů a Dunganů. Druhá kapitola postuluje koncept etnicity jako sekundární identity, který se stává hlavním teoreticko-metodologickým rámcem práce. Z této perspektivy jsou následně diskutovány primární identity a dimenze, dohromady tvořící komponenty etnicity. Univerzálních komponentů etnicity je vymezeno celkem šest, přičemž mezi ně nejsou zařazeny politika, jež je interpretována jako kontext etnicity, a (etno)kultura, chápaná jako projev etnicity. Tato koncepce umožňuje komparaci jak odlišné percepce (emické pojetí), tak i odlišných kvalitativních rysů (etické pojetí) etnicit v jejich šesti základních rozměrech. Třetí kapitola se věnuje etnicitě Číny a etnickým politikám ve 20. a 21. století. Ústředním cílem je snaha o definici čínské oficiální kategorie minzu, její zasazení do kontextu evropských konceptů etnika a národa a její srovnání s pojetím národa v sovětské tradici, ze kterého vychází. Minzu je, na rozdíl od většiny ostatních prací, interpretováno spíše jako etnikum než národ a je chápáno jako politická jednotka, která je...
|
host ::
RSS.