Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Peptidy regulující příjem potravy a jejich úloha v metabolickém syndromu
Buderová, Markéta ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Hojná, Silvie (oponent)
Nezdravý životní styl společně s genetickými ůže vést závažným zdravotním komplikacím, jako je například metabolický syndrom (MetS). MetS je soubor rizikových faktorů jako abdominání , dyslipidémi á dnotlivé komponenty MetS přispívají k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění, diabetu mellitu druhého typu (type 2 diabetes mellitus; T2DM) a nealkoholického ztučnění jater Léčba MetS je v první řadě zaměřena na úpravu životního stylu, především na snížení tělesné hmotnosti. V těžších případech se nasazuje i farmakologická léčba. Ve farmakologické léčbě se využívají mj. analogy peptidů regulující příjem potravy. Regulace příjmu se účastní í (snižující příjem potravy) peptidy společně s exigenními (zvyšující příjem potravy) peptidy, které hrají důležitou roli v udržení energetické homeostáze. anorexigenních peptidů regulující příjem potravy jsou již využívány pro léčbu obezity nebo T2DM. Další analogy peptidů jsou v ých fázích testování anebo ve stádiu vývoje stabilních analogů Objasnění fyziologie a patologie anorexigenních i orexigenních peptidů v regulaci příjmu potravy může přispět k nalezení potenciální léčby metabolických, kardiovaskulárních a dalších poruch.
Změny jednotlivých isoforem syntázy oxidu dusnatého u experimentální hypertenze a metabolického syndromu: genetické a molekulárně-biologické aspekty
Hojná, Silvie ; Kuneš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent) ; Cífková, Renata (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, mozková mrtvice, hypertenze a další) patří mezi nejzávažnější problémy současného světového zdravotnictví. Jejich následky jsou zodpovědné téměř za polovinu veškerých úmrtí (Mackay a Mensah, WHO, 2005). Výjimkou není ani Česká republika, která je Světovou zdravotnickou organizací řazena na jedno z předních míst v úmrtnosti na choroby srdce a cév (Guidelines Committee, 1999). Jak v průmyslově vyspělých zemích, tak i v rozvojovém světě se arteriální hypertenze (HT) společně s některými metabolickými poruchami souhrnně označovanými jako metabolický syndrom stávají značně rozšířenými rizikovými faktory vzniku kardiovaskulárních chorob (Khor, 2001, Vorster, 2002). Může za to významně se prodlužující délka života, během níž se ve zvýšené míře mohou negativně projevit další faktory jako jsou obezita, fyzická inaktivita, nezdravá strava (Singh a kol., 2000, Yusuf a kol., 2001) a zhoršující se životní prostředí. Podle Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti je hypertenze definovaná jako opakované zjištění klidového krevního tlaku (TK) nad hodnoty 139/89 mm Hg (De Backer a kol., 2003). Tato arbitrární hranice systolického a diastolického tlaku byla určena na základě zjištění, že od těchto hodnot prudce narůstá...
Změny jednotlivých isoforem syntázy oxidu dusnatého u experimentální hypertenze a metabolického syndromu: genetické a molekulárně-biologické aspekty
Hojná, Silvie ; Kuneš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent) ; Cífková, Renata (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, mozková mrtvice, hypertenze a další) patří mezi nejzávažnější problémy současného světového zdravotnictví. Jejich následky jsou zodpovědné téměř za polovinu veškerých úmrtí (Mackay a Mensah, WHO, 2005). Výjimkou není ani Česká republika, která je Světovou zdravotnickou organizací řazena na jedno z předních míst v úmrtnosti na choroby srdce a cév (Guidelines Committee, 1999). Jak v průmyslově vyspělých zemích, tak i v rozvojovém světě se arteriální hypertenze (HT) společně s některými metabolickými poruchami souhrnně označovanými jako metabolický syndrom stávají značně rozšířenými rizikovými faktory vzniku kardiovaskulárních chorob (Khor, 2001, Vorster, 2002). Může za to významně se prodlužující délka života, během níž se ve zvýšené míře mohou negativně projevit další faktory jako jsou obezita, fyzická inaktivita, nezdravá strava (Singh a kol., 2000, Yusuf a kol., 2001) a zhoršující se životní prostředí. Podle Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti je hypertenze definovaná jako opakované zjištění klidového krevního tlaku (TK) nad hodnoty 139/89 mm Hg (De Backer a kol., 2003). Tato arbitrární hranice systolického a diastolického tlaku byla určena na základě zjištění, že od těchto hodnot prudce narůstá...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.