|
|
Dopisy Julia Mařáka Albertu Kuhovi z let 1886-1899
Kopecká, Alžběta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Dopisy Julia Mařáka Albertu Kuhovi z let 1886-1899 představuje zpracovaný soubor korespondence malíře Julia Mařáka jeho příteli Albertu Kuhovi formou edice. V první kapitole jsou zhodnoceny a analyzovány použité prameny a literatura. Samotná edice vychází ze souboru dopisů uložených v Archivu Národní galerie v Praze v osobním fondu Julia Mařáka. Časový rozsah dokumentů je vymezen lety 1886-1899. Druhá kapitola prezentuje malířův životopis, který je doplněn novými poznatky vyplývajícími ze studované korespondence. Třetí kapitola, ediční poznámka, vysvětluje postupy badatelské práce a metody edičního zpřístupnění. Čtvrtou kapitolu je tvořena samotná edice korespondence 120 a jednoho dopisu Mařáka zaslaných Kuhovi. Cílem práce je přiblížit osobnost Julia Mařáka v rovině profesní (umělec, vysokoškolský učitel) a soukromé (manžel, otec, přítel).
|
|
|
Správa a úřadování města Krupky v raném novověkuVývoj městské správy do roku 1710
Růžičková, Nikola ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Vojtíšková, Jana (oponent)
disertační práce Předkládaná disertační práce nese název Správa a úřadování města Krupky, s podtitulem Vývoj městské správy do roku 1710. Hlavním cílem této práce je na základě dochovaných archivních pramenů představit vývoj správy horního města, jehož specifikem je nejen hornictví jako primární zdroj obživy jeho obyvatel, ale také geografická poloha na hranici se sousedním Saskem. Dalším cílem práce je představit funkce městské a horní správy spolu s jejich personálním složením, pokud jsou v pramenech či literatuře dochované. Obsah disertační práce vychází primárně z bohatě dochovaného archivního materiálu uloženého ve Státním okresním archivu Teplice, a to především z pamětních knih, úředních knih a spisového materiálu. Práce je členěna do několika oddílů. Po úvodu, kapitole o relevantních pramenech a literatuře týkající se daného tématu obsahuje práce první stěžejní kapitolu, ve které jsou shrnuty dějiny správy města Krupky, jsou zde vylíčeny vztahy s vrchností, náboženské poměry i vývoj hornictví. Po kapitole věnované dějinám správy města Krupky následuje kapitola představující nejdůležitější úředníky a funkce jak ve vedení samotného města, tak ve správě hornictví. Tato část práce je doplněna o jmenné soupisy jednotlivých úředníků, jsou-li v pramenech dochovány. Přínosné jsou také...
|
|
|
Spontánně motivované nápisy a kresby v sakrálním prostoru
Bartůňková, Lucie ; Alt, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Jakubec, Ondřej (oponent)
Spontánně motivované nápisy a kresby jsou v sakrálním prostoru dosud opomíjenými a málo refektovanými prameny, které navíc bývají v rámci rutinních oprav zdiva, historic- kých omítek, mobiliáře a dřevěných prvků odstraňovány bez jejich hlubší analýzy v kontextu dějin konkrétní stavby. Disertační práce vznikla jako odezva na tuto situaci a jejím cílem je základní heuristika a komparace nových, ale i zaniklých, či v současnosti neprezentovaných dokladů těchto spe- cifckých stop, odrážejících každodennost v církevních objektech. Práce má také praktickou rovinu, kterou je sumarizace možností dokumentace a průzkumu historických grafti prostřednictvím neinvazivních metod a následné uplatnění a ověření získaných poznatků v rámci kazuistické studie, soustředěné na epigrafcké soubory v areálu bývalého piaristického komplexu v Litomyšli. Klíčová slova historická grafti - spontánní nápisy a kresby - památková péče - sakrální stavby - sym- boly
|
|
|
Malířský cech na Novém Městě pražském v 17. a 18. století
Heisslerová, Radka ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Slavíček, Lubomír (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje dějinám malířského cechu Nového Města pražského s hlavním důrazem na jeho podobu a vývoj v 17. a 18. století, stranou ale neponechává ani období starších dějin. Práce se tak zaměřuje na novoměstské malíře od počátků existence jejich cechu, přes vydání privilegia císaře Rudolfa II. v roce 1595, kterým udělil staroměstsko- malostranskému malířskému cechu významné výsady, následkem čehož se dosud společný vývoj všech pražských malířských sdružení začal ubírat různými cestami. Věnuje se též okolnostem vedoucím k zániku cechu v osmdesátých letech 18. století, kdy pražská malířská bratrstva zrušil císař Josef II. Kromě historie malířského sdružení přináší práce pohled do cechovního života novoměstských malířů, které sleduje v jednotlivých pozicích v rámci hierarchie cechu, soustředí se rovněž na fungování samotného sdružení, jeho hospodaření, hmotné a písemné památky, reprezentaci korporace i jednotlivých členů a v neposlední řadě popisuje také způsob uctívání patrona malířů svatého Lukáše. Protože na Novém Městě pražském nepůsobili jako malíři pouze členové cechu, zaměřuje se práce také na další formy a možnosti provozování této živnosti. Sleduje tak umělce pracující pro panovníka, šlechtu a církevní zaměstnavatele, věnuje se privilegovaným malířům (vlastníkům...
|
|
|
Zvony a zvonaři na Rokycansku
Fouňová, Vanda ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lunga, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se především zaměřuje na zvony, jejich nápisy a umělecké provedení v oblasti Rokycanska. Výsledkem je tedy souhrnný soupis zvonů (katalog) od prvních, v pramenech doložitelných, záznamů až po současný stav inventáře, doplněný o fotodokumentaci. Část práce se taktéž věnuje zvonařství jako řemeslu, které se proměňovalo napříč staletími a trpělo bouřlivými válečnými konflikty, přičemž největší důraz je zde kladen na období rekvizic za první a druhé světové války. Doplňující kapitolu utvářejí zvonaři a zvonařské firmy, kteří vyráběli zvony pro jednotlivé objekty v regionu a jejich styl práce.
|
|
|
Šíření vojenské teorie v raném novověku: Vojenské příručky vytištěné ve střední Evropě v letech 1550-1650
Andresová, Klára ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Prchal, Vítězslav (oponent)
Žánr vojenských příruček, který lze zařadit do naučné literatury, vznikal již od starověku. Svébytná etapa jeho vývoje následovala po vynálezu knihtisku, kdy se nové tituly začaly šířit pomocí pohyblivých liter ve větším počtu kopií. Knihy, jejichž autory byli většinou zkušení vojáci, vznikaly obvykle proto, aby se na jejich stranách seznamovali (budoucí) důstojníci s náležitostmi moderního válečnictví. Svazky, které byly mnohdy typograficky propracované a doplněné o množství naukových ilustrací, však mohly sloužit též jako prostředek sebeprezentace jejich majitelů. Ve střední Evropě začalo množství vojenských příruček znatelně stoupat po roce 1550, a to především díky produkci německých tiskáren. Tato práce sleduje středoevropské proměny tohoto žánru od poloviny 16. až do poloviny 17. století, tedy do doby krátce po skončení třicetileté války. Předložený výzkum se hlásí k tzv. kulturním dějinám vojenství a hnutí New Military History, mezi jehož charakteristiky patří ambice aplikovat při bádání na vojenskou problematiku metody obvyklé při výzkumu témat z oblasti nemilitárních dějin a pohlížet na vojenské dějiny optikou pramenů, které byly dosud vytěženy málo, nebo vůbec. Mezi výzkumné metody patřila především retrospektivní bibliografie, ale též další kvantitativní i kvalitativní metody jako...
|
|
|
Stranou zájmu pod státním dohledem. Vznik a proměny někdejší vrchnostenské budovy v Malešicích
Vašek, Jan ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Směřování práce bylo vedeno snahou objasnit dosud málo zřetelný vývoj ústřední budovy malešického statku. Nevyhnutelně bylo třeba poukázat na skutečný účel, pro který byla na konci 17. století vystavěna, a proměny, které v budoucnu zastřely její někdejší význam. Okolnosti spojené se sledováním jednotlivých vývojových úseků předmětné budovy si vyžádaly rozličnou měrou pohled na širší dobové dění, které svými důsledky významně zasahovalo nejen do výkonu vlastnických práv, ale zanechalo své otisky také v hmotné podobě stavby a přilehlého hospodářského zázemí. Počáteční vývojový náběh vykazoval znaky obvyklé šlechtické vrchnostenské správy. Příchodem 18. století však získal podobu svébytného poměru mezi novým vlastníkem, Karlovou univerzitou, potažmo světskými fakultami vysokého učení, a proměnlivými státními úřady, kterým se až do začátku 20. staletí dařilo uplatňovat svůj silný vliv jak na nakládání s fakultním nemovitým majetkem, tak jeho přetváření podle okamžitých potřeb určovaných téměř výhradně ohledy na zvyšování očekávaného zisku, a to bez ohledu na budoucí možné důsledky. Práce se proto pokusila poukázat také na tento ojedinělý případ raně novověké vrchnostenské správy, daný výlučným postavením univerzity a přiškrcovaný prostřednictvím státního dohledu, jehož svědectvím do dnešních dnů...
|
|
|
Život a dílo historika Josefa Polišenského
Kindl, Martin ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
disertační práce Život a dílo historika Josefa Polišenského Předkládaná disertační práce je pokusem analyzovat určité kapitoly ze života a vědecké činnosti historika Josefa Polišenského. První část se věnuje analýze dosavadní reflexe jeho osobnosti. Na základě této analýzy se v další části práce věnujeme těm tématům, která byla dosud minimálně reflektována: Dokládáme vliv jeho předchůdců na jeho tvorbu, generační zážitky, vliv marxismu, strukturalismu a snahy ovlivnit historickou metodologii. Zjistili jsme, z čeho pramenil jeho obdiv k Františku Kutnarovi a prozkoumali jsme rivalitu mezi ním a Františkem Grausem. Další část práce je věnována zařazení Josefa Polišenského do tradice studia Bílé hory a španělské občanské války. Z naší práce vyplynulo, že Josefa Polišenského bychom neměli vnímat pouze jako "pozitivistu", ale jako historika, který se snažil promlouvat do metodologických otázek své doby, a to hlavně v padesátých letech, v době vrcholu jeho tvůrčích sil.
|
|
|
Zábava, slavnosti a chování Italů v raném novověku očima českých kavalírů. Příspěvek k proměnám stereotypů v nakládání s volným časem
Šlejmarová, Silvie ; Kubiš, Karel (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Pokud bych se měla pokusit o zařazení této práce do kontextu různých přístupů uplatňovaných v moderní historiografii, zdá se mi, že kolísá někde mezi pokusem o náhled na italskou realitu prvních stoletích novověku vnímanou prizmatem historické antropologie a dějin každodennosti. Z obou dvou směrů jsem se na jejích stránkách snažila uplatnit to nejlepší, co nabízejí, ať už se jedná o historicko - antropologické zaměření se na specifické případy, roli symbolismu v každodenním životě společnosti projevující se navenek v podobě různých gest, zvyků a rituálů důležitých pro utváření a udržení určité představy světa a úzkou návaznost na výsledky sociologického a antropologického bádání.! Z dějin každodennosti jsem si vypůjčila zase důraz na opakovatelnost, všednost a stereotyp, které se v kontextu cestování po Apeninském poloostrově ukázaly také celkově velmi důležitými komponentami v životě elit. Nehledě na tyto dva odlišné přístupy k historickému materiálu bylo mým cílem se především co nejvíce přiblížit k tomu, co nabízejí dějiny kultury vnímané v tom nejširším slova smyslu, které hlavně v posledních zhruba dvaceti letech dodaly historické vědě dostatečně silné impulsy podněcující výzkum v oblasti slavností, festivit a způsobů prožívání volného času vnímaných jako významný prostředek pro rekonstrukci mentality...
|
|
| |
host ::
RSS.