Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Liliputáni. Reprezentace tělesné "odlišnosti" v tradici pražských "přehlídek lidských kuriozit" 1820-1940.
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
V předkládané práci jsem se zaměřil na reprezentace tělesné "odlišnosti" v pražské tradici "přehlídek lidských kuriozit", konkrétně na vystavování tzv. "liliputánů", které se těšilo mimořádné popularitě veřejnosti od počátku 19. století až do čtyřicátých let století následujícího. V úvodních kapitolách představuji pražské "přehlídky lidských kuriozit" jakožto specifickou sociální praxi a snažím se je zasadit do mezinárodního kontextu kultury freakshow v Evropě a Spojených státech. Ve druhé části práce se tyto přehlídky pokouším kriticky interpretovat, přičemž vycházím z teoretických pozic disability studies. Tělesnou "odlišnost" chápu jako diferenční kategorii, která vzniká křížením dobově relevantních ideologií, podílí se na utváření dobových kolektivních a individuálních identit a přispívá k nerovnému mocenskému uspořádání společnosti. V průběhu práce se soustředím na dis/kontinuity v imaginaci "odlišného" těla a snažím se pojmenovat specifika vystavování "liliputánů" v českém kontextu. Klíčová slova: 19. století, tělo, reprezentace, tělesná odlišnost, abnormalita, ideologie 1
Obchodní domy a počátky konzumu v meziválečném Československu
Pauli, Barbora ; Herza, Filip (vedoucí práce) ; Čapská, Veronika (oponent)
Jméno autorky: Barbora Pauli Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, Pátkova 2137/5, 182 00 Praha 8 - Libeň Obor: Obecná antropologie Název práce: Obchodní domy a počátky konzumu v meziválečném Československu Vedoucí práce: Mgr. Filip Herza, Ph.D. Počet znaků: 152.574 Rok obhajoby: 2021 Klíčová slova: Obchodní dům, maloobchod, Brouk a Babka, Bílá labuť, meziválečné Československo, konzumerismus, konzument, reklamní teorie Diplomová práce se zabývá obchodními domy v meziválečném Československu, počínaje rokem 1918, až do konce 30. let 20. stol. Na příkladu firmy Brouk a Babka popisuje důležité aspekty jejich fungování, které se v mnohém rozchází s tradičním pojetím maloobchodního prodeje. Strategie prodeje a reklamy, které zahrnovaly nejrůznější metody a prostředky, zpravidla v obchodní praxi zcela nové, nebo výrazně modifikované, měly za cíl získat velkou masu kupujících zákazníků, formovat jejich spotřební chování v duchu modernity, rychlosti a pokroku, a dlouhodobě si jejich zájem udržet. Ke zvýšení efektivity obchodního odvětví ve stejné době vybízely konkrétními doporučeními a osvětovou činností odborné kruhy. Práce sleduje, jak byla tato doporučení uváděna do praxe konkrétních obchodních domů, chápaných jako nejvyšší stupeň vývoje maloobchodu. Práce je rozdělena na...
Imaginace jinakosti a přehlídky lidských "kuriozit" v Praze v 19. a 20. století
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent) ; Sokolová, Věra (oponent)
Práce se zabývá tradicí vystavování lidských "kuriozit" v Praze a českých zemích v širším kontextu moderních diskurzů ne/způsobilosti a představ o kolektivním těle českého národa. Pražské přehlídky "liliputánů", "obrů", "siamských dvojčat" a dalších "abnormit" jsou zde zasazeny do širšího rámce vývoje zábavní kultury v Evropě od počátku 19. století. Těžiště práce spadá do období přelomu 19. a 20. století, do období rozvoje mezinárodního zábavního průmyslu na jedné straně a expertního vědění o ab/normálním na straně druhé. Jak tvrdím, přehlídky "kuriozit" čerpaly svou popularitu především ze schopnosti artikulovat určité obavy a touhy, spojené jak s vtělenou existencí jednotlivých návštěvníků, tak s jejich představami o tělech společenských, především s imaginacemi kolektivního těla českého národa. Ve čtyřech případových studiích ukazuji, jak performance "kuriozních" těl propojovaly dobové imaginace o etnických, genderových a třídních diferencích a umožňovaly tak v různých historických kontextech reprodukovat představy o společenském řádu a mocenských hierarchiích, které se odrážely rovněž v představě kolektivního těla národa.
Reprezentace jiného v cestopisech Zikmunda a Hanzelky
Chejnová, Anna ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Herza, Filip (oponent)
Má diplomová práce se zabývá reprezentacemi jinakosti v cestopisech Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. I když jde o velmi slavnou dvojici československých cestovatelů, takováto analýza jejich cestopisů ještě nebyla provedena. Svůj výzkum proto zaměřím právě na reprezentace jinakosti v cestopisech, které Hanzelka se Zikmundem na svých cestách psali. V úvodní kratší části práce nastiňuji dobový kontext cestování a politického uspořádání v Československu, ze kterého Hanzelka se Zikmundem odjížděli. Představuji zde také metodologii a nejnovější výzkum cestopisných reprezentací jak v české, tak zahraniční historiografii. V dalších kapitolách se věnuji několika tématům, jež jsem si předestřela ve výzkumných otázkách na počátku práce: Jak prezentují autoři jinakost ve vztahu "my" a "oni" a jak reprezentují sami sebe ve svých textech a se svým automobilem. Při analýze vycházím z prvních vydání cestopisů Zikmunda a Hanzelky, a to z let 1952- 1969. Cestopisy interpretuji jako textový prostor, ve kterém se prostřednictvím sdíleného jazyka utvářejí nejen představy o těch "druhých" (Afričanech, Indiánech, Arabech či Orientu obecně), ale také kritika kapitalismu a kolonialismu a s ní spojené představy o společenském pokroku, socialistickém zřízení a socialistickém člověku.
"Vynález" inteligence a jeho reflexe v českém pedagogickém a speciálně pedagogickém diskurzu, na základě vybraných odborných časopisů od r. 1888 do r. 1944.
Čechová, Anežka ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Herza, Filip (oponent)
Práce se zabývá inteligencí, jako sociálně-kulturním konceptem se svou vlastní historií a vývojem. Dekonstruuje tak naturalizované představy o biologické "podstatě" inteligence, která do dnešních dnů nebyla prokázána. Jsou zde představeny některé mody vědeckého a filosofického uvažování, které se podílely jak na "vynálezu" inteligence, tak na procesu jeho formování. Analýza primárních materiálů umožňuje zmapovat reflexi těchto dominantních vědeckých přístupů k inteligenci v českých odborných diskurzech. Práce zároveň reflektuje významnou roli klasifikace inteligence v hodnocení mentální normy a jinakosti, na základě čehož analyzuje vnímání ne/způsobilosti ve vymezeném historickém období, včetně diskurzivní analýzy reprezentace "postižení". Klíčová slova Inteligence, ne/způsobilost, kraniometrie, eugenika, pedagogika, medicína, biomoc.
Imaginace jinakosti a přehlídky lidských "kuriozit" v Praze v 19. a 20. století
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent) ; Sokolová, Věra (oponent)
Práce se zabývá tradicí vystavování lidských "kuriozit" v Praze a českých zemích v širším kontextu moderních diskurzů ne/způsobilosti a představ o kolektivním těle českého národa. Pražské přehlídky "liliputánů", "obrů", "siamských dvojčat" a dalších "abnormit" jsou zde zasazeny do širšího rámce vývoje zábavní kultury v Evropě od počátku 19. století. Těžiště práce spadá do období přelomu 19. a 20. století, do období rozvoje mezinárodního zábavního průmyslu na jedné straně a expertního vědění o ab/normálním na straně druhé. Jak tvrdím, přehlídky "kuriozit" čerpaly svou popularitu především ze schopnosti artikulovat určité obavy a touhy, spojené jak s vtělenou existencí jednotlivých návštěvníků, tak s jejich představami o tělech společenských, především s imaginacemi kolektivního těla českého národa. Ve čtyřech případových studiích ukazuji, jak performance "kuriozních" těl propojovaly dobové imaginace o etnických, genderových a třídních diferencích a umožňovaly tak v různých historických kontextech reprodukovat představy o společenském řádu a mocenských hierarchiích, které se odrážely rovněž v představě kolektivního těla národa.
Liliputáni. Reprezentace tělesné "odlišnosti" v tradici pražských "přehlídek lidských kuriozit" 1820-1940.
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
V předkládané práci jsem se zaměřil na reprezentace tělesné "odlišnosti" v pražské tradici "přehlídek lidských kuriozit", konkrétně na vystavování tzv. "liliputánů", které se těšilo mimořádné popularitě veřejnosti od počátku 19. století až do čtyřicátých let století následujícího. V úvodních kapitolách představuji pražské "přehlídky lidských kuriozit" jakožto specifickou sociální praxi a snažím se je zasadit do mezinárodního kontextu kultury freakshow v Evropě a Spojených státech. Ve druhé části práce se tyto přehlídky pokouším kriticky interpretovat, přičemž vycházím z teoretických pozic disability studies. Tělesnou "odlišnost" chápu jako diferenční kategorii, která vzniká křížením dobově relevantních ideologií, podílí se na utváření dobových kolektivních a individuálních identit a přispívá k nerovnému mocenskému uspořádání společnosti. V průběhu práce se soustředím na dis/kontinuity v imaginaci "odlišného" těla a snažím se pojmenovat specifika vystavování "liliputánů" v českém kontextu. Klíčová slova: 19. století, tělo, reprezentace, tělesná odlišnost, abnormalita, ideologie 1

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.