|
|
Prověřování v přípravném řízení
Linhart, David ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Prověřování v přípravném řízení Abstrakt Diplomová práce se zabývá prověřováním jakožto první ze dvou fází stádia trestního řízení označovaného jako přípravné řízení. Cílem práce je poskytnout komplexní výklad k prověřování, jeho průběhu, jakož i k vybraným subjektům v jeho rámci vystupujícím. Autor v rámci příslušných pasáží vztahujících se k vybraným institutům prověřování vymezuje nad rámec zákonné úpravy obsažené v trestním řádu pravidla vyplývající z jiných právních předpisů, judikatorních závěrů či závěrů odborné veřejnosti. V této souvislosti autor poukazuje ve vztahu k vybraným institutům na dílčí nedostatky současné právní úpravy, již komparuje s úpravou obsaženou v současné podobě návrhu nového trestního řádu, jenž je dosud nedokončeným výsledkem úsilí rekodifikace trestního práva procesního. Úvodní část diplomové práce pojednává o problematice trestního řízení, jeho účelu a jeho členění na jednotlivá stádia. V rámci jednotlivých stádií trestního řízení je bližší pozornost věnována stádiu přípravného řízení, jeho vnitřnímu členění a jeho formám. Jádro diplomové práce představuje část druhá, jež obecně vymezuje fázi prověřování, její účel, základní zásady v jejím rámci uplatňované, nebo naopak z uplatnění vyloučené, jakož i vybrané subjekty trestního řízení v rámci prověřování figurující. V části...
|
|
|
Rozhodnutí v přípravném řízení
Kubeček, Jan ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Rozhodnutí v přípravném řízení Abstrakt Rigorózní práce na téma Rozhodnutí v přípravném řízení se zabývá tvorbou rozhodnutí, nabýváním účinků rozhodnutí a jejich oznamováním adresátům v přípravném řízení. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení je první fází trestního řízení. Protože se nacházíme v době příprav rekodifikace trestního řádu, kapitola o přípravném řízení vymezuje přípravné řízení de lege ferenda. Rozhodnutí z hlediska teorie práva je individuální právní akt a produkt rozhodovací činnosti státu. Rozhodnutí v přípravném řízení vydávají orgány činné v trestním řízení - policejní orgán, státní zástupce a soud - s připomínkou, že ve výjimečných případech rozhodují v přípravném řízení i jiné subjekty, např. prezident republiky. Problematický výběr místně příslušného soudu a státního zastupitelství v přípravném řízení je rozebrán na případu Davida Ratha. Ústavní soud přikazuje používat výklad právních předpisů, který neumožní dozorujícímu státnímu zástupci vybrat pro rozhodování o stížnosti v zásadě libovolný soud, který se nachází na území obvodu jeho působnosti. Následují předpoklady vydání rozhodnutí. Jedná o určité základní zásady, které musejí být dodržovány při vydávání rozhodnutí. Těmito nejdůležitějšími zásadami jsou zásada oficiality včetně výjimek z této zásady, zásada...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Mandíková, Eliška ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje poškozenému, subjektu trestního řízení. Cílem práce je prostřednictvím komplexního rozboru vybraných témat identifikovat nejpalčivější nedostatky současné právní úpravy. Diplomová práce je rozdělena do osmi hlavních částí. Kapitola první se soustředí na samotné vymezení pojmu poškozený a základní rozdělení na poškozené mající nárok na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení se specifickými právy v adhezním řízení na poškozené bez tohoto nároku. Následuje přiblížení postavení poškozené osoby v trestním řízení s důrazem na její zastupování a problematiku společného zmocněnce. Ústředním pojmem třetí kapitoly je oběť trestného činu, její vymezení a odlišení od pojmu poškozený. V této části je pojednáno o a vybraných institutech zákona o obětech trestných činů a o základních zásadách, které mu vévodí. Vývojem právní úpravy se zabývá kapitola čtvrtá. Popisuje právní úpravu postavení poškozeného v historických trestních řádech a významné novelizace současného trestního řádu, které se dotkly práv poškozeného. Navazující kapitola sleduje vývoj pojetí justice od represivnímu k restorativnímu pojetí, jež přinesla osobám poškozeným trestným činem možnost aktivně se zapojit do řešení konfliktu mezi ním a...
|
|
|
Znalec v trestním řízení se zaměřením na oblast zdravotnictví
Krbcová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
1 Znalec v trestním řízení se zaměřením na oblast zdravotnictví Abstrakt Práce se zabývá zhodnocením právní úpravy znalecké činnosti v trestním řízení podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu. Je členěna do pěti kapitol, které se zabývají historií znalecké činnosti, znalcem, znaleckým posudkem, znaleckým dokazováním a posudky z oboru zdravotnictví. První kapitola mapuje historii znalectví jak ve světovém měřítku, tak pozvolný rozvoj znalecké činnosti na našem území. Druhá kapitola se věnuje znalci, jeho postavení, podmínkám výkonu činnosti a jeho právům a povinnostem. Mezi nejdůležitější práva znalce patří právo na znalečné, které je v práci důkladně rozebráno. Třetí kapitola pojednává o znaleckém posudku, jeho odlišnostech od odborného vyjádření, jeho formě a náležitostech. Na náležitosti znaleckého posudku, respektive jejich změny je kladen velký důraz z důvodu nabytí účinnosti nové právní úpravy. Do třetí kapitoly je zařazena i elektronická evidence znaleckých posudků, která byla vytvořena za účelem digitalizace veřejné správy a v souladu s umožněním podání znaleckého posudku v elektronické formě. Čtvrtá kapitola se zabývá znaleckým dokazováním v trestním řízení. Nejprve je nastíněn obecný úvod k dokazování pro...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Francová, Lucie ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Účast obhájce v přípravném řízení Abstrakt Právo na obhajobu řadíme k nejdůležitějším základním právům osoby, proti níž se trestní řízení vede. Lze ho definovat jako soubor práv, které zákon dává osobě, aby se mohla účinně bránit proti vznesenému obvinění a aby mohla chránit svá práva a zájmy v trestním řízení. Osoba, proti níž se trestní řízení vede, musí být v každém stádiu řízení srozumitelně poučena o svých právech a musí jí být umožněno jejich plné uplatnění. Právo na obhajobu se skládá z několika složek. Jeho nedílnou součástí je právo hájit se v procesu sám a prostředky dle vlastního rozhodnutí, právo zvolit si obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby a právo vyžadovat od orgánů činných v trestním řízení takový postup, aby byl zjištěn skutkový stav věci bez důvodných pochybností a v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Tato diplomová práce je rozvržena na úvod, tři části a závěr. První část práce se zabývá právní úpravou práva na obhajobu a obsahem zásady zajištění práva na obhajobu. Druhá část práce se věnuje postavení obhájce v přípravném řízení. Obhájcem v trestním řízení může být podle § 35 odst. 1 trestního řádu pouze advokát. Předpokládá se, že si obviněný obhájce sám zvolí. Pokud si obviněný obhájce nezvolí, ačkoli ho podle zákona mít musí, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody...
|
|
|
Trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku
Tomanová, Silvie ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
99 Trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku, abstrakt, klíčová slova Abstrakt Tématem diplomové práce je trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku. Diplomová práce se zaměřuje na rozbor relevantní právní úpravy, systematické zařazení trestného činu podvodu, analýzy znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu, komparaci trestného činu podvodu s jinými majetkovými trestnými činy a předestření návrhů de lege ferenda reagující na současnou úpravu trestného činu podvodu. Diplomová práce zároveň rozebírá trestný čin podvodu i z hlediska kriminologického a kriminalistického a dále z hlediska kybernetické kriminality. Diplomová práce je členěna do 6 částí, které jsou dále členěny samostatné kapitoly, případně podkapitoly, body a podbody. V první části diplomové práce je trestný čin podvodu systematicky začleněn do trestního zákoníku mezi trestné činy proti majetku. V této části jsou dále rozebírány vztahy majetkové kriminality. V druhé části diplomové práce je rozebrána stěžejní problematika trestného činu podvodu a dále zejména analýza konstrukce základní skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku. Deskriptivní metoda je doplněna především analýzou judikatury Nejvyššího soudu, kazuistikou a využitím komparativní metody v otázkách znaků skutkových podstat...
|
|
|
Ukládání trestů při souběhu a recidivě
Hrubá, Michaela ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Ukládání trestů při souběhu a recidivě Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá ukládáním trestů při souběhu trestných činů, recidivě a s nimi související nepravé recidivě. Cílem práce je provést komplexní analýzu platné právní úpravy na základě rozboru zákonné úpravy, související judikatury a odborných publikací, a následně doplnit tento rozbor o vlastní úvahy a návrhy de lege ferenda autorky této práce. Česká právní úprava je dále porovnána s právní úpravou italskou, jež demonstruje jiný přístup k trestání souběhu a recidivy. Práce byla vypracována za použití popisné, analytické, syntetické a výkladové metody, a to zejména za použití výkladu jazykového a teleologického. Použita byla rovněž komparativní metoda, a to zejména při komparaci české a italské právní úpravy. Ze strukturálního hlediska je práce rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmů souběh trestných činů, recidiva a dále též nepravá recidiva, přičemž poukazuje na vybrané problémy, vznikající při rozlišování těchto forem mnohosti trestné činnosti. Druhá kapitola práce analyzuje právní úpravu ukládání trestů při souběhu trestných činů, zejména pak posouzení souběhu jako přitěžující okolnosti a ukládání úhrnného a souhrnného trestu, včetně vymezení problematických aspektů právní úpravy ukládání trestů při souběhu....
|
|
|
Účastenství
Hledík, Filip ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Účastenství Abstrakt Problematika účastenství na trestném činu patří k nejsložitějším a nejkomplexnějším institutům trestního práva hmotného. Primárním cílem této diplomové práce je analýza současné právní úpravy institutu účastenství v českém trestním právu. Tato analýza následně umožní zaměřit se na silné stránky české úpravy a zároveň identifikovat a pojmenovat slabé stránky a také vysvětlit důvody těchto nedostatků. Diplomová práce je vnitřně členěna na úvod, čtyři části a závěr. Vzhledem k tomu, že institut účastenství velmi úzce souvisí s většinou oblastí trestního práva, zabývá se první část diplomové práce výkladem základních pojmů trestního práva. Jejich správné pochopení je totiž nezbytným předpokladem k správnému pochopení celého institutu účastenství. Druhá část diplomové práce se zaměřuje na trestní součinnost obecně a jednotlivé formy trestní součinnosti, včetně účastenství v širším a účastenství v užším smyslu. Analyzuje podmínky spolupachatelství a jednotlivé systémy, které může zákonodárce zvolit při úpravě účastenství - monistický systém a dualistický systém. Diplomová práce se následuje zabývá komparací obou systémů a identifikuje jejich výhody a nevýhody. Třetí část diplomové práce přináší rozbor právní úpravy účastenství v užším smyslu v České republice. Třetí část je vnitřně rozdělena...
|
|
|
Vliv mýtu "pravého" znásilnění na rozhodovací praxi vztahových znásilnění
Šimkovská, Nella ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Vliv mýtu "pravého" znásilnění na rozhodovací praxi vztahových znásilnění Ačkoliv je trestný čin znásilnění velmi vážným zásahem do důstojnosti a rozhodování o intimním životě, u široké veřejnosti i v rozhodovací praxi lze spatřovat řadu mýtů, které se do diskuzí o této problematice promítají. Diplomová práce se zabývá problematikou mýtů "pravého" znásilnění a jejich vlivu na rozhodovací praxi vztahových znásilnění. Vztahová znásilnění nepředstavují znásilnění partnerská, nýbrž ta, kde se oběť a pachatel znali déle než 24 hodin - jedná se tedy i o vztahy rodinné, kamarádské, kolegiální i mezi jinými známými. Pomocí metody obsahové kvalitativní analýzy vychází z dohromady 337 pravomocných soudních rozhodnutí krajských a okresních soudů shromážděných na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Práce nejdříve vymezí pojem mýtů "pravého" znásilnění, včetně vymezení jeho dílčích částí, které budou v práci zpracovány. Následně práce rozebírá pět mýtů: většinově se jedná o pachatele ve vztahu k oběti cizích; pachatelé znásilnění trpí parafilií; oběti mají jen fyzické následky; mýtus tzv. "ideální" oběti; a nakonec, že si oběť za znásilnění může sama. Dílčím tématem práce je i otázka trestání "pravých" a vztahových znásilnění, včetně zaměření se na soudy často skloňovaný "exces pachatele", kterému...
|
|
|
Podmíněné odsouzení
Trčková, Michaela ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na rozbor trestu podmíněného odsouzení, který ve své podstatě představuje pilíř trestání pachatelů. Podmíněné odsouzení je dlouhodobě nejužívanějším trestem. Jeho povaha předestírá aktuálnost i v budoucnu, je totiž nepochybné, že podmíněné odsouzení bude hojně ukládáno i nadále. Cílem této rigorózní práce je podrobná analýza účinné právní úpravy, která i v průběhu samotného psaní práce doznala značné změny. Novelizace deklaruje nezastupitelnou roli tohoto trestu, byť v samotném základu je podmíněné odsouzení neměnné. Dalším cílem je propojení teoretického vymezení podmíněného odsouzení s praxí a odhalení úskalí právní úpravy. Autorka se v úvodu věnuje vývoji podmíněného odsouzení, ovšem stěžejními částmi jsou kapitoly tři a čtyři, které pojednávají o podmíněném odsouzení a podmíněném odsouzení s dohledem. Do těchto kapitol autorka promítá i své zkušenosti z praxe, na kterých demonstruje nedokonalosti právní úpravy. Zmínit lze zejména otázku předvolání odsouzeného k veřejnému zasedání, způsob doručování usnesení z veřejného zasedání, vnímání pojmu řádného života, běh zkušební doby v průběhu výkonu nepodmíněného trestu a četnost konzultací s probačním úředníkem. Další kapitola doplňuje předchozí pojednání a týká se podmíněného odsouzení uloženého mladistvému. Nedílnou...
|
host ::
RSS.