|
|
Role grafických pomůcek při školní práci s narativním textem
Pospíšil, Albert ; Vojtíšek, Ondřej (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce se zabývá způsoby, jakými lze využít různých vizuálních nástrojů, pomůcek a organizérů ke znázornění vybraných prvků narativního textu ve školní výuce tak, aby napomáhaly porozumění textu a také jeho interpretaci, aniž by ji sami konstituovaly. Mezi takové pomůcky lze řadit různé mapy, grafy, diagramy, ale také nejrůzněji v prostoru restrukturovaný text, ať již ve tvaru stromů, mraků nebo například různých vzorců. Text je uveden teorií vizuálních pomůcek, jejich přínosem pro výuku a způsoby jejich pojímání a chápání v kontextu napomáhání porozumění. Na tomto základě je poté vystavěna základní kategorizace vizuálních pomůcek, se kterými se lze setkat. V práci následuje analýza některých takových pomůcek či nástrojů a je posuzován jejich přínos pro školní výuku. Následující část se věnuje některým literárně-teoretickým konceptům, které pomáhají osvětlovat dílčí problematiky analyzovaných nástrojů a zároveň utváří základ pro praktické využití těchto nástrojů ve školní praxi. Praktická část se poté věnuje dvěma textům: Babičce Boženy Němcové, na kterou se snaží nahlížet z hlediska prostoru a jeho hranic, a Broži, povídce amerického spisovatele Willama Faulknera, ve které se snaží jednak postihnout časovou souslednost, jednak vnímání prostoru z hlediska vypravěče, a vliv obou problematik na...
|
|
|
Vzpoura materiálu. Publicistika Jiřího Weila ve 20. letech a jeho disertační práce jako revoluční gesto
Kittlová, Markéta ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Disertační práce se věnuje spřízněnosti Jiřího Weila s ruskou revoluční, avantgardní kulturou a sleduje, jak se tato spřízněnost projevovala v autorově publicistice a disertační práci. Zaměřuje se na různé realizace revolučního gesta, které Weilovu činnost spojenou s ruskou revoluční kulturou provázelo, a také na rozporuplnost, která je s tímto gestem spojená. Weilova činnost je nahlédnuta optikou "vzpoury materiálu", vymezenou v návaznosti na Bohumila Mathesia jako konflikt mezi ideologií a intuicí, který je pro Weilovu tvorbu charakteristický. Projevy tohoto konfliktu práce zkoumá na materiálu vybrané Weilovy publicistiky z dvacátých, okrajově třicátých let 20. století a jeho disertace s názvem "Gogol a anglický román 18. století" obhájené na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1928.
|
|
|
Analýza ženských postav a tématu exilu v tvorbě Ivy Pekárkové
Michálková, Denisa ; Šebek, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na prozaickou tvorbu Ivy Pekárkové a její poetický vývoj v časovém horizontu od zhruba 90. let minulého století prakticky až do současnosti. Texty této autorky zachycují cestu do exilu do Severní Ameriky na sklonku 80. let, později přináší velmi netradičně, avšak realisticky zachycený život v okrajových čtvrtích amerického New Yorku, další tvorba se pak ubírá cestou jiných žánrů, kterými jsou především románové cestopisy a "blogoknihy". Vlivem doby své emigrace (1985) tedy Pekárková vypráví příběhy z pozdějších let než většina ostatních autorů a autorek české exilové literatury, přináší také pro českou literaturu poměrně neobvyklé téma multikulturalismu, rasismu a různých tabu. Práce se s využitím oborné literatury soustředí také na vývoj poetiky v tvorbě autorky ve vztahu k ženským hrdinkám, které jsou podstatné a zajímavé především z hlediska témat, jichž jsou nositelkami. Práce bude proto primárně v této druhé části pracovat s teorií třech dimenzí postav, o které pojednává James Phelan. Tento postupný vývoj hrdinek je nejzřetelnější v prvních třech románech, ze kterých bude tato práce vycházet nejvíce. Soustředí se zejména na analýzu a komparaci ženských postav, jež získávají v dílech Ivy Pekárkové podoby osamostatněných hrdinek z přelomu tisíciletí.
|
|
|
Podoby a proměny básnické tvorby Irmy Geisslové
Kýčková, Karolína ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá básnickou tvorbou spisovatelky Irmy Geisslové (1855-1914). Na základě chronologického přehledu, popisu a analýzy zaměřené především na témata, motivy a básnické postupy jednotlivých knižně vydaných autorčiných sbírek si práce klade za cíl postihnout charakteristické rysy, podoby a proměny poezie Geisslové, přičemž v potřebné míře reflektuje její dobové ohlasy a kritiky.
|
|
|
Mystickoerotické pojetí lyrického subjektu v písních kancionálu Zachariáše Jelínka
Churáčková, Karolína ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce se zabývá kancionálem Písně jednoho pravdivého milovníka muk Ježíšových, který byl anonymně vydán moravským exulantem Zachariášem Jelínkem v Berlíně roku 1758. Je drobným příspěvkem k bádání o vlivu pietistického hnutí v české literatuře s cílem poukázat na stále nedostatečnou reflexi této tematiky v českém literárním dějepisectví. Tématem práce je analýza lyrického subjektu písní Jelínkova kancionálu v kontextu pietistické hymnografie a tradice křesťanské mystické erotiky vůbec. Pozornost je věnována specifické podobě mystického vztahu mezi lyrickým subjektem písní Jelínkova kancionálu a Kristem jakožto objektem lásky subjektu.
|
|
|
Irma Geisslová: intimní a veřejná
Pohlová, Anna ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce nahlíží na dílo Irmy Geisslové prizmatem dichotomie veřejného a soukromého. V teoretické části definuje základní pojmy "veřejné" a "soukromé" a rozšiřuje tuto dichotomii o třetí pojem "intimní". Teoretická část dále představuje dva specifické subžánry deníku, básnický deník a journal intime. Ve druhé části jsou komponovány dva portréty autorčiny tvorby, veřejný a soukromý, a práce vrcholí v analýze intimního deníku z roku 1896, jenž se nachází v pozůstalosti Geisslové. Ten je analyzován nejprve z kompozičního hlediska, poté se analýza zaměřuje na tematiku a motiviku. Deník je specifický svou monotematičností, jíž jsou podřízeny veškeré motivy, a na poli soukromé tvorby Geisslové funguje jako do velké míry uzavřený intimní prostor, na němž se ale i přes tuto uzavřenost vyskytují motivy prostupující skrze ostatní soukromou tvorbu. Klíčová slova: Poezie 19. století, Irma Geisslová, deník, soukromé, veřejné, intimní, ženy
|
|
|
Detektivní prózy Hany Proškové
Hrnčárková, Anna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce se soustředí na vybrané detektivní povídky Hany Proškové (Měsíc s dýmkou, 1966; Černé jako smola, 1969) a novelu Stínová hra 1989, v nichž se vyskytuje dvojice detektivů, profesionální nadporučík (později kapitán) Vašátko a bohémský malíř Horác. Tato nesourodá dvojice (rozvážný, nevrlý, induktivně postupující Vašátko na jedné straně a výstřední, intuitivně postupující Horác na straně druhé), sugestivní vylíčení prostředí a vtipné dialogy umožňují autorce rozehrát netradiční zápletky, ve kterých zdaleka nejde jen o vyřešení případu. Práce se zaměří na psychologickou motivaci zločinu a jednání jednotlivých postav a na nastolené otázky po vině, spravedlnosti a etice, které přesahují konvence žánru detektivky a kriminalistické prózy.
|
|
|
Spisovatelky českého undergroundu
Kubáč, Vilém ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Machovec, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměří na ženy spisovatelky v rámci českého undergroundu. Bude v ní brán zřetel na fenomén "ženského psaní" a postavení žen spisovatelek v rámci undergroundové komunity, kde tvořily menšinu. Hypotézou je, zda spisovatelky v českém undergroundu uvědoměle tvořili v rámci "ženského psaní" nebo pod vlivem feminismu. Nabízí se proto otázky, zda měly spisovatelky v undergroundu v rámci ženské emancipace lepší postavení než spisovatelky oficiální či angažované v jiných kontrakulturních společenstvích, a také se ženami v undergroundu i mimo underground, které nebyly literárně činné. Bude vhodné spisovatelky v českém undergroundu komparovat s tvorbou a postavením žen, které tvořily literaturu na Západě. Fenoménem nejen žen v undergroundu je to, že se velmi často věnovaly dalším uměleckým aktivitám jako je hudba či výtvarné umění, proto bude důležitá také komparace s jejich dalšími uměleckými činnostmi. Práce se na celé období kultury od 50 let počínaje fenomén edice Půlnoc a Janu Krecarovou po punkovou generaci 80 let.
|
|
|
Obraz exotických tanečnic v české literatuře dvacátých let 20. století
Wagebaertová, Elizabeth ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Předkládaná práce se zabývá intersekcí genderové a postkoloniální analýzy postav exotických tanečnic ve vybraných dílech české literatury dvacátých a třicátých let 20. století. K tématu postav, jež zosobňují křížení nerovností a spojují v sobě kombinaci tance, hierarchických mocenských vztahů, genderu a orientalizujícího diskurzu, bude přistoupeno interdisciplinárně. Úvodní kapitoly poskytnou kontext pro demonstraci důležitosti zkoumaného fenoménu, a to prostřednictvím reflexe dobové recepce reálných tanečnic jako Josephine Baker, Mata Hari a Anita Berber, které se mohly stát předlohou pro analyzované postavy. Třetí kapitola shrne metodologický přístup ke zkoumanému tématu a čtvrtá kapitola se zaměří na představení teoretických konceptů využívaných při psaní práce. Následující kapitoly pak nabídnou samotnou analýzu postav z obou navzájem se prolínajících perspektiv ve třech dílech - v Divošce Jaje od Benjamina Kličky, Gitě Turaje od Anny Marie Tilschové a Rozkošnicích od Jana Grmely. Potvrzuje se, že i přes některé opakující se motivy a podobnosti nelze kategorii exotických tanečnic pojímat jako homogenní skupinu.
|
|
|
Jídlo, ženy a osobní identitaVybrané kapitoly ze současné české prózy
Słowik, Olga ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Parente Čapková, Viola (oponent) ; Matonoha, Jan (oponent)
Cílem této práce je analýza vybraných způsobů, jakými se v současné české próze realizuje komplexní propojení problému osobní (ženské) identity, genderu a stravovacích praktik. V první části je vymezen teoreticko-metodologický půdorys, který vychází z antropologizujících přístupů k literatuře, především těch rozvíjených v současné polské literární vědě. Podle nich je literatura jedním z druhů jazykové - a šířeji i kulturní - praxe a jeden z nejdůležitějších úkolů literárněvědného bádání představuje interpretace. Další teoretický impuls představuje feministická kritika, což se v práci projevuje jak v gynokritickém výběru analyzovaných textů, tak v zaměření na aspekty tělesnosti, každodennosti a pojímání osobní identity jako vždy genderované. Hlavní část práce tvoří čtyři relativně oddělené interpretační kapitoly (2. - 5.), které jsou dílčími sondami do jednotlivých způsobů literárního uchopení otázky osobní (ženské) identity, genderu a stravovacích praktik. Druhá kapitola se zaměřuje na autobiografické prózy autorek se zkušeností s anorexií. Sleduje se v ní spojování nemoci s hledáním vlastního já, přičemž jako klíčové se ukazují být otázky vztahu k matce, k vlastní tělesnosti, k různě chápané ženskosti a také konflikt mezi autonomií a závislostí na ostatních. Důraz se tu klade také na roli, jakou v...
|
host ::
RSS.