|
|
Analýza vybraných faktorů ovlivňujících výskyt Chalara fraxinea v prostředí.
Havrdová, Ludmila ; Šrůtka, Petr (vedoucí práce) ; Jaroslava, Jaroslava (oponent)
Rozsáhlý výzkum dopadu nekrózy jasanu v různých typech porostu venkovské krajiny (solitérní výsadba, roztroušená výsadba, břehové porosty, suťové lesy a jasanové olšiny) byl proveden na území CHKO Lužické hory v letech 2011 -- 2013. Podíl nekrózy jasanu a 27 proměnných prostředí bylo sledováno na 80 výzkumných plochách a 1045 hodnocených stromech. Vytvořený GLM model vysvětluje cca 27 % variability onemocnění. Jednotlivé modely pro každý typ porostu se od sebe významně lišily a vysvětlily 28 -- 46% variability onemocnění. Mezi proměnné pozitivně ovlivňující dopad onemocnění patří plocha koruny hostitele, plocha jasanu a podíl jasanu na ploše, pokryvnost stromového patra, zástin koruny, severní orientace, keře a travní porost, vertikální heterogenita a směrodatná odchylka TPI. Výška stromu, vzdálenost a míra poškození nejbližšího okolního napadeného hostitele, vzdálenost od vody, sklon a jeho směrodatná odchylka ovlivňují dopad onemocnění negativně. Souběžné poškození Armillaria sp. a Hylesinus fraxini pozitivně ovlivňuje rozvoj onemocnění naproti tomu výskyt Nectria sp. a Aceria fraxinivorus ho průkazně omezuje, pravděpodobně pomocí sekundárních metabolitů. Byla identifikována vysoce průkazná regrese podílu nekrózy jasanu na ploše na počet dní s vlhkostí vzduchu vyšší než 95 % mezi 06 -- 11 hod v době největšího šíření askospor. Protože je přízemní vzdušná vlhkost velmi závislá na lokálních faktorech prostředí, byl vyvinut s pomocí sledovaných faktorů GLM model vysvětlující variabilitu vlhkosti vzduchu. Model vysvětlil 77 % variability vlhkosti vzduchu, přičemž mezi faktory, které ji průkazně ovlivnily, patřily TPI 5 a směrodatná odchylka TPI, orientace, sklon, nadmořská výška, vzdálenost od vody, stromové a keřové patro, výška stromu a některé další. Krajinné útvary byly identifikovány jako faktory (pravděpodobně také skrze vzdušnou vlhkost), které rovněž ovlivňují dopad onemocnění -- například stanoviště na vrcholech a svazích jsou méně poškozovány než stanoviště v údolích. Vegetační typy se značně lišily v rozsahu onemocnění. Obecně platí, že solitérní výsadba a suťové lesy byly průkazně méně poškozovány, než jasanové olšiny a břehové porosty. Porosty s malým objemem korun byly méně poškozeny než porosty s velkým objemem korun. Porosty uvnitř plného lesního zápoje byly méně poškozeny než stromy se srovnatelným objemem korun na otevřených stanovištích a porosty na stanovišti s vyšší vzdušnou vlhkostí (břehové porosty a jasanové olšiny) byly více poškozovány než porosty s menší dostupností vody. Výsledky jasně podporují možnost vytvoření metodiky managementu choroby v lesních porostech a v krajině a její aplikovatelnost.
|
host ::
RSS.