Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 74 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Výběr ústavních soudců v České republice a na Slovensku
Svoboda, Jiří ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na institucionální aspekt (tj. formální právní úpravu) výběru ústavních soudců v České a Slovenské republice. Poté se zaměří na personální aspekt, v nemž je identifikováno, odkud se rekrutují kandidáti na funkci ústavního soudce v obou zemích a jaké vlastnosti se od nich očekávají. Následně je podroben analýze procesní aspekt, tj. jaká měřítka při výběru ústavních soudců aplikují klíčové ústavní orgány (prezident ČR, Senát ČR, Národná rada a prezident SR). Na základě analýzy těchto tří aspektů jsou identifikovány silné a slabé stránky obou systémů a jejich rizikové prvky, které mohou vést k paralýze dotčeného ústavní soudu.
Milosti v ústavním právu
Stejskal, Jakub ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce se zaměřuje na ústavní institut milosti, jak v jeho individuální, tak hromadné formě, přičemž největší pozornost je věnována právní úpravě v České republice. Práce je rozdělena do pěti částí. V první z nich je teoreticky přiblížen pojem milosti a jeho původ, jsou definovány jeho čtyři hlavní podoby, tedy abolice, agraciace, rehabilitace a amnestie, jakožto zvláštní forma milosti udělované hromadně. V této části je rovněž nastíněna právní úprava tohoto institutu ve vybraných státech. Dále jsou na tomto místě uvedeny hlavní důvody pro existenci tohoto institutu i do budoucna, stejně jako jsou uvedeny argumenty opačné. V druhé části je dále rozebrán vývoj tohoto institutu v českých právních dějinách, a to od první ústavy v moderním slova smyslu z roku 1848 do zániku České a Slovenské federativní republiky. Krom ustanovení ústav jsou přiblížena rovněž ustanovení prováděcích zákonů, stejně jako jsou uvedeny příklady individuálních milostí a amnestií, které hrály významnější dějinnou úlohu. Třetí část práce se věnuje současné právní úpravě v České republice, kdy je rozlišen režim čl. 62 a 63 Ústavy. Krom toho je blíže rozebrán vztah ústavní a zákonné úpravy. Zvláštní pozornost je pak na tomto místě věnována zatím poslední vyhlášené amnestii z roku 2013. V této části je pak rovněž shrnuta...
Právo na zákonného soudce
Hruška, Lukáš ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Právo na zákonného soudce Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá základním subjektivním právem na zákonného soudce. Základ práce tvoří rozbor platné právní úpravy na ústavní i podústavní úrovni (formální aspekt) a její interpretace v kontextu hodnotových východisek práva na zákonného soudce (materiální aspekt). Výzkumná otázka diplomové práce zní: "Jsou v České republice zákonná úprava (resp. rozvrhy práce) a praxe v souladu se zásadami a podstatou ústavního práva na zákonného soudce?" V druhé kapitole jsou rozebrány obecné, výchozí a teoretické otázky práva na zákonného soudce, jako např. jeho povaha jakožto základního subjektivního práva, okruh nositelů tohoto práva či vztah práva na zákonného soudce k právu na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Na odpovědích těchto teoretických otázek je ilustrován účel, za nímž bylo právo na zákonného soudce do katalogu základních práv zařazeno, a rovněž i důsledky, které pro nezávislost justice i procesní práva účastníků jednotlivých řízení vyvolává. Původ práva na zákonného soudce je dovysvětlen krátkým exkurzem v kapitole třetí, jež se věnuje několika historickým obdobím, která jsou v souvislosti s nezbytností práva na zákonného soudce skloňována nejčastěji. K bližší analýze institutu zákonného soudce je přistoupeno ve čtvrté kapitole, která...
Rozsah působnosti a pravomoci NKÚ
Votápková, Michaela ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice rozsahu působnosti a pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Téma kontroly vykonávané NKÚ bylo popsáno především v rámci témat popisujících kontrolu vykonávanou orgány státu a kontrolní působnost Úřadu byla popisována jako jedna z nich. Předložená práce se věnuje jen kontrolní působnosti Úřadu a popisuje ji především z ústavně teoretického pohledu. Nemalý prostor je věnován judikatuře soudů, a to nejvíce soudu Ústavního, která byla důležitá pro vymezení osobní působnosti NKÚ a předmětu kontroly. Cílem práce bylo podrobně analyzovat postavení Nejvyššího kontrolního úřadu jako nezávislého orgánu sui generis, jeho pravomoci a působnosti. Diplomová práce je rozdělena na kapitoly, které rozvádějí téma působnosti NKÚ a pomáhají dát do souvislostí informace týkající se samotného tématu. Úvodní kapitoly jsou věnovány historickému přehledu institucí, které předcházely vzniku Nejvyššího kontrolního úřadu a měly nepochybně vliv na současnou podobu Úřadu. Dále je věnována pozornost ústavnímu zakotvení NKÚ, jeho vztahům k ostatním ústavním orgánům a atributům nezávislosti Úřadu. Pozornost je také věnována reálnému výkonu kontrolní působnosti NKÚ a jeho porovnání s kontrolní činností vykonávanou jinými orgány státu. Chronologicky jsou pak popsány snahy zákonodárce rozšířit...
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu
Dienstbier, Jakub ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jakou úlohu v bezpečnostním systému České republiky hrají jednotlivé ústavní orgány, konkrétně prezident republiky, vláda, Parlament a Bezpečnostní rada státu. Za tímto účelem je nejprve zobrazen ústavní systém České republiky na příkladu postavení prezidenta republiky. Hlavní část práce je věnována analýze postavení prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, neboť této kompetenci nebylo v české vědě ústavního práva dosud věnováno komplexní pozornosti. Z tohoto důvodu jsou shrnuty poznatky z československé ústavní historie, které jsou dále využity pro komparaci se stávající právní úpravou. Práce z ústavněprávního hlediska za použití všech obvyklých právních výkladových metod a poznatků jiných vědních oborů vykládá pojmy "ozbrojené síly" a "vrchní velitel." Na takto provedený výklad navazuje kritika podústavní právní úpravy a stanovení obsahu vrchní velitelské pravomoci. Text dále popisuje další činnosti prezidenta republiky s bezpečnostním rozměrem, zejména odůvodňuje jeho oprávnění ve vztahu ke zpravodajským službám. V druhé kapitole jsou rozebírány dvě zvláštní kompetence vlády a Parlamentu, a sice pravomoc rozhodovat zásadní bezpečnostní otázky a činnost při civilní a demokratické...
Ústavní zakotvení a postavení státního zastupitelství jako orgánu veřejné žaloby
Habily, Yannick ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat komplexní rozbor ústavního zakotvení a postavení státního zastupitelství. Ústavním zakotvením státního zastupitelství rozumím jeho vymezení a systematické řazení v Ústavě. Pod pojmem postavení státního zastupitelství pak rozumím míru autonomie a pozici státního zastupitelství v systému orgánů veřejné moci, včetně vztahu k těmto orgánům. V souvislosti s vymezeným cílem práce se rovněž zabývám problematikou historického vývoje institutu veřejné žaloby a úvahami nad možnou změnou jeho zakotvení. Státní zastupitelství je soustavou úřadů státu, které zastupují stát při ochraně veřejného zájmu. Ústava pověřuje státní zastupitelství úkolem zastupovat veřejnou žalobu v trestním řízení. Právě tento úkol činí ze státního zastupitelství jedinečnou a nezastupitelnou instituci, jež se společně se soudy podílí na výkonu trestní spravedlnosti, a je tak tedy orgánem nezbytným pro fungování právního státu. Vlastní text práce je členěn, vyjma úvodu a závěru, do celkem šesti ústředních kapitol. Prostřednictvím první kapitoly je podán přehled historického vývoje orgánů veřejné žaloby v kontinentální Evropě a zvlášť pak pojednávám o vývoji veřejné žaloby na našem území. Ve druhé kapitole se blíže věnuji zákonné úpravě státního zastupitelství s důrazem na jeho organizaci, správu,...
Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů
Derka, Viktor ; Hřebejk, Jiří (oponent)
217 Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá interdisciplinárně tématy správního a ústavního práva, a to zejména otázkami opakovaného ustanovování soudních funkcionářů ve spojení s časově omezenými funkčními obdobími. Hlavní posuzovanou hypotézou je v kontextu daného tématu deklarovaná protiústavnost současné správní praxe spojená s opakovaným jmenováním i časově omezenými funkčními obdobími. Současná praxe pověřování soudců či předsedů senátu výkonem jednotlivých úkolů soudní správy dle zákona o soudech a soudcích též představuje deficity v oblasti právního státu. Toto je v případě moci soudní poměrně nešťastné, zvláště prismatem toho, že Ministerstvo spravedlnosti není ve své dozorčí úloze příliš aktivní. Proto je vedlejším účelem této práce též nabídnout alternativní efektivnější modely současné byrokratické soudní správy. Za tímto účelem práce vychází nejen z teoretickoprávních hledisek reprezentovaných primárními prameny ve formě zákonů, jiných předpisů a judikatury spolu se sekundárními prameny ve formě odborných článků a jiných publikací, nýbrž také vychází z vlastní analýzy aktuální správní praxe, ve které je čerpáno zejména z bezpočtu žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na popis české úpravy...
Ústavní transformace a zánik čs. federace po listopadu 1989
Janeček, Viktor ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce o ústavní transformaci a zániku československé federace po listopadu 1989 se soustředí na legislativní reflexi politických změn a posunů v situaci nominální federace, v níž státoprávní ambice jedné ze dvou federálních republik nikdy nebyly fakticky naplněny. Důsledkem této situace byl zánik federálního státu, dojednaný politickými reprezentacemi národních republik při snaze zorganizovat zánik státu co možná legálními prostředky, z větší části vytvářenými ad hoc. Cílem práce je popsat tyto legislativní prostředky legálního zániku státu od politické formulace zásad přes procesy tvorby a přijímání až po jejich konečnou podobu. První část se věnuje vzniku československé federace v roce 1968, přerušení procesu federalizace v období tzv. normalizace a pokračování tohoto procesu po změně politického rozdělení sil v roce 1989, včetně návrhů komunistické a opoziční ústavy v závěru téhož roku. Druhá část diplomové práce popisuje transformaci československé federace tak, jak probíhala v prvním roce po převratu. Zahrnuje pojednání o integrujících prvcích federativního státu a věnuje se dvěma zákonům, které ve své době upravily rozdělení kompetencí mezi národní republiky a federální stát, tzv. malému a velkému kompetenčnímu zákonu. Třetí část popisuje politické posuny, vytvářející názorová...
Soudní soustava ČR
Hercíková, Monika Rita ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Téma diplomové práce je zaměřeno na uspořádání soudní soustavy ČR. Cílem práce je podat základní ucelený pohled na organizaci soustavy soudů rozvedený o bližší analýzu týkající se personálního obsazování a celkového fungování jednotlivých soudů. Úvodní část práce se zabývá historickým vývojem soudnictví na českém území, zejména organizací soudní soustavy v období tzv. první republiky (1918-1938). Prvorepubliková soustava soudů z větší míry navazovala na základě přijetí recepčního zákona číslo 11/1918 Sb. na úpravu rakouského a uherského soudnictví. Postupně došlo ke sjednocení rozdílné úpravy soudní organizace v českých zemích a na Slovensku. Soudní soustava první republiky se vyznačovala vysokou mírou specializace, soudy byly děleny na soudy řádné, specializované a rozhodčí soudy. Soustava obecných soudů je tvořena soudy okresními, krajskými, vrchními, Nejvyšším soudem a Nejvyšším správním soudem. Součástí práce je rovněž popis fungování soudcovských rad, vzniku, trvání a zániku funkcí soudců a přísedících. Zvláštní pozornost, vyjma soustavy obecných soudů, je věnována Ústavnímu soudu jakožto zvláštnímu soudnímu orgánu ochrany ústavnosti, vycházející z koncentrovaného modelu ústavního soudnictví a samotnému vývoji Ústavního soudu od jeho vzniku v roce 1920. Ústavní soud by měl fungovat zejména...
Soudní soustava v ČR
Plachý, Rostislav ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Soudní soustava v ČR Abstrakt Účelem této diplomové práce je podat ucelený obraz o soudní soustavě v ČR, zejména o jejích kořenech, současném stavu a možném budoucím vývoji. První část práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých jsou postupně vykládány pojem soudnictví a jeho funkce, důležité zásady týkající se soudnictví, související pojmy a základní rozdělení druhů soudů. Druhá část je rozdělena do pěti kapitol, které jsou odděleny důležitými historickými událostmi. V těchto kapitolách je shrnut historický vývoj soudní soustavy v období od Rakouska-Uherska do rozpadu ČSFR s důrazem na soustavu obecných soudů. Na konec této části státu uvádím osobní zhodnocení. Třetí část tvoří stěžejní část této práce. Tato část v první kapitole vymezuje relevantní právní předpisy, které se soudní soustavy týkají a dále následuje šest kapitol, které se postupně věnují okresním soudům, krajským soudům, vrchním soudům, Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu. U jednotlivých soudů je popsána jejich pozice v soudní soustavě, obsazení z pohledu soudců, vnitřní organizace, příslušnost, vztah k ostatním soudům, přitom je kladen důraz na okresní soudy. Poslední kapitola této části se zabývá stručným výkladem o Ústavním soudu, a to zejména jeho rozhodovací činnosti. Ve čtvrté části je v potřebném rozsahu rozebrána...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 74 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Hřebejk, Jan
1 Hřebejk, Jiří,
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.