|
|
Analýza učiva v učebnici českého jazyka pro 8. ročník základní školy z hlediska kognitivních nároků na žáka
Milčáková, Jitka ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
česky Cílem této práce je zjištění kognitivní náročnosti jednoho tematického okruhu v nejvíce užívané učebnici českého jazyka pro 8. ročník základních škol, konkrétně okruhu Tvarosloví v učebnici od nakladatelství Fraus. K posouzení kognitivní náročnosti úkolů prezentovaných v učebnici byla zvolena čtyři kritéria, dvě teoretická (Bloomova taxonomie kognitivních cílů a verbální subtesty vybraných testů inteligence) a dvě empirická (výsledky žáků v námi sestaveném testu a názor paní učitelky). Výsledná zjištění mohou být podnětem pro další analýzy a být přínosem pro autory učebnic.
|
|
|
Tvorba metafor žáků 8. tříd
Kurincová, Taťána ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Sochy, obrazy, básně, převratné objevy a teorie, toto vše nás od pradávna fascinuje a nutí se zamýšlet nad neuvěřitelnými schopnostmi jejich tvůrců. Pokládáme si stále dokola otázky, jak je možné, že někteří lidé jsou obdařeni takovým darem, talentem či dokonce géniem. Zejména psychologie je již ze své podstaty přímo "živnou půdou" takovýchto otázek a úvah. Kdo jiný než psychologové, zkoumající lidskou duši, by se měl pokusit objasnit otázky spojené s talentem, tvůrčím nadáním, imaginací a dalšími schopnostmi provázejícími tvůrčí úsilí. Přesto, i po mnoha desetiletích výzkumů a bádání, právě v této oblasti panuje značná neshoda a nejasnost. Řekla bych, že až symbolicky se různí názory jednotlivých psychologů, tak jako se různí výtvory jednotlivých vědců a umělců. I přes tuto myšlenkovou a ideovou rozmanitost vnesly jejich studie v průběhu 20. století, především v jeho druhé polovině, do problematiky tvořivosti mnoho poznatků, a nových zjištění. Přispěl k tomu bezpochyby i fakt, že začali zkoumat tvořivost již u malých dětí a nejen u dospělých, "prokazatelně kreativních jedinců". Mnozí psychologové, pedagogové a další odborníci se v současné době shodují, že zkoumat tvořivost u dětí je stejné, jako bychom měli možnost ji zkoumat v její "krystalické podobě."
|
|
|
Psychologická intervence u matek nedonošených dětí
Matoušová, Milada ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Disertační práce je zaměřena na problematiku předčasného porodu a vlivu narození nedonošeného dítěte na psychický stav jeho rodičů. Zejména matky nedonošených novorozenců zpravidla prožívají předčasný porod velmi negativně, ale jedná se o složitou životní situaci, která klade zvýšené nároky na oba rodiče, resp. celou rodinu. Stupeň nezralosti a zdravotní stav nedonošeného dítěte zásadním způsobem ovlivňují a narušují kontakt a ranou interakci rodič-dítě, což má vliv na celý vývoj jejich vzájemného vztahu. S následky nedonošenosti se mohou rodiče i dítě vyrovnávat dlouhou dobu, protože nezralost dítěte při narození s sebou nese riziko zdravotních problémů po celý jeho život Lékařská péče o nedonošené novorozence je v České republice na vysoké úrovni a statistické ukazatele péče o tyto děti se drží v celosvětové špičce. V rámci komplexního přístupu k tělesnému a duševnímu zdraví jedince by bylo žádoucí doplnit vynikající lékařskou péči o předčasně narozené děti o psychologickou podporu a pomoc věnovanou jejich rodičům, a později, v případě potřeby, celé rodině. Klíčová slova: rizikové těhotenství, předčasný porod, prenatální vývoj, hranice viability, nedonošený novorozenec, raná interakce, kojení, péče o dítě
|
|
|
Žákovské připisování příčin po úspěchu a neúspěchu
Saitlová, Barbora ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou připisování příčin a prožitku úspěchu a neúspěchu u žáků. V teoretické části se snažím zpracovat atribuční proces v celém jeho kontextu. Zvláštní pozornost věnuji atribučnímu procesu ve školním prostředí, a to jak z pohledu žáka, tak z pohledu učitele, neboť žák i učitel jsou v neustálé interakci a dochází tak ke vzájemnému ovlivňování. Atribuční proces se dále snažím zasadit i do dynamického modelu motivace výkonového chování podle H. Heckhausena. Ve výzkumné části se pokouším zjistit, čím vším může být atribuční proces ve školním prostředí ovlivněn. Proces připisování příčin sleduji v rámci různých reálných školních situací a zajímá mne, zda může být vliv dané situace natolik silný, že způsobí změny v atribučních strategiích. Zároveň se zaměřuji na změny atribučních strategií před samotným výkonem (tedy očekávanou atribucí) a po samotném výkonu (tedy zpětnou atribucí). Kromě atribučních strategií se také zabývám prožitkem úspěchu a neúspěchu a možnostmi jeho ovlivňování (opět přes různé školní situace) a dalšími proměnnými vyplývajícími především z Heckhausenova motivačního modelu (např. příprava, vnímání důsledků a spokojenost s výsledkem). Zároveň se snažím zjistit, zda existují nějaké specifické vazby mezi proměnnými v různých skupinách žáků.
|
|
|
Řešení úkolů / problémů u žáků základní školy (se zaměřením na strategii "hádání odpovědí")
Říhová, Miroslava ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Řešení problémů je jedním z významných témat psychologické teorie. Jedná se ale také o oblast, kde se teoretické poznatky z psychologie úzce váží s praxí. Jednou z oblastí, kde se problematika řešení problémů, především pak volba strategie, jeví důležitou, je školní prostředí, zejména proces vyučování. V rámci vyučování jsou totiž žákovi kladeny otázky, na něž má odpovídat, a předkládány úkoly, které má řešit. Za tímto účelem si žák může volit různé druhy strategií. Ty se mohou lišit podle toho, zda jsou úkoly nebo otázky pro žáka dobře pochopitelné a snadné k řešení, nebo zda k jejich vyřešení chybí potřebné nástroje. V takovém případě se z předloženého úkolu může stát pro žáka problém. V naší práci se zaměřujeme především na jeden typ strategie řešení úkolů jako problémů, a to na strategii hádání.
|
|
|
Učení sociálním reáliím v mladším školním věku v případě LMP
Vojtíšková, Marika ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá výzkumem učení sociálním reáliím u dětí s lehkým mentálním postižením. Autorka shrnuje úvahy Jeana Piageta o morálním vývoji (zvláště na základě jeho textů The Moral Judgment of the Child a La psychologie de l'enfant), především tedy vymezení jeho jednotlivých stádií (anomie, heteronomie a autonomie). S touto teorií je porovnáno věcné učení sociálním reáliím, jak je zakotveno v Rámcovém vzdělávacím programu. Jádro práce pak leží v aplikaci nástrojů Piageta a jeho pokračovatelů na vzorek dětí s lehkým mentálním postižením ze Základní školy pro žáky s mentálním postižením LOPES v Praze-Čimicích. Výzkum ve strukturovaném rozhovoru ověřoval rozumění tří příběhům s typově různými, morálně zhodnotitelnými situacemi (proslovení nepravdy, poškození majetku, způsobení nepříjemné situace) na starší a mladší věkové vrstvě vzorku. V textu je rovněž zachycen výzkum pilotní, který pomohl se zpřesněním nástroje. Závěr práce se pak nevěnuje pouze samotným výsledkům výzkumu, nýbrž i jejich reflexi učitelkou, mající zkušenost s podobnými dětmi (nikoliv však přímo s probandy výzkumu). Tím je potvrzena širší platnost závěrů bakalářské práce a možnost východiska pro další výzkum.
|
|
|
Sociálně-emoční charakteristiky nadaných dětí předškolního věku
Bartoňová, Anna ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou nadaných dětí předškolního věku. Cílem předkládané práce je zjistit a popsat sociálně-emoční charakteristiky nadaných předškoláků. V teoretické části se věnuje obecně vymezení pojmů nadání a talent, vymezení znaků nadaného dítěte předškolního věku a jeho rozpoznávání. Zaměřuje se na v literatuře uváděné charakteristiky nadaného předškoláka a důraz klade především na sociálně-emoční oblast. V empirické části, která využívá kvalitativní metodologie, bylo sledováno 6 předškolních dětí, které byly svými učitelkami označeny jako nadané. Hlavními metodami bylo nezúčastněné pozorování a strukturované rozhovory s učitelkami nadaných dětí. Na základě mého pozorování jsem zjistila, že některé sociálně-emoční projevy se vyskytovaly u pozorovaných nadaných dětí ve větší míře. V prvé řadě se jednalo o roli vůdce ve skupině, kterou téměř všechny pozorované dětí zastávaly. Častěji komunikovaly s autoritou bez ostychu a sebevědomě. U většiny z nich byla také patrná silná potřeba učitelku o něčem informovat či se jí s něčím pochlubit. Většina sledovaných dětí měla ve třídě své blízké kamarády. Převažovala u nich hra kolektivní, během níž mezi své vrstevníky často rozdělovaly úkoly či je za něco káraly. Do aktivit šla většina sledovaných dětí s velkým nadšením a během dne u...
|
|
|
Problematika nadaných žáků v přípravě učitelů primární školy
Krčmářová, Tereza ; Spilková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Dizertační práce se zabývá problematikou implementace tématu vzdělávání nadaných žáků do přípravy učitelů primárních škol. V teoretické části práce jsou na základě odborné literatury zpracovány nejvýznamnější poznatky týkající se teorie a koncepcí nadání. Hlavní pozornost je věnována osobnosti nadaného dítěte v předškolním a mladším školním věku, jeho identifikaci, specifickým projevům chování a potenciálním problémům. Dále jsou shrnuty základní organizační formy, strategie a modely vzdělávání nadaných. Vzhledem k současnému trendu integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se práce soustřeďuje na problematiku vzdělávání nadaných žáků v běžné třídě. V další části jsou popisovány specifika vývoje a stav systému péče o nadané žáky v České republice. Závěrečná kapitola je věnována problematice osobnosti učitele a jeho vzdělávání. Cílem výzkumné části práce je v akčním výzkumu, na základě plánování, opakovaného realizování a vyhodnocování vlastní výuky, vytvořit koncepci kurzu zaměřeného na problematiku mimořádně nadaných žáků jako součásti pregraduální přípravy učitelů primárních škol na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
|
|
| |
|
|
Social relationships of artistically talented adolescents and their peers
Borovský, Matej ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
ANOTÁCIA Táto práca sa venuje kvalite sociálnych vzťahov umelecky nadaných adolescentov a porovnáva ich so sociálnymi vzťahmi ich rovesníkov. Skúmané oblasti zahŕňajú vzťahy k rovesníkov a vzťahy k rodičom a ďalším autoritám. Výsledky výskumu sú následne porovnané s informáciami z odbornej literatúry, týkajúcej sa vzťahov adolescentov, konkrétne intelektovo nadaných adolescentov. Výskumný materiál bol zozbieraný pološtruktúrovanými rozhovormi so šiestimi respondentmi v dvoch skupinách. Prvá skupina bola tvorená tromi umelecky nadanými adolescentmi, druhá bola tvorená tromi adolescentmi bez umeleckého záujmu. Následne bol materiál analyzovaný prostredníctvom tematickej analýzy. Výsledky analýzy a porovnanie s literatúrou je uvedené v záverečných kapitolách práce. KĽÚČOVÉ SLOVÁ sociálne vzťahy, adolescencia, umelecky nadaní, tematická analýza, kvalitatívny výskum
|
host ::
RSS.