|
|
Prestiž povolání učitele
Fiala, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Práce se zabývá problematikou prestiže povolání učitele. Hlavním cílem práce je pokusit se zjistit, jak sami učitelé vnímají prestiž spjatou s jejich povoláním. Výzkum spočíval v hloubkových polostrukturovaných rozhovorech s učiteli na toto téma a v jejich následné analýze. Ukázalo se, že ačkoliv učitelé zaujímají v rámci škál prestiže povolání pravidelně přední příčky, při rozhovorech projevovali názor, že prestiž spjatou s jejich povoláním považují za velmi nízkou. Práce dále předkládá a podrobněji popisuje faktory, které se na základě analýzy realizovaných rozhovorů ukázaly v souvislosti s nízkým sebehodnocením učitelů z hlediska prestiže jako hlavní. Jde především o relativně nižší finanční ohodnocení a s tím spjatou nižší životní úroveň, která nutí učitele k vedlejším příjmům. Dále pak z analýzy vyplynulo, že na nízké sebehodnocení učitelů má vliv údajná nižší obtížnost pedagogických fakult, obtížné posuzování výsledků práce a nedoceněnost náročnosti práce ze strany veřejnosti. Opomenout nelze ani malý vliv školských odborů a neexistenci profesních organizací, které by hájily zájmy učitelů. V neposlední řadě má na nízké sebehodnocení učitelů vliv i přesvědčení veřejnosti, že učitelství není odborným a vysoce kvalifikovaným povoláním. V pozadí řady uvedených faktorů pak identifikuji dle mého...
|
|
|
Doporučování jako denní praxe každého z nás
Matoušová, Barbora ; Osuský, Michal (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá doporučováním jako všudypřítomným fenoménem, především pak jeho mechanismem fungování. Doporučování je běžnou součástí komunikace každého z nás. Jedná se o rozhovor na libovolné téma mezi přáteli či známými, kteří mají s daným tématem určitou vlastní zkušenost a na jejím základě vědomě druhému poskytují negativní či pozitivní referenci o probíraném výrobku, službě či události. Není však neobvyklé, že podstata doporučování je využívána k marketingovým a komerčním účelům, jakými jsou například reklamy nejrůznějších podob, webové stránky či určité mobilní aplikace. Na doporučování jakožto specifickou formu sociální komunikace můžeme pohlížet z několika různých úhlů pohledu. Běžné je si dle tradičních modelů komunikační situaci rozčlenit na aktéry, obsah, formu a záměry a efekty. Tyto obecné poznatky jsou v této práci pak dále propojeny s jednotlivými oblastmi života, jakými jsou zábava, služby, základní věci a výrobky denní spotřeby, nadstandardní výrobky a sociální vztahy. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že klíčovým konceptem v mechanismu doporučování je důvěra. Ta hraje důležitou roli ve všech složkách struktury doporučování. Nakonec jsou výsledky analýzy v práci také srovnány s poznatky z odborné literatury a předchozích výzkumů.
|
|
|
Raná socializace dětského čtenářství v rodině a její vliv na školní úspěch
Gorčíková, Magdaléna ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Katrnák, Tomáš (oponent) ; Straková, Jana (oponent)
Předmětem disertační práce je výzkum rané fáze čtenářské pre-gramotnosti na prvním stupni základní školy. Zkoumáme její souvislosti s odlišným sociálně-kulturním prostředím rodiny (vzdělání, dvě podoby kulturního kapitálu). V teoretické části nastiňujeme dosavadní výsledky bádání jazykového a kognitivního vývoje dětí tvořící pre-gramotnost, a to v kontextu sociálního zázemí a konceptu specifické formy kulturního kapitálu v podobě čtenářského klimatu v rodině. V rámci šestiletého panelového výzkumu Čtení a psaní školáků (N = 439 dětí a jejich rodičů) z pražských a středočeských ZŠ jsme mapovali (a) existenci rozdílů na počátku školy v úrovni pre-gramotnosti na základě sociálně-kulturního klimatu rodiny a (b) efekty předchozí úrovně této pre-gramotnosti v prvních letech školy a charakteristik rodiny dítěte na studijní výsledky (školní prospěch v páté třídě, přechod na víceletá gymnázia od třídy šesté). Děti vstupují do školy s rozdílnou úrovní pre-gramotnosti, ale náskok těch, kdo vykazují vyšší úroveň počáteční gramotnosti se nesetře ani po dvou letech školní docházky (zamítáme hypotézu Matoušův efekt). Rozdíly lze vysvětlit na základě vzdělání a efektu částečně i kulturního zvýhodnění. Úroveň čtenářské pre-gramotnosti na počátku prvního stupně má vliv na školní výsledky na jeho konci. Současně...
|
|
|
Mezigenerační přenos výchovných stylů z orientační do prokreační maloměstské rodiny
Vaňhal, Miroslav ; Gorčíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Mazáková Šetinová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přenosem výchovných stylů v rodinách. Je koncipována jakožto případová studie týkající se dvou generací rodin z českého maloměsta zvaného Říční. Cílem této práce bylo popsat, jak výchovný styl, kterým je člověk vychováván svými rodiči ovlivňuje jeho přístup k výchově k vlastním dětem. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, které se věnují rodině, výchově a mezigeneračnímu přenosu. V každé z těchto částí jsou definovány pojmy, se kterými se dále pracuje a jsou shrnovány dosavadní relevantní poznatky. Praktická část nejprve čtenáři prezentuje využitou metodologii a poté se věnuje interpretaci dat a zodpovídání jednotlivých výzkumných otázek. Vychází se mého zde z kvalitativního výzkumu, v jehož rámci byly provedeny polo-strukturované rozhovory s nynějšími rodiči a prarodiči. Výstupem z provedené tematické analýzy je popsání toho, jak respondenti z obou generací byli vychováváni, jak výchovu hodnotí a o jaké styly by se mohlo jednat. Načež je navázáno popsáním toho, jaký vliv může mít výchovný styl v mezigeneračním horizontu. Konkrétněji byl při výzkumu nalezen silný vliv sociálního učení. Menší důraz byl dotazovanými kladen na nastavování odlišných praktik na základě hodnocení výchovy a chování rodičů. Změny ve společnosti se zdají býti rovněž faktorem.
|
|
|
Prestiž povolání učitele
Fiala, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Práce se zabývá problematikou prestiže povolání učitele. Hlavním cílem práce je pokusit se zjistit, jak sami učitelé vnímají prestiž spjatou s jejich povoláním. Výzkum spočíval v hloubkových polostrukturovaných rozhovorech s učiteli na toto téma a v jejich následné analýze. Ukázalo se, že ačkoliv učitelé zaujímají v rámci škál prestiže povolání pravidelně přední příčky, při rozhovorech projevovali názor, že prestiž spjatou s jejich povoláním považují za velmi nízkou. Práce dále předkládá a podrobněji popisuje faktory, které se na základě analýzy realizovaných rozhovorů ukázaly v souvislosti s nízkým sebehodnocením učitelů z hlediska prestiže jako hlavní. Jde především o relativně nižší finanční ohodnocení a s tím spjatou nižší životní úroveň, která nutí učitele k vedlejším příjmům. Dále pak z analýzy vyplynulo, že na nízké sebehodnocení učitelů má vliv údajná nižší obtížnost pedagogických fakult, obtížné posuzování výsledků práce a nedoceněnost náročnosti práce ze strany veřejnosti. Opomenout nelze ani malý vliv školských odborů a neexistenci profesních organizací, které by hájily zájmy učitelů. V neposlední řadě má na nízké sebehodnocení učitelů vliv i přesvědčení veřejnosti, že učitelství není odborným a vysoce kvalifikovaným povoláním. V pozadí řady uvedených faktorů pak identifikuji dle mého...
|
|
|
Potenciál knih jako zdroj kognitivního kulturního kapitálu: vliv na dosažené vzdělání a socioekonomický status
Gorčíková, Magdaléna ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce Potenciál knih jako zdroj kulturního kognitivního kapitálu: vliv na dosažené vzdělání a socioekonomický status se zabývá sociokulturním fenoménem čtení, jež jako kognitivní dovednost je těsně spjato se základními potřebami dítěte a návykem pracovat a učit se. Cílem této práce je zmapovat mechanismus této kulturní aktivity (jako specifický typ kulturního kapitálu), který nejen v rámci rodiny ale i školy formuje individuální schopnosti jedinců jako předpoklad úspěchu v životě. V teoretické části popisuje životní etapy čtení s jasně vymezenými čtenářskými návyky a utváření vztahu ke knize, nastiňuje koncepci kognitivního kulturního kapitálu a shrnuje význam vnějších determinantů pro vznik a rozvoj čtenářského zájmu. Empirická část pracuje s datovou bází z výzkumu Distinkce a hodnoty 2008 (SOÚ AV ČR, v.v.i.), kde je představena struktura čtenářského klimatu (dostupnost domácí knihovny, nápodoba čtenářských vzorů, interakce o čteném s dítětem i vlastní četba v dětství). V návaznosti na domácí čtenářskou socializaci dětí je analyzován vliv čtenářského klimatu v oblasti vzdělání: na školní výsledky základní škole, přechody mezi jednotlivými stupni vzdělanostního systému (střední škola a vysoká škola) nejvyšší dosažené vzdělání a mezigenerační vzdělanostní mobilita. Dále je analyzován vliv...
|
|
|
Islámská civilizace: Srovnání reprezentativních výkladů
Gorčíková, Magdaléna ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Diplomová práce Islámská civilizace: srovnání representativních výkladů představuje teoretický a historický přístup ke komparativnímu zkoumání islámské společnosti interpretací a srovnáním stěžejních autorů, v němž je důraz kladen jednak na základní sociální vzorce této společnosti v dlouhodobém a dynamickém vývoji jednak na její roli v rámci modernizačních transformací. Hlavním cílem je selektivní reflexí přispět k pochopení dlouhodobých historických zkušeností islámu, jeho charakteristických světových názorů a institucionálních vzorců a rovněž i způsobů, jak se podílí na světových dějinách. K tomu je využito interpretací a srovnání několika vybraných autorů se zvláštním zaměřením na koncept muslimské společnosti ve studiích Arnošta Gellnera. První část práce se věnuje zejména vymezení konceptu islámské civilizace jako jednoho z velkých sociálně-kulturních celků v euroasijském makroregionu. Druhá část práce se zaměřuje na politické tradice a transformace a dílče i na ekonomickou strukturu islámské civilizace. V poslední části práce je pak věnována pozornost islámské společnosti jakožto možné alternativní modernitě v komparaci s různými koncepcemi interpretace islámu dalších společenskovědních badatelů.
|
|
|
Doporučování jako denní praxe každého z nás
Matoušová, Barbora ; Osuský, Michal (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá doporučováním jako všudypřítomným fenoménem, především pak jeho mechanismem fungování. Doporučování je běžnou součástí komunikace každého z nás. Jedná se o rozhovor na libovolné téma mezi přáteli či známými, kteří mají s daným tématem určitou vlastní zkušenost a na jejím základě vědomě druhému poskytují negativní či pozitivní referenci o probíraném výrobku, službě či události. Není však neobvyklé, že podstata doporučování je využívána k marketingovým a komerčním účelům, jakými jsou například reklamy nejrůznějších podob, webové stránky či určité mobilní aplikace. Na doporučování jakožto specifickou formu sociální komunikace můžeme pohlížet z několika různých úhlů pohledu. Běžné je si dle tradičních modelů komunikační situaci rozčlenit na aktéry, obsah, formu a záměry a efekty. Tyto obecné poznatky jsou v této práci pak dále propojeny s jednotlivými oblastmi života, jakými jsou zábava, služby, základní věci a výrobky denní spotřeby, nadstandardní výrobky a sociální vztahy. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že klíčovým konceptem v mechanismu doporučování je důvěra. Ta hraje důležitou roli ve všech složkách struktury doporučování. Nakonec jsou výsledky analýzy v práci také srovnány s poznatky z odborné literatury a předchozích výzkumů.
|
|
|
Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů-imigrantů na českých školách
Strnadová, Kristýna ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Kristýna Strnadová Název práce: Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů-imigrantů na českých školách Abstrakt Diplomová práce Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů- imigrantů na českých školách se zabývá fenoménem překonávání jazykové bariéry pomocí osvojování hostitelského jazyka u imigrantů, kteří se přestěhují do nové země. Cílem této práce je zmapovat průběh překonávání jazykové bariéry z pohledu žáků-imigrantů s ohledem na různé faktory, které proces ovlivňují (kulturní a sociální kapitál, mateřský jazyk, věk atd.). V teoretické části práce popisuje zásadní význam hostitelského jazyka jako prostředku komunikace v rámci socializace a integrace imigranta do nové společnosti, nastiňuje specifika interkulturní komunikace mezi osobami odlišných národností, shrnuje faktory, které osvojování hostitelského jazyka ovlivňují, a seznamuje se situací na českých školách ve spojitosti s jazykovou bariérou. Empirická část je založena na polostrukturovaných rozhovorech se studenty-imigranty tří různých národností (ukrajinské, vietnamské a rumunské). Získané rozhovory jsou analyzovány pomocí deskriptivního a hodnotícího kódování a na jejich základě je získána charakteristika procesu překonávání jazykové bariéry v závislosti na národnosti, dále význam tvorby...
|
|
|
Aspirace dětí z dětského domova
Weissová, Aneta ; Kuchař, Pavel (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce "Aspirace dětí z dětského domova" pojednává o rodinných plánech a snech dětí z dětských domovů, tedy dětí, které nežijí v rodinném prostředí, které je jedním z hlavních socializačních činitelů a také zdrojem představ o budoucím životě. Hlavním cílem práce bylo ilustrovat rozdíly v rodinných plánech dětí z dětských domovů a dětí z rodin. V rámci této práce byla analyzována data pocházející z vlastního dotazníkového šetření u chovanců dětských domovů (N=127) starších patnácti let. Šetření se soustředilo na čtyři hlavní oblasti rodinného života, a to partnerství, manželství, rodičovství a rozdělení rolí v rodině. V práci byla využita také data z dalších tří kvantitativních šetření zaměřujících se na životní plány dětí z rodin. Data byla podrobena frekvenční a korelační analýze. Zároveň byly výsledky šetření dětí z dětských domovů a dětí z rodin komparovány mezi sebou. Na základě této analýzy a srovnání bylo odhaleno, že rodinné aspirace dětí z dětského domova se odlišují od aspirací dětí z rodin, a to ve většině komparovaných proměnných. Dále bylo odhaleno, že děti z dětských domovů jsou méně nakloněny rodinnému životu. Zároveň se však nepotvrdilo, že by děti, které byly přijaty do dětských domovů dříve, měly odlišné plány od dětí, které byly přijaty do ústavní péče později.
|
host ::
RSS.