Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Teorie petrifikovaných světů na příkladu antiutopické a dystopické literatury
Pavlova, Olga ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Glanc, Tomáš (oponent) ; Češka, Jakub (oponent)
Ve své disertační práci Teorie petrifikovaných světů na příkladu antiutopické a dystopické literatury se zabývám problematikou antiutopické a dystopické literatury, které je v českém prostředí věnována jen minimální pozornost. Po úvodním nastínění problematiky podávám podrobnou analýzu románu Jevgenije Zamjatina My, následně se věnuji teoretickému vymezení pojmů, včetně historického mapování předchozího bádání. Zaměřuji se na historický kontext vzniku žánrů, včetně hlubší sondy k jejím počátkům, tj. k vývoji utopické literatury od Platona k Williamu Morrisovi a Herbertu George Wellsovi, následně detailně popisuji vznik antiutopické literatury, především jako opozici utopických tendencí a její evoluci v dystopii. Velkou část práce zabírá konkrétní sémiotická analýza charakteristických a žánrově konstitutivních rysů antiutopické a dystopické literatury 20. a 21. století. Sem mimo jiné patří uzavřený, až petrifikovaný svět, který dal název představené teorii, striktní rozdělení společnosti, existence novořeči (newspeak), charakteristické rysy hlavních a vedlejších postav a také sociální a politický kontext vniku zkoumaných děl. Kromě toho důležitou část práce představuje terminologické upřesnění používaných, použitých a existujících termínů na poli zkoumání utopické, antiutopické a dystopické...
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Pčola, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Derlatka, Tomasz (oponent)
Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...
Vizualizace slova - verbalizace obrazu v ruské druhé avantgardě (Vsevolod Někrasov a Erik Bulatov)
Machoninová, Alena ; Langerová, Marie (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Glanc, Tomáš (oponent)
Tato práce je věnována analýze těsných souvislostí mezi poezií Vsevoloda Někrasova (1934-2009) a obrazy Erika Bulatova (1933) v kontextu ruských avantgardních hnutí 20. století. Vzájemné vztahy mezi literaturou a výtvarným uměním mají své kořeny již v antice. Na počátku 20. století, v tvorbě první avantgardy, však dochází k jejich přehodnocení a k pokusům o převrácení hierarchické opozice, v níž primát nad malířstvím a psaným slovem tradičně patřil literatuře a slovu znějícímu. Tendence k vysvobození obrazu z područí slova, k přiznání nezávislosti písemně zaznamenaného slova na slovu nahlas pronášeném se zde demonstruje na příkladu kubofuturistických (převážně rukopisných) knih. Psané slovo se v nich odpoutává od své zvukové podoby, splývá s obrazy nonverbální povahy, svou vizualitu zdůrazňuje aktivním pronikáním do rozlehlého prostoru stránky, kterým ruší zkostnatělou linearitu čtenÍ. Vyhlášení této autonomie se ukazuje jako nezbytná podmínka pro utopickou expanzi první avantgardy za hranice jednotlivých umění i umění jako takového. Kubofuturistická "antikniha" představuje vrchol tohoto útoku na hranice.
Realita a mediální obraz v kontextu sovětské mýtotvorby (Příběh Jurije Aleksejeviče Gagarina)
Klingohrová, Adéla ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Zadražilová, Miluše (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou podmínek a motivů vzniku hrdinského kultu Jurije Alexejeviče Gagarina a specifik jeho hrdinství, jenž znamená zcela novou kategorii v typologii hrdinů Sovětského svazu. Na základě rozboru jeho mediálního obrazu v dobových periodikách, na fotografiích a v literatuře od 60. let až po současnost (vždy na materiálech, které byly vydány u příležitosti jeho výročí; tj. z roku 1961,1971,1981,1991,2001 a 2007) sleduji proměny jeho kultu a dospívám k zobecňujícím závěrům, které jsou pro daná období charakteristické. Slovo obraz je pro mou práci velmi podstatné, jelikož se v práci zaměřuji právě na rozbor veřejného obrazu jeho osobnosti a nikoliv na jeho "skutečný" životní příběh. Ten je pod letitými vrstvami interpretovaných skutečností a legend skryt a my se o něm můžeme nanejvýš dohadovat na základě nejrůznějších svědectví, výpovědí a vzpomínek. Jeho veřejně prezentovaný (mediální) obraz je tím jediným nezpochybnitelným pramenem, se kterým můžeme s jistotou pracovat.
The project of Boris Akunin - an example of literary strategy at the turn of XX-XXI centuries
Volkova, Natalia ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent) ; Sýkora, Michal (oponent)
This work deals with the literaturary project "B. Akunin", which was defined by it's creator G. Chkhartishvili as a "quality literature for the mass reader". When they wish to characterise the project, critics emphasize the use of an adventure plot combined with interesting style and intertextual play. We see a tendency to place the project in the "middle level", which in their hierarchy is somewhere between the literature created for the "happy few" and consumer fiction. However convergence of mass and elite culture is too general a trend in postmodernist literary strategy to be sufficiently characteristic of a concrete author. Our research covers all the texts published to the present day under the names of both G. Chkhartishvili and B. Akunin. It was the part of the extratextual strategy of the author to construct an image of himself as a writer of serious, almost scientific prose, who began to write detective stories for his own and his readers' enjoyment. The author generally uses mass clichés whenever he describes his heroes and action scenes in the story. He uses a great many simple references to the other literaturary works in his texts which should be understandable by every reader. At the same time we find other, more complicated references requiring knowledge of a wider literary "encyclopedia"....
The project of Boris Akunin - an example of literary strategy at the turn of XX-XXI centuries
Volkova, Natalia ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent) ; Sýkora, Michal (oponent)
This work deals with the literaturary project "B. Akunin", which was defined by it's creator G. Chkhartishvili as a "quality literature for the mass reader". When they wish to characterise the project, critics emphasize the use of an adventure plot combined with interesting style and intertextual play. We see a tendency to place the project in the "middle level", which in their hierarchy is somewhere between the literature created for the "happy few" and consumer fiction. However convergence of mass and elite culture is too general a trend in postmodernist literary strategy to be sufficiently characteristic of a concrete author. Our research covers all the texts published to the present day under the names of both G. Chkhartishvili and B. Akunin. It was the part of the extratextual strategy of the author to construct an image of himself as a writer of serious, almost scientific prose, who began to write detective stories for his own and his readers' enjoyment. The author generally uses mass clichés whenever he describes his heroes and action scenes in the story. He uses a great many simple references to the other literaturary works in his texts which should be understandable by every reader. At the same time we find other, more complicated references requiring knowledge of a wider literary "encyclopedia"....
Mythical paradigms of the avant-garde and its time
Micić, Tatjana ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Jedličková, Alice (oponent)
Tato studie se snaii ukazat, jak zmeny mytologie, v Losevove pojeti, ovlivnily umeni, literaturu a pffstup k basnickemujazyku. Studie prezentuje avantgardnf hnutf ve vsech jeho heterogennfch formach jako umenf casu krizf, ktere se objevily v evropske kulture a prinesly velke zmeny do lidskeho vedomi. Popisem umeleckeho postoje k prostoru a casu uvadfme pffklady, jak toto nove vedomf zachazelo s prostorovymi a casovymi vztahy. Tato studie se take zabyva obecnymi myty, ktere jsou ukazovany na pffkladech avantgardnich del. Vybrane myty by mely ukazat touhu avantgardnfch hnutf prestavet, rekonstruovat a pochopit podstatu jazyka umenf a poezie. A vantgardni umenf a literaturu nemuzeme pochopit bez znalosti dobovych souvislostf. Tato hnutf nicmene obsahujf ve sve podstate neco, co je charakteristicke pro myticke myslenf jako takove - periodicky, instinktivnf mivrat k zakladnf a puvodnf cistote se snahou 0 obnovenf vyznamu vyvoje a procesu tvorby. Tento fenomen analyzujeme prostrednictvfm my tu, ktere jsou vsudyprftomne v evropskych a dalSfch kulturach a objevujf se take v avantgardnfch dflech.
Realita a mediální obraz v kontextu sovětské mýtotvorby (Příběh Jurije Aleksejeviče Gagarina)
Klingohrová, Adéla ; Zadražilová, Miluše (oponent) ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou podmínek a motivů vzniku hrdinského kultu Jurije Alexejeviče Gagarina a specifik jeho hrdinství, jenž znamená zcela novou kategorii v typologii hrdinů Sovětského svazu. Na základě rozboru jeho mediálního obrazu v dobových periodikách, na fotografiích a v literatuře od 60. let až po současnost (vždy na materiálech, které byly vydány u příležitosti jeho výročí; tj. z roku 1961,1971,1981,1991,2001 a 2007) sleduji proměny jeho kultu a dospívám k zobecňujícím závěrům, které jsou pro daná období charakteristické. Slovo obraz je pro mou práci velmi podstatné, jelikož se v práci zaměřuji právě na rozbor veřejného obrazu jeho osobnosti a nikoliv na jeho "skutečný" životní příběh. Ten je pod letitými vrstvami interpretovaných skutečností a legend skryt a my se o něm můžeme nanejvýš dohadovat na základě nejrůznějších svědectví, výpovědí a vzpomínek. Jeho veřejně prezentovaný (mediální) obraz je tím jediným nezpochybnitelným pramenem, se kterým můžeme s jistotou pracovat.
Vývoj tvorby Timura Kibirova: básník mezi tradicí a postmodernismem
Kolářová, Kateřina ; Zadražilová, Miluše (oponent) ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce)
Timur Kibirov je významný současný ruský básník, jehož dílo přitahuje pozornost mnoha badatelů a kritiků. Výrazný podíl na tom má skutečnost, že jeho tvorba stojí na pomezí tradiční poetiky a postmodernismu. Cílem naší práce bude popsat vývoj poetiky Timura Kibirova od počátků v 80. letech po nejnovější díla. Rozsah diplomové práce by nám neumožnil vyčerpat bezezbytku toto téma, proto se soustředíme právě na vztah tradičních a postmodernistických prvků v průběhu vývoje jeho tvorby. Uvědomujíce si problematičnost těchto pojmů, jsme přesto přesvědčeni o významnosti této ambivalence pro tvorbu Timura Kibirova.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.