|
|
Nezávislý regulátor jako orgán veřejné moci
Klimentová, Eliška ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Předkládaná disertační práce představuje zpracování problematiky tuzemských nezávislých orgánů na základě empirických dat, které doposud na poli české právní vědy chybí. Pro účely disertační práce byl vytvořen rozsáhlý datový soubor, který se týká 16 ústředních správních úřadů (nezávislé postavení lze připustit jen u některých z nich), České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu sledovaných v letech 1993-2021. Datový soubor také obsahuje údaje o vedoucích představitelích těchto institucí, jejich profesním původu, vazbách na politické strany a šancích dokončit svůj mandát. Dílčím cílem disertační práce je provedení kvantitativního hodnocení formální (de iure) nezávislosti zkoumaných institucí na základě mezinárodně využívaného Gilardiho indexu. Výsledky hodnocení jsou přínosné pro kategorizaci nezávislých správních úřadů a pro jejich srovnání na mezinárodní úrovni. Hodnocení formální nezávislosti především představuje první a nezbytný krok pro navazující výzkum, výsledky jsou dále zahrnuty jako vstupní data pro následnou analýzu. Pro účely této práce byl sestaven Gilardiho index pro 18 českých institucí (celkem 394 jednotlivých hodnot indexu nezávislosti) od roku 1993. Pro sestavení indexu bylo nutné provést rozbor právní úpravy institucionálního nastavení zkoumaných úřadů včetně příslušných...
|
|
|
Autonomie církví v České republice jako výraz svobody náboženského vyznání a její zákonné limity
Suchomel, Petr ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Řepa, Karel (oponent)
Název rigorózní práce Autonomie církví v ČR jako výraz svobody náboženského vyznání a její zákonné limity ABSTRAKT Rigorózní práce se zabývá ústavně zaručenou autonomií církví a náboženských společností jako jedním z podstatných prvků svobody náboženského vyznání. Zkoumá, co vše je jejím nezbytným obsahem a hledá nejvýše přípustné limity při jejím zákonném omezování v demokratickém právním státě (obecně) a v České republice (konkrétně). Autonomii církví a náboženských společností představuje jako neoddělitelnou součást svobody náboženského vyznání, která patří k nezadatelným lidským právům a svobodám. Obecná část práce rozebírá zejména obsah svobody vyznání a obsah církevní autonomie, přičemž se snaží vymezit její nejvýše přípustné limity zejména skrze vývoj ústavněprávní úpravy v jednotlivých evropských státech (porovnává texty jejich ústav) a skrze hojnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Zvláštní část práce se věnuje vývoji svobody vyznání a církevní autonomie na území dnešní České republiky od recepce rakouského práva za první republiky, přes "období temna" za komunistické totality po dnešek. Obsáhlá část je věnována novodobé judikatuře Ústavního soudu k otázce svobody náboženského vyznání i k jednotlivým prvkům církevní autonomie. Zvláštní důraz je kladen na hospodářskou samostatnost církví...
|
|
|
Vývoj postavení presidenta Francouzské republiky v ústavách a ústavní praxi
Císař, Jaromír ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Giba, Marián (oponent)
Vývoj postavení presidenta Francouzské republiky v ústavách a ústavní praxi Abstrakt Disertační práce zkoumá povahu prezidentství ve francouzském republikánském zřízení od 19. do 21. století s důrazem na analýzu mocenské pozice prezidentů páté republiky od roku 1958 do současnosti. Nejprve se zabývá krátkou epizodou druhé republiky v letech 1848-1852, poté obsáhleji vysvětluje genezi slabého prezidentství ve třetí republice od roku 1870 a jeho pokračování v republice čtvrté po roce 1944, jakož i vznik silného prezidentství v roce 1958. Po tomto historickém nástinu se již převážná část práce věnuje statutu prezidenta v páté republice, tedy zejména způsobu jeho volby, délce jeho mandátu a jeho odpovědnosti. Navazující části pak rozebírají jednotlivé pravomoci prezidenta tak, jak jsou formulovány ústavou, přičemž jsou řazeny podle toho, vůči kterým subjektům v systému dělby moci se vztahují. Na prvním místě jsou podrobněji vymezeny vztahy ke druhé složce dvouhlavé výkonné moci, jíž vedle prezidenta je vláda a zejména ministerský předseda. Dále je věnována pozornost sdíleným pravomocem vykonávaným v koordinaci s vládou, zejména jednání v Radě ministrů, podepisování kontrasignovaných aktů, jakož i součinnosti v záležitostech zahraničních věcí a obrany. Následuje rozbor pravomocí prezidenta, které mají dopad na...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pojem suverenity u Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa a jeho role v konstituci moderního pojetí státu
Belling, Vojtěch ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Mluvit o "změně" konceptu suverenity a klást současné formy existence státu do protikladu ke "klasickým" teoriím suverenity se stalo oblíbeným topos postmoderní právní a politické filosofie. Teoretický obsah těchto "klasických" teorií je ovšem velmi často identifikován s empirickou realitou vestfálského systému států a pokládán za apoteózu autonomních, nezávislých států a právních systémů. V této práci jsem se proto snažil blíže zkoumat logické jádro teorie suverenity u dvou významných politických a právních filosofů 17. století, Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa. Na základě podrobné analýzy ústředních děl obou autorů a ve světle recentní literatury jsem ukázal, že jejich chápání suverenity lze pochopit jen s pomocí analýzy jejich pojmů fiktivní, resp. morální osoby. Suverenita se totiž v jejich pojetí nevztahuje k empirické realitě a faktické moci, nýbrž k imaginativní realitě fiktivních jsoucen v podobě osob. Je tedy pojmem fiktivní moci imaginativního tělesa - lidu, který existuje pouze na abstraktně-transcendentální úrovni, jako jednotka, jež může empiricky jednat pouze prostřednictvím reprezentanta. Na rozdíl od republikánských pojetí téže doby u Hobbese neexistuje lid před aktem reprezentace, nýbrž je konstituován teprve tímto aktem. Toto pojetí umožňuje pochopit absolutní povahu...
|
|
|
Právněteoretické a právněfilozofické aspekty formální a materiální pravdy v soudním řízení
Ondřejek, Pavel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Ve své práci se pokusím nastínit některé aspekty problematiky zjišťování skutkového stavu, konkrétně problematiku různého pojetí formální a materiální pravdy. Téma je to podle mého názoru aktuální, neboť v současném rychle se měnícím právním řádu České republiky se snaha po urychleném návratu mezi vyspělé právní kultury mnohdy nesetkala se stejným úsilím po teoretickém zdůvodnění té či oné právní úpravy. V zásadě stejný závěr lze učinit podle mého názoru o procesu sbližování českého práva s právem Evropské Unie. Otázkami pojetí formální a materiální pravdy se ve své judikatuře zabýval několikrát i český Ústavní soud, přičemž ne všechny jeho závěry lze bez kritických připomínek přijmout. Jako příklad uvedu nález Ústavního soudu v kauze navrácení zámku Opočno, kde základem odůvodnění ÚS bylo tvrzení, že česká právní úprava občanského soudního řízení neopouští ani ve sporném řízení tzv. zásadu materiální pravdy, jejíž dodržování je předpokladem pro dosažení účelu soudního řízení, totiž zajistit spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků řízení.4 Pojetí formální a materiální pravdy s sebou nese přirozeně řadu filosofických aspektů. Samotný pojem pravdy je předmětem zkoumání filosofie, konkrétně filosofické disciplíny ontologie. Problematikou poznatelnosti se zabývá teorií poznání, nazývaná též...
|
|
| |
|
|
Co je po právu?
Krzyžanková, Katarzyna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Základním cílem této práce je při využití analyticko-deskriptivní metody ve spojení s víceoborovým přístupem identifikace a analýza hlavních faktorů, jež se promítají do odpovědi quid iuris v určitém případě. Jinak řečeno, střípky různorodých informací pramenících z různých humanitních oborů, a to psychologie, sociologie, právní vědy, etnologie a antropologie, jsou využity k poodhalení mnohdy ukrytých činitelů ovlivňujících odpověď, co je po právu. Práce sestává z šesti částí: Úvodní kapitola nabízející prvotní náhled na danou problematiku je rozvinuta ve čtyřech hlavních celcích, které postupně vytvářejí stále přesnější obraz různých proměnných, jež se zrcadlící v odpovědi quid iuris. Konkrétně, v části II. je zkoumán vzájemný vztah mezi právem na straně jedné a kulturou a lidskými instinkty na straně druhé. Na základě analýzy antropologicky zaměřené literatury je přitom vysloven závěr, že podoba práva je především ovlivněna lidskou kulturou a že univerzální lidské instinkty mají vliv spíše toliko na tzv. minimální obsah přirozeného práva (H. L. A. Hart). Tato domněnka je následně rozvinuta v části III., ve které je pozornost soustředěna zejména na určení těch ve společnosti paralelně působících norem, jež lze (je třeba) považovat za právo. Úvaha je vedena ve dvou rovinách, tj. je samostatně...
|
|
|
Vývoj institutu státního občanství na území dnešní České republiky a recentní stav
Hřebejk, Jiří ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Práce na téma "Vývoj institutu státního občanství na území dnešní České republiky a recentní stav" pojednává o teoretickém pojetí institutu státního občanství, o obsahu tohoto pojmu, o historickém vzniku předobrazu dnešního státního občanství v antice a na území dnešní České republiky, jeho zakotvení nejprve v předpisech soukromého práva a jeho postupný přerod na veřejnoprávní institut. Práce je genezí ústavní a zákonné úpravy v Československu v letech 1918 až 1992, v České republice jako subjektu československé federace v letech 1969 až 1992 a poté ve svrchované České republice od roku 1993 do současnosti. Práce rovněž poukazuje na mezinárodní smluvní úpravu institutu státního občanství, které je sice výrazem svrchovanosti státu, ale multilaterálními mezinárodními smlouvami státy vytváří sjednocující platformu tohoto institutu zejména v rámci Evropy. Opominuta není ani soudní judikatura, zejména Ústavního soudu České republiky vztahující se k obsahu a výkladu institutu státního občanství v zákonodárství České republiky.
|
host ::
RSS.