|
|
Dokazování elektronickými důkazními prostředky
Hloušková, Veronika ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Dokazování elektronickými důkazními prostředky Abstrakt Předmětem této diplomové práce je analýza procesních nástrojů, které jsou orgánům činným v trestním řízení svěřeny na základě zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), a jež jsou současnou praxí užívány v souvislosti s dokazováním elektronickými důkazními prostředky. Hlavním cílem této práce je zhodnocení, zda je současná právní úprava dostačující k účinnému zajištění elektronických důkazů a zároveň chrání ústavně garantovaná práva osob, aniž by docházelo k nepřiměřenému zásahu do těchto práv. Vhodně nastavená procesněprávní úprava je s ohledem na rozvoj informačních a komunikačních technologií žádoucí a činí tak řešenou problematiku velmi aktuální. První kapitola se za užití převážně deskriptivní metody zabývá dokazováním v trestním řízení obecně, což je pro pochopení celé práce zásadní. Neopomíná současně odkazovat na elektronické důkazní prostředky, a to zejména na příkladech. Druhá kapitola je klíčovou částí celé práce, analyzuje právní úpravu elektronických důkazních prostředků z několika pohledů. Nejprve je pro přehlednost dělí na kategorie, dále se zabývá procesními postupy, jimiž může dojít k jejich zajištění, a to na základě toho, zda orgán činný v trestním řízení má ve své dispozici datový nosič či nikoliv. Konečně pak...
|
|
|
Trestněprávní odpovědnost za šíření protiprávního obsahu v prostředí Internetu
Grejták, Igor ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Trestnoprávna zodpovednosť za šírenie protiprávneho obsahu v prostredí Internetu Abstrakt Diplomová práca sa zaoberá problematikou trestnoprávnej zodpovednosti za šírenie protiprávneho obsahu v prostredí internet, pričom sa k danej problematike stavia ako v teoretickej, tak aj v praktickej rovine. V prvej časti diplomová práca v historickom exkurze popisuje vznik internetu a vývoj počítačovej kriminality od prvotnej trestnej činnosti až po aktuálne hrozby. Jej hlavným cieľom je zhodnotiť aktuálnosť a adekvátnosť právnej úpravy v oblasti trestnej zodpovednosti za šírenie obsahu v prostredí internetu. V rámci trestnoprávnej zodpovednosti práca kategorizuje subjekty podieľajúce sa na šírení nelegálneho obsahu v prostredí internetu do troch samostatných skupín. Konkrétne rozlišuje trestnú zodpovednosť šíriteľov obsahu, zodpovednosť poskytovateľov služieb informačných spoločností a zodpovednosť autonómnych strojov schopných vytvárať a šíriť obsah. V druhej časti sa konkrétne zaoberá trestnoprávnou zodpovednosťou šíriteľov protiprávneho obsahu. Pričom v rámci tejto časti definuje pojem trestnoprávnej zodpovednosti a zaradzuje ho do kontextu zodpovednosti za šírenie protiprávneho obsahu na internete. V rámci tejto časti podrobnejšie analyzuje právnu úpravu v oblasti šírenia protiprávnej pornografie a trestného...
|
|
|
Comparative analysis of Criminal Liability of autonomous driving and strong artificial intelligence
Nanos, Andreas ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Šcerba, Filip (oponent)
Rychlý rozvoj umělé inteligence (AI) vyvolal důležité právní a etické otázky týkající se možné trestní odpovědnosti AI systémů. Tato komparativní analýza zkoumá rozdíly v trestní odpovědnosti mezi slabou a silnou umělou inteligencí, přičemž bere v úvahu jejich různou úroveň autonomie a schopností rozhodování. Studie začíná definicí slabé a silné AI, kde slabá AI odkazuje na systémy, které jsou úzce zaměřené a projevují omezenou autonomii, zatímco silná AI označuje systémy schopné obec zabývá právními rámy upravujícími trestní odpovědnost a zahrnujícími tradiční právní principy Vycházejíc z relevantní judikatury, analýza zkoumá výzvy při přisuzování trestní odpovědnosti systémy obvykle považovány za nástroje spíše než za nezávislé agenty. V důsledku toho je pravděpodobnější, že odpovědnost bude přiřazována lidským aktérům odpovědným za provozování nebo využívání AI systému, spíše než samotnému AI systému. Naopak, silná AI představuje jedinečné právní a etické komplexity. S možností projevit kognitivní schopnosti podobné lidské inteligenci vzbuzují silné AI systémy otázky ohledně toho, zda by měly nést odpovědnost za trestné činy. Analýza zkoumá možné přístupy k určování odpovědnosti silné AI, včetně přijetí rámců podobných osobnosti nebo stanovení nových právních standardů specificky přizpůsobených AI...
|
|
|
Porušování autorského práva s využitím kybernetického prostoru
Součková, Kateřina ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Porušování autorských práv s využitím kybernetického prostoru Tématem této diplomové práce je porušování autorských práv s využitím kybernetického prostoru. Jako cíl si autorka vytyčila vymezení současného přístupu k odpovědnosti individuálních internetových uživatelů a poskytovatelů internetových služeb za porušování autorských práv, a to zejména v kontextu odpovědnosti trestní. V úvodní kapitole se práce zabývá pojmem kyberprostor, jeho odlišením od pojmu internet a vývojem práva v něm. Na vývoj působnosti práva na internetu autorka navazuje v následující kapitole, kde vymezuje rozhodné právo pro případ mimosmluvních závazků vznikajících internetovým porušením autorských práv. V této souvislosti je následně nastíněn též současný přístup k určování mezinárodní příslušnosti soudů. Opomenuta však není ani působnost trestního práva v kyberprostoru, když jsou rozebrána relevantní ustanovení Úmluvy o počítačové kriminalitě. V další části práce se autorka zaměřuje na trestný čin porušení autorského práva, podmínku zásahu nikoli nepatrného a případy naplnění předmětné skutkové podstaty v internetovém prostředí. S ohledem na specifika internetové sítě je rozebráno rovněž autorské právo, jeho předmět, obsah, výjimky a omezení. V kapitole věnované úpravě autorského zákona se tak práce věnuje i možným...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu jako nástroj ochrany práv obviněného
Podliska, Vojtěch ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Velká většina všech trestních věcí je řešena pomocí tzv. odklonů v trestním řízení, jakožto alternativní způsob řešení trestních věcí. Tato diplomová práce se zabývá dohodou o vině a trestu, která právě může být řazena mezi tento zvláštní způsob trestního řízení. Ačkoliv dohoda o vině a trestu je v českém právním řádu vcelku novým právním institutem, je často diskutována v rámci odborné veřejnosti. V této práci popíšu dohodu o vině a trestu ve vztahu jejímu vlivu na práva obviněného. Diplomová práce je rozdělena do 10 kapitol. Na začátku (kapitola 1 a 2) se zaměřím na popis odklonů v trestním řízení a dohody o vině a trestu obecně. V kapitole 3 popíšu právní úpravu dohody o vině a trestu v českém trestním řádu. Poté se zaměřím na specifické oblasti dohodovacího řízení, které mají největší vliv na práva obviněného. Zejména se jedná o roli soudu v dohodovacím řízení, aplikace dohody o vině a trestu ve skupinových věcech a zaručení dobrovolnosti jejího sjednání (kapitoly 4-9). Poslední část obsahuje návrhy de lege ferenda a závěrečné shrnutí (kapitoly 9 a 10). Výsledek této práce potvrzuje závěr, že sjednáním dohody o vině a trestu dochází ke značnému omezení práv obviněného. Na druhou stranu, pomocí tohoto může obviněný obdržet mírnější trest. Platí, že čím dříve je dohoda sjednána, tím mírnější...
|
|
|
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
Jiráček, Jan ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
AB S T R A K T O D P O S L E C H A Z Á Z N A M T E L E K O M U N I K A Č N Í H O P R O V O Z U Autor se v této práci zabývá problematikou institutů sloužících ke skrytému monitorování obsahu komunikace či dat o ní. Těmito instituty jsou nejen odposlech a záznam telekomunikačního provozu podle § 88 TrŘ a zajišťování dat o telekomunikačním provozu podle § 88a TrŘ, ale rovněž tak i prostorový odposlech a zajišťování e-mailové komunikace, které podle současné právní úpravy děje v režimu ustanovení § 158d odst. 3 TrŘ, tedy sledování osob a věcí. Hlavní část práce se věnuje analýze právní úpravy těchto institutů a s ní související judikaturou jak českou, tak i judikaturou ESLP. Práce se rovněž věnuje zhodnocení aplikační praxe orgánů činných v trestním řízení, a to zejména na základě rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu ve zvláštním přezkumném řízení, o němž je v práci rovněž pojednáno. Opomenuta není ani úprava v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, která (i vzhledem k dopadům globalizace na odvětví telekomunikací) stále nabývá na významu. Rovněž tak jsou v této práci rozebrány některé klíčové judikáty týkající se shora jmenovaných institutů. V návaznosti na tuto analýzu je v práci dále rozebrána i právní úprava zahraniční, konkrétně německá a slovenská, které jsou a v mnoha směrech...
|
|
|
Dokazování elektronickými důkazními prostředky
Krákorová, Simona ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
80 Název diplomové práce Dokazování elektronickými důkazními prostředky Abstrakt Diplomová práce se zabývá dokazováním elektronickými důkazními prostředky v rámci trestního procesu. Význam problematiky zajišťování této kategorie důkazních prostředků se spolu s rozvojem technologií významně prohlubuje. Pachatelé rozličných druhů trestné činnosti totiž za sebou v současnosti zanechávají digitální stopu téměř ve všech případech. V diplomové práci se tak autorka zaměřuje na otázku, zda lze takové elektronické důkazní prostředky efektivně zajišťovat. Současně si klade otázku, zda při zajišťování nedochází k excesivním zásahům do základních práv a svobod jednotlivců. Z toho důvodu rozebírá specifika jednotlivých zajišťovacích institutů. S tím související problematiku data retention neboli plošného preventivního uchování údajů rozebírá ve světle nejnovější judikatury Ústavního soudu a polemizuje o možných změnách stávající právní úpravy. Pozornost je mimo jiné věnována i novému institutu, jenž předpokládá předběžné uchování dat důležitých pro trestní řízení na základě příkazu dle trestního řádu. Autorka se dále věnuje otázce zajišťování obsahu elektronické pošty. V neposlední řadě rozebírá dílčí problémy jednotlivých postupů pro zajišťování důkazních prostředků, pro příklad nevhodně nastavené limitující podmínky...
|
|
|
Organizovaná drogová kriminalita
Ivanov, Nikita ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku organizované drogové kriminality. V úvodu práce jsou definovány pojmy související s tímto typem trestné činnosti, a to organizovaná zločinecká skupina a návykové látky podle TrZ. Dále úvod rozebírá organizovanou kriminalitu co do kriminologického hlediska a historický vývoj organizovaného zločinu v České republice. Hlavní část diplomové práce se již věnuje organizované drogové kriminalitě. V této části je nejprve popsán způsob organizace pachatelů tohoto typu trestné činnosti, jakož i vysvětleny způsoby, kterými je možné drogy pašovat, včetně historie obchodu s drogami v České republice a jiných částech světa. Nemalá část práce je věnována využití informačních technologií pro pašování drog, a to obzvláště dark netu. Velmi zajímavým oddílem v souvislosti s využitím technologií je legalizace výnosů z trestné činnosti prostřednictvím kryptoměn, který naskytne náhled na způsoby realizace této nové praktiky. V závěru hlavní části diplomová práce naskytne pohled na současnou drogovou situaci, kde budou shrnuty současné trendy v oblasti nabídky drog. Třetí kapitola se věnuje boji proti organizované drogové kriminalitě Jsou zde popsány mezinárodní a národní opatření, která mají za cíl potlačit tuto trestnou činnost. Součástí této kapitoly budou rovněž...
|
|
|
Trestná činnost v souvislosti s veřejnými zakázkami
Richter, Martin ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Trestná činnost v souvislosti s veřejnými zakázkami Práce se věnuje trestné činnosti v souvislosti s veřejnými zakázkami. Zadávání veřejných zakázek představuje velmi komplexní a organizovanou činnost, při jejímž trestněprávním posuzování však nelze na základě dosavadní doktríny spolehlivě dojít k uspokojivým výsledkům. Primárním cílem práce je proto identifikace rolí a rozsahu trestní odpovědnosti jednotlivých aktérů rozhodovacího procesu veřejné správy a na tomto základě učinění rozboru, která typová jednání týkající se zadávání veřejných zakázek mohou být podle zvláštní části trestního zákoníku postihována. Význam efektivního postihování trestných činů týkajících se veřejných zakázek přitom vyplývá již ze skutečnosti, že veřejné zakázky dlouhodobě tvoří více než desetinu hrubého domácího produktu. Pro snazší orientaci čtenáře byla zvolena formální struktura tak, aby se podle možností co nejvíce blížila standardní trestněprávní nauce o znacích trestného činu. Konkrétně pak jsou kapitoly členěny na jednání ve veřejné správě, jeho trestněprávní relevanci, následek ve veřejné správě, subjekt, subjektivní stránku, okolnosti vylučující protiprávnost a nakonec skutkové podstaty trestných činů souvisejících s veřejnými zakázkami. Z věcného hlediska práce postupně rozděluje role aktérů rozhodovacího procesu...
|
|
|
Trestní a kriminologické aspekty phishingu
Žilková, Markéta ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Trestní a kriminologické aspekty phishingu Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na analýzu trestních a kriminologických aspektů phishingu. Při shromažďování literárních zdrojů byl zjištěn nedostatek odborných prací, které by se systematicky zabývaly phishingem, i přestože se jedná o jeden z nejrozšířenějších druhů kybernetické kriminality, který pro uživatele kyberprostoru představuje velkou hrozbu. V česky psané literatuře je markantní zejména absence kriminologicky zaměřených studií. Práce je rozdělena na část kriminologickou a trestněprávní. Práce poskytuje komplexní pohled na phishing a rozebírá jeho vývoj a proces zdokonalení. Nejdříve je tedy vymezeno, co je phishing a jak může vypadat a následně je práce zaměřena na jeho historii a druhy, které se postupem času vyvinuly. Cílem této práce je zhodnotit vývoj počtu phishingových útoků, zda je meziroční trend stoupající, klesající či zůstává přibližně stejný. Vzhledem k množství lidské interakce v kyberprostoru je předpokladem rostoucí trend počtu případů phishingu. Dále se zaměřuje na znaky pachatele a jeho motivaci, znaky oběti a možnosti prevence před phishingovými útoky. Zde jsou využívány, vzhledem k absenci české literatury zabývající se touto problematikou, především zahraniční zdroje a studie. V části trestní je zmíněna evropská úprava, ale...
|
host ::
RSS.