Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 155 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ženy v Asociaci protifašistických skupin aneb "Nejde jen o to, aby i holky mohly mlátit nácky" (Analýza postavení žen-antifašistek ve vybrané antifašistické organizaci)
Cachová, Tereza ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaké je postavení ženy v české Asociaci protifašistických skupin (APFS). Zajímá mne, jak gender ovlivňuje a limituje účast žen na životě hnutí. Diplomová práce si současně klade záměr popsat vnitřní fungování vybrané antifašistické organizace. V teoretické části se věnuji představení konceptu subkultur a sociálních hnutí, jehož je Asociace protifašistických skupin (APFS) součástí. Čtenářům a čtenářkám nabídnu i genderovou perspektivu výzkumů subkultur a ženskou participaci v nich. Empirická část popisuje zvolené metody výzkumu - především semi-strukturované interview a sémiotickou analýzu obsahu - a jejich využití v praxi. Tato část diplomové práce zároveň tematizuje etické diskuze výzkumu a výzkumnou sebereflexivitu badatelky. Následně analyzuji výzkumná data a prezentuji závěry z nich vyplývající. V práci se zaměřuji na "obrození" Asociace antifašistických skupin (APFS) a jeho možný dopad na početnější zapojení žen.
Jaká matka taková dcera? Reprodukce genderových rolí u jedenapůlté generace arménských migrantek v České republice
Dvořáková, Kristýna ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá postavením jedenapůlté generace arménských migrantek žijících v České republice. Na základě analýzy reprodukce genderových rolí sleduje procesy vyjednávání vlastní pozice a vytváření vlastního sebepojetí dívek. V kontextu života v cílové zemi na ně působí jednak jejich rodina a celá arménská komunita, jež se jim prostřednictvím výchovy snaží předávat hodnoty, normy a praktiky země původu, jednak majoritní společnost. Práce odhaluje, jak jednotlivé informátorky v této své bikulturní pozici vnímají tradiční genderové role a jejich možný vývoj či změnu. Strategie, které dívky volí, dokládají, nakolik se vztahují ke vzorcům země původu a do jaké míry jsou ovlivněny životem v zemi cílové. Přestože znají a v mnohých ohledech chápou vzorce udržované českou společností, přijímají a svým jednáním potvrzují genderové role definované v kontextu vlastní rodiny a arménské komunity. Tato identifikace koresponduje s identifikací s arménskou rodinou jako takovou, která je pro dívky klíčovou referenční skupinou, jež určuje vztahy uvnitř i vně. Vzhledem k tomu, že poskytuje plné zázemí, je akceptována jako arbitr sociálních norem. Klíčová slova: migrace, genderové role, jedenapůltá generace, rodina, výchova, sociální normy, sociální kontrola, arménské migrantky v České republice
Doma je doma? Expati a jejich formy utváření domova
Holubová, Kateřina ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Práce se zaměřuje na expaty z řad profesionálů a odborných pracovníků z anglicky mluvících zemí, kteří byli zaměstnavateli vysláni do Švýcarska, kde společně se svými rodinami začali nové životy. Kromě posunu v kariéře a mnohdy i lepší ekonomické situaci s sebou však relokace nese i další životní změny. Ty jsou spojené s odloučením se od svých původních domovů i rodin, a potřebou zakládání nových. Centrálním bodem této práce je tedy otázka, co pomáhá tyto nové domovy utvářet a co všechno se na této sféře podílí. V průběhu pobytu v terénu, který byl definován soužitím s rodinami, byly sledovány a analyzovány sociální a materiální praktiky, prostřednictvím kterých se expatské rodiny vztahovaly ke svým domovům - a dále to, jak je narativně zvýznamňovaly. Pozorovány poté byly především předměty materiální povahy odkazující na původní i současný domov a tendence navazování sociálních vazeb s dalšími expaty, v rámci substituce podpůrné sítě rodiny. Sledovány byly i aspekty adaptace členů rodin na nové domovy a proměny vnímání domova s tím spojené, které se ukázaly odvislé od faktoru (ne)dočasnosti. Klíčová slova: expati * domov * migrace * materiální kultura * au pair * antropologie jídla
Batoh, pohorky a řasenka: Analýza ženského nezávislého cestování z perspektivy antropologie turismu
Kučerová, Petra ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou genderových aspektů ženského cestování a zkušeností žen cestovatelek, které se vydávají samostatně a na "vlastní pěst" mimo evropské hranice. Práce vznikla na základě hloubkových rozhovorů s cestovatelkami, přičemž analyzuje to, jakým způsobem ony samy své cesty zvýznamňují. Práce se snaží poukázat na to, že sólo cestování je faktorem, který přímo ovlivňuje životní biografie, kariéry a statusy dotazovaných žen. Ženské nezávislé cestování je pojímáno jako dynamický proces, skrze něj ženy získávají nebo si ověřují svou genderovou moc a schopnosti, které později využívají ve svých osobních a pracovních životech. Za využití konceptů feministických teorií aplikovaných na ženské cestování se pokusím ukázat, že cestování žen je ovlivněno historickým zatížením a preferencí mužských cest, které odsunují samostatně cestující ženy na okraj společenského i vědeckého zájmu. Práce dále vychází z antropologie turismu, zejména ze studií o backpackingu (baťůžkářství) a zasazuje cestovatelčiny zkušenosti do konceptu přechodových rituálů. Pro pochopení kontextu, ve kterém se ženské cestování odehrává, je v práci obsažena i analýza veřejného a mediální diskursu, která je vystavěna na konkrétní kauze unesených českých dívek v Pákistánu. Klíčová slova: antropologie turismu, ženské...
Od sárí k džínám a zpět. Migrantka v síti genderových geografií moci
Jindrová, Kristýna ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce je etnografickou studií situace imigrantky Liny z Bangladéše v Itálii. Snaží se postihnout proces přeměny identity a typu vztahů a poukázat na vliv mocenských sítí globálních i lokálních, především genderového charakteru. V práci byl aplikováno hledisko genderových geografií moci, nástroje, který pro analýzy témat spojených s migrací navrhli autorky Patricia R. Pessar a Sarah J. Mahler. Tak je dle nich zohledňováno působení genderu ve vztazích mezi různými úrovněmi sociální skutečnosti (stát, tělo, rodina), dále umístění člověka v mocenských hierarchiích vzniklých za působení historických, politických, ekonomických, příbuzenských a dalších faktorů a agency akterů. Práce je založena na materiálech získaných v průběhu terénního výzkumu, tedy v momentu, kdy je výzkumník v přímém až intimním kontaktu s každodenností informátorů. (zúčastněné pozorování) Pro studii bylo využito i narativního rozhovoru, který dal informátorce prostor k sebevyjádření a studie tak získala autentický hlas a svědectví o tom, jak svůj život konceptualizuje. V práci bylo předvedeno, jakým způsobem je její situace v emigraci (i její zahájení) ovlivněna původem a globální socioekonomickou situací. Na základě své tzv. trojité neviditelnosti (z hlediska genderu, etnika, pozice migranta) byla vřazena mezi...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 155 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.