|
|
Analýza Sbírky znaků české šlechty (1700-1920) Archivu Národního muzea
Šurda, Daniel ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Sbírce znaků české šlechty, která je dnes uložena v Archivu Národního muzea. První kapitola se věnuje dalším heraldickým a genealogicko-heraldickým sbírkám v českých archivech a zasazuje Sbírku znaků české šlechty do jejich kontextu. Druhá část přináší vnější i vnitřní popis Sbírky znaků české šlechty. Zabývá se problematikou vrstev vzniku a písařských rukou. Ve třetí kapitole jsou analyzováni nositelé znaků, které se ve Sbírce znaků české šlechty podařilo určit, z hlediska země původu, šlechtického stavu a doby, kdy se objevili v českých zemích. Jako příloha je přidán soupis materiálu ve Sbírce znaků české šlechty a rejstřík určených rodů.
|
|
|
Obecní kronika obce Bečváry od roku 1948 do 1980. Rekonstrukce chybějící části (1965-1978).
Urban, Michael ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
(česky) Autor se v této práci zabývá tématem Obecní kronika obce Bečváry od roku 1948 do roku 1980. Rekonstrukce chybějící části (1965-1978). Práce je rozdělena na dvě části, část obecnou a část výzkumnou. Obecná část obsahuje 6 kapitol, část výzkumná 34 kapitol. Po předmluvě a úvodu popisuje autor dostupné archivní prameny a literaturu. Kapitola třetí se zabývá obecními kronikami jako historickým pramenem ve zkoumaném období. V rámci této kapitoly je zahrnut výklad o relevantních dosavadních zpracování tématu obecního kronikářství ve zkoumaném období (1948-1980). Kapitola čtvrtá obsahuje výklad o vývoji právní úpravy obecních kronik, přičemž byl kladen důraz na změny ve zkoumaném období. Kapitola pátá se zabývá změny v územní samosprávě po roce 1945. Kapitola šestá obsahuje výklad o dějinách obce Bečváry před rokem 1948. Část výzkumná obsahuje kapitoly zabývající se samotnou Pamětní knihou obce Bečváry. Příslušné pasáže se věnují jednotlivým kronikářům, kteří ve zkoumaném období působili v Bečvárech, a stavu obce na počátku zkoumaného období. Následně je provedena vnější a vnitřní kritika Pamětní knihy obce Bečváry jako historického pramene. V rámci vnitřní kritiky jsou pak analyzovány jednotlivé okruhy záležitostí, které obvykle bývají obsaženy v zápisech v obecních kronikách. Autor se zejména...
|
|
|
Dopisy Julia Mařáka Albertu Kuhovi z let 1886-1899
Kopecká, Alžběta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Dopisy Julia Mařáka Albertu Kuhovi z let 1886-1899 představuje zpracovaný soubor korespondence malíře Julia Mařáka jeho příteli Albertu Kuhovi formou edice. V první kapitole jsou zhodnoceny a analyzovány použité prameny a literatura. Samotná edice vychází ze souboru dopisů uložených v Archivu Národní galerie v Praze v osobním fondu Julia Mařáka. Časový rozsah dokumentů je vymezen lety 1886-1899. Druhá kapitola prezentuje malířův životopis, který je doplněn novými poznatky vyplývajícími ze studované korespondence. Třetí kapitola, ediční poznámka, vysvětluje postupy badatelské práce a metody edičního zpřístupnění. Čtvrtou kapitolu je tvořena samotná edice korespondence 120 a jednoho dopisu Mařáka zaslaných Kuhovi. Cílem práce je přiblížit osobnost Julia Mařáka v rovině profesní (umělec, vysokoškolský učitel) a soukromé (manžel, otec, přítel).
|
|
|
Správa a úřadování města Krupky v raném novověkuVývoj městské správy do roku 1710
Růžičková, Nikola ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Vojtíšková, Jana (oponent)
disertační práce Předkládaná disertační práce nese název Správa a úřadování města Krupky, s podtitulem Vývoj městské správy do roku 1710. Hlavním cílem této práce je na základě dochovaných archivních pramenů představit vývoj správy horního města, jehož specifikem je nejen hornictví jako primární zdroj obživy jeho obyvatel, ale také geografická poloha na hranici se sousedním Saskem. Dalším cílem práce je představit funkce městské a horní správy spolu s jejich personálním složením, pokud jsou v pramenech či literatuře dochované. Obsah disertační práce vychází primárně z bohatě dochovaného archivního materiálu uloženého ve Státním okresním archivu Teplice, a to především z pamětních knih, úředních knih a spisového materiálu. Práce je členěna do několika oddílů. Po úvodu, kapitole o relevantních pramenech a literatuře týkající se daného tématu obsahuje práce první stěžejní kapitolu, ve které jsou shrnuty dějiny správy města Krupky, jsou zde vylíčeny vztahy s vrchností, náboženské poměry i vývoj hornictví. Po kapitole věnované dějinám správy města Krupky následuje kapitola představující nejdůležitější úředníky a funkce jak ve vedení samotného města, tak ve správě hornictví. Tato část práce je doplněna o jmenné soupisy jednotlivých úředníků, jsou-li v pramenech dochovány. Přínosné jsou také...
|
|
|
Malířský cech na Novém Městě pražském v 17. a 18. století
Heisslerová, Radka ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Slavíček, Lubomír (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje dějinám malířského cechu Nového Města pražského s hlavním důrazem na jeho podobu a vývoj v 17. a 18. století, stranou ale neponechává ani období starších dějin. Práce se tak zaměřuje na novoměstské malíře od počátků existence jejich cechu, přes vydání privilegia císaře Rudolfa II. v roce 1595, kterým udělil staroměstsko- malostranskému malířskému cechu významné výsady, následkem čehož se dosud společný vývoj všech pražských malířských sdružení začal ubírat různými cestami. Věnuje se též okolnostem vedoucím k zániku cechu v osmdesátých letech 18. století, kdy pražská malířská bratrstva zrušil císař Josef II. Kromě historie malířského sdružení přináší práce pohled do cechovního života novoměstských malířů, které sleduje v jednotlivých pozicích v rámci hierarchie cechu, soustředí se rovněž na fungování samotného sdružení, jeho hospodaření, hmotné a písemné památky, reprezentaci korporace i jednotlivých členů a v neposlední řadě popisuje také způsob uctívání patrona malířů svatého Lukáše. Protože na Novém Městě pražském nepůsobili jako malíři pouze členové cechu, zaměřuje se práce také na další formy a možnosti provozování této živnosti. Sleduje tak umělce pracující pro panovníka, šlechtu a církevní zaměstnavatele, věnuje se privilegovaným malířům (vlastníkům...
|
|
|
Česko a Rusko: společné kořeny, různé větvě. Vybrané aspekty česko - ruského genealogického výzkumu.
Volkov, Sergey ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Tato práce se zaměří na porovnání principů a zásad genealogického bádání v České republice a v Rusku1 . V první části práce bude věnována pozornost teoretickým východiskům genealogického výzkumu, budou sledovány podobnosti i odlišnosti pramenných možností, institucionálního zaštítění podobného výzkumu. Ve druhé, praktické, části budou popsány tři konkrétní kauzy hledání příbuzných v případě, když Čech má ruské (respektive ukrajinské či běloruské) předky, nebo opačně - Rus má své kořeny v České republice. 1 Myslí se tím teritorium bývalého Ruského impéria. Autor nepodporuje politiku Ruské federace.
|
|
|
Z Balkánu na Západ - studijní cesta Václava Mencla v roce 1969
Payerová, Eliška ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit kritickou edici cestovatelského deníku, jehož autorem je Václav Mencl, který byl jedním z nejvýznamnějších historiků architektury 20. století. Deníky, stejně jako například korespondence, nazýváme prameny osobní povahy nebo také ego dokumenty. Jsou zpravila vytvořeny jedním původcem (fyzickou osobou) a jejich fyzická podoba a obsah závisí plně jejich tvůrci. Nejčastěji se vedou deníky osobní, ale velmi populární jsou i deníky cestovatelské. Václav Mencl si vedl deník v průběhu studijní a pracovní cesty, kterou podnikl jako odborný konzultant, se svými kolegy z tvůrčí audiovizuální skupiny SCARS (působící pod agenturou Art Centrum) po jižní a západní Evropě. Tato cesta trvala od 14. srpna do 5. října roku 1969 a jejím cílem bylo shromáždit materiál pro audiovizuální prezentaci připravovanou pro pavilon Evropského hospodářského společenství na světovou výstavu EXPO v roce 1970, která se konala v Japonsku ve městě Ósaka. Během této výpravy současně Václav Mencl sbíral a analyzoval materiál pro své připravované dílo, které nese název Dějiny evropské architektury. Klíčová slova Václav Mencl; architektura; zahraničí; cestovní deník; zápisy z cest; jižní Evropa; západní Evropa; Balkánský poloostrov; památky; dějiny evropské architektury; výzkum.
|
|
|
Využívání sčítacích operátů z roku 1930 v současnosti v institucích veřejné správy a u jednotlivců
Týslová, Natálie ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Kokošková, Zdeňka (oponent)
Sčítání lidu jsou zajímavým zdrojem dat, která nám poskytují bližší pohled na osoby i jejich domácnosti. Každé sčítání má svoje specifikum a odráží i některá témata své doby např. národností otázky. Sčítací operáty z roku 1930 v Národním archivu nejsou dnes běžně přístupné, přesto se jedná o využívaný zdroj informací ze strany institucí i badatelů. Cílem práce bylo zaměřit se na toto sčítání v širším kontextu jiných sčítání proběhlých na českém území, a následně zhodnotit četnost využívání sčítacích operátů z roku 1930 z pohledu institucí i badatelů. Současně byl zjišťován i pohled institucí a badatelů na možnost případného usnadnění šetření ve sčítacích operátech z roku 1930. Ke zjištění odpovědí na výše zmíněné otázky byla užita dotazníková metoda, díky níž byla získána zpětná vazba od vybraných institucí veřejné správy a badatelů.
|
|
|
Lázeňská společnost ve Františkových Lázních a v Luhačovicích. Kurlisty jako pramen k dějinám lázeňských sezon 1850-1950.
Bíbová, Iva ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Diplomová práce se věnuje návštěvnosti lázní ve Františkových Lázních a v lázních Luhačovice v letech 1850-1950. Cílem práce je porovnání dvou vybraných lázeňských měst z hlediska návštěvnosti lázní z několika úhlů pohledu: geografického, sociálního a genderového, dále jak se návštěvnost ve vybraných lázních lišila a jak se během 100 let proměňovala. Výchozím pramenem pro tuto práci se staly seznamy lázeňských hostů, tzv. kurlisty, na základě kterých byla provedena komparativní analýza návštěvnosti Františkových Lázní i lázní Luhačovice. Bylo zjištěno, že vliv na návštěvnost lázní měl nejenom rozvoj průmyslu a lékařství v 19. století, ale v lázeňské klientele se odrazily také společensko-politické události, především sjednocení Německa, první světová válka, vznik Československé republiky, hospodářská krize, druhá světová válka a politické změny v Československu na konci 40. let 20. století. Klíčová slova lázně, návštěvnost, společnost, sociální vrstvy, pohlaví, původ, Františkovy Lázně, Luhačovice
|
|
|
Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem: Nominační dokumentace UNESCO
Beneš, Michal ; Douša, Pavel ; Drkula, Michal ; Ebel, Martin ; Ebelová, Ivana ; Georgiev, Jiří ; Jiránek, Tomáš ; Koupal, Vlastimil ; Kroulík, Miroslav ; Kučová, Věra ; Machek, Jiří ; Novák, Zdeněk ; Václavík, Radek ; Zámečník, Roman
Nominační dokumentace Národního hřebčína Kladruby nad Labem pro zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.
Plný text:  PDF; PDF; PDF; PDF; PDF; PDF; PDF
|
host ::
RSS.