|
|
Procesy řídící sympatrickou koexistenci di- a tetraploidního cytotypu v primární kontaktní zóně chrastavce rolního (Knautia arvensis agg.)
Hanzl, Martin ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Duchoslav, Martin (oponent)
Intenzivní cytotypový screening v primární kontaktní zóně cytotypů Knautia arvensis na hadcovém tělese u Mariánských Lázní odhalil značnou převahu tetraploidů (81 % subpopulací) nad zástupci mateřské diploidní rasy. Objeveno bylo rovněž jedenáct cytotypově smíšených subpopulací, ve kterých se di- i tetraploidní rostliny vyskytovaly v bezprostřední prostorové blízkosti. Cytometrická analýza téměř 5 tis. jedinců vedla i k zaznamenání dvou extrémně vzácných minoritních cytotypů (3x, 6x). Vegetační analýzy provedené na dvou prostorových škálách neprokázaly, že by se diploidní a tetraploidní rostliny lišily svými stanovištními požadavky. Na nejmenších prostorových škálách však výskyt cytotypů koreloval s mikrostanovištními podmínkami. Rozmístění jedinců obou cytotypů ve smíšených subpopulacích nebylo náhodné. Nápadná byla především tvorba cytotypově uniformních shluků a negativní prostorové korelace mezi diploidními a tetraploidními jedinci. Ve studovaných smíšených subpopulacích se přítomné diploidní a tetraploidní rostliny prokazatelně lišily poměrným zastoupením jedinců z různých kategorií životního cyklu. V subpopulacích obou cytotypů značně převládalo vegetativní rozmnožování, pohlavní cestou vznikalo v průměru pouze 7 % z nových rostlin. Srovnání cytotypů přímo in situ ve smíšených subpopulacích...
|
|
|
Microevolutionary processes in mixed-ploidy populations of plants
Čertner, Martin ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Ramsey, Justin (oponent) ; Duchoslav, Martin (oponent)
Polyploidizace (duplikace genomu) je obecně přijímána jako jeden z nejvýznamnějších procesů zodpovědných za evoluční diverzifikaci krytosemenných rostlin. Ke vzniku polyploidů dochází opakovaně a řada rostlinných druhů si udržuje dva či více různých cytotypů v určitých částech svého areálu nebo dokonce ve svých populacích. Cílem této práce bylo využít příhodné metodické postupy a modelové rostliny s unikátními vlastnostmi k cílenému studiu doposud neobjasněných aspektů polyploidní speciace. Rozdíly v monoploidní velikosti genomu mezi cytotypy Tripleurospermum inodorum (Asteraceae) byly unikátní příležitostí ke studiu frekvence vzniku nových polyploidů v přirozených populacích, neboť umožňují snadné odlišení polyploidních mutantů od již etablovaných polyploidů v rutinních cytometrických analýzách. Cytotypový průzkum opakovaný ve smíšených populacích jednoletého druhu T. inodorum byl patrně úplně prvním pokusem zdokumentovat časový vývoj cytotypového složení v přírodních populacích. Navzdory značným meziročním fluktuacím ve frekvenci cytotypů, jak diploidi tak tetraploidi byli schopni v populacích vytrvat po několik následných let. Častý výskyt takových smíšených populací pak, spolu s částečnou fertilitou triploidních hybridů, přispívají ke genovému toku mezi koexistujícími di- a tetraploidy....
|
|
| |
|
|
Microevolutionary processes in mixed-ploidy populations of plants
Čertner, Martin ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Ramsey, Justin (oponent) ; Duchoslav, Martin (oponent)
Polyploidizace (duplikace genomu) je obecně přijímána jako jeden z nejvýznamnějších procesů zodpovědných za evoluční diverzifikaci krytosemenných rostlin. Ke vzniku polyploidů dochází opakovaně a řada rostlinných druhů si udržuje dva či více různých cytotypů v určitých částech svého areálu nebo dokonce ve svých populacích. Cílem této práce bylo využít příhodné metodické postupy a modelové rostliny s unikátními vlastnostmi k cílenému studiu doposud neobjasněných aspektů polyploidní speciace. Rozdíly v monoploidní velikosti genomu mezi cytotypy Tripleurospermum inodorum (Asteraceae) byly unikátní příležitostí ke studiu frekvence vzniku nových polyploidů v přirozených populacích, neboť umožňují snadné odlišení polyploidních mutantů od již etablovaných polyploidů v rutinních cytometrických analýzách. Cytotypový průzkum opakovaný ve smíšených populacích jednoletého druhu T. inodorum byl patrně úplně prvním pokusem zdokumentovat časový vývoj cytotypového složení v přírodních populacích. Navzdory značným meziročním fluktuacím ve frekvenci cytotypů, jak diploidi tak tetraploidi byli schopni v populacích vytrvat po několik následných let. Častý výskyt takových smíšených populací pak, spolu s částečnou fertilitou triploidních hybridů, přispívají ke genovému toku mezi koexistujícími di- a tetraploidy....
|
|
|
Procesy řídící sympatrickou koexistenci di- a tetraploidního cytotypu v primární kontaktní zóně chrastavce rolního (Knautia arvensis agg.)
Hanzl, Martin ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Duchoslav, Martin (oponent)
Intenzivní cytotypový screening v primární kontaktní zóně cytotypů Knautia arvensis na hadcovém tělese u Mariánských Lázní odhalil značnou převahu tetraploidů (81 % subpopulací) nad zástupci mateřské diploidní rasy. Objeveno bylo rovněž jedenáct cytotypově smíšených subpopulací, ve kterých se di- i tetraploidní rostliny vyskytovaly v bezprostřední prostorové blízkosti. Cytometrická analýza téměř 5 tis. jedinců vedla i k zaznamenání dvou extrémně vzácných minoritních cytotypů (3x, 6x). Vegetační analýzy provedené na dvou prostorových škálách neprokázaly, že by se diploidní a tetraploidní rostliny lišily svými stanovištními požadavky. Na nejmenších prostorových škálách však výskyt cytotypů koreloval s mikrostanovištními podmínkami. Rozmístění jedinců obou cytotypů ve smíšených subpopulacích nebylo náhodné. Nápadná byla především tvorba cytotypově uniformních shluků a negativní prostorové korelace mezi diploidními a tetraploidními jedinci. Ve studovaných smíšených subpopulacích se přítomné diploidní a tetraploidní rostliny prokazatelně lišily poměrným zastoupením jedinců z různých kategorií životního cyklu. V subpopulacích obou cytotypů značně převládalo vegetativní rozmnožování, pohlavní cestou vznikalo v průměru pouze 7 % z nových rostlin. Srovnání cytotypů přímo in situ ve smíšených subpopulacích...
|
|
|
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Ekogroup czech, s.r.o., Olomouc ; Zenterová, Adéla ; Ráčková, Marie ; Škrottová, Pavlína ; Lešková, Martina ; Jirásková, Eva ; Duchoslav, Martin ; Banašová, Ivana ; Červinka, Jan ; Misiaček, Radim ; Zahradník, David ; Zeidler, Miroslav ; Banaš, Marek
Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě jsou prezentována stručná teoretická východiska studované problematiky, metodika řešení těch částí projektu, kterým byla věnována v roce 2010 pozornost, sada získaných výsledků v oblasti klimatických poměrů lokalit, změn vegetace na úrovni fenologie a druhového složení, dlouhodobých změn vegetace na svahu Petrových kamenů a stručná diskuse získaných výsledků.
|
|
|
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Ekogroup czech, s.r.o., Olomouc ; Zenterová, Adéla ; Škrottová, Pavlína ; Ráčková, Marie ; Misiaček, Radim ; Lešková, Martina ; Jirásková, Eva ; Hošek, Jan ; Duchoslav, Martin ; Červinka, Jan ; Zahradník, David ; Hofmeister, Jeňýk ; Zeidler, Miroslav ; Banaš, Marek
Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě za poslední rok řešení jsou prezentována teoretická východiska studované problematiky, charakteristika studovaných lokalit, design a obecná metodika řešení projektu, výstupy pětiletého výzkumu v hlavních tematických okruzích (sledování abiotických faktorů prostředí; fenologické odezvy významných druhů rostlin na simulované globální změny prostředí; vliv simulovaných globálních změn prostředí na druhové složení vegetace a zastoupení jednotlivých rostlinných druhů v alpínských vřesovištích; vliv simulovaných globálních změn prostředí na nadzemní a podzemní produkci rostlin; vliv simulovaných globálních změn prostředí na minerální složení biomasy; vliv simulovaných globálních změn prostředí na chemické vlastnosti půd; dlouhodobé změny alpínské a subalpínské vegetace na svahu Petrových kamenů v Hrubém Jeseníku) včetně popisu metodiky, výsledků a jejich diskuse, predikce změn alpínských ekosystémů a navržení opatření k minimalizaci negativních dopadů globálních změn na alpínské ekosystémy.
|
|
|
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Ekogroup czech, s.r.o., Olomouc ; Zenterová, Adéla ; Škrottová, Pavlína ; Ráčková, Marie ; Misiaček, Radim ; Lešková, Martina ; Jirásková, Eva ; Hošek, Jan ; Duchoslav, Martin ; Červinka, Jan ; Zahradník, David ; Hofmeister, Jeňýk ; Zeidler, Miroslav ; Banaš, Marek
Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě za poslední rok řešení jsou prezentována teoretická východiska studované problematiky, charakteristika studovaných lokalit, design a obecná metodika řešení projektu, výstupy pětiletého výzkumu v hlavních tematických okruzích (sledování abiotických faktorů prostředí; fenologické odezvy významných druhů rostlin na simulované globální změny prostředí; vliv simulovaných globálních změn prostředí na druhové složení vegetace a zastoupení jednotlivých rostlinných druhů v alpínských vřesovištích; vliv simulovaných globálních změn prostředí na nadzemní a podzemní produkci rostlin; vliv simulovaných globálních změn prostředí na minerální složení biomasy; vliv simulovaných globálních změn prostředí na chemické vlastnosti půd; dlouhodobé změny alpínské a subalpínské vegetace na svahu Petrových kamenů v Hrubém Jeseníku) včetně popisu metodiky, výsledků a jejich diskuse, predikce změn alpínských ekosystémů a navržení opatření k minimalizaci negativních dopadů globálních změn na alpínské ekosystémy.
|
|
|
Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)
Zeidler, Miroslav ; Treml, Václav ; Sedlák, Pavel ; Rauch, Ota ; Pavelčík, Petr ; Nedbalová, Linda ; Maříková, Petra ; Lukavský, Jaromír ; Kuras, Tomáš ; Kovařík, Petr ; Kloubec, Bohuslav ; Husáková, Tereza ; Duchoslav, Martin ; Duchoňová, Petra ; Banaš, Marek ; Hošek, Jan
Zpráva přináší popis stavu řešení projektu po třetím roce jeho trvání (2005). Cílem řešení projektu je kvantifikace vlivu rekreačních aktivit na stav a vývoj ochranářsky hodnotných biotopů ve vybraných horských velkoplošných zvláště chráněných území (Krkonošský národní park, NP a CHKO Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy). Projekt je koncipován tak, že pro každé chráněné území byla vybrána skupina nejvýznamnějších typů aktivit, u nichž lze očekávat nejvýraznější vliv na ochranářsky významné fenomény. Pro řešení projektu byla vybrána skupina relativně nezávislých metod zaměřených na různé hierarchické úrovně studovaných jevů a jejich různou povahu (abiotické jevy, biota několika rozdílných taxonomických a ekologických typů). V letošním roce byla věnována pozornost následujícím jevům: 1. společenstva vyšších rostlin, jejich fyziognomie, vitalita (fenologie, kvantitativně-ekologické parametry), druhová kompozice, vývoj v čase, 2. epigeon, 3. indikačně a ochranářsky významné druhy ptáků a ornitocenózy, 4. chemické a hydrobiologické ukazatele povrchových vod, 5. geomorfologické procesy, 6. mikroklimatické charakteristiky, 7. vybrané ekosystémové procesy (rychlost dekompozice celulózy).Terénní práce, zpracování a vyhodnocení dílčích dat proběhly v letošním roce u všech výše uvedených bodů. První část zprávy tvoří body 4 až 7.
|
|
|
Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)
Zeidler, Miroslav ; Treml, Václav ; Sedlák, Pavel ; Rauch, Ota ; Pavelčík, Petr ; Nedbalová, Linda ; Maříková, Petra ; Lukavský, Jaromír ; Kuras, Tomáš ; Kovařík, Petr ; Kloubec, Bohuslav ; Husáková, Tereza ; Hošek, Jan ; Duchoslav, Martin ; Duchoňová, Petra ; Banaš, Marek ; Hošek, Jan
Zpráva přináší popis stavu řešení projektu po třetím roce jeho trvání (2005). Cílem řešení projektu je kvantifikace vlivu rekreačních aktivit na stav a vývoj ochranářsky hodnotných biotopů ve vybraných horských velkoplošných zvláště chráněných území (Krkonošský národní park, NP a CHKO Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy). Projekt je koncipován tak, že pro každé chráněné území byla vybrána skupina nejvýznamnějších typů aktivit, u nichž lze očekávat nejvýraznější vliv na ochranářsky významné fenomény. Pro řešení projektu byla vybrána skupina relativně nezávislých metod zaměřených na různé hierarchické úrovně studovaných jevů a jejich různou povahu (abiotické jevy, biota několika rozdílných taxonomických a ekologických typů). V letošním roce byla věnována pozornost následujícím jevům: 1. společenstva vyšších rostlin, jejich fyziognomie, vitalita (fenologie, kvantitativně-ekologické parametry), druhová kompozice, vývoj v čase, 2. epigeon, 3. indikačně a ochranářsky významné druhy ptáků a ornitocenózy, 4. chemické a hydrobiologické ukazatele povrchových vod, 5. geomorfologické procesy, 6. mikroklimatické charakteristiky, 7. vybrané ekosystémové procesy (rychlost dekompozice celulózy).Terénní práce, zpracování a vyhodnocení dílčích dat proběhly v letošním roce u všech výše uvedených bodů. První část zprávy tvoří body 1 až 3.
|
host ::
RSS.