|
|
Srovnání právní úpravy výpovědi z pracovního poměru v České republice a Polsku
Szopová, Magdalena ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je srovnání právní úpravy výpovědi z pracovního poměru v České republice a v Polsku. Tato práce poskytuje přehled právní úpravy výpovědi v těchto dvou státech a v závěru obsahuje srovnání a hodnocení jednotlivých právních úprav. Práce se skládá z osmi kapitol, úvodu a závěru. První kapitola nastiňuje mezinárodní a evropskou právní úpravu pracovního práva s akcentováním ukončování pracovního poměru. Kapitola obsahuje výčet mezinárodních smluv přijatých zvláště v rámci MOP jako i evropské právní předpisy zabývající se touto problematikou. Druhá kapitola obsahuje pojednání o skončení pracovního poměru v obecné rovině, kde jsou uvedeny základní prameny národního pracovního práva v jednotlivých státech a stručný popis všech způsobů skončení pracovního poměru. Tato kapitola obsahuje také stručný popis vztahu a jeho vývoje mezi občanským a pracovním právem. Třetí kapitola pojednává o hmotněprávních aspektech výpovědi z pracovního poměru. Začíná obecným výkladem o institutu výpovědi, pokračuje popisem úpravy subjektů základního pracovněprávního vztahu, formy výpovědi a jejího doručení, poté následuje výklad o obsahových náležitostech výpovědi, jejím odvolání a závěr této kapitoly se zabývá povinností zaměstnavatele projednat výpověď s odborovou organizací. Čtvrtá kapitola obsahuje...
|
|
|
Pracovní úraz a nemoc z povolání
Šourek, Filip ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Cílem práce je podat ucelený pohled na problematiku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Dílo využívá metodu deskriptivní, metodu analýzy a metodu komparativní. Celý text je strukturován do kapitol a podkapitol. Hlavní důraz je v práci kladen na práci s příslušnými soudními rozhodnutími, které jsou blíže rozebírány a analyzovány. Dílo vymezuje základní pojmy s pracovními úrazy a nemocemi z povolání souvisejícími, jako je pracovní úraz, nemoc z povolání, bolest či ztížení společenského uplatnění, pojednává o podmínkách odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, možnosti zproštění se zaměstnavatele této škody a pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu. Největší pozornost je v díle věnována druhům náhrad, které jsou v souvislosti s pracovním úrazem a nemocí z povolání poskytovány poškozeným zaměstnancům či pozůstalým osobám. Opomíjena není ani připravovaná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a dlouho odkládaný zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.
|
|
|
Konkurenční doložka
Kopsová, Adéla ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Bělina, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je poskytnout rozsáhlou analýzu institutu konkurenční doložky v pracovním právu v České republice. Tuto práci jsem vybrala, abych mohla podrobněji zkoumat institut konkurenční doložky, posoudit jeho klady a zápory, na základě kterých bude učiněno rozhodnutí, zda současná právní úprava splňuje předpoklady pro uzavření takové dohody, oběma smluvními stranami. Práce je členěna do čtyř kapitol, z nichž každá se zabývá odlišnými aspekty, jež konkurenční doložka přináší, ale také její historií a jejími současnými problémy. První kapitola je kapitolou úvodní a popisuje pojem konkurence, jak obecně, tak i v pracovním právu. Tato kapitola se člení do dvou podkapitol. První z nich popisuje rozdíl mezi konkurencí během pracovního poměru a konkurencí až po skončení pracovního poměru. Druhá část obsahuje popis základní terminologii a stav, ve kterém se konkurenční doložka v našem právním řádu nachází. Třetí kapitola se věnuje historii institutu konkurenční doložky v našem právním řádu a vykresluje průběh, jakým se institut vyvíjel. Kapitola je rozdělena do tří částí. Každá z nich se soustředí na specifické historické období, které vývoj konkurenční doložky provázelo. Třetí kapitola zkoumá konkurenční doložku ve smyslu její současné právní úpravy a skládá se ze čtyř částí. První z nich obsahuje znění...
|
|
|
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání
Kubínová, Petra ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání Tato práce se věnuje problematice pracovních úrazů a nemocí z povolání se zaměřením na jejich odškodňování. V první části této práce autorka odpovídá na základní obecné otázky týkající se zejména samotné definice pracovního úrazu a nemoci z povolání, odpovědnostního vztahu mezi zaměstnancem, který utrpěl pracovní úraz nebo nemoc z povolání, a jeho zaměstnavatelem a s tím souvisejícími právy a povinnostmi každého z nich. V další části se autorka této práce zabývá zákonným pojištěním zaměstnavatele z odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání a dále pojištěním dle zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. Na závěr je věnována pozornost jednotlivým nárokům na náhradu újmy na zdraví. Poslední kapitola této práce je věnována základnímu srovnání právní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v České republice s právní úpravou na Slovensku. Pro ucelenost nabízí tato práce základní srovnání právní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v zákoníku práce s právní úpravou odškodňování újmy na zdraví v právu občanském. Cílem této práce je zejména podat ucelený pohled do této problematiky a poukázat na komplikovanost právní úpravy, která vychází z diferenciace pravidel odškodňování zvlášť pro újmu na zdraví dle zákoníku...
|
|
|
Pracovnělékařské služby
Tomšej, Jakub ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
- 192 - Anotace Předkládaná disertační práce se zabývá tématem pracovnělékařských služeb. Práce komplexním způsobem pojednává o problematice poskytování pracovnělékařských služeb se zvláštním důrazem na propojení těchto služeb s pracovněprávními vztahy a instituty zákoníku práce. Práce se detailně zabývá zejména problematikou lékařských prohlídek a lékařských posudků a zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance jako důvodu pro skončení pracovního poměru nebo jiné pracovněprávní konsekvence. Kromě rozboru platné legislativy práce analyzuje též aktuální judikaturu, a to zejména k tématu lékařských posudků a jejich přezkumu v soudním a civilním soudnictví. Práce se rovněž zabývá souvisejícími instituty v oblasti ochrany osobních údajů a odpovědnosti za škodu a poskytuje stručné srovnání obecné právní úpravy s právní úpravou služebního poměrů.
|
|
|
Odpovědnost za škodu v soudní judikatuře
Gergeľová, Zuzana ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Resumé Cílem této práce je přiblížit institut odpovědnosti za škodu v pracovním právu s důrazem na judikaturu. V práci jsou postupně rozebrány jednotlivé druhy odpovědnosti za škodu, které jsou následně doplněny významnými soudními rozhodnutími, která dotvářejí zákonná ustanovení. Práce obsahuje pět kapitol, přičemž první kapitola začíná obecným pojetím odpovědnosti. Následuje charakteristika odpovědnosti za škodu, specifikace podmínek vzniku odpovědnosti za škodu v pracovním právu a upozornění na základní rozdělení odpovědnosti za škodu na odpovědnost zaměstnance a zaměstnavatele. Význam judikatury v "neprecedentním" právním systému kontinentální Evropy a postavení rozhodnutí soudů v právní praxi České republiky uzavírá první kapitolu. Druhá kapitola se zabývá odpovědností zaměstnance za škodu. Jako první je popsána obecná odpovědnost zaměstnance, u které jsou detailněji rozebrány základní podmínky odpovědnosti za škodu, jež se promítají do celé práce. Základní znaky a zvláštnosti u osobitých druhů odpovědnosti, konkrétně u odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a odpovědnost za ztrátu svěřených věci, jsou uvedené dále. Druhá kapitola je zakončena pojednáním o možnosti moderace náhrady škody příslušným soudem a o procesu projednání výše náhrady škody mezi...
|
|
|
Obecná povinnost zaměstnance k náhradě škody
Langhammerová, Šárka ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Obecná povinnost zaměstnance k náhradě škody Abstrakt Diplomová práce se zabývá institutem obecné povinnosti zaměstnance k náhradě škody. Obecná povinnost zaměstnance k náhradě škody stanoví, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Daná problematika je nepochybně stále aktuální a v praxi vysoce frekventovaná. Tento institut pracovního práva má zajistit vyšší ochranu zaměstnance jako slabší strany pracovněprávního vztahu. Toto zvýhodnění je opodstatněno charakterem pracovněprávního vztahu, kde se zaměstnanec nachází v závislém postavení, a dále obecně sociálně společenským kontextem. Zaměstnanec, pokud naplní předpoklady obecné povinnosti k náhradě škody, má výhodnější pozici i oproti jiným škůdcům, kteří odpovídají za škodu dle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. Za pomoci deskriptivní, analytické a komparativní metody se diplomová práce pokouší nastínit a zodpovědět důležité otázky ohledně podstaty a aplikace obecné povinnosti zaměstnance k náhradě škody. Práce je rozdělena do deseti částí. Za účelem ukotvení daného institutu v obecné problematice odpovědnosti je nejdříve vyložen pojem právní odpovědnosti, následuje výklad pracovněprávní odpovědnosti a odpovědnosti za...
|
|
|
Právní postavení vedoucích zaměstnanců při rozvázání pracovního poměru
Kodeš, Jan ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Právní postavení vedoucích zaměstnanců při rozvázání pracovního poměru Tato diplomová práce se zabývá tématem právního postavení vedoucího zaměstnance při rozvázání pracovního poměru. V první kapitole je popsáno, jak se vyvíjelo postavení vedoucího zaměstnance od roku 1918 do roku 2006 a jak bylo možné v tomto období rozvázat vedoucím zaměstnancem pracovní poměr. Další kapitola blíže představuje subjekty individuálních pracovněprávních vztahů, tedy zaměstnance, vedoucího zaměstnance a ěstnavatele. Ve třetí kapitole jsou popsány dva způsoby vzniku pracovního poměru vedoucího zaměstnance, tedy jmenování a pracovní smlouva a jsou zde vymezeny veškeré náležitosti vzniku pracovního poměru tak, aby pracovní poměr vznikl platně. Následující pitola se zaměřuje na práva a povinnosti řadových a vedoucích zaměstnanců a na povinnosti zaměstnavatelů. Vedoucí zaměstnanci mají stejná práva a povinnosti jako zaměstnanci řadoví, ale vzhledem ke svému postavení mají navíc práva a povinnosti další, která jim pomáhají plnit roli prostředníka mezi zaměstnavatelem a řadovými zaměstnanci. Pátá kapitola je zaměřena na skončení pracovního poměru, a to jak řadového zaměstnance, tak zaměstnance vedoucího. Jsou zde blíže vymezeny tři kategorie způsobů rozvázání pracovního poměru, kterými jsou právní jednání, právní událost a skončení...
|
|
|
Odstupné
Jeník, Marek ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá odstupným a jinými jednorázovými kompenzacemi, které vyplývají ze vztahů pracovněprávních a vztahů služebních. Hlavním úkolem je podrobný popis odstupného a výpovědních důvodů, které s odstupným souvisí. V práci je popsáno odstupné ve Slovenské republice a provedeno srovnání s Českou republikou. Zároveň je pojednáno o kompenzacích ve služebním poměru a úředníků územních samosprávných celků. Práce tedy pojednává o jednorázových kompenzacích, které souvisí s ukončením pracovního poměru. V prací je popsána judikatura Nejvyššího soudu. Diplomová práce se člení na čtyři kapitoly. Po úvodu následuje první kapitola, která se věnuje skončení pracovního poměru. Kapitola je zaměřena na právní jednání, které směřuje ke skončení pracovního poměru. Jedná se o dohodu, výpověď a okamžité zrušení. Zároveň jsou popsány důvody skončení pracovního poměru podle zákoníku práce související s odstupným. Druhá kapitola se zaměřuje na odstupné, což je hlavní téma práce. Po vymezení pojmu odstupné a jeho účelu, následuje vymezení zákonného odstupného a jeho výše. Dále je vysvětlen výpočet a splatnost odstupného. Nechybí ani vysvětlení smluvního odstupného, kdy se strany na odstupném mohou dohodnout. Na závěr kapitoly je pojednáno o roli Úřadu práce v souvislosti s odstupným. Třetí kapitola popisuje...
|
|
|
Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli
Drahovzal, Jaroslav ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na institut odpovědnosti zaměstnance za škodu v pracovním právu. Nejprve je rozebrán obecně pojem odpovědnost v pracovním právu a poté odpovědnost za škodu. Těžištěm rigorózní práce je rozbor jednotlivých druhů odpovědnosti zaměstnance za škodu a otázka rozsahu náhrady škody. Rigorózní práce dále věnuje pozornost otázce prevence v pracovním právu, nástinu úpravy pracovního práva Evropské unie se zaměřením na odpovědnost zaměstnance za škodu a možnosti zaměstnance pojistit se proti odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli.
|
host ::
RSS.