|
| |
|
|
Hrát si na vojáky: Etnografická studie virtuálních vojenských jednotek
Kos, Andrej ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Práce skrz etnografický design mapuje a exploruje prostředí virtuálních hráčských těles ve videohře Arma 3. Analyzuje jejich strukturu a dění v nich z pohledu teoretických východisek konceptů komunit praxe a Protheova efektu. Dále pak z pohledu teorií zabývajících se aspektem role-playingu a z pohledu psychodramatu. Diskutována je na teoretické úrovni rovněž imerse a hráčova identita. Jako metody sběru dat bylo zvoleno zúčastněné pozorování a cílené rozhovory. Data byla pořizována v podobě videozáznamů a nadále analyzována. Text se nadále soustředí na analýzu předložených datových úseků a emergenci tří zásadních aspektů: nabývání technických dovedností hráčů, jejich postupná enkulturace do herního společenství, a nakonec specifický způsob prožívání dění hráči a jeho emoční aspekty. V textu je argumentováno, že specifické technické znalosti, které hráči nabývají, kombinované s napojením na specifický kontext vytvořený a udržovaný skupinou samotnou, umožňují založení specifického vztahu mezi hráčem a jeho virtuální postavou, který umožňuje zvláštní formu autentického prožívání herního obsahu. Tyto poznatky jsou nadále konfrontovány s teoretickými východisky. Dospěl jsem k závěru, že pozorované jevy izolovaně mají relativně pevnou a spolehlivou oporu v literatuře, nicméně jejich součinnost a vzájemná...
|
|
|
Extrémní metal - subkultura a identita
Pospíšilová, Anna ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Lipský, Matěj (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zkoumat identitu extrémně metalových muzikantů. V teoretické části byly vymezeny pojmy identita, žánr, subkultura a byla nastíněna stručná historie extrémního metalu. V empirické části byl prezentován výzkum, ve kterém bylo kvalitativními metodami analyzováno 8 polostrukturovaných rozhovorů s muzikanty grindcoru, black metalu, trash metalu a death metalu. Následně byla provedena analýza rozhovorů, ze které vzešlo 11 hlavních kategorií, které charakterizují individuální zkušenost extrémně metalových muzikantů. Na základě získaných výsledků a dat ze zúčastněného pozorování vznikla kapitola identita extrémně metalového muzikanta v rámci které vyvstaly 2 hlavní oblasti, čistota metalu a energie metalu, které tvoří základní pilíře identity extrémně metalového hudebníka. V následující kapitole byly získaná data zasazena do širšího kontextu pomocí komparace s teoretickými východisky práce. KLÍČOVÁ SLOVA Metalová hudba, identita, subkultura, etnografie, analýza rozhovorů
|
|
| |
|
|
"Frajer" vs. "vynálezce"
Hrdina, Jan ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Práce pojednává o vývojových typech chlapců ve čtvrté třídě základní školy. Je rozdělena na dvě části. V teoretické části se zabývám možnými důvody vzniku vztahu (kamarádství) mezi chlapci, a to z hlediska sociální psychologie, socio-kulturního a psychologického. V empirické části, která je založena na mém pozorování školní třídy, je podrobně popisována struktura vztahů mezi chlapci. Cílem empirické části je popsat jednotlivé chlapce s ohledem na jejich vzhled, zájmy, rodinné zázemí a hry, které ve třídě rádi hrají a podle těchto kategorií je rozdělit do určitých skupin. Třídním hrám se věnuji v samostatné části práce. Na základě pozorování byly vykonstruovány čtyři chlapecké skupiny, z nichž každá má vlastní charakteristiku a její členové se vyznačují specifickými zájmy a přístupem ke třídnímu kolektivu. Dané skupiny vznikly na základě vzájemných sympatií, podobných vlastností chlapců a jejich přístupu ke škole. Tyto výsledky jsou rozvedeny v závěru práce.
|
|
| |
|
|
Psychologické aspekty života v azylovém domě
Čepelák, Roman ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
NÁZEV: Psychologické aspekty života v azylovém domě. AUTOR: PhDr. Roman Čepelák KATEDRA (ÚSTAV) Katedra psychologie VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. ABSTRAKT: Diplomová práce analytickým způsobem zkoumá život klientů v azylovém domě pro rodiny s dětmi. Popisuje konkrétní azylový dům v Praze - Horních Počernicích a všímá si jeho specifik v kontextu ostatních azylových domů. Mapuje cílovou skupinu uživatelů, což jsou z velké většiny romští klienti. Zaměřuje se na jejich motivaci bydlet v azylovém domě, vyrovnávání se s nastavenými pravidly a jejich přizpůsobování svým potřebám. Všímá si jejich rozdílného fungování v komunitě klientů, detailněji popisuje jejich interakce se sociálními pracovníky i mezi sebou navzájem. Jedna z kapitol se věnuje dětem, jakožto nejmladším uživatelům azylového domu, jejich vyrovnávání se s tímto prostředím a možnostem, které se jim zde nabízí. Poslední kapitola naznačuje určitou podobnost v myšlení klientů azylového domu s myšlením lidí žijících v orální kultuře. Celou prací se pak prolíná téma účelnosti azylového domu jakožto tréninku vlastního bydlení, neboť opakované návraty klientů zpět "domů" svědčí o něčem jiném. KLÍČOVÁ SLOVA: azylový dům, gádžové, Romové, sociální pracovník
|
|
|
Mateřství jako zlom v životě mladé romské matky
Obručová, Markéta ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Cílem této diplomové práce je nahlédnout do života mladých matek romské národnosti a více porozumět vlivům, které na ně působí, přijímání a vnímání jejich mateřské role. Toto téma bylo zvoleno na základě předchozích zkušeností s prací s romskými rodinami. Pro výzkum bylo vybráno pět matek ve věku do 25 let, s nimiž byly vedeny nestrukturované rozhovory. V teoretické části práce je pojednáno obecně o mateřství a posléze o jeho specifikách v romské komunitě. Největší důraz je kladen na přijímání mateřské role. V empirické části je nejprve pojednáno o použité metodě - zakotvené teorii. Dále je podrobně popsán způsob zpracování a analýzy dat. Následující kapitoly se zaměřují zprvu na vlivy prostředí a později na to, jak dotazované prožívaly mateřství. Prožitek mateřství je nahlížen z několika úhlů - v časovém horizontu, tedy od početí dítěte do jeho narození a prvních reakcí na něj, ve významu, jaký pro matku má z hlediska závazku a v kontextu plánů a přání. Tato práce dává nahlédnout do života pěti romských matek. Matky mají největší vliv na výchovu nové generace - při práci s příslušníky romské minority je tedy důležité seznámit se s prostředím, z něhož pocházejí, a porozumět tomu, jak matky své mateřství prožívají. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Některé aspekty magického myšlení u dětí mladšího školního věku
Tanzerová, Adéla ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Anotace: Předmětem této bakalářské práce je magické myšlení u dětí mladšího školního věku. V teoretické části je pojem magické myšlení vymezen z pohledu vývojové psychologie a kulturní antropologie, dále je představeno pojetí magického myšlení Jeanem Piagetem, které je pro tuto práci klíčové. Hlavním úkolem výzkumu je na základě vlastního empirického materiálu zjistit, jestli se u dětí mladšího školního věku vyskytují některé aspekty magického myšlení. V této práci je magické myšlení (svět dětí) stavěno do kontrastu s myšlením realistickým (svět dospělých). Pozornost je také věnována myšlení analogickému. Data byla získána metodami zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů se žáky první třídy. Zjištění z tohoto výzkumu jsou komparována s Piagetvými poznatky. Výsledkem práce je charakterizace myšlení žáků první třídy, kategorizování a definování použitých principů myšlení, popsání aspektů magického, realistického a analogického myšlení. Klíčová slova: magické myšlení, mladší školní věk, etnografie, dětské koncepce světa
|
host ::
RSS.