|
|
Charakter vysoce propustné porozity v turonských kolektorech ve východní části české křídové pánve
Starý, Jiří ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá studiem vysoce propustné porozity a potenciálem ke krasovění v oblasti východočeských křídových synklinál, které mají velký význam pro vodárenské zásobování. Náchylnost hornin ke krasovění byla studována na základě odebraných jader a jejich obsahu kalcitu a loužením jader v 10 % HCl a sledování míry rozpadu horniny po vyloužení. Pro pochopení struktury a složení horniny byl využit skenovací elektronový mikroskop a mapy prvků získané z mikrosondy. Charakter přítokových zón do vrtů byl studován zhodnocením dostupných karotážních dat, zejména akustické karotáže, dat o přítocích do vrtů i loužením vzorků hornin z jader odebraných z míst, kde k přítokům docházelo. Celkově bylo studováno 247 jader odebraných jak z archivních jádrových vrtů, tak z povrchových výchozů. Pouhých 5 % vzorků z turonských kolektorů B, Ca, Cb, které se po vyloužení rozpadá z více než 50 %, bude po vyloužení tvořit krasové kanály v tektonicky neporušené hornině. Toto zastoupení je mnohem nižší než v jizerském souvrství v západní části české křídové pánve. Jen malá část vzorků se z části rozpadá při obsahu kalcitu pod 78 %, většina vykazuje žádný nebo velmi malý rozpad. Teprve pokud obsah kalcitu ve vzorcích překová 80 % rozpadají se vzorky zcela či z velké části. Porozita po vyloužení přesahuje u 26 % vzorků 50 %....
|
|
|
Charakter proudění podzemní vody v silně propustných sedimentech v západní části České křídové pánve
Kůrková, Iva ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá prouděním vody v pískovcích a písčitých vápencích tzv. přechodní facie v západní části české křídové pánve. Oblast mezi Turnovem, Milovicemi, Úštěkem a Doksy je tvořena nejvýznamnějšími kolektory v ČR, co se týká vodovodního zásobování. Přesto však existují značné rozpory v hydrogeologických koncepcích týkajících se proudění podzemní vody v této oblasti. Převládá názor, že hlavním kolektorem jsou kvádrové pískovce, ačkoli největší prameny se z části nacházejí mimo oblast jejich výskytu. Cílem práce je tedy určit z jakých hornin vyvěrají velké prameny a kde převládají rozptýlené přírony. Dále pak charakterizovat horniny z hlediska možnosti jejich krasovění, popsat charakter kanálů a proudění v nich a zároveň jej srovnat s prouděním v okolním porézním prostředí ve vybraných oblastech. K odlišení oblastí s velkými prameny, rozptýlenými přírony a úseky bez přítoků byla provedena termometrie - zimní profilování teploty a konduktivity podél vodních toků. Náchylnost hornin ke krasovění byla stanovena pomocí kalcimetrie a převzatých loužících testů. Pro zjištění rychlostí proudění krasovými kanály a dalších parametrů byla provedena řada stopovacích zkoušek za různých vodních stavů a na základě datování vody pomocí environmentálních stopovačů byla stanovena průměrná doba zdržení podzemní...
|
|
|
Gejzíry a jejich místo v režimu podzemních vod
Pleskotová, Nikola ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Kubricht, Jiří (oponent)
Gejzíry jsou jedinečným a vzácným jevem na naší planetě. Především horké gejzíry vznikají pouze v lokalitách, kde se v souladu vyskytuje několik, pro jejich vznik zcela nezbytných, podmínek. Těmi hlavními jsou zdroj vody, zdroj tepla, jedinečný systém puklin, kudy voda přitéká a ventil, kudy voda následně eruptuje na zemský povrch. Většina studených gejzírů vznikla vrty. Jejich okolí je upraveno člověkem a často vypadají jako fontány. Předkládaná bakalářská práce v úvodu pojednává o podzemní vodě, jejím pohybu a vlastnostech, horninovém prostředí, ve kterém proudí, a také minerálních vodách. Gejzíry, které jsou hlavním tématem této práce, popisuji v druhé části. Jednotlivé kapitoly vysvětlují, jak gejzíry fungují a další procesy, které je doprovází.
|
|
| |
|
|
Přirozené vývěry podzemní vody
Hanušová, Martina ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Lipanský, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce je sestavena, tak aby na sebe jednotlivé kapitoly volně navazovaly. Hlavním pilířem práce je první kapitola, která pojednává obecně o pramenech. Na ní pak navazuje kapitola typologie pramenů, která se zabývá jednotlivými typy pramenů dle geologie, teploty a kolísání vydatnosti. Pokračuje samostatná část o artéské vodě. V další části se zabývám krasovými prameny, termálními prameny, u kterých uvádím příklady z České republiky. Ke kapitole Termální prameny patří i část o gejzírech. V poslední části se zabývám Mělnickou oblastí a Mělnickou Vruticí. Cílem práce bylo zdokumentovat tuto problematiku, která se v literatuře samostatně objevuje jen málo. Hlavním výsledkem práce je shromáždění informací, které se v literatuře objevují jen po částech, a v českých odborných knihách téměř vůbec.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hypodermický a drenážní odtok
Hubinger, Lukáš ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Vaněk, Jiří (oponent)
Práce se zabývá hypodermickým a drenážím odtokem, jejich stanovením, zařazením do hydrologického cyklu a ovlivněním antropogenní činností. Jednotlivě jsou popsány druhy odtoků a jejich stanovení. Dále se práce zabývá zemědělským odvodňováním, jeho vlivem na krajinu jako celek, druhy drenáží, výhody a nevýhody drenážních systémů a současným stavem drenážních systémů. V práci jsou detailně rozebrány klady a zápory drenážních systémů, jsou popsány možnosti jejich modernizace, jejich aktuální stav a celkový vliv na krajinu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.